Výběh pro pštrosy

velikost písma:  A A A
17.02.2014, 16:00     Autor: Ing. Zbyněk Pokorný     2158 zobrazení     0 komentářů

V této kapitole jsou nastíněny některé všeobecné myšlenky:

Volné stáje a ohrady různé povahy jsou zapotřebí jak pro kuřata, mladá zvířata, chovné ptáky, tak též pro chovné a karanténní účely. S ohledem na rozdílné nároky na místo a ošetření potřebují zejména mladí pštrosi ochranu proti špatnému počasí, pročež ohrady pro kuřata musí být napojeny na vytápěnou budovu. Také ohrady pro starší zvířata měly by mít přístřešky nebo stodolu, aby byli ptáci chráněni např. po oškubání peří. Karanténní ohrady musí být umístěny zcela stranou od ostatních ohrad.

Zpravidla je používáno více ohrad pro každý účel. Střídání ohrad pro každý účel. Střídání ohrad a jejich vyprázdnění na určitou dobu k tomu, že se přeruší koloběh infekcí určitých parazitů. Chovný výsledek zvyšuje oddělené umístění chovných ptáků před vlastní sezónou líhnutí podle pohlaví. Zvířata se zhoršujícím se zdravotním stavem musí být oddělena od zbytku hejna. Pastevní rotace umožňuje mimo jiné pořízení krmiv pro zimu.

Při plánování jednotlivých skupin by mělo být vzaty v úvahu vlastní cesty v průběhu práce v podniku. Toto je nejen pracovně ekonomické, ale slouží rovněž ke snížení přenosu nemocí. Cesty je třeba směrovat pokud možno od mladých ke starým a od zdravých k nemocným.

Zatím co ostatní může být velmi hlučná, nepředstavují pštrosi pro chovatele a sousedy žádný hlukový problém. Avšak kohouti "brumlají" v plemenné sezóně za noci a kuřata volají po svých rodičích tichým, chvějícím se křikem.

Pro krotkost pštrosů je důležité, aby byli v častém kontaktu s lidmi (s chovatelem). Pokud se toto neprovádí, tak je třeba počítat s větší divokostí ptáků, která může být zvýrazněna již u mladých zvířat. Z tohoto důvodu je třeba dbát na to, aby ohrady byly lehce dosažitelné (z domova).

Výsev pastevních směsí

Ve vysévaných směsích pro víceleté pastviny pro pštrosy by měla jasně převládat vojtěška jako ideální krmná plodina. Podle zkušeností převládají nejpozději po první tvrdé zimě divoké trávy nízké krmné hodnoty nad čistými výsevy vojtěšky. Protože mimo to by měla být zajištěna určitá minimální krmná hodnota pastvy pro případnou pastvu mezi podzimním podzimem a jarem a zabráněno zabahnění na těžkých půdách, je účelný přímý výsev cenných kulturních trav a jetelů.

Vlastnost pštrosů oklovávat vojtěšku, tzn. oddělovat zobákem listy podél stonků, umožňuje vojtěšce znovu vyrážet stonek nad trávy a jetel a získat tak svoji konkurenční sílu. To však také znamená, že se nesmí používat bohatě olistěné odrůdy vojtěšky, které ale mají velmi jemné stonky (jako např. orca).

Stejně jako u pastvy prasat, je potřeba dávat přednost druhům a odrůdám trav s nízkým obsahem hrubé vlákniny. Při výběru druhů vhodných pro určitá stanoviště pomáhá "popisný seznam druhů trav a zemědělských luskovin" vydaný Spolkovým úřadem pro druhy v Hannoveru.

Výsevy uvedené v tabulce níže představují pouze záchytné body. Zkušenost ukazuje, že vysévaná směs představuje sice důležitý základ pro tvorbu všestranného trvalého zeleného porostu, bohatého na výnos. Skutečně rozhodující pro vývoj zeleného porostu jsou ale následující způsoby užitku intenzita ošetřování a hnojení.

Vysoký podíl luskovin ve směsích způsobuje nadbytečné hnojení dusíkem. Při výsevu však 30-40 kg N/ha podporuje rychlý vývoj mladých rostlin. Sečení v plném květu vojtěšky zvyšuje její vytrvalost.

Směsi pro pastvu pštrosů:

Druhy I II III
Vojtěška (Medicago sativa) 16 16  
Kostřava luční (Festuca pratensis)  2    
Ovsík vyvýšený (Arrhenatherum elatius)  2
Jílek vytrvalý (Lolium perennne)  3    
Lipnice luční (Poa pratensis)  1  
Srha říznačka (Dactylis glomerata)  
Jetel červený (Trifolium pratense)  3  
Jetel plazivý (Trifolium repens  2  
Vičenec ligrus (Onubrychis viciifolia)       75 
Štírovník růžkatý (Lotus carniculatus)    12


Nároky na místo

Nároky na místo ptáků jsou uvedeny v tabulce níže. V ní uvedené hodnoty jsou minimální, které činí nutností přídavky celkové krmné dávky a skýtají zvířatům jen malé možnosti pohybu. Uváděné rozsahy jsou podmíněny stářím a časem: čím starší je pták a čím delší časové rozpětí, během nichž jsou zvířata chována v ohradě, tím více rozhodující je horní hodnota. Při velikosti ohrady by měla být na paměti skutečnost, že divoké formy zvířat obývají téměř nekonečné plochy: pštrosi milují prostor.

Pokud jsou ptáci zásobováni pastvou, tak 1 ha vojtěškové pastvy nebo červeného jetele vystačí pro 8-12 dospělých pštrosů. Rozdělením pastevní plochy a dávkování pastvy je přitom možné v době nadměrného růstu (květen/červen) sklízet seno.

Minimální nároky na místo

  Minim. požadavky na místo na 1 zvíře v m2 Minim. požadavky na místo na 1 zvíře v m2
Stáří Stáj Výběh
0 - 3 měsíce 0,25 - 3 1 - 5
3 - 6 měsíců 3 - 6 5 - 20
nad 6 měsíců 6 - 10 20 - 50

Při chovu malého počtu zvířat je třeba vyměřit místo velkoryse.

Oplocení

Při založení oplocení ohrad hrají určitou roli dva protichůdné faktory - prostor k pohybu a náklady:

  • dlouhé ohrady jsou (pravoúhlé) ohrady se širokým poměrem stran, např. 1:15 až 1:20. Při dané ploše poskytují dlouhé ohrady více volnosti pohybu ptákům.
  • čtvercové ohrady vyžadují méně oplocení a proto jsou v tomto ohledu méně nákladné. Výběhové cesty pro zvířata jsou ale podstatně kratší.

Příklad

Ohrada čtvercového tvaru o ploše 400 m2 vyžaduje 80 m oplocení. Při poměru stran 1 : 16 se spotřebuje 170 m plotu. V prvním případě je nejdelší strana 20 m, ve druhém případě ale 80 m.

Při pomyšlení, jak důležitý je pohyb pro zdraví pštrosů, je potřeba upřednostňovat dlouhé ohrady, zvláště když jsou v nich chována kuřata nebo mladí ptáci. Při extenzivním chovu na velmi velkých plochách jsou výše uvedené úvahy zanedbatelné.

V následujícím jsou uvedeny některé pokyny k provedení oplocení. Tyto pokyny jsou rovněž užitečné, když je třeba přizpůsobit již stávající ploty chovu pštrosů:

  • ploty pro dospělé pštrosy by měly mít minim. 1,8 - 2 m. (Výška plotu závisí na velikosti zvířete: modro a rudokrcí potřebují vyšší ploty než afričtí černí pštrosi). Horní zakončení tvoří nejlépe silný, dobře viditelný trám.
  • plot musí umožnit poskytnout odpor vůči velmi silnému kopnutí pštrosa a být dostatečně stabilní, aby zadržel rozdivočelé a poplašené pštrosy, kteří vyvíjeli nápor na ohradu. Při nejmenším je potřeba pomyslet na hmotu o 150 kg, která naráží při rychlosti 60 km/hod.
  • doporučuje se chránit ohradu proti vniknutí psů, aby se zabránilo stresu ze štvaní. (Existují rovněž zprávy o zvědavě svěšených, okousnutých hlavách pštrosů). Oplocení spodního metru drůbežím drátem je důležité zvláště při stálém chovu kuřat. Tam by měl být drátěný plot dokonce zakopán.
  • nesmí být používán ostnatý drát (všude na farmě), aby se zabránilo ošklivým poraněním kůže.
  • rohy o 90° by měla být zkosené nebo zakulacené, protože ptáci při útěku používají zpravidla vyšlapané cesty na straně ohrad. Přitom běží v 90°rohu v plní rychlosti proti příčné straně. Následkem bývají odřeniny, zlomené kosti a často též smrt.

Příklady

  1. Ideální je plot z dřevěných tyčí. Sloupky by měly být umístěny ve vzdálenosti 4 m a spodní metr by měl být chráněn proti vetřelcům. Takovéto ploty jsou velmi robustní, dobře viditelné a zmenšují nebezpečí poranění. Horní plocha dřeva musí být hladká a prostá třísek.
  2. Druhé řešení je plot z drátěných ok nebo mřížový s šířkou ok, případně mřížoví ne více než 10 cm. Nahoře musí být tento plot ukončený dřevěnou tyčí nebo kovovou trubkou. Toto je sice nejdražší řešení, ale skýtá dobrou robustnost, viditelnost a odstup od psů.
  3. Nejlevnější řešení je hladký drát ve vzdálenosti 15 cm, podepřený dřevěnými sloupky ve vzdálenosti 10 m a mezi nimi připevněnými dřevěnými lištami pro stabilizaci a lepší viditelnost. Toto (nouzové) řešení je ale velmi neuspokojivé se zřetelem na poranění (zachycení na plotu) a vniknutí vetřelců zvenčí.

Kuřata potřebují jenom velmi malý prostor a ne tolik pevné oplocení, proto se u kuřat nabízejí představitelné nebo přenosné mřížové ploty.

Krmítka a napáječky

Krmítka a napáječky by měly být pevně umístěné, lze je jednoduše čistit a jsou lehce přístupná pro zvířata. Nesmí ovšem zatarasovat normální výběhové cesty zvířatům u kraje ohrady, aby se vyloučila poranění (zejména poranění nohou) pádících pštrosů. Dále nesmí mít nádoby ostré rohy nebo hrany.

Zvýšené umístění nádob je výhodné, protože zvířata do nich nemohou šlapat nebo padat: pštrosi se mohou dostat do pokušení dopřát si studenou lázeň v napáječce. Na dně volně umístěných krmítek je třeba provrtat díry, aby se zabránilo shromažďování dešťové vody.

Doporučuje se umístit nad žlaby ochrannou střechu proti špatnému počasí.

Přednostní je rovněž krmit zvířata v malé ohradě, přístupné z pastviny, ve které se rovněž provádí ošetřování zvířat. (např. odčervování nebo škubání peří). V tomto případě je potřeba zvířata navyknout na přístup do tohoto prostoru, což velmi ulehčuje shromažďování a ošetřování.

Od stáří mladých ptáků je běžnou praxí používat jednoduchá a levná krmítka z rozřezaných pneumatik traktorů nebo nákl. automobilů. Uplatnění v praxi nacházejí rovněž podélně rozříznuté sudy z umělé hmoty. Kovové sudy velmi rychle rezaví a neměly by se používat také pro ostré hrany. Jeslová krmítka na semeno je třeba konstruovat v přiměřené výšce tak, aby mohla zvířata prostrčit při krmení mřížovým jen hlavu a krk.

Všechny nádoby musí být pravidelně čištěny. Toto je zvláště důležité u kuřat.

Text: Pštrosí farma Vendelín

Komentáře k článku

Vaše jméno:
Kolik je dva krát tři? *
Text komentáře: *
Napsáno je 0 a zbývá 500 znaků.
Zatím zde nejsou žádné komentáře, napište první.