Znaky
Př. křídla asi 2 cm dlouhá. Samec menší než samice. Svrchní strana křídel tmavě hnědá, na předním křídle bývá různě velká oranžová skvrna, u samců často jen naznačená nebo zcela chybí. Spodní strana křídel je u obou pohlaví oranžová, s dvěma úzkými, černohnědými, bíle lemovanými příčkami. Na okraji zadních křídel jsou velmi charakteristické ostruhy, od nichž je odvozené i pojmenování této skupiny motýlů.
Stanoviště
Zejména lesní okraje, křovinatá místa a stráně, podél potoků a říčních údolí, remízky v polích, přírodní parky a neošetřované staré ovocné sady, v horách do nadmořské výšky 1000 m.
Rozšíření
Střední Evropa včetně alpské oblasti a severní Itálie, na západ zasahuje až do Pyrenejí a severního Španělska, na sever do jižní Skandinávie a Finska, též na jihu Anglie a Irska, celá východní Evropa a severní část Balkánského poloostrova, východním směrem areál pokračuje přes Asii až do Poamuří a Koreje.
Výskyt
Ostruháček březový je velmi rozšířený, ale nikde hojným druh.
Motýl
Konec července až září v jedné generaci. Vyskytuje se jednotlivě. Potřebujeme trochu zkušeností s pozorováním motýlů v přírodě, než se nám podaří tohoto nenápadného, ale opravdu krásného motýla odhalit a zblízka pozorovat. Poletuje rychlým letem na krátké vzdálenosti sem a tam, než usedne na nějaký list. Vajíčka neklade na živnou rostlinu v malých skupinách, jako je tomu často u mnoha jiných denních motýlů, ale $ přilepí každé vajíčko zvlášť na větvičku hostitelské dřeviny, kde vajíčko přezimuje.
Housenka
V květnu se z vajíček líhnou malé housenky, jejichž vývoj trvá asi čtyři týdny.
Hostitelské rostliny
Housenky požírají hlavně listy trnky a švestky, ale nalezneme je i na břízách, jak naznačuje i české jméno druhu.
Komentáře ke zvířeti