Pišťucha černolící

Tato pískově hnědá, zespodu žlutobílá pišťucha se pozná podle černého nosu a pysků. Je velmi společenská, žije ve velkých rodinách, které osídlují jedinou soustavu nor. Ačkoli tato pišťucha žije zřídka déle než rok, v určitých oblastech je velmi hojná a je považována za škůdce.

Pišťucha černolící dorůstá v dospělosti délky těla 14-18,5 centimetrů, hmotnost se pohybuje mezi 124-171 gramy.

Ve volné přírodě obývá tento druh Himálaje, Nepál, Tibet a západní Čínu; objevuje se zde na vysokohorských stepích.

Tato pišťucha je základním druhem zaručujícím biodiverzitu Tibetské náhorní plošiny. Je velice otužilá a skromná.

V zimě se neukládají k zimnímu spánku, ale žijí ve svých norách a jeskyních, kde se živí tím co nastřádaly během léta. Mají vazby k určitému revíru, a ten který je chráněný označují sekretem pachových žláz. Doba vrhu závisí na různých podmínkách jednotlivých životních prostředí. Rodí většinou více mláďat.

Pišťuchy jsou březí 20-30 dnů. Ve vrhu mívá poměrně velký počet mláďat 1-13 kusů. V průměru se dožívají čtyř až šesti let.

Až do 18. století nebyly pišťuchy vědecky popsány, neboť žily v odlehlých oblastech. Dnes se některé používají jako pokusná zvířata v laboratořích.