Pižmovka hřebenatá
Sarkidiornis melanotos
Pižmovka hřebenatá
Sarkidiornis melanotos
Pižmovka hřebenatá (Sarkidiornis melanotos) je velká tropická kachna s nápadným vzhledem, zvláště u dospělých kačerů. Ti mají nad kořenem zobáku vysoký černý masitý hrbol, podle něhož vzniklo i pojmenování tohoto druhu v řadě jazyků. Hlava a krk jsou bílé, místy hustě poseté tmavými tečkami. Hřbet a křídla jsou tmavé s kovově zeleným a modravým leskem, spodina těla zůstává převážně světlá. Samice je menší a velký hrbol na zobáku obvykle nemá. U mladých ptáků není kontrast opeření tak výrazný a samci se do typického dospělého vzhledu mění postupně.
Mokřady
Pižmovka hřebenatá se vyskytuje v tropické Africe, na Madagaskaru, v jižní Asii i v některých oblastech pevninské jihovýchodní Asie. Vyhledává především mělká sladkovodní jezera, bažiny, rozlivy řek a sezónně zaplavované travnaté plochy. V průběhu období dešťů se může rozptýlit do mnoha malých vodních ploch, zatímco v suchém období se ptáci shromažďují u trvalých zdrojů vody. Zajímavostí je jejich ochota usedat na stromy, což u velké kachny nemusí být na první pohled očekávané. Stromy jsou důležité také jako bezpečná hnízdiště.
Potrava
Základ jídelníčku tvoří vodní rostliny, jejich semena, měkké části a výhonky. Ptáci sbírají potravu při plavání i brodění v mělčinách, často se pasou také na okolních travnatých plochách. Doplňkově přijímají drobné vodní bezobratlé a příležitostně další živočišnou potravu. V zemědělské krajině mohou využívat obilná zrna a semena kulturních rostlin. V lidské péči je důležitá pestrá výživa vodní drůbeže, přístup k zelenému krmení a čerstvé vodě. Jednostranná vysokokalorická směs může vést k tloustnutí a zhoršení kondice.
Hnízdění
Pro pižmovku hřebenatou je typické hnízdění v dutinách stromů, často poměrně vysoko nad zemí. Vhodné mohou být také jiné vyvýšené chráněné prostory a příležitostně kryté hnízdo poblíž vody. Samice snáší zpravidla přibližně sedm až patnáct vajec, někdy však vznikají společná hnízda s větším počtem vajec od několika samic. Inkubace trvá kolem jednoho měsíce. Kachňata jsou nekrmivá a krátce po vylíhnutí mohou následovat matku k vodě. Potřebují mělký bezpečný přístup do vody a současně snadno dostupné suché místo, kde odpočívají a zahřívají se. V přirozeném prostředí se rozmnožování často řídí obdobím dešťů a dostupností zaplavených stanovišť.
Chov
V českých podmínkách vyžaduje pižmovka hřebenatá prostorný venkovní výběh s kvalitním vodním prostorem a bezpečnou krytou, temperovanou částí pro chladné období. Tropický původ je důvodem, proč nelze automaticky spoléhat na stejnou odolnost vůči české zimě jako u místních druhů vodní drůbeže. Nádrž musí být dostatečně velká pro koupání a její voda pravidelně čištěná, protože silné znečištění může podporovat onemocnění. Ve výběhu se hodí travnaté plochy, stinná místa a dostatek prostoru pro ústup mezi jedinci. Pro hnízdění lze nabídnout prostorné bezpečně upevněné dutinové budky s přístupem, který umožní kontrolu bez nadměrného rušení.
U kačerů může v reprodukčním období zesílit soutěživost a agresivita. Při sestavování skupiny se proto sleduje poměr pohlaví, velikost zařízení a přítomnost úkrytů. Nelze předpokládat, že všichni dospělí samci budou v malém výběhu společně snášenliví. Při odchovu mladých je potřeba věnovat zvláštní pozornost čistotě vody, vhodné drobné potravě a ochraně před prochladnutím.
Ochrana
Na mnoha místech je druh stále poměrně rozšířený, lokálně jej však ovlivňuje vysušování mokřadů, ztráta hnízdních stromů a lov. Zachování přírodních záplavových území je důležité jak pro potravu, tak pro rozmnožování.
Názvy ve světě
Pižmovka hřebenatá
Latinsky: Sarkidiornis melanotos, Anglicky: Knob-billed Duck, Německy: Höckerglanzgans, Francouzsky: Canard à bosse, Španělsky: Pato crestudo afroasiático, Portugalsky: Pato-de-carúncula-afroasiático, Nizozemsky: Knobbeleend, Italsky: Oca dal bernoccolo, Polsky: Dziwonos szaroboczny, Slovensky: Hrebenatka škvrnitá, Rusky: Гребенчатая утка
Použitá literatura (2)
- del Hoyo, J., Elliott, A. & Sargatal, J. (eds.) (1992). Handbook of the Birds of the World, Vol. 1: Ostrich to Ducks. Lynx Edicions.
- Johnsgard, P. A. (1978). Ducks, Geese, and Swans of the World. University of Nebraska Press.

Pižmovky hřebenaté u vody, u kačera je patrný tmavý hrbol nad zobákem.
Pižmovka hřebenatá Základní informace
- Výskyt: subsaharská Afrika, Madagaskar, jižní a jihovýchodní Asie
- Délka těla: přibližně 56–76 cm
- Rozpětí křídel: asi 116–145 cm
- Hmotnost: přibližně 1–2,9 kg
- Zbarvení: bílá hlava s černými tečkami, kovově tmavý hřbet
- Znak samce: velký černý hrbol nad kořenem zobáku
- Prostředí: sladkovodní mokřady, jezera a sezónní rozlivy
- Potrava: vodní rostliny, semena a drobní bezobratlí
- Hnízdění: často dutiny stromů poblíž vody
- Snůška: obvykle 7–15 vajec
- Inkubace: přibližně 30 dní
- Mláďata: nekrmivá kachňata
- Chov: prostorný výběh s vodou a chráněnou zimní částí

Kam se řadí Pižmovka hřebenatá
Taxonomie
- Říše: Animalia
- Kmen: Chordata
- Podkmen: Vertebrata
- Třída: Aves
- Řád: Anseriformes
- Čeleď: Anatidae
- Rod: Sarkidiornis
- Druh: Sarkidiornis melanotos

Kde žije Pižmovka hřebenatá
Západní Afrika, Východní Afrika, Jižní Afrika, Madagaskar, Jižní Asie, Jihovýchodní Asie
Orientační oblasti výskytu; přesný areál je uveden níže. Malé ostrovy mohou být zvětšené.
- Rozšíření: tropická Afrika a Madagaskar, jižní Asie, pevninská jihovýchodní Asie
- Stanoviště: mělká sladkovodní jezera, bažiny a záplavové pláně
- Sezónnost: rozptyl za dešťů, větší hejna v období sucha
- Hnízdiště: často dutiny stromů a další chráněná místa