Poštolka rudonohá

Znaky

Poštolka rudonohá je znatelně menší než poštolka obecná. Sameček je tmavě břidlicově modrý a má červený zobák i nohy.

Samička se podobá samičce poštolky obecné, má však také červené nohy, červenavou šíji a světlé temeno hlavy. Je to dlouhokřídlý pták s nápadně příčně pruhovaným ocasem. Poštolka rudonohá létá pomaleji než poštolka obecná a je stejně užitečná. Je společenským ptákem a zvlášť v hnízdní kolonii je velice halasná.

Prostředí

Poštolka rudonohá obývá stepi a lesostepi, kulturní step, parkové kraje. Vyskytuje se v nížině a pahorkatině, ve větších lesích nežije. Je rozšířena ostrůvkovitě. Tam, kde jí podmínky vyhovují, žije často v koloniích o několika tuctech párů.

Rozmnožování

Hnízdí v koloniích, většinou v havraních, které už ptáci opustili, protože v době, kdy poštolky začínají hnízdit, mladí havrani už vyhnízdili. Poštolky mohou odehnat od jejich hnízda i párek strak a chtějí využít hnízdo vran, zahánějí je vytrvalými nálety.

Vejce klade samice většinou koncem května nebo začátkem června, takže mláďata přicházejí na svět právě v období, kdy jsou kobylky velké a tučné. Na obvykle 3 nebo 4 vejcích sedí oba rodiče, v noci a koncem hnízdního období sedí ale jen samička, Mláďata se líhnou po 28 dnech. Jen zřídka vyvedou rodiče více než tři mláďata. Když se vyklubou, předává sameček družce potravu a ta ji předá dál mláděti, které nejenergičtěji prosí. Nejslabší a nejpozději vyklubaná mláďata v takovém případě hynou. Jakmile mladým ptákům naroste peří, vylétá na lov i samice, dál však chrání své potomky před pražícím sluncem tak, že nad nimi jako živý slunečník roztahuje křídla. V polovině července opouštějí první mláďata hnízdo, začátkem srpna vylétají poslední.

Potrava

Hlavně hmyz jako jsou kobylky a vážky, které ptáci chytají pařáty. Tito sokoli létají často za pluhem, loví hmyz ve vzduchu a sbírají jej i na zemi. Poštolky rády přehlížejí svůj okrsek z telegrafních sloupů nebo z drátů. Loví až do pozdního večera a začátku noci. Na jaře, je-li málo hmyzu, loví i myši, ještěrky a také kuňky, které jsou v jejich lovišti hojné. Nejdříve jim ale svléknou kůži s jedovými žlázka- mi 8 polykají jen vnitřek. V době hojnosti potravy ale kuňkami opovrhují.

Všeobecně

Tah poštolek rudonohých směřuje stále více na západ. Tyto sokoly je možno každoročně pozorovat v různém počtu především v jižním Německu, kde loví vážky nad rákosinami. Českými zeměmi občas protahují. Podzimní tah začíná v polovině srpna asi 2 týdny poté, co mladí ptáci opustili hnízdo a může se ve střední Evropě projevovat invazně. Zimu přečkávají poštolky rudonohé v jižní Africe. Ve střední Evropě se objevují pravidelně i za jarního tahu v dubnu a v květnu.

Názvy ve světě

Poštolka rudonohá

Anglicky: Red-footed Kestrel, Dánsky: Aftenfalk, Finsky: Punajalkahaukka, Francouzsky: Crécerelle des clochers, Holandsky: Roodpootvalk, Chorvatsky: Crvenonoga vjetruša, Islandsky: Kvöldfálki, Italsky: Falco cuculo, Maďarsky: Kék vércse, Německy: Rotfussfalke, Norsky: Aftenfalk, Polsky: Kobczyk, Portugalsky: Falcão-pés-vermelhos, Rumunsky: şoimuleţ de seară, Slovensky: Sokol červenonohý, Španělsky: Cernícalo patirrojo, Švédsky: Aftonfalk

Mohlo by vás také zajímat

Kněžice rudonohá,  Poštolka obecná,  Poštolka Naumannova