Aktuálně: 2 541 inzerátů • 292 657 diskuzních příspěvků • 19 946 uživatelů • Chat · 0 online

Husička dvoubarvá

Dendrocygna bicolor

Husička dvoubarvá

Dendrocygna bicolor

Husička dvoubarvá (Dendrocygna bicolor) patří mezi dlouhonohé tropické vrubozobé ptáky, kteří se postavou i chováním odlišují od většiny běžných kachen. Ve vodě působí štíhle, na souši chodí vzpřímeně a v letu upozorňují na sebe pronikavým hvízdavým hlasem. Druh má nezvykle rozsáhlý, ale nesouvislý areál rozšíření ve třech světadílech. V českých podmínkách se s ním lze setkat především v chovech okrasného vodního ptactva, nikoli jako se součástí původní fauny.

Vzhled

Dospělá husička dvoubarvá měří zpravidla přibližně 45–55 centimetrů. Nápadná je rezavě skořicová hlava, hruď a boky, tmavší hřbet s výraznými světlými okraji per a podlouhlý krk. Na bocích vystupují světlé proužky, křídla a ocas mají tmavé partie. Nohy jsou poměrně dlouhé, zobák tmavý. Samec a samice se zbarvením podobají, takže pohlaví nelze spolehlivě určit jen podle opeření. Mláďata jsou zprvu pokryta prachovým peřím a jejich kresba se při dospívání postupně mění. Vzhled společně s hvízdavým voláním usnadňuje rozpoznání druhu i ve větším hejnu.

Výskyt

Přirozené populace žijí v tropické a subtropické Africe, na indickém subkontinentu a v rozsáhlých oblastech Ameriky. V Americe se husičky vyskytují například od jižních částí Spojených států a Mexika přes Střední Ameriku až do Jižní Ameriky. Rozšíření je místy proměnlivé podle dostupnosti vody a období dešťů. Ptáci využívají mělká jezera, bažiny, zaplavené louky, pomalé vodní toky a zejména rozsáhlá rýžoviště. Vyhovují jim otevřené mokřady s hustými porosty trav, ostřic či rákosin, kde nacházejí potravu i ochranu před predátory. V místech s pravidelným vysycháním tůní se přesouvají za vhodnějším vodním prostředím.

Potrava a chování

Základ jídelníčku tvoří rostlinná potrava: semena vodních a pobřežních rostlin, měkké výhonky, listy a zrna trav. Na rýžových polích vyhledává také zrna rýže. Drobní vodní bezobratlí představují spíše menší doplněk stravy. Husička dvoubarvá potravu sbírá na mělčinách, z vodní hladiny i mezi zaplavenou vegetací, často za šera, ale aktivní může být i ve dne. Mimo hnízdění se ptáci sdružují do hejn, někdy velmi početných. Zvláště na otevřené vodě spolu udržují hlasový kontakt; typické hvízdání je slyšitelné na značnou vzdálenost.

Hnízdění

Hnízdní období závisí na místním podnebí a dostatku vody. Pár zpravidla využívá hustý porost poblíž hladiny nebo přímo plovoucí ostrůvek rostlinného materiálu. Hnízdo je mělké, vystlané dostupnými rostlinami a dobře skryté. V některých oblastech bývají využívány i dutiny či stará hnízda jiných ptáků. Snůška nejčastěji obsahuje přibližně deset až čtrnáct vajec, jejich počet však kolísá. Na sezení se podílejí oba rodiče, inkubace trvá kolem 24–29 dní. Vylíhlá mláďata jsou nekrmivá: brzy opouštějí hnízdo, následují rodiče k vodě a samostatně sbírají drobnou potravu. Dospělí je vedou a chrání až do období, kdy získají schopnost letu.

Chov v ČR

Jde o společenského vodního ptáka, kterého nelze vhodně chovat samotného v malém výběhu. Pro pár nebo menší skupinu je potřeba prostorná, bezpečně oplocená voliéra či výběh s travnatou částí, krytem v podobě vegetace a vodní plochou umožňující plavání a pravidelnou očistu peří. Důležitá je čistá voda, suché místo k odpočinku a takové řešení břehů, aby ptáci mohli snadno vstupovat do vody i vystupovat. Při sestavování skupiny je nutné pozorovat vzájemné vztahy, zejména v době hnízdění. Potrava musí odpovídat převážně rostlinnému jídelníčku a být doplněna vhodným kompletním krmivem pro vrubozobé, nikoli založena pouze na pečivu či obilí. Pro případný odchov je třeba nabídnout klidné, zarostlé hnízdní místo a chránit rodiče s mláďaty před rušením.

