Aktuálně: 4 351 inzerátů189 391 diskuzních příspěvků17 956 uživatelů

Říje, březost a porod koz

Říje, březost a porod koz
Jan Vorel (JaVor) 13.11.2023, 14:00
1 627 11 minut čtení

Schopnost reprodukce a plodnost jsou užitkové vlastnosti, které podstatně ovlivňují efektivnost chovu koz. U koz je dána počtem ovulovaných vajíček, počtem narozených kůzlat, mateřskými schopnostmi, živou hmotností kůzlat při narození a počtem odchovaných mláďat. U kozlů je plodnost vyjádřena pohlavní aktivitou, kvantitativními a kvalitativními ukazateli spermatu.

Pohlavní cyklus koz

Pohlavní aktivita je u většiny plemen koz sezónní. Je reakcí na zkracování světelného dne, v podmínkách severní polokoule nastupuje říje zhruba za 60-120 dnů po 21. červnu (letní rovnodennost). Vede k uvolnění hormonu melatoninu, což je signál pro zvýšení aktivity centrální nervové soustavy a hypofýzy. V našich klimatických podmínkách se dostavuje nejvyšší pohlavní aktivita u koz od srpna do prosince a u části populace se říje dostaví i v jarním období. U mladých koziček nastupuje říje dříve než u starších koz. Říjový cyklus trvá v průměru 21 dnů s rozpětím 18-24 dnů. K projevům říje dochází asi 36 hodin před ovulací a u kozy v tomto období se výrazně mění chování. Je neklidná, často mečí a z pohlavního orgánu, který je zarudlý, vytéká hlen. Kanálek děložního krčku je otevřený. Skáče na druhé kozy, přijímá menší množství potravy, více pije a rovněž méně produkuje mléko.

Zařazování zvířat do reprodukce

Pohlavní dospělost koz nastupuje již ve 4.-6. měsíci věku, proto je nutné kůzlata již ve 3. měsíci věku rozdělit podle pohlaví. Plná pohlavní dospělost u kozlíků nastává v osmi měsících věku podle dosažené hmotnosti a kondice.

Kritériem zařazení zvířat do chovu je dosažení alespoň 75% hmotnosti dospělého zvířete, tj. asi 35 kg. Zásadně by se neměly připouštět lehčí kozičky. Nemají ještě dokončen tělesný vývin, i když jsou pohlavně dospělé. Březost takových koziček způsobuje zpomalení jejich tělesného vývinu, mají těžší porody a narozená kůzlata jsou slabá, méně životaschopná. Podle posledních výsledků výzkumu však překvapivě vliv nízké hmotnosti koziček při prvním porodu na pozdější produkci mléka (od 3. laktace) není zdaleka tak významný, jak se tradičně uvádí. Při prvním zapouštění koziček se doporučuje zásadně přirozený způsob, nejlépe skupinově 20-25 koz s jedním kozlem. Kozlici se zařazují do plemenitby ideálně ve skupině 15 starších koz na jednoho mladého kozlíka. Samci by se měli zařazovat do plemenitby po dosažení jednoho roku věku, i když běžná praxe je používání mladých kozlíků již od věku osm měsíců. Předčasné zařazení do chovu má ale za následek jednak pohlavní vyčerpání, jednak vlastní kvalita kozlíka-není nijak prověřená a jeho použití je tedy bez záruky. Vyčerpání může také nastat u starších samců, jestliže jsou přetěžováni. Při výběru a zařazování kozlů do plemenitby klademe důraz na vývin pohlavních orgánů a pohlavní aktivitu.

Říje, březost a porod koz

Způsoby zapouštění koz

Volné zapouštění

Nejjednodušším způsobem je volné zapouštění. Chovatel v době sezóny přiřadí ke stádu koz příslušný počet kozlů. Na jednoho kozla v dobré kondici se přiřazují 3-4 kozy na den. Tento volný způsob zapouštění využívají chovatelé s menším počtem zvířat, ovšem to vyžaduje větší počet plemeníků, kteří se zařazují do stáda na dva říjové cykly, tedy asi na 42 dnů. Znamená to ale, že i porody budou probíhat v delším časovém rozpěti. Procento zapuštěných koz je velmi vysoké, protože plemenici dokážou nejlépe odhadnout správnou dobu říje. Nevýhodou je ale přetěžování kozlů a chovatel nemá informaci o přesném termínu zapuštění a v případě zařazení více kozlů ani o původu ze strany otce.

Skupinové zapouštění

Jedná se o výhodnější způsob, kdy se ke skupině 25-30 koz přiřadí jeden kozel na celé připouštěcí období. Plemeník by měl být zlepšovatelem určité užitkové vlastnosti, proto skupiny koz sestavujeme podle užitkového stupně. Při tomto způsobu sice známe původ kůzlat, avšak neznáme přesný termín zabřeznutí a očekávaných porodů.

Individuální zapouštění

Chovatelé, kteří produkují plemenný materiál, využívají zejména individuální zapouštění, kdy každé plemenici je přidělen určitý plemeník podle předem sestaveného připařovacího plánu na základě užitkovosti matek. Tento způsob zapouštění umožňuje racionální využití všech plemeníků (40-50 koz na jednoho plemeníka), zvyšuje se procento oplodnění stáda a chovatel má k dispozici informace jak o průběhu říje, datu oplodnění, tak i předpokládaném datu porodu.

Inseminace

Inseminace je v ekologickém systému chovu koz povolena. Synchronizace říje, která se používá pro zvýšení efektu inseminace ve stádě, je však nepřípustná, a tím se vlastně výhody inseminace v ekologickém chovu snižují. Rovněž přenos embryí je v ekologickém zemědělství zakázán.

Březost

Březost u koz se pohybuje od 140 do 162 dnů, nejčastěji 147-151 dní. U vícečetných porodů je kratší, naopak u poprvé rodících koz trvá březost déle. Březost s jedináčky, zejména pokud jde o kozlíka, trvá zpravidla o 1-2 dny déle než březost koz s dvojčaty. Délka březosti je také závislá na úrovni výživy. Při dobré výživě se březost prodlužuje, při špatné se naopak zkracuje.

V první polovině březosti se látková výměna březích koz podstatně nezvyšuje, neboť hmotnost živého plodu v tomto období odpovídá asi 10 % hmotnosti narozených kůzlat. V poslední třetině březosti se plod začíná intenzivně vyvíjet. Přibližně od 4. měsíce se kozám zvětšuje a klesá břicho a vývoj plodu je již znatelný. Kozám v tomto období je nutné zvýšit krmnou dávku o 30-40 % a obsah minerálních látek až na dvojnásobné množství, liz mají mít volně k dispozici stále. Kozy se nesmějí unavovat a přetěžovat dlouhým přeháněním a je nutné věnovat zvýšenou pozornost jejich ošetřování.

Diagnostika březosti

Pro chovatele má velký význam co nejranější diagnostika březosti. Existují dvě možnosti rané diagnostiky březosti. Tak jako u ostatních hospodářských zvířat lze použít ultrazvuk, což je spolehlivá metoda detekce březosti. Přesně lze diagnostikovat březost mezi 22. až 28. dnem po zapuštění, respektive inseminaci, kdy lze stanovit počet vyvíjejících se plodů. Druhá možnost detekce říje je zjištění koncentrace hormonu progesteronu ve vzorcích mléka metodou RIA (radioizotopová analýza). Přesnost zjištění březosti touto metodou u koz se pohybuje mezi 83-88 %.

Říje, březost a porod koz

Porody

Blížící se porod Ize rozpoznat podle postupného růstu mléčné žlázy a rozvoje její sekrece. Plnohodnotné mlezivo je v mléčné žláze tvořeno již v posledních dnech před porodem.
Klimatické podmínky, které lze očekávat v obvyklé porodní sezóně v našich zeměpisných oblastech, většinou vyžadují u koz porody ve stáji. Tím se eliminují ztráty způsobené hypotermií (podchlazením), zvláště v prvních kritických okamžicích po narození kůzlat.

Produkční a reprodukční část stáda by měla být zásadně oddělena. Znamená to zajištění porodů v oddělených porodních kotcích, eventuálně v oddělených stájích. S tím je nutné počítat již při projekci nebo rekonstrukci stájí, které by měly brát v úvahu variabilní řešení stájového prostoru podle potřeby. Tam, kde není možné porodní sekci vyčlenit, je nutné alespoň dočasně oddělit skupiny zvířat připravujících se na porod, zvířat v období těsně před porodem a po něm, dále skupinu zvířat v období mlezivové výživy, koz, které se nedojí, zvířat po veterinárním zákroku a další.

Individuální porody

Nejvýhodnější jsou porody v individuálních kotcích, které poskytují potřebný klid matce i lepší možnost kontroly a eventuální zásah ošetřovatele. Tyto individuální kotce jsou výborné pro vytvoření pevnějšího vztahu mezi matkou a mládětem, který je důležitý u plemen s horšími mateřskými instinkty (angorské kozy) nebo u plemen, jejichž chov je založen na odchovu kůzlat s matkami.

Pro individuální porodní box jsou doporučeny rozměry asi 1,2 x 2 metry, dobře drenážovaná podlaha, dostatečná, denně vyměňovaná podestýlka, možnost bezprůvanového větrání, vlastní krmné jesle a zdroj napájení. Individuální porodní box měl umožňovat vizuální kontakt matek s ostatními zvířaty své sociální skupiny. Vhodný je stavebnicový systém, který umožňuje rozšiřovat počet boxů podle potřeby a po skončení porodní sezóny snadno celou porodní sekci rozebrat a asanovat. Délka pobytu matek v porodních boxech závisí na používané metodě odchovu a počtu boxů, které jsou k dispozici.

Skupinové porody

Při známém termínu zapuštění lze snadno vytvořit skupiny, které vyžadují stejný druh péče před porodem. Tyto skupiny pak lze přemístit do společných boxů. Přesun do těchto boxů je třeba uskutečnit dříve než do individuálních boxů, neboť stresové vlivy ve skupině jsou větší a je třeba delší čas na přizpůsobení.

Chování koz při porodu ve skupině má své specifické projevy. Asi 12 hodin před vlastním porodem se začne koza izolovat od skupiny a snaží se zajistit si prostor k realizaci takzvaných hnízdících projevů. K tomu volí maximální možnou vzdálenost od ostatních členů skupiny a tu zachovává i po porodu. Při péči o kůzle pak tento prostor aktivně brání, a to nejen proti ostatním matkám, ale i proti cizím kůzlatům. Z toho je třeba vycházet při volbě velikosti boxu a počtu zvířat. Na jednu matku je nutné počítat s 2,5 m2 plochy a počet zvířat ve skupině by neměl překročit 10-12 kusů.

Příznaky porodu

Dva týdny před porodem se kozám začne znatelně zvětšovat vemeno a v posledních 24 hodinách před porodem se stává na pohmat tuhým. Naopak vazy poševního vchodu změknou a naběhnou, poslední hodiny před porodem je znatelný propad slabin. Kozy jsou neklidné, střídavě polehávají, přešlapují, napínají se, zvedají hlavu a pomekávají hlubším hlasem než obvykle.

Kozy jsou pokládány za zvířata se snadným porodem. Nutnost asistence se uvádí pouze v 5 % případů. Přesto jsou individuální péče a dozor při porodu nutné. Zvlášť u prvniček je někdy potřeba pomoc při vybalení kůzlete z plodových obalů.

Jak při spontánním, tak při asistovaném porodu je samozřejmostí zachování maximální čistoty celé porodní sekce, kotců, podestýlky, veškerých pomůcek i rukou ošetřovatele. Pokud je nutná kontrola porodních cest, úprava polohy plodu a podobné zásahy, je nejvhodnější použít jednorázové sterilní chirurgické rukavice.

Porod

Vlastní porod začíná vypuzením plodových obalů s plodovou vodou. Do 60 minut by pak měl následovat porod. Normální poloha plodu je hlava s oběma předníma nohama, méně často hlava s jednou přední nohou, nebo obě zadní nohy směřující k děložnímu hrdlu. Pokud se porod neúměrně prodlužuje, to znamená, že do 60 minut po plodové vodě nejeví koza snahu k vypuzení plodu, nebo naopak její úsilí k vypuzení je marné, je nutná kontrola porodních cest, eventuálně pomoc při vypuzení plodu. V této souvislosti je nutné upozornit na to, že stěny porodních cest kozy jsou mnohem jemnější než u ovcí nebo krav a je zapotřebí maximální opatrnosti. Pokud chovatel nemá žádné předchozí zkušenosti, je lépe vyhledat odbornou pomoc. Při vícečetném porodu následuje obvykle porod dalších kůzlat rychle za sebou a do 30-240 minut poté by mělo vyjít lůžko.

Zajištění porodů na pastvě

Otázka porodů a kojení v pastevních způsobech chovu se řeší obvykle oddělením vysokobřezích matek, jejich ustájením s kontrolovaným porodem, kontrolou napájení kůzlat a asi po čtyřech dnech opětovným vypuštěním koz na pastvu se stádem. Kůzlata zůstávají oddělena a ustájena až do odstavu, kozy se dojí večer po návratu z pastvy a přes noc zůstávají s kůzlaty.

 

Podělte se s námi o názor na tento článek →

Jan Vorel (JaVor)

Autorem od: 27.09.2023

Podobné články

Může vás také zajímat