Chov českých hus

velikost písma:  A A A
29.03.2015, 19:15     Autor: Jan a Dana Dědkovi     2066 zobrazení     1 komentář

V následujícím článku, jehož autory jsou Jan a Dana Dědkovi, se dočtete vše důležité kolem chovu českých hus. Autoři mají s chovem hus mnohaleté zkušenosti a jejich rady jsou tak cennými informacemi získanými vlastní chovatelskou praxí. Mimo jiné se dočtete i o přirozeném odchovu housat pod husou.

Husa česká

České husy chováme již 20 let. V současnosti máme 4 nepříbuzné kmeny. Husy mají k dispozici pastvinu o rozloze 0,5 ha a malý rybníček s protékající vodou. Já i manžel jsme členy Klubu chovatelů českých hus, všechny naše chovné husy jsou zařazeny do genových rezerv. V roce 2009 jsme vystavovali jak na klubové speciální výstavě v Třebechovicích pod Orebem, tak na Evropské výstavě v Nitře, kde jsme na kolekci našich hus získali titul Mistr Evropy. České husy patří mezi naše nejoblíbenější chovance, jsou to zvířata velmi chytrá, na chovatele si snadno zvyknou, lze je dobře ochočit, navíc jsou výbornými hlídači, křikem varují před vším neznámým. Jsou to zvířata dlouhověká, ponechat je v chovu 15 let i déle není problém.

Husa česká Anser anser f. domesticus

Husa česká je původní plemeno hus vzniklé domestikací divoké husy velké na území Čech a Moravy, které zde má tradici již několik století. Jde o lehčí,...

Zobrazit více informací

Chov českých hus

Česká husa je naším národním plemenem a patří k nejstarším užitkovým plemenům v Evropě. Vyniká otužilostí, skromností a nenáročností chovu. Jako jedno z mála husích plemen, si česká husa zachovala stoprocentní schopnost sama vysedět i odchovat housata. Česká husa je vhodná především pro extenzivní podmínky chovu, kde lze využít jejích schopností pastvy. Česká husa se chová ve skupinách 1,1 -1,3. Chovné hejno je třeba sestavit již na podzim (krajní hranicí je konec roku), aby si husy na sebe zvykly. Dospělé husy jsou nenáročné na krmivo, velkou část uhradí pastvou, pouze ráno přidáme trochu zrní (oves, ječmen nebo pšenice). V zimě k zrní přidáváme senné drolky, můžeme přidat strouhanou mrkev. Vždy je třeba, aby husy měly k dispozici dostatek vody, a to jak k pití, tak i ke koupání. Ideální je, pokud máme na pozemku potůček, ale můžeme vyrobit i rybníček, nebo dodat např. řeznickou lodnu, umělohmotnou vaničku apod. Zde však musíme vodu často měnit. Česká husa je velmi otužilá, takže jí nevadí pobyt venku ani v sebevětších mrazech (my bydlíme v mrazové kotlině, takže letos jsme několikrát měli po ránu i přes -20°C). K ustájení stačí stodola, nebo jednoduchý dřevěný husník, který nemusí být nijak izolovaný, jako podestýlka se nám nejlépe osvědčily hobliny. Lze použít i slámu, ta se však musí často měnit. V lednu začneme husám přidávat do krmiva vitamíny pro drůbež a granule pro nosnice, čímž zvýšíme snášku. V této době do husníku také umístíme snášková hnízda. Pokud máme v kmeni více hus, je dobré dát hnízda co nejdále od sebe, aby si husy vzájemně nekradly vejce. Jako snášková hnízda používáme bedničku o rozměrech cca 60x40 cm, vysokou 50 cm, která je vepředu seříznuta na výšku 12 cm, aby měla husa do hnízda snadný přístup. Hnízdo vysteleme hoblinami a slámou. V únoru začínají husy snášet. Pokud jsou mrazy, je vejce třeba odebírat, aby nezmrzla. Vejce ukládáme naležato v místnosti o teplotě cca 12-15°C, každý den vejce přes špičku otočíme o 180°. Před zasednutím husa do hnízda pustí prachové peří, nejdříve chodí sedat jen např. na 2 hodiny denně, pokud husa sedí už celý den, dáme pod ní vejce. My pod husu podkládáme nejvýše 12 vajec, aby je všechny dobře obsedla. Pokud husa nanese vajec více, podložíme je huse s méně vejci (husičky, které snášejí poprvé, nanesou tak 10-11 vajec), můžeme je dát do líhně, popř. nejstarší vejce vyřadíme. Inkubační doba líhnutí housat je 30 dní, ale protože husa musí po nasednutí nejprve vejce zahřát na určitou teplotu a teprve poté se začnou zárodky ve vejcích vyvíjet, může od doby, kdy husa na vejce zasedne do doby líhnutí uplynout i 32 dní. Po dobu sezení na vejcích musí mít husy přístup ke koupeli, což je důležité hlavně před koncem líhnutí, protože mokrým peřím husa zvlhčuje vejce, na kterých sedí. Husy, sedící na vejcích, přijímají méně potravy než obvykle. Bylo by však velkou chybou dávat huse potravu a vodu k pití přímo k hnízdu, protože je důležité, aby husa občas vejce opustila - vejce se chladí, což je důležité pro správný vývin zárodků. Po příjmu potravy se husa většinou i vykoupe a "poklábosí" s houserem, takže uplyne doba potřebná ke zchlazení vajec. Od 30 dne od nasednutí musíme husy hlídat - vylíhlá housátka necháme pod husou zcela oschnout a poté je huse odebíráme, jinak se může stát, že husa vstane předčasně a začne housata vodit, čímž přijdeme o housata z posledních vajec, nebo se některé z nejdříve vylíhnutých housat dostane z hnízda, když husa sedí na zbylých vejcích a může prochladnout. Odebraná housata dáváme do odchovny s teplotou nad 30°C a huse je vrátíme až po vylíhnutí všech housat. Pokud máme v kmeni více chovných hus, musíme přemístit husy s již vylíhnutými housaty dočasně jinam a do husníku je vrátit, až když se vylíhnou housata i poslední huse, jinak by tato husa hnízdo opustila a začala vodit housata se svými družkami. Housata vychovává celý kmen společně, včetně housera. Proto musíme počítat s tím, že se housata promíchají. Abychom věděli, od které husy které house pochází, označíme je barevnými umělohmotnými kroužky (pro první dny poslouží např. rozlišovací kroužky na holuby). Tyto kroužky jsou k dostání na výstavách nebo chovatelských burzách. Jak housata rostou, musíme sledovat, aby se jim kroužky nezačaly zařezávat do běháků, a postupně je měníme za větší až do řádného okroužkování kroužky ČSCH.

„Česká husa je naším národním plemenem,

patří k nejstarším užitkovým plemenům v Evropě“

Odchov housat

Pokud housata odchováváme pod husou, není třeba nijak jim přitápět, husa je zahřeje. V případě teplého, slunečného počasí můžeme housata s husou již od třetího dne stáří pouštět ven na pastvu, pokud je deštivo, necháme je zpočátku raději zavřené v husníku. Je lepší vypouštět první dny housata s husou do menšího, ohraničeného výběhu (kvůli škodné). Peří housat, odchovávaných pod husou, je od začátku promaštěno peřím z husy, která je zahřívá, proto v teplém jaru můžeme housata vypouštět již poměrně brzy na vodu. Musíme jim ale zajistit pozvolný přístup, aby se dostala z vody ven. Opatrnosti je třeba u rychle tekoucích potůčků, kde bývá voda velmi studená a kde hrozí malým housatům v důsledku prostydnutí nožiček ochrnutí. Housata velice rychle rostou, takže je od počátku důležitá kvalitní krmná dávka. Nejlepší jsou směsi pro housata, které se ale velmi obtížně shánějí. Náhradou může být v prvních dnech směs pro kuřata K1, kterou od 3 dne vlhčíme, aby měla drobtovitou, nelepivou konzistenci. Nejlepší je ke zvlhčení použít jemně řezané kopřivy. Kopřiv housata spotřebují obrovské množství a jsou pro ně velmi důležitým krmivem. Kdo pěstuje topinambury, může použít i jemně řezanou topinamburovou nať. Můžeme použít i trochu zkysaného mléka (výborné je kozí) nebo podmáslí, ale předložíme jen tolik krmiva, kolik housata rychle zkonzumují. Housata musejí mít také neustále přísun k pitné vodě, kterou v prvních dnech podáváme odraženou, nejlépe v kloboukových napáječkách, aby housata nezmáčela celý chovný prostor. My dáváme pod tyto napáječky fotomisky naplněné pískem, kam se přebytek vycákané vody vsákne, písek navíc slouží i jako doplněk k rozmělňování potravy. Písek je třeba vyměňovat. Měsíční housata začínají opeřovat a v této době je moc důležitý přísun minerálů a vitamínů. Nám se osvědčil např. přípravek Promotor-L a Optimin pro husy od české firmy Aquamid, můžeme ale použít jakékoliv vitamínové a minerální přípravky pro drůbež. V této době by také měla housata mít dostatek pastvy, kterou uhradí velkou část krmné dávky. Kolem osmého týdne věku začínáme housatům přidávat celé zrno (mimo žita). Pokud chceme, aby nám husa nanesla ještě druhou snášku, housata jí po odebrání nevracíme a odchováváme je uměle, zde je ovšem nutné zajistit odpovídající teplotu. Husa však nesmí svá housata nejen vidět, ale ani slyšet. Druhá snáška je ovšem nižší - asi 8-10 vajec. Tato housata už necháváme vždy huse odvodit.

České husy na výstave v německém Hannoveru

Komentáře k článku

Vaše jméno:
Kolik je dva krát tři? *
Text komentáře: *
Napsáno je 0 a zbývá 500 znaků.

02.04.2015, 15:08
Pokouším se prvním rokem o odchov vlastních housat. Mám sice dlouholeté zkušenosti s chovem pižmových kachen, ale toto je asi přece jen trochu odlišné. Zajistila jsem si zřejmě ne zrovna kvalitní chovný pár, ani nevím jaké je to plemeno. Husa si nanesla 20 vajec a právě zasedla. Podložila jsem jí jen 14, zdá se, že je obsedne. Velmi se ale obávám, že nebudou oplodněná, protože houser se nepojímal na vodě, zřejmě nebyl na vodu vůbec zvyklý. Ale co s tím? Plavat ho asi sotva naučím.