Aktuálně: 4 340 inzerátů189 164 diskuzních příspěvků17 953 uživatelů

Výživa a krmení králíků – je to věda ??? (1. část)

Výživa a krmení králíků – je to věda ??? (1. část)
MVDr. Miloslav Martinec 28.12.2023, 10:00
1 191 11 minut čtení

Jednou ze základních vlastností živých organismů je přizpůsobivost - adaptabilita, která má ale svoje fyziologické hranice. V těchto mezích je nutno se orientovat – a o tom především bude tato série příspěvků. Ani zdaleka ale není cílem vyčerpat všechny aspekty související s výživou a krmením králíků. Králík domácí je druhem nesmírně tvárným, do určité míry variabilním, prosperujícím v různých podmínkách, v nejrůznějších chovatelských systémech, v různých podmínkách výživy a krmení.

Platí to i pro naše chovy králíků, každý chov je do určité míry unikátní osobností chovatele (jeho zkušenostmi a znalostmi), zdroji krmiva (přírodní podmínky), rozdílnými časovými i ekonomickými podmínkami pro jeho získání (krmiva), ale i jeho použitím u různých plemen králