Odchov kuřic nosného typu

velikost písma:  A A A
18.04.2015, 19:00     Autor: Prof. Ing. Jiří Zelenka, CSc.     4228 zobrazení     1 komentář

Odchov a výkrm kuřic určených pro produkci vajec, se značně liší od výkrmu kuřat určených na maso. Jaké jsou rozdíly ve výkrmu a jak správně postupovat vám prozradí tento článek, jehož autorem je Prof. Ing. Jiří Zelenka, CSc.

Uplatněním vhodné techniky odchovu chceme připravit hejno dobře vyvinutých zdravých kuřic, které nejsou ztučnělé, nezačnou předčasně pohlavně dospívat, brzy po zahájení snášky produkují velká vejce a jsou dobře připraveny na dlouhodobou zátěž spojenou s vysokou produkcí vaječné hmoty. Kvalita krmiva a technika krmení mohou „udělat“ nebo zničit hejno.

Kuřice se mají odchovávat ve stejném systému ustájení, jaký budou mít v dospělosti. Po odchovu na podestýlce by působilo přestěhování do klecí jako výrazný stresogenní faktor.

Každý hybrid má geneticky determinovanou hmotnost, které dosáhne v dospělosti, a tomu jsou úměrné požadavky na výživu. V technice krmení by se měl chovatel řídit firemním návodem pro hybridní kombinaci, kterou nakoupil. Měl by však přitom pracovat s vědomím, že nejde o dogma a zároveň mít na paměti principy, které platí obecně.

Eikenburgská zakrslá slepice Gallus gallus f. domestica

Eikenburgská zakrslá slepice je velmi mladé nizozemské plemeno vyšlechtěné na konci 60. a začátku 70. let 20. století a uznané v Nizozemsku teprve v roce 1977. Jak jeho...

Zobrazit více informací

Odchov lze rozdělit do tří období s rozdílnou technikou krmení:

  1. období nejintenzivnějšího růstu,
  2. období pozvolného odchovu poskytující dostatek času pro dobrý vývin organismu,     
  3. období bezprostřední přípravy na snášku.

V prvém období je třeba dbát o vytvoření velkého těla. Přitom není rozhodující jeho hmotnost, nýbrž tělesný rámec, určovaný především délkou kostí. Na hmotnosti se různou měrou podílejí svalovina a tuk, které mají pro užitkovost nosnice menší význam. Důležité je, že v těle velkého rámce je dost prostoru pro rozvoj výkonného trávicího a rozmnožovacího ústrojí, základních orgánů potřebných pro produkci vajec. Malé tělo pak produkuje malá vejce, prostorné tělo vejce veliká.

Kritickým obdobím pro růst kostí jsou prvé týdny života. V tomto období je třeba krmit tak, aby rychlost růstu byla co nejvyšší. Zde je příležitost vytvořit velký tělesný rámec, zde se kladou základy pro produkci velkého množství vaječné hmoty. Ztráta, která by v tomto období vznikla, se pozdějším kompenzačním růstem většinou nevyrovná a vede ke snížené užitkovosti špatně vyvinutých nosnic. Omezení růstu zejména v prvých 4 – 5 týdnech odchovu vede k významnému snížení průměrné hmotnosti vajec.

U nosných hybridů je v prvých třech týdnech života relativní rychlost ukládání vápníku o 43 %, fosforu o 38 % a hořčíku o 28 % intenzívnější než relativní rychlost růstu hmotnosti celého kuřete. Z mikroprvků se podílí na tvorbě kostí zejména zinek, jeho ukládání v těle je o 27 % rychlejší než růst celého zvířete. V tomto období je proto nutné věnovat zvýšenou pozornost obsahu kostitvorných minerálních látek v krmivu. Růst kostí měřený podle délky běháku je z 80 % ukončen ve věku 8 týdnů a z 94 % ve věku 12 týdnů.

Firemní krmné návody pro různé hybridní kombinace se v prvém období výrazně odlišují. Pro prvé týdny života se připravuje směs zvlášť bohatá na dusíkaté látky. Obvykle se krmí nejkvalitnější směsí do věku 3 týdnů a od 3 do 9 týdnů se dává krmivo na živiny o něco chudší. V prvých 3 týdnech se vždy krmí ad libitum, většinou se však příjem krmiva neomezuje po celé první období. V případě potřeby lze příjem krmiva stimulovat krmením při krátkodobém snížení teploty prostředí. Prvé období odchovu končí ve věku 9 – 10 týdnů.

Ve druhém období chceme prostorné tělo zaplnit výkonným trávicím ústrojím. Živiny potřebné pro tvorbu vajec se čerpají z krmiva, nosnici musíme umožnit dobře se nažrat.

Rozvoj trávicího traktu bude v prvé fázi snášky kritickým faktorem pro produkci vaječné hmoty, zejména u nosnic lehčích hybridních kombinací.

Tak, jako se trénují svaly, může se tréninkem zvětšovat i kapacita a výkonnost trávicího ústrojí. Trénuje se krmivem s větším obsahem balastu. Příliš vysoká koncentrace energie ve středním období odchovu (10 – 16 týdnů) by snižovala žravost. Zvíře by se přizpůsobilo krmivu s vysokou energetickou hodnotou, mělo by malé vole, malý žaludek a málo prostorná střeva. Nebude později umět překonávat problémy vznikající v důsledku extrémního snížení teploty, zhoršení kvality krmiva nebo jiných faktorů, které vyžadují, aby žralo více, a tak zdolalo těžkosti při zachování vysoké produkce.

O množství v budoucnu přijímaného krmiva se tedy rozhoduje při odchovu. Když se až po zahájení snášky zjistí, že slepice málo žerou, je pozdě na nápravu. Za těchto podmínek je jediná možnost – podávat i nosnicím směs s vysokou koncentrací živin. Taková směs je však vždy dražší.

Ve druhém období odchovu lze snížit náklady na krmiva. Je dobře, když v této době zvířata neukládají zásobní tuk. Jejich svaly a hlavně srdce, plíce a oběhový systém však musí být stále v dobré kondici, aby organismus později snášel zátěž snášky i v méně příznivých podmínkách prostředí. Jde také o přípravu organismu vyznačujícího se pevným zdravím. Omezování příjmu živin se proto nikdy nesmí změnit v hladovění. Kuřice nemají být plně nasycené, mají mít chuť k přijímání krmiva.

V 9 týdnech (u kuřic opožděných v růstu výjimečně až v 10 nebo 11 týdnech) se přechází na směs s nízkým obsahem dusíkatých látek a energie. Krmí se jednou denně, nejlépe ráno. Žravost je do značné míry určována genofondem. Zvířata těžších nosných hybridů jsou žravější než lehcí mezilinioví kříženci bílých leghornek. Kuřice lehkých nosných hybridů můžeme zvlášť při vyšších teplotách prostředí a normám odpovídající koncentraci energie ve směsi krmit ad libitum. Při omezování spotřeby zůstávají krmítka určitou dobu prázdná. Nekrmíme-li ad libitum, musí být u krmítek tolik prostoru, aby mohla všechna zvířata přijímat krmivo současně.

Kritickým obdobím pro růst kostí

jsou prvé týdny života

O tom, zda a do jaké míry budeme žravějším kuřicím omezovat příjem krmiva, rozhoduje jejich hmotnost. Krmí se tak, aby se docílilo přiměřené rychlosti růstu vzhledem k hmotnosti, které má být dosaženo v dospělosti. Nechceme překotný růst, který neposkytuje dostatek času pro harmonický vývin celého organismu. Hmotnost se zjišťuje vždy ve stejnou denní dobu, u zvířat krmených ráno se váží odpoledne. Váží se individuálně alespoň 1 % z celkového stavu, minimálně však 50 zvířat, která jsme předem oddělili do ohrady. Od 4 týdnů věku počínaje týdně nebo nejvýše ve dvoutýdenních intervalech porovnáváme skutečně dosaženou hmotnost se směrnými hodnotami. Největší přípustná odchylka průměrné hmotnosti oproti standardu je do 13 týdnů ±10 %, později jen ±5 %. Jsou-li slepičky těžší než požadujeme, nesnižujeme jim příděl krmiva, oddálíme však zvyšování denních dávek požadované firemním návodem a krmíme stabilním množstvím krmiva tak dlouho, dokud se hmotnost nevyrovná se standardní růstovou křivkou. Je-li růst pomalejší, dávku uvedenou v krmných návodech o 5 g zvýšíme. Vede to ke zvýšení denních přírůstků přibližně o 5 g. Změna v dávkování nesmí být větší. Pokud jsme omezovali příjem krmiva, vracíme se obvykle v 16. týdnu ke krmení ad libitum. Abychom zajistili rovnoměrný příjem u všech zvířat, nechá se krmivo v řetězovém krmítku rozvézt po celé hale ještě v noci, před rozsvícením.

O užitkovosti nerozhoduje jen průměrná živá hmotnost, ale i vyrovnanost hejna. Hmotnost 80 % zvířat by se měla pohybovat v rozpětí ±10 % od průměrné hmotnosti všech kuřic.

Vaječník a vejcovod mají na tělesné hmotnosti nosnice značný podíl. Rostou především ve třetím období odchovu, od 16 týdnů věku. Nejpozději od 18. týdne vyžaduje organismus pro růst vaječníku a vejcovodu mnoho bílkovin. Nárok na jejich koncentraci v krmné směsi je téměř stejný, jako bude pozdější potřeba pro produkci vajec. Proto nejpozději od 18. týdne přecházíme na směs bohatou dusíkatými živinami. V předsnáškovém období bychom mohli krmit (např. v malém chovu) směsí pro nosnice, kuřice snášejí bez narušení funkce ledvin a následující produkce vajec i krmivo se 3,5 % vápníku. Směs s vysokým obsahem mletého vápence je však pro zvířata méně chutná. Vhodnější je, aby krmivo v tomto období obsahovalo jen 2 – 2,5 % vápníku, ne však méně. Kuřice si vytvářejí značnou rezervu prvku v medulární kostní tkáni. Nedostatečný obsah Ca ve směsi (1,5 %) v období, kdy první kuřice začínají snášet (třeba i v 18. týdnu života) vede k poklesu kvality vajec; první snášková série je totiž dlouhá a již po čtvrtém vejci začínají poruchy ve tvorbě skořápek a u slepic se začne rozvíjet osteomalacie.

V 17 týdnech i na konci snášky je hmotnost těžších nosných hybridů o 18 % větší než hmotnost hybridů lehkých. Kuřice těžší kombinace spotřebují při odchovu do věku 17 týdnů 5,6 kg a kuřice lehčí kombinace 5,1 kg krmné směsi.

Čím nižší je věk kuřic při dosažení pohlavní dospělosti (tj. při snesení prvního vejce), tím menší je jejich tělesná hmotnost, a ta je pak spojena s menší žravostí a s problémy v prvých týdnech snášky. Pokud není hejno kuřic fyzicky dostatečně vyspělé, můžeme mu velmi uškodit předčasným prodlužováním světelného dne.

Měřítkem správného odchovu je jednotnost v době pohlavního dospívání. Rozpětí věku při snesení prvního vejce bývá 6 – 10 týdnů. V době, kdy některá zvířata v hejně dosud nezačala snášet, jsou jiná již dávno za vrcholem snášky. Protože krmíme celé hejno stejně, je vždy pro některá zvířata obsah živin ve směsi méně vhodný.

Slepice zrovna snesla vejce

Komentáře k článku

Vaše jméno:
Kolik je dva krát tři? *
Text komentáře: *
Napsáno je 0 a zbývá 500 znaků.

03.03.2016, 18:27
To jsem nepochopila: proč slepice hlásí, že snesla vejce? V přírodě by to bylo nebezpečné... že by už byly tak moderní a informovaly chovatele? :-D