Postup kování koní

velikost písma:  A A A
18.05.2014, 16:00     Autor: Ing. Zbyněk Pokorný     3544 zobrazení     0 komentářů

V následujících řádcích si podrobně popíšeme postup při kování koně. Kůň by měl být kován zhruba každých 6-8 týdnů.

Ideální kování je kování za tepla. Nejprve se vyková podkova, která padne na kopyto. Vyzkouší se ještě za tepla, aby se mohly provést úpravy, než se definitivně přitluče.

Kování za studena spočívá v upevnění již hotové podkovy. Její tvar pak lze měnit již jen minimálně.

Sejmutí: stará podkova se sejme odseknutím podkováků odsekávacím nožem a kladivem a vypáčením štípacími kleštěmi. Podkováky by měly být dobře odstraněny, aby se nepoškozovaly kopytní stěna.

Příprava: chodidlo a střel kovář vyčistí. Přerostlá rohovina kopytní stěny se odštípne kopytními kleštěmi. Rašplí se kopyto uhladí a srovná do roviny.

Nasazení: horká podkova se přitiskne na kopyto, a tím se zjistí, zda dobře padne. Kopytní stěna je necitlivá, a proto to koně nebolí. Pak lze provést libovolné úpravy.

Přibíjení: podkova se ochladí ve vodě a přitluče podkováky. Konce podkováků, které vystupují z kopyta, se uštípnou a ponechají se malé nýty, které se ohnou a zaklepou.

Dokončení: nakonec kovář orašpluje vnější stranu kopyta a zaklepané podkováky. Tím se ohladí veškeré ostré hrany.

Typy podkov

Existuje řada nejrůznějších druhů podkov, které vyhovují jednotlivým koním a typu práce, kterou vykonávají.

  • Nejjednodušší je tzv. pantoflice. Skládá se z jednoduchého proužku železa, který je vytvarován, opatřen otvory a upraven podle kopyta. Používá se pro pomalou práci.
  • Honební podkova se používá u koní, kteří se pohybují rychle po trávě a mohou kratší dobu tahat. Je vyrobena z konkávního kusu železa, aby se podpořila přilnavost na měkkém povrchu.
  • Podkova se šikmým okrajem se používá u koní, kteří si strouhají (zraňují) nohy. Vnitřní strana má rovnější okraj a upevňuje se pod kopytní stěnu. Tím se snižuje nebezpečí, že kovový okraj podkovy zraní vedlejší nohu.
  • Částečná podkova je tenká, poloviční podkova. Chrání přední část kopyta, aby se neštěpila. Udržuje zdravý střel, když kůň nepracuje.
  • Přední část stíhací podkovy je zkosená. Používá se u koní, kteří tahají zadní nohy nebo se stíhají.
  • Korekční podkova je speciální typ podkovy, který se používá, má-li kůň problémy, jako jsou kuří oka, zchvácení nebo poškozené šlachy. Existuje v nejrůznějších podobách.
  • Dostihová pantoflice je velmi lehká podkova vyrobená většinou z hliníku. Je určena pro dostihové koně nebo přehlídkové ponye a používá se pouze pro měkké povrchy, jako je trávník nebo písek.
  • Ozuby (hřeby) jsou výstupky na patkách podkovy. Zvyšují přilnavost podkov k povrchu.

Kovat či nekovat? Názory na tuto otázky se u chovatelů koní dost liší. Na klady a zápory obou variant si přečtěte a posuďte sami:

Výhody kování

  1. o kopyta se nemusíme starat
  2. kůň nemá problém chodit po jakémkoliv povrchu i bez předchozího zvykání

Nevýhody kování

  1. podkovy poškozují kopyta (většinou jsou úzká, mají podsunuté patky, špatné úhly...)
  2. kopyta jsou umrtvená - kopyto je oběžné čerpadlo, které podporuje srdce. Zdravé kopyto se při každém kroku roztáhne a následně zúží, což má za následek právě pumpování krve a správný krevní oběh. Pokud je ale na kopyto přibita podkova, mechanismus (roztažení, zúžení) kopyta je téměř znemožněn. Špatný krevní oběh si lze ověřit změřením teploty dole na nohou a na dolní části kopyta (termografické snímky). Nohy i kopyta budou studené.
  3. zhoršuje tlumení nárazů a pohyb chodidla
  4. podkovami nelze vyléčit příčinu nemoci (ani ortopedickými podkovami), jen jimi lze na oko vyléčit následky. Bohužel ortopedickými podkovami se ještě více omezí tok krve v kopytě, odumře více nervů, takže se může zdát, že koně nic nebolí.

Výhody bosého kopyta

  1. plní svoji přirozenou funkci a pomáhají srdci pumpovat krev (obnovení mechanismu)
  2. pokud dáme koni čas (než odroste stará rohovina, tj. 8 - 12 měsíců), zvykne si na všechny druhy povrchů
  3. lépe tlumí nárazy
  4. správným strouháním lze vyléčit téměř všechny nemoci kopyt (deformace, rozšíření těsných kopyt, schvácení, podotrochóza, špatné postoje - problémy s klouby, šlachami, špalkové kopyto)

Nevýhody bosého kopyta

  1. kopyta se musí pravidelně strouhat a máčet ve vodě
  2. koni musíme umožnit pohyb po více druzích povrchu
  3. kůň musí být 24 hodin denně na pastvině (aby kopyta mohla správně pracovat)


Poznámka: v dnešní době moderního boxového ustájení se kůň dostane do výběhu většinou tak na 6 hodin za den. V horším případě do výběhu nechodí vůbec. Pokud je kůň v takových podmínkách, je lepší, aby byl nakovaný.

Komentáře k článku

Vaše jméno:
Kolik je dva krát tři? *
Text komentáře: *
Napsáno je 0 a zbývá 500 znaků.
Zatím zde nejsou žádné komentáře, napište první.