Hadilov písař
Sagittarius serpentarius
Hadilov písař
Sagittarius serpentarius
Vzhled
Hadilov písař (Sagittarius serpentarius) je velký africký dravec, který na rozdíl od většiny jiných dravých ptáků hledá potravu převážně při chůzi po zemi. Je jediným žijícím zástupcem čeledi hadilovovitých. Jeho nezaměnitelnou postavu tvoří dlouhé narůžovělé nohy, menší hlava na štíhlém krku a široká křídla. Opeření trupu je světle šedé, ale velké letky, část stehen a konce ocasu jsou černé. Kolem očí má dospělý jedinec holou červenooranžovou kůži. Ze zátylku vyrůstají dlouhá vztyčitelná pera, která připomínají brka písařů; podle nich vzniklo druhové české jméno.
Dospělý hadilov stojí přibližně 120–150 centimetrů vysoko. Hmotnost se pohybuje přibližně mezi 2,3 a 4,3 kilogramu a rozpětí křídel dosahuje kolem dvou metrů. Samec a samice jsou zbarveni podobně, samec bývá o něco větší. Mladí ptáci mají žlutavější neopeřené části obličeje, kratší ozdobná pera a méně kontrastní zbarvení.
Výskyt a pohyb
Původním domovem hadilova písaře je subsaharská Afrika, od západního Sahelu a východoafrických savan po jižní část kontinentu. Potřebuje otevřenou krajinu s dostatkem drobné kořisti: travnaté pláně, řídké savany, pastviny nebo přechody do křovinatých oblastí. Vyhýbá se souvislým pralesům, hustě zarostlým místům i nejvyprahlejším pouštím. Stromy však v jeho životě zůstávají důležité jako bezpečná místa pro nocování a hnízdění.
Většinu dne tráví na nohou. Vychází za potravou často až po oschnutí ranní rosy, prochází rozsáhlým územím a za den zvládne urazit několik desítek kilometrů. Při vyrušení dokáže rychle běžet, přesto je také zdatným letcem. Široká křídla mu umožňují stoupat v teplých vzdušných proudech. Mimo dobu rozmnožování se vyskytuje samotářsky, v párech nebo v malých rodinných skupinách.
Potrava a lov
Ačkoli český název zdůrazňuje lov hadů, jejich podíl v jídelníčku není vždy rozhodující. Důležitou potravou je větší hmyz, zejména kobylky a saranče. Kromě nich hadilov chytá drobné savce, ještěry, jiné plazy, obojživelníky, vejce i menší ptáky. Kořist vyhledává pozorným sledováním země při chůzi; některé živočichy vyplaší roztažením křídel nebo pohybem v trávě.
Menší úlovek sebere zobákem. Na nebezpečnější kořist, včetně hadů, útočí rychlými a silnými údery nohou. Křídla mu pomáhají udržovat rovnováhu a odstup od útočícího plaza. Na rozdíl od mnoha jiných dravců nemá prsty uzpůsobené k přenášení velkých úlovků sevřenými pařáty. Větší kořist proto zpravidla zpracovává přímo na zemi. Právě kombinace výborného zraku, dlouhého kroku a přesných úderů vysvětluje jeho způsob lovu.
Hnízdění
Hadilovi obvykle vytvářejí dlouhodobé páry a obhajují rozsáhlá teritoria. Při námluvách předvádějí nápadné vzdušné lety, střídání stoupání a klesání i společné pohyby na zemi. Hnízdo budují na vrcholu vhodného stromu, často trnitého, ze silnějších větví a jemnější rostlinné výstelky. Plošina může být široká i přes dva metry. Pár ji může opakovaně využívat, ale příliš těžká stavba se časem stává nebezpečnou.
Samice zpravidla snáší jedno až tři vejce, mezi nimiž bývají několikadenní rozestupy. Zahřívání trvá přibližně 42–46 dní. Oba rodiče se podílejí na péči, samice však často inkubuje častěji. Mláďata se líhnou postupně, a proto se mezi nimi mohou vytvořit výrazné velikostní rozdíly. Nejmladší mívá při nedostatku potravy horší šanci na přežití. Rodiče nejprve přinášejí natrávenou potravu a později celé malé úlovky. Mladí ptáci získávají schopnost letu až po několika měsících a ještě nějakou dobu zůstávají v blízkosti hnízda.
Chov v ČR
Hadilov písař není vhodný pro běžný domácí chov. Odborně vedené zařízení musí nabízet velkou bezpečnou plochu pro chůzi a běh, nikoli pouze malou voliéru s bidly. Nezbytný je suchý, pevný podklad, odpočinková místa ve výšce, dostatek klidu a možnost oddělit jedince při konfliktech. V českém klimatu potřebuje v zimním období chráněné, suché a temperované zázemí. Nevhodné překážky nebo kluzký povrch mohou vést k poranění dlouhých končetin.
Krmná dávka musí být pestrá a nutričně vyvážená. Přirozený jídelníček nelze nahradit jen syrovým svalovým masem ani jednostranným podáváním jednoho typu kořisti. Při péči je důležitý veterinární dohled, kontrola kondice a podpora aktivního vyhledávání potravy, které je pro tohoto denního lovce přirozenou součástí života.
Ohrožení
Ačkoli druh obývá velké území Afriky, jeho stavy v řadě oblastí rychle klesají. Příčinou je především ztráta a degradace savan, rušení hnízdění, úhyn při střetech s lidskou infrastrukturou a místy také přímé pronásledování či odchyt. Hadilov písař je proto celosvětově veden jako ohrožený druh. Pro jeho zachování je důležitá nejen ochrana jednotlivých hnízd, ale také udržení rozlehlé otevřené krajiny, v níž může bezpečně lovit a rozmnožovat se.
Názvy ve světě
Hadilov písař
Latinsky: Sagittarius serpentarius, Anglicky: Secretarybird, Německy: Sekretär, Francouzsky: Messager sagittaire, Španělsky: Secretario, Italsky: Serpentario, Nizozemsky: Secretarisvogel, Portugalsky: Secretário, Švédsky: Sekreterarfågel, Rusky: Птица-секретарь, Japonsky: ヘビクイワシ, Afrikánsky: Sekretarisvoël, Slovensky: Hadožrút nohatý
Použitá literatura (3)
- Ferguson-Lees, J.; Christie, D. A. (2001): Raptors of the World. Christopher Helm, London.
- del Hoyo, J.; Elliott, A.; Sargatal, J. (eds.) (1994): Handbook of the Birds of the World, Vol. 2: New World Vultures to Guineafowl. Lynx Edicions, Barcelona.
- BirdLife International (2020): Sagittarius serpentarius. The IUCN Red List of Threatened Species 2020, e.T22696221A173647556.

Hadilov písař v travnaté savaně Serengeti v Tanzanii.
Hadilov písař Základní informace
- Výskyt: subsaharská Afrika
- Prostředí: otevřené travnaté pláně, savany
- Výška ve stoje: 120–150 cm
- Délka těla: přibližně 110–150 cm
- Rozpětí křídel: 190–215 cm
- Hmotnost: 2,3–4,3 kg
- Potrava: hmyz, plazi, hlodavci a další menší živočichové
- Aktivita: denní
- Pohyb: často 20–30 km za den
- Způsob života: jednotlivě, páry a malé rodinné skupiny
- Hnízdo: plošina na stromě
- Počet vajec: 1–3
- Inkubace: 42–46 dní
- Vzletnost mláďat: přibližně 64–106 dní
- Pohlavní dimorfismus: samec bývá mírně větší
- Délka života: 10–15 let; v chovu až kolem 19 let
- Náročnost chovu: velmi vysoká, specializované zařízení
- Ohrožení: EN – ohrožený (globálně, IUCN 2020)

Kam se řadí Hadilov písař
Taxonomie
-
Říše:
živočichové
(Animalia) -
Kmen:
strunatci
(Chordata) -
Podkmen:
obratlovci
(Vertebrata) -
Třída:
ptáci
(Aves) -
Řád:
dravci
(Accipitriformes) -
Čeleď:
hadilovovití
(Sagittariidae) -
Rod:
hadilov
(Sagittarius) -
Druh:
hadilov písař
(Sagittarius serpentarius)

Kde žije Hadilov písař
Západní Afrika, Střední Afrika, Východní Afrika, Jižní Afrika
Orientační oblasti výskytu; přesný areál je uveden níže. Malé ostrovy mohou být zvětšené.
- Původní rozšíření: subsaharská Afrika od Senegalu přes Etiopii po JAR
- Biotop: otevřená savana a travnaté pláně
- Další prostředí: pastviny, řídké křoviny, okraje polopouští
- Vyhýbá se: souvislým pralesům a pouštím
- Výškové rozmezí: od hladiny moře asi do 3 000 m n. m.
- Hnízdění: koruny rozptýlených stromů
- Česká republika: nepůvodní, jen chov v lidské péči
Porovnání velikosti Hadilov písař
- Orientační výška stojícího dospělého hadilova písaře 130 cm; skutečná výška se pohybuje přibližně mezi 120 a 150 cm.