Protože husička dvoubarvá pochází převážně z teplých oblastí, českou zimu nelze považovat za bezpečnou součást jejího přirozeného prostředí. Chovatel musí mít připravené suché bezmrazé zimoviště s odpovídajícím větráním a možností udržovat hygienu. Při přechodu mezi venkovním výběhem a zimovištěm je důležité sledovat počasí a kondici jednotlivých ptáků. Každá nově získaná skupina vyžaduje karanténu a kontrolu zdravotního stavu.

Ochrana

Ve světovém měřítku je druh hodnocen jako málo dotčený, místní populace však mohou trpět úbytkem mokřadů, vysoušením krajiny a změnami hospodaření na rýžovištích. Zachování mělkých vod s pestrými pobřežními porosty je důležité nejen pro hnízdění, ale i pro období přepeřování, kdy jsou ptáci dočasně omezeni v letu.

Názvy ve světě

Husička dvoubarvá

Latinsky: Dendrocygna bicolor, Anglicky: Fulvous whistling-duck, Německy: Gelbbrustpfeifgans, Francouzsky: Dendrocygne fauve, Španělsky: Sirirí colorado, Polsky: Drzewica dwubarwna, Italsky: Dendrocigna fulva, Nizozemsky: Rosse fluiteend, Maďarsky: Sujtásos fütyülőlúd, Dánsky: Okkertræand

Mohlo by vás také zajímat

Husička podzimní,  Husička vdovka,  Listovnice dvoubarvá,  Pralesnička dvoubarvá

Související obsah: Husička dvoubarvá

Použitá literatura (3)
  1. Johnsgard, P. A. (1978). Ducks, Geese, and Swans of the World. University of Nebraska Press.
  2. Madge, S. & Burn, H. (1988). Waterfowl: An Identification Guide to the Ducks, Geese and Swans of the World. Christopher Helm.
  3. Kear, J. (ed.) (2005). Ducks, Geese and Swans. Oxford University Press.
Zdroje (4)
  1. datazone.birdlife.org/species/factsheet/fulvous-whistling-duck-dendrocygna-bicolor
  2. ducks.org/hunting/waterfowl-id/fulvous-whistling-duck
  3. oiseaux.net/en/oiseaux/fulvous.whistling.duck.html
  4. zoo-olomouc.cz/index.php/husicka-dvoubarva
Husička dvoubarvá
Foto: Clément Bardot – přes Wikimedia Commons, licence CC BY-SA 4.0.

Husička dvoubarvá plovoucí na vodní hladině, se skořicovým zbarvením hlavy a těla.

Husička dvoubarvá Základní informace

  • Výskyt: tropická Afrika, jižní Asie, Amerika
  • Prostředí: mělké mokřady, jezera a rýžoviště
  • Délka těla: 45–55 cm
  • Hmotnost: zhruba 0,4–1 kg
  • Zbarvení: skořicově hnědé, světlé pásky na bocích
  • Potrava: semena a zelené části rostlin
  • Aktivita: denní i noční
  • Způsob života: hejnový, párové vazby
  • Hnízdění: v mokřadní vegetaci, někdy dutiny
  • Snůška: obvykle 10–14 vajec
  • Inkubace: přibližně 24–29 dní
  • Péče o mláďata: oba rodiče
  • Pohlavní dimorfismus: nevýrazný
  • Chov: skupina, vodní plocha, bezmrazé zimoviště
  • Ohrožení: málo dotčený (LC)
Husička dvoubarvá

Kam se řadí Husička dvoubarvá

Taxonomie

  • Říše: Animalia – živočichové
  • Kmen: Chordata – strunatci
  • Podkmen: Vertebrata – obratlovci
  • Třída: Aves – ptáci
  • Řád: Anseriformes – vrubozobí
  • Čeleď: Anatidae – kachnovití
  • Rod: Dendrocygna – husička
  • Druh: Dendrocygna bicolor – husička dvoubarvá
Husička dvoubarvá

Kde žije Husička dvoubarvá

Natural Earth v5.1.2, 1:110m, public domain. Broad illustrative regions, not species range boundaries. Equirectangular projection; South America split at 23.5 S, Russia at 60 E.

Afrika, Severní Amerika, Jižní Asie, Sever Jižní Ameriky, Jih Jižní Ameriky

Orientační oblasti výskytu; přesný areál je uveden níže. Malé ostrovy mohou být zvětšené.

  • Afrika: rozsáhlé části subsaharské Afriky
  • Asie: zejména indický subkontinent
  • Amerika: jižní USA, Mexiko, Střední a Jižní Amerika
  • Stanoviště: mělká sladká a brakická voda, močály
  • Vegetace: zaplavené trávy, ostřice, rákosiny
  • Zemědělská krajina: často zaplavená rýžová pole
  • Česká republika: nepůvodní; chov v lidské péči
dnes v 06:42
1 5 minut čtení
Sdílet zvíře
Podělte se s námi o názor na tento text →