Zubr evropský

Bison bonasus

Výskyt: Evropa, Asie
Délka těla: 250-350 cm bez ocasu
Hmotnost: 500-1000 kg
Březost: 9 měsíců
Počet mláďat: 1 ks
Potrava: Tráva, listí
velikost písma:  A A A
10.06.2014     Autor: Ing. Zbyněk Pokorný     4405 zobrazení     0 komentářů

Charakteristika

Délka těla 250-350 cm, ocas až 80 cm, hmotnost 500 až 1000 kg. Krátké rohy a dlouhá vlnatá srst na hlavě jsou pro něho charakteristické. U býků tvoří srst na krku mohutnou hřívu a dolů splývá v jakýsi vousatý lalok. Krátkosrstá a snížená zadní část trupu se zřetelná odlišuje, což dodává zvířeti mohutného vzezření v přední partii těla. Hlava sedí na poměrně krátkém krku a zubr ji většinou drží ve skloněné poloze, takže nejvyšším bodem těla je kohoutek. Ocas je zakončen dlouhou štětkou.

Rozlišují se dva poddruhy, totiž zubr kavkazský, který je však prokřížen s domácím skotem, a takzvaný zubr nížinný, z něhož zbývá několik desítek kusů v zoologických zahradách, potom co byl poslední volně žijící exemplář zastřelen 9. února 1921. Na rozdíl od tura divokého nepřichází tedy v úvahu zpětný chov. Přežilo jen několik zvířat v péči člověka, a ta se chovem nikterak nezměnila. Když na konci 20. let žilo v zoologických zahradách 27 samců a 29 samic, pokusily se zahrady o společný chov, který byl celkem úspěšný. Přes ztráty za války se podařilo v polském Bělověžském pralese vysadit pečlivě vybrané malé stádo. Už v roce 1963 obsahovalo 57 kusů, z nichž 34 bylo narozených na svobodě. Nyní tam žije téměř 500 kusů a v dalších 25 rezervacích se nalézá asi 1500 jedinců. Zdá se tedy, že spolu se zubry chovanými v oborách a zoologických zahradách (celkem asi 1500-2000 kusů) je zárukou přežití druhu.

Výskyt

Zubr evropský žil v rozlehlých smíšených lesích Evropy a v listnaté lesostepi Asie - od Kavkazu a západního Ruska po východní Sibiř a severovýchodní Čínu. Je blízkým příbuzným severoamerického bizona. Dává přednost bažinatým lesním porostům a lužním lesům, ale může žít i na nepříliš strmých horských svazích a otevřených prostorech s dostatečným travním pokryvem. Jeho rozšíření se pohybovalo vždy na sever a východ od areálu rozšíření tura divokého. Na Slovensku se občas objeví zatoulaný kus z Polska.

Způsob života

Z rodinných skupin se pod vedením staré, zkušené krávy a s jejím potomstvem tvořila velká stáda, která se v reprodukčním období rozpadala na menší skupinky. Pak se ujali vedení starší býci a ti bránili stádo proti nepřátelům. Při vzájemném střetu narážejí zubří hlavy na sebe s velkým rachotem, ale nezraňují se ani svými ostrými rohy. Rohy naopak jsou užitečnou zbraní proti vlkům.

Tak mohutný býložravec jako je zubr potřebuje k obživě velké prostory, a tak se v lesích vyskytovaly průměrně jeden až dva kusy na 10 km2.

Potrava

Zubr evropský je na rozdíl od bizona lesní zvíře a v jeho potravě dominuje hlavně listí, i když se také rád pase.

Rozmnožování

Říje nastává v srpnu nebo v září a po 9 měsících březosti se rodí jedno mládě. To se rychle staví na nohy, avšak je kojeno celých šest měsíců, i když se už ve třech týdnech začíná samo pást. Existence „zubroně" - křížence s domácím skotem.

Zubr evropskýNázvy ve světě

Anglicky: European Bison, Holandsky: Wisent, Chorvatsky: Europski bizon, Italsky: Bisonte europeo, Německy: Wisent, Rumunsky: Zimbru, Slovensky: Zubr hrivnatý

Foto: http://aecuvis.org/

Komentáře ke zvířeti

Vaše jméno:
Kolik je dva krát tři? *
Text komentáře: *
Napsáno je 0 a zbývá 500 znaků.
Zatím zde nejsou žádné komentáře, napište první.