Alexandr malý - odchov

Chovná sezóna 2008

velikost písma:  A A A
28.11.2008, 21:13     Autor: Ing. Zbyněk Pokorný     19895 zobrazení     4 komentáře

Alexandr malý patří mezi nejčastěji chované druhy papoušků u nás. Svou oblibu si získal především impozantním vzhledem a při dodržení základních nároků i nenáročností chovu. Dospělý zdravý pták se pyšní uhlazeným peřím s plynulými přechody různých odstínů zelené barvy, což je krásný pohled i pro oko člověka, který se chovu papoušků aktivně nevěnuje.

Platí-li v současnosti, že jsou stále více v módě různé barevné mutace papoušků, tak u alexandrů je tomu tak dvojnásob. Přesto jsem se již před léty rozhodl pro přírodně zbarvené ptáky, které se mi daří již několik let odchovávat.

Pár, samec vpravo Pár, samec vpravo Foto: Zbyněk Pokorný

Alexandři jsou mezi chovateli známi tím, že mají tendenci hnízdit v zimním období (prosinec-únor). Respektive ve zmiňované době zahnízdí poprvé a poté v běžné chovné sezóně (duben-červen) mohou sednout ještě podruhé. Já své alexandry nechávám hnízdit pouze jedenkrát ročně, a to na jaře. V následujícím článku bych vám chtěl popsat, jak u mých svěřenců vypadala chovná sezóna 2008.

Jakmile to jen trochu dovolí počasí, přemisťuji je ze zimoviště do venkovní voliéry. Zpravidla to bývá v první půli dubna a ihned mají k dispozici kmenovou boudu, o rozměrech základny 47x49 cm a výšce 56 cm s vletovým otvorem 8 cm. Pod otvorem do budky mají alexandři k dispozici pruh „králičího" pletiva pro snadný vstup a výstup z hluboké dutiny. Dno budky má mírný spád k zadní straně, kde je u stěny mírná prohlubeň, ve které také samice pravidelně mívá vejce.

Navštěvovat budku začala hned druhý den a první páření jsem letos pozoroval již po týdenním pobytu ve venkovní voliéře. V pozdějším období toku i 5x denně. Tok alexandrů obecně, je velice zajímavý. Samec se před samicí dvoří, vydává tiché melodické zvuky, samici krmí nebo k ní pouze přibližuje hlavu a následně oddaluje s typickým hvízdnutím. Tyto pohyby opakuje několikrát za sebou. Oba ptáci mezitím zužují a rozšiřují oční zornice. Při celém ceremoniálu má samec mírně poroztažená křídla.

S postupem času trávila samice větší část dne v boudě, až téměř nevylézala. Hobliny vynosila všechny ven. Tři týdny po prvním páření jsem zaznamenal v budce vejce. Samice na něm zůstala ihned sedět. Obden přinášela další, až čítala kompletní snůška 4 vejce. Samec ji po celou dobu zahřívání krmil a sama byla u misek s krmením vidět velice zřídka. Po každém opuštění budky se vyprázdnila, napila, provedla malou očistu peří a spěchala opět dovnitř.

Alexandři se neradi koupou, alespoň já své nikdy neviděl. Výjimkou je pouze déšť, kdy se naopak velice rádi s roztaženými křídly vystavují kapkám a i po skončení ještě dlouho otírají své peří o mokré pletivo. Během sezení ale pořádně nepršelo. Stěny budky jsem tedy občas porosil rozprašovačem na květiny.

Samice je poměrně plachá a budku opouští při každé návštěvě voliéry, proto bylo mé chování co nejtišší a návštěvy omezeny na minimum. Během sezení jsem obsah budky několikrát zkontroloval. Oplozenost vajec jsem prosvícením nezjišťoval, ale „od oka se zdála všechna dobrá". Po 24 dnech, 31.5.2008, se vylíhla první dvě holá mláďata. Za 2 dny třetí a další den i poslední čtvrté mládě. Od prvního okamžiku byly z budky slyšet slabé naříkavé zvuky mláďat, žadonících o krmivo. Volátko mělo ale vždy i poslední mládě naplněné. Po vylíhnutí jsem začal podávat rodičům vaječnou míchanici s přípravkem Nutri-MIX a především velké množství ovoce a zeleniny (viz. FOTO níže). V období dozrávání dostávali alexandři též polní plodiny, jako například klasy měkké pšenice a později i nedozrálé palice kukuřic. Hned po vylíhnutí začal budku s mláďaty navštěvovat i samec a pomáhal samici v krmení. S přibývajícím věkem mláďat zkonzumovali rodiče opravdu velké množství krmiva. První krmení jsem prováděl v ranních hodinách buďto suchou nebo klíčenou směsí zrnin a vaječnou míchanicí. V odpoledních hodinách pak dostali ovoce se zeleninou a případně opět trochu míchanice.

V misce vidíme mrkev, rybíz, jahody, ořech, piškot, hrách, krmnou řepu, okurek, ptačinec, smetánku, kopřivu V misce vidíme mrkev, rybíz, jahody, ořech, piškot, hrách, krmnou řepu, okurek, ptačinec, smetánku, kopřivu Foto: Zbyněk Pokorný

Alexandry kroužkuji ve věku 9-12 dnů uzavřeným kroužkem o průměru 7 mm. Samice ještě dlouhou dobu nocovala s mladými v budce a poprvé přespala venku na bidle, když bylo nejstaršímu mláděti 31 dnů, nejmladšímu 28 dnů.

Od šestého týdne stáří jsem při průchodu kolem voliéry často vídával vykukovat z vletového otvoru hlavičku jednoho nebo dvou mláďat. Nejstarší mládě vylétlo 21.7. ale pouze na dvě hodiny a poté se opět vrátilo ke svým mladším sourozencům. Následující den opustila budku rovnou dvě mláďata a venku už zůstala. 23.7. vylétlo třetí a 24.7. i poslední čtvrté mládě. Věk, ve kterém opustila budku byl v rozmezí 52-54 dnů. Let čerstvě vylétlých mláďat není tak zbrklý jako například u rosel a změnu směru i přistávání ovládají od prvního momentu bravurně. Mláďata už umí sama vylupovat semena po 10 dnech, přesto je lepší ponechat je u rodičů alespoň 3 týdny. S agresivitou rodičů vůči svým potomkům jsem se nikdy u alexandrů nesetkal.

Obecně je vývoj mladých alexandrů pomalý. První náznaky peří se objevují až po 25 dnech. Hnízdní budku opouští kolem 8 týdnů věku, což je doba srovnatelná dokonce i s některými druhy amazoňanů.

Alexandr je typický voliérový pták, nehodící se do malé pokojové klece. Při dodržení základních nároků, je alexandr malý vhodný pro začátečníky, ale určitě má co nabídnout i pokročilejším chovatelům.

Vejce Vejce Foto: Zbyněk Pokorný

Nejblíže k nám jednodenní mládě Nejblíže k nám jednodenní mládě Foto: Zbyněk Pokorný

Okroužkovány - 10 dnů stáří Okroužkovány - 10 dnů stáří Foto: Zbyněk Pokorný

20 dnů stáří 20 dnů stáří Foto: Zbyněk Pokorný

42 dnů stáří 42 dnů stáří Foto: Zbyněk Pokorný

Ing. Zbyněk Pokorný Ing. Zbyněk Pokorný
Agronom a chovatel

Autor webu a chovatel zároveň. Snažím se starat o obsah tohoto webu. Chovám exotické ptactvo: amazoňan oranžovokřídlý, amazoňan žlutolící, aratinga jendaj, papoušek senegalský, alexandr malý, alexandr rudohlavý, křepelky čínské a holoubky diamantové. Tyto druhy se mi daří i odchovávat. Z terarijních zvířat chovám suchozemské želvy čtyřprsté (Testudo horsfieldii), v současnosti už 28 kusů různého stáří. Několik let už se mi daří odchovy. Vysokoškolský titul jsem vystudoval na Mendlově univerzitě v Brně v oboru zaměřeném na rostliny, v tomto oboru jsem také zaměstnán.

Autorem od: 28.02.2013

Komentáře k článku

Vaše jméno:
Kolik je dva krát tři? *
Text komentáře: *
Napsáno je 0 a zbývá 500 znaků.

27.11.2016, 14:43
Dobrý den,Měla bych dotaz , máme Alexandry(ochočené a jsou příbuzní)Jelikož , poslední dobou zaznamenáváme , že u nich probíhají námluvy, začínáme mít strach. Jejich rodiče jsou nepříbuzného páru , hodně jsme četli , že když rodiče jsou nepříbuzného páru , mohou se jim vajíčka ponechat.
Zatím žádné vajíčka samička nesnesla , ale chtěla bychraději slyšet názor chovatele, aby jsme je nezanedbali a neudělali jakoukoliv chybu.
Předem mockrát děkuji za odpověd, s pozdravem hezkého dne.Michaela
30.06.2016, 19:15
Dobrý den chci se zeptat jde sestavit pár Alexandra velkéhosamce a Alexandra malého samice?
22.12.2008, 18:40
hodně mně překvapilo že vývoj mláďat u alexandrů se dá srovnat s některýmy amazoňany a taky mně překvapilo že rodiče nejsou agresivní jako třeba např. u papoušků zpěvavých
30.11.2008, 19:27
Dost mě překvapilo že u nich trvá tak dlouho než jin naroste nějaký peří.. Ale jinak se mi moc líběj a taky bych je chtěl..