Drsnokožka kornatá

Drsnokožka kornatá (Theloderma corticale) je stromová žába s nezaměnitelnou hrbolatou kůží a zelenohnědým zbarvením, které připomíná mokrý mech. Její povrch není rovný: nepravidelné kožní výrůstky rozbíjejí obrys těla a ve stínu skalních stěn či mechem porostlých dutin zvíře téměř mizí. Patří do čeledi létavkovitých a není příbuzná evropským ropuchám, kterým může vzdáleně připomínat strukturou pokožky. Dospělci měří přibližně 6–9 cm; samice bývají větší než samci. Na koncích prstů mají příchytné terčíky usnadňující pohyb po vlhkých svislých plochách.

Výskyt

Původní rozšíření zahrnuje severní a střední Vietnam, Laos a některé oblasti jižní Číny. Druh se vyskytuje v horských a podhorských lesích, zejména u skalních potoků, krasových dutin a zatopených jeskynních okrajů. Záznamy pocházejí z různých výšek přibližně mezi 470 a 1 500 metry nad mořem. Žába využívá chladnější, stinná a trvale vlhká místa, v nichž zůstává voda i během části sušší sezony. Není to obojživelník otevřených slunných rybníků. V přírodě střídá pobyt na skále, ve štěrbinách a ve vodě podle počasí a dostupnosti úkrytů.

Maskování a pohyb

Hřbet drsnokožky kornaté pokrývají četné nepravidelné hrbolky. Zelené plochy střídají tmavé, někdy téměř černé skvrny; u mladých jedinců může být zelená výraznější. Barva ve spojení s tvarem těla velmi účinně narušuje siluetu žáby. Přes den obvykle sedí nehybně nebo je ukrytá a aktivnější bývá v noci. Při vyrušení může stáhnout končetiny a zůstat bez hnutí, jako by byla mrtvá. Tento obranný projev spolu s maskováním snižuje pravděpodobnost, že ji predátor rozpozná. Samci se ozývají poměrně nenápadným hlasem a kontakt mezi jednotlivými žábami se často odehrává ve skrytu.

Potrava

Jde o hmyzožravou žábu. Loví zejména cvrčky, šváby a další přiměřeně velké bezobratlé, které získává v blízkosti svých úkrytů. V teráriu je důležitá pestrost krmení, vhodná velikost kořisti a dobrá kondice krmného hmyzu. Dospělé žáby není třeba nutit k lovu v denní době, kdy se přirozeně skrývají. Krmný hmyz se podává v době aktivity a nespotřebované kusy se odstraňují, protože mohou zvířata rušit a některé druhy i okusovat. Minerální doplňky je třeba přizpůsobit krmnému režimu a použitému osvětlení; jednostranné krmení bez vhodné suplementace není dobrým základem dlouhodobého chovu.

Paludárium

V českých domácích podmínkách vyhovuje spíše chladnější, dobře větrané paludárium než přetopené tropické terárium. Nádrž musí kombinovat dostatečně velkou čistou vodní část, bezpečný výstup na souš a členité vlhké stěny, kůru, kořeny či pevně uchycené úkryty. Vhodné jsou nižší až mírné pokojové teploty, orientačně kolem 18–24 °C; problém představují zejména dlouhá letní vedra a přehřátí vody. Teplotu je třeba měřit přímo v nádrži, nikoli odhadovat podle místnosti. Vlhký vzduch nesmí znamenat zatuchlý nevětraný prostor. Čistota vody, pravidelná částečná výměna a odstranění organických zbytků jsou zásadní, protože obojživelníci velmi citlivě reagují na chemické znečištění a zanedbanou hygienu.

Výběh se zajišťuje proti úniku a technika nesmí mít nebezpečné sací otvory. S drsnokožkou se manipuluje co nejméně; je-li přesun nezbytný, používají se čisté navlhčené rukavice bez pudru nebo vhodná nádoba. Nová zvířata patří nejprve do oddělené karantény. Pořízení jedinců z doloženého odchovu je vhodnější než nákup z nejasného odchytu. Druh není určen k vypouštění do volné přírody a nesmí se stýkat s místními obojživelníky.

Rozmnožování

Rozmnožování probíhá v dutinách, kde nad vodní hladinou zůstávají vlhké skalní plochy. Samice připevňuje lepkavá vajíčka do úkrytů nad vodou nebo těsně u ní. Vylíhlí pulci se pak dostávají do vody, kde pokračují ve vývoji. Larvy vyžadují čistou vodu a jemnou potravu; během růstu se mění jejich potřeba prostoru i možnosti úkrytu. Přeměna v malé žabky trvá zpravidla několik měsíců a její délku ovlivňují podmínky chovu. Po dokončení metamorfózy musí mladí jedinci snadno vystoupit z vody a najít vlhké bezpečné úkryty. Odchov není vhodné zahajovat bez připravené samostatné nádrže pro pulce a bez možnosti průběžné kontroly kvality vody.

Ohrožení

Drsnokožka kornatá je díky rozsáhlejšímu areálu hodnocena jako málo dotčený druh, jednotlivá místa výskytu však ohrožuje úbytek lesů, narušování vodních stanovišť a odchyt pro obchod. Skryté horské populace se obtížně sledují, proto absence pozorování nemusí znamenat skutečnou nepřítomnost. Ochrana čistých horských vod a okolních lesních úkrytů je pro tento druh významnější než jeho samotná atraktivita v terarijních chovech.