Cibetka africká
Civettictis civetta
Cibetka africká
Civettictis civetta
Vzhled a příbuznost
Cibetka africká (Civettictis civetta) je velká šelma z čeledi cibetkovitých, nikoli druh kočky, přestože její české jméno i vzhled mohou takovou představu vyvolávat. Tělo má protáhlé, s mohutnější zadní částí, krátkýma silnýma nohama a špičatějším čenichem. Srst je hrubá, šedavá až žlutohnědá, posetá nepravidelnými černými skvrnami a pruhy. Kolem očí vystupuje tmavá maska, na krku výrazné černobílé pruhování. Hřbetní hříva se při vzrušení nebo ohrožení může naježit, takže zvíře působí větší. Dospělé cibetky měří bez ocasu přibližně 67–84 cm, ocas přidává dalších 34–47 cm a hmotnost je velmi proměnlivá, obvykle v řádu několika až dvaceti kilogramů.
Rozšíření
Původním domovem cibetky africké je rozsáhlá část subsaharské Afriky. Nachází se od západní Afriky přes střední a východní oblasti po jižní část kontinentu. Obývá savany, křovinatou krajinu, okraje lesů i lesní porosty, často tam, kde má dostatek hustého krytu a přístup k vodě. Není výhradně obyvatelkou hlubokého pralesa ani otevřených suchých plání: dokáže využívat pestrou mozaiku biotopů. Přes den se zpravidla ukrývá v husté vegetaci, pod kořeny nebo na jiných stinných chráněných místech. Do České republiky přirozeně nepatří; případný výskyt zde souvisí pouze s lidskou péčí.
Noční život
Cibetka africká je převážně samotářská a nejaktivnější bývá za soumraku a v noci. Pohybuje se většinou po zemi, kde vyhledává potravu a obchází své známé trasy. Na rozdíl od mnoha jiných šelem má poměrně široký jídelníček. Loví drobné obratlovce, hmyz a jiné bezobratlé, přijímá vejce a doplňuje potravu plody a dalšími rostlinnými složkami. Její schopnost využívat rozmanité zdroje potravy přispívá k úspěchu v rozdílných afrických prostředích.
Důležitou součástí života je pachová komunikace. Ve slabinové a podocasní oblasti má výrazné pachové žlázy; jejich výměškem označuje místa na svých trasách. Používá také opakovaná místa k ukládání trusu, která pomáhají předávat informace ostatním jedincům. Právě pachové sekrety v minulosti přitahovaly lidskou pozornost, protože byly využívány v parfumerii. Jejich získávání však může být spojeno se závažnými problémy v zacházení se zvířaty, a proto k chovu nepatří žádné násilné odebírání sekretu.
Rozmnožování
Samci a samice se setkávají především v souvislosti s pářením. Doba rozmnožování se liší podle oblasti výskytu a místních období dešťů. Březost trvá zhruba dva měsíce, v literatuře se uvádí širší rozpětí přibližně 60–81 dnů. Samice obvykle rodí jedno až čtyři mláďata, která ukrývá v chráněném pelechu. Mláďata jsou již při narození osrstěná, jejich zbarvení je však méně výrazné než u dospělých. První týdny jsou závislá na matce a teprve postupně přecházejí na pevnou potravu. V příznivých podmínkách může samice za rok odchovat více než jeden vrh. Dlouhověkost se v lidské péči pohybuje v řádu patnácti až dvaceti let, u některých jedinců může být i vyšší.
Chov a welfare
Chov cibetky africké není vhodný jako běžný domácí chov. Jde o silné, převážně noční a teritoriální zvíře s velkými nároky na prostor, bezpečnost a zkušenou veterinární péči. Při odborném chovu je třeba vytvořit rozsáhlý členitý výběh, který dovoluje přirozené noční pohyby, čichové zkoumání a volbu několika nerušených úkrytů. Jedinec musí mít možnost odejít mimo dohled ostatních zvířat. Veřejně přístupné prostory je nutné zabezpečit proti kontaktu, úniku i nechtěnému rušení.
V českém klimatu vyžaduje cibetka africká kryté suché a při nízkých teplotách vytápěné zázemí. Krmení má respektovat všežravost: nelze ji dlouhodobě živit jen svalovinou ani jen ovocem. Skladba dávky musí zahrnovat odpovídající zdroje živočišných živin a přiměřené rostlinné složky pod odborným dohledem. Obohacení prostředí lze postavit na rozmisťování potravy a pachových podnětů, nikoli na nuceném kontaktu s člověkem. Sociální kontakt je třeba posuzovat individuálně, protože samostatný život je pro dospělce přirozený.
Ochrana
Cibetka africká je v mezinárodním hodnocení řazena mezi málo dotčené druhy. Široký areál ale neznamená, že jednotlivé populace nejsou ohroženy. Místně na ně působí lov, pasti, doprava a přeměna prostředí. Pro případný chov je proto nezbytné ověřit původ zvířete a aktuální podmínky jeho držení v České republice.
Názvy ve světě
Cibetka africká
Latinsky: Civettictis civetta, Anglicky: African Civet, Německy: Afrikanische Zibetkatze, Francouzsky: Civette d'Afrique, Španělsky: Civeta africana, Italsky: Zibetto africano, Nizozemsky: Afrikaanse civetkat, Portugalsky: Civeta-africana, Švédsky: Afrikansk sibetkatt, Rusky: Африканская цивета, Maďarsky: Afrikai cibetmacska
Mohlo by vás také zajímat
Afrička stříbropruhá, Husa africká, Ještěrka severoafrická, Tereka africká, Vydra africká
Použitá literatura (3)
- Ray, J. C. (1995): Civettictis civetta. Mammalian Species 488: 1–7. DOI: 10.2307/3504320.
- Jennings, A. P.; Veron, G. (2009): Family Viverridae (Civets, Genets and Oyans). In: Wilson, D. E.; Mittermeier, R. A. (eds.): Handbook of the Mammals of the World, Vol. 1: Carnivores. Lynx Edicions.
- Kingdon, J. (1997): The Kingdon Field Guide to African Mammals. Academic Press.

Cibetka africká s typickým skvrnitým zbarvením a tmavou obličejovou maskou.
Cibetka africká Základní informace
- Výskyt: subsaharská Afrika
- Prostředí: savany, křoviny, okraje lesů
- Délka těla: 67–84 cm bez ocasu
- Délka ocasu: 34–47 cm
- Hmotnost: přibližně 7–20 kg
- Délka života: v lidské péči často 15–20 let
- Potrava: drobní obratlovci, hmyz, plody
- Aktivita: převážně noční
- Sociální život: většinou samotářský
- Značkování: pachové žlázy, trusová místa
- Březost: přibližně 60–81 dní
- Počet mláďat: obvykle 1–4
- Mláďata: při narození osrstěná
- Pohlavní dospělost: přibližně od 1 roku u samic
- Náročnost chovu: velmi náročný specializovaný chov
- Ohrožení: málo dotčený (LC)

Kam se řadí Cibetka africká
Taxonomie
-
Říše:
živočichové
(Animalia) -
Kmen:
strunatci
(Chordata) -
Podkmen:
obratlovci
(Vertebrata) -
Třída:
savci
(Mammalia) -
Řád:
šelmy
(Carnivora) -
Podřád:
kočkotvární
(Feliformia) -
Čeleď:
cibetkovití
(Viverridae) - Rod: Civettictis
- Druh: Civettictis civetta

Kde žije Cibetka africká
Západní Afrika, Střední Afrika, Východní Afrika, Jižní Afrika
Orientační oblasti výskytu; přesný areál je uveden níže. Malé ostrovy mohou být zvětšené.
- Původní areál: rozsáhlé oblasti subsaharské Afriky
- Typická krajina: savany, lesní okraje, řídké lesy
- Denní úkryty: houštiny a husté travní porosty
- Aktivita: soumračná až noční
- Potravní stanoviště: pozemní trasy v různých biotopech
- Výskyt u vody: často v krajině s dostupným krytem a vodou