Kavče červenozobé

Znaky

Kavče červenozobé má delší, slabě dolů ohnutý červený zobák a červené nohy. Jeho peří má měňavé barvy. Je o něco větší než kavče žlutozobé, dlouhé 40 cm. Mladí ptáci mají žlutý zobák, nohy a matné opeření.

Prostředí

Rozeklané skály v suchých bezlesých krajích od mořských pobřeží až po velehory. V Alpách je kavče vzácné.

Rozmnožování

Kavčata žijí často v prastarých hnízdních koloniích ve skalních stěnách, kde se v prudkých klesavých a stoupavých vzdušných proudech a vírech hravě prohánějí. Jejich hnízda jsou většinou zcela nepřístupná ve skalních puklinách a dutinách, jsou postavena z větví a měkce vystlána. Na vejcích sedí po 17 až 18 dní jen samička.

V době, kdy mláďata nejvíce rostou, přinášejí ve volatech potravu oba rodiče. Krmí zhruba každých 60 minut. Mladí ptáci vyletují z hnízd velmi pozdě, často až po 38 dnech, jsou pak ale zcela schopní letu, a proto bezpeční před pádem do hlubiny. Ještě dlouho po vyhnízdění zůstává rodina kavčat pohromadě.

Potrava

Hmyz, červi, semena, bobule. V okolí horských chat a na často navštěvovaných vrcholech jsou krotká a nechají si, stejně jako kavčata žlutozobá, předhodit potravu. Kavčata červenozobá jsou většinou stálí ptáci, kolonie usídlené ve velehorách jsou však v zimě opuštěné. Tehdy kavčata slétají do horských údolí nebo ustoupí až do podhůří.

Ve Španělsku, kde hnízdí kavče červenzobé i ve zříceninách nad osadami, přestala být kavčata plachá a vyhledávají potravu v okolí člověka.