Odchov pštrosích kuřat

velikost písma:  A A A
08.06.2014, 16:00     Autor: Ing. Zbyněk Pokorný     2840 zobrazení     0 komentářů
Pojem "kuře" označuje pštrosa ve stáří 1 dne až 3 měsíce. Pštrosi ve stáří 3 - 24 měsíců se značí jako mladí ptáci.

Teplota a větrání

Po přemístění z dolíhně do stáje pro kuřata se kuřata chovají při teplotách 30 - 35 °C. Teplota se denně snižuje o 2 - 3 °C až do asi 20 °C popř. do dosažení teploty okolí. Vhodnost teploty může být přezkoušena následujícím způsobem:

Příliš vysoká: kuřata stojí s otevřenými zobáky a nadzdviženými křídly. Zdržují se co možná nejdéle os tepelných zdrojů.

Příliš nízká: Kuřata se krčí hustě na sobě blízko u tepelného zdroje. Udržení stálé teploty 20 - 24°C je nutné zvláště během noci a při studeném počasí, protože kuřata jsou náchylná vůči plicním nemocím.

Tepelné zdroje musí být umístěny mimo dosah kuřat, aby se zabránilo popáleninám. Nesmí se tedy tepelná tělesa nebo zářiče stavět přímo zvláště do volných stájí.

Obecně jsou vhodné rozličné tepelné zdroje. Infračervené lampy, plynové zářiče nad hlavami, podlahové vytápění atd. Podporuje se přívod tepla, např. otvory apod. Mělo by být zohledněno případné nerovnoměrné rozdělení tepla v celém prostoru. Teplota vzduchu úrovni výšky kuřat a teploty u podlahy musí být měřeny na rozličných místech (zvláště je třeba dbát na to, aby podlaha nebyla příliš chladná).

Dobré větrání je velice důležité, protože kontroluje

  • relativní vlhkost vzduchu
  • hodnoty čpavku a kyslíku ve vzduchu
  • pronikání zárodků nemocí (filtrování)

Větrání se nesmí zanedbávat ve prospěch udržení teploty. Na druhé straně je rovněž třeba se vyvarovat průvanu, což se např. může stát především vzduchu z ventilace.

Relativní vlhkost vzduchu je potřeba podle možností udržovat co nejnižší. Nízká vlhkost vzduchu má důležitý vliv na snížení rozmnožování bakterií a plísní při vysokých teplotách, které jsou odpovídající pro kuřata.

Přívod a odvod vzduchu je třeba, jak je již běžné, oddělit: vstup by měl být umístěn výše než výstup. Filtrování ventilačního vzduchu snižuje počet zárodků ve vnitřním prostoru.

Stáje pro kuřata a výběh

Na tomto místě by měla být vyzdvihnuta zvláštní důležitost, která náleží pohybu kuřat. Pohyb spotřebuje jednak energii a tím zpomaluje růst. Na druhé straně upevňuje stavbu kostí, podporuje vývoj svalů a celkově odpovídá přirozené snaze po pohybu u zvířat. Přiměřenou možností pohybu se tedy nejen snižuje stres u kuřat, ale přispívá se rovněž k zabránění deformací nohou, které se jinak mohou stát stupňujícím se problémem.

Cesty z dolíhně přes stáj pro kuřata a výběh do ohrady pro mladé ptáky by měly být pokud možno nejkratší, aby byl co nejmenší stres pro kuřata vlivem změny stanoviště. Zejména stáj pro kuřata a výběh by měly být přímo spojeny, protože zvířata se hromadně pohybují z jedné do druhé.

Nároky kuřat na místo jsou závislé na stáří. Minimální pohybové plochy ve stáji pro kuřata začínají s 0,25 m2 na kuře a měly by být rozšířeny na nejméně 3 m2 ve stáří 3 měsíců. Při chovu jen několika zvířat v ohradě je třeba vyměřit místo pro jedno zvíře velkoryse. Příliš úzké volné stáje snižují chuť po pohybu u zvířat a napomáhají tím k deformacím nohou a stresovým symptomům. Doporučuje se uspořádat stáje pro kuřata takovým způsobem, že jejich velikost nebo předělení lze variabilně měnit, aby bylo vyhověno zvyšujícímu se stáří nebo měnícím se velikostem skupin.

Výběhy by měly mít podélný tvar, aby se umožnily kuřatům delší výběhové cesty. Výběhy by měly být na nejklidnější straně stáje pro kuřata, pokud možno co nejdále do spěchu, hluku, provozu, domácích zvířat, návštěvníků a jiných stresů.

Pokud možno co nejdříve by měl být využit alespoň trochu slunečný a teplý den, aby se poskytl kuřatům výběh, protože sluneční paprsky představují pro pštrosy přirozený zdroj vitamínu D3 a tím přispívají k zamezení rachitidy. Je-li letní teplo a sucho, lze s tímto začít již od třetího dne stáří. Ve vlhkém podnebí je lépe počkat až do pátého dne stáří a zvykat kuřata pomalu na vnější klima. Pokud se začne první kuře třást, zažene se hejno kuřat opět do stáje, aby se po určité době zahřátí znovu nechala venku.

Zvířata musí být ovšem chráněna proti intenzivnímu slunečnímu svitu, např. ve stínu přístřešku nebo plachty. Doporučuje se přitom variabilní nastavení výšky.

Podložky (stáj pro kuřata)

Velice diskutovaným bodem je, jaká podložka se nejlépe hodí pro kuřata. Optimálně kombinované by měly být následující vlastnosti:

  • minimalizace nebezpečí přenosu nemocí
  • zabránění ucpání zažívacího ústrojí
  • zabránění poranění nohou

Jako stájové podložky pro kuřata byly dosud vyzkoušeny: beton, dřevěné latě, gumové podložky, koberec, umělá tráva, štěrk/grit, zpevněná hlína, písek klecový drát, lité rošty, sláma a hobliny.

Hygiena

Každý, kdo vstoupí do stáje pro kuřata, je potencionálním přenašečem nemocí, rovněž tak normální stájový personál. Proto patří ke vchodu do stáje pro kuřata desinfekční průchodová vana. Po styku s nemocnými zvířaty nebo těmi, které jsou chovány v karanténě, je nutná celková očista a desinfekce (sprcha) před opětovným vstupem do stáje pro kuřata.

Kuřata by neměla být umístěno do stáje, kterou bezprostředně předtím opustila jiná skupina zvířat. Před přemístěním kuřat do stáje pro kuřata je potřeba tuto včetně okolí důkladně vyčisti (vysokotlaká myčka) a následně ošetřit vhodným desinfekčním prostředkem. Při problémech s napadením plísněmi je vhodné zaplynovat příslušné prostory. Doporučuje se nechat stáj pro kuřata mezi dvěma osazeními několik dní odpočinout a vyschnout.

Veškerá krmítka napáječky musí být denně důkladně vyčištěna. Aby se zabránilo plísňovým onemocněním, je potřeba se vystříhat nasypání čerstvého krmiva na staré. Ze stejného důvodu se neuchovává suché prašné a staré krmivo v jedné místnosti s kuřaty. Nespotřebované, staré krmivo může být dále zkrmeno dospělým zvířatům.

Je žádoucí nejméně 3x denně vyměnit vodu a nahradit ji čerstvou chladnou vodou. Aby se zabránilo ohřívání, neměla by být voda ve výbězích vystavena prudkému slunci.
Někteří chovatelé pštrosů pitnou vodu převaří.

Výkaly by měly být co nejčastěji a stále odstraňovány. Toto napomáhá k tomu, že se přeruší koloběh reinfekcí, minimalizují se hodnoty vlhkostí a kromě toho se snižuje nebezpečí uklouznutí.

Pozorování

Kuřata by měla být stále pozorována, aby ta, která zůstanou zpět, byla oddělena od zbytku a tak byla chráněna vůči ústrkům, způsobeným zdravými zvířaty. Kuřata by ovšem neměla být oddělena jednotlivě, ale vždy ba měla mít nejméně jednoho průvodce.

Stává se, že kuřata nechtějí začít chodit, pít nebo žrát. V případě, že nechodí, mohou pomoci přidaná kuřata (kura), která povzbuzují pštrosy k chůzi. Voda se stává přijatelnější pomocí jejího zabarvení živočišnou barvou nebo nalepením barevných třpytivých předmětů do napáječek. Žravost může být povzbuzena klovavými pohyby na krmivo. Alternativa je možné chovat kuřata na krátkou dobu na podestýlce z kompletního krmiva.

Některá kuřata klovou do krmiva a předstírají, že krmivo přijímají, aniž tak skutečně činí. Protože takováto zvířata se za normálních podmínek stávají nápadná tehdy, když už je příliš pozdě, měla by se kuřata pravidelně vážit (např. 1 - 2x týdně). Toto nejrychleji ozřejmí chybný vývoj. Vážení stejně jako ostatní manipulace, vykonává za ideálních podmínek vždy stejný personál.

Dále je důležité pozorovat moč, trus a břicha kuřat. Moč je v normálním stavu vodnatá a ne hustě tekutá a trus je měkký a ne suchý/granulovaný. Pomocí trusu může být rovněž zjištěno napadení červy - tasemnicí a drátovcem a rovněž přítomnost oocyst (kokcidiozy). Břicha kuřat by měla být nažloutlá a ne namodralá.

Všechna pozorování, zejména vývoj hmotnosti, by měla být denně zaznamenávána na graf.

Každé pozorování je bezpředmětné, pokud kuřata nejsou jednoznačně identifikovatelná. Na začátku mohou vypomoci náramky, které se ovšem mohou časem oddělit a mohou být odklovány.

Někteří chovatelé označují své ptáky ušními známkami (např. z chovu skotu), které se provlékají kůží u zadního krčního nástavce. Jiní používají výžehy na záď, břicho nebo nohu. Velice vhodná a bezpochyby metoda budoucnosti je "mikročipping", při které se zavádí pod kůži cca 1 cm dlouhý mikročip, který činí jednotlivé zvíře identifikovatelné během života) toto je velice cenné pro odhad plemenné hodnoty, ale také pro právní zabezpečení při nákupu a prodeji zvířat až po důkazní řízení při pojistných událostech nebo případných krádeží zvířat).

Určení pohlaví

Rozlišit pohlaví u dospělých zvířat je na základě pohlavně dimorfního výrazu opeření za normálních okolností jednoduché. Musí se ovšem při tom vzít v úvahu, že rovněž pštrosí slepice dostanou černé zabarvení tělního peří po odstranění násady vajec.

Jednoznačné rozlišení se může uskutečnit tedy jen pomocí vyšetření pohlavních orgánů. Od asi 9. Měsíce stáří může být pozorován penis, která se odkryje při vylučování moči a který se v této době zřetelně liší od délky klitorisu. Dobrá příležitost pozorovat vylučování moči je časné ráno nebo časné odpoledne.

Kuřata mají penis a klitoris srovnatelné. V souladu s tím musí být pohlavní orgány obráceny směrem ven, aby mohlo být provedeno jednoznačné určení pohlaví. K tomu se pták fixuje a mastný ukazováček se zavede do kraniální části (blíže k hlavě) kloaky. Palec stejné ruky se umístí zevně a kraniálně u kloaky. Pomocí otáčení ruky se pohlavní orgán obrátí směrem ven a potom prohlédne. Z profilu je penis kuželovitý a charakteristický přítomností semenné brázdy. Klitoris je laterálně (ze strany) zúžený a bez semenné brázdy.

Klitoris dospělé slepice zůstává při přibližné délce ne více než 3 cm. Ve stáří 6ti měsíců je samčí penis již asi 3 cm dlouhý a může být lehce identifikovatelný pohmatem v kloace.

Pohlaví kuřat může být určeno nejjednodušeji ve stáří o 1 do 3 měsíců. Sexování se provádí jedinou osobou: kuře se přitom otočí a drží rukou za běhák. Druhou rukou se potom provedou výše popsané metody určení pohlaví.

Komentáře k článku

Vaše jméno:
Kolik je dva krát tři? *
Text komentáře: *
Napsáno je 0 a zbývá 500 znaků.
Zatím zde nejsou žádné komentáře, napište první.