Agama rohatá

Agama rohatá (Ceratophora stoddartii) je štíhlý ještěr z vlhkých horských lesů Srí Lanky. Nejvýraznějším znakem samců je protáhlý, dozadu i dopředu pohyblivý výrůstek na špičce čenichu, který připomíná roh. U samic je podstatně kratší, někdy téměř chybí. Toto uspořádání je natolik neobvyklé, že může při letmém pohledu působit jako cizorodý útvar, ve skutečnosti však jde o přirozenou součást stavby těla. Druh není příbuzný africkým rohatým zmijím ani americkým ropušníkům; patří do čeledi agamovitých.

Horský les

Agama rohatá je endemitem Srí Lanky a žije hlavně ve střední horské oblasti ostrova. Obývá vlhké mlžné lesy s hustými porosty mechů, lišejníků, kapradin a epifytů. Nachází se na kmenech a větvích stromů, často jen několik metrů nad zemí, ale může sestupovat za kořistí i do opadaného listí. Pro její prostředí je typická vysoká vlhkost, časté mlhy a menší teplotní výkyvy než v horkých nížinách. Přítomnost starších stromů s členitým povrchem zvyšuje množství vhodných stanovišť, protože poskytují jak úkryt, tak místa pro nenápadné vyčkávání.

Vzhled a maskování

Hlava je poměrně dlouhá a oválná, tělo štíhlé, končetiny dobře přizpůsobené zachycování na kůře a větvích. Zbarvení kolísá mezi zelenohnědou, olivovou a hnědavou, ocas často nese výraznější tmavé příčné pásy. Délka trupu bez ocasu dosahuje přibližně osmi centimetrů, celková délka může být výrazně větší. Barva těla umožňuje splynout s kůrou, mechem a opadanými listy. Při silném vyrušení se ještěr může výstražně rozevřít tlamu, jejíž vnitřek má nápadné oranžové zbarvení. Samci někdy obsazují vyšší posedy než samice, což souvisí s jejich územním chováním.

Lov a denní aktivita

Jde o poměrně pomalého a nenápadného lovce, který část dne vyčkává na vhodném místě a přepadá drobné bezobratlé. Potravu tvoří hmyz a další živočichové odpovídající velikosti tlamy; na zemi byly pozorovány i útoky na housenky a drobné žížaly. Při lovu používá krátké výpady, poté se může vrátit na větev nebo kmen. Aktivita se mění podle slunečního svitu, teploty, deště a dostupnosti kořisti. V chladnějších a vlhčích částech dne může být méně pohyblivá. Oproti běžným suchozemským ještěrům je pro ni zvlášť významná struktura svislých ploch.

Rozmnožování

Agama rohatá je vejcorodá. Samice ukládá malou snůšku do měkké půdy, humusu nebo opadaného listí, kde jsou vejce chráněna před vysycháním a přímým sluncem. Uvádějí se obvykle dvě až pět vajec; délka inkubace se podle podmínek může pohybovat kolem tří měsíců. Mláďata jsou výrazně menší než dospělci a po vylíhnutí využívají spíše nízkou vegetaci a přízemní úkryty. Pohlavní rozdíly se postupně zvýrazňují s růstem jedinců. Přesné sezónní údaje z různých míst nelze mechanicky převádět na chov v mírném pásu, protože horské klima Srí Lanky má vlastní rytmus srážek.

Ochrana a chov

Pro přežití druhu jsou důležité zachovalé horské lesy a jejich mikroklima. Úbytek stromů, odvodnění a narušení lesního porostu omezují vhodná stanoviště, která nelze nahradit běžnou zahradou ani suchým teráriem. V Česku nejde o standardní terarijní druh. Případná odborná péče by vyžadovala doložený legální původ, členité osázené zařízení s větvemi a epifyty, vysokou vzdušnou vlhkost, dobré proudění vzduchu bez vysušování a pečlivé sledování teplot. Údaj o správných podmínkách je nutné odvozovat z konkrétní horské lokality a zkušeností se stejným druhem, nikoli přebírat od teplomilných pouštních agam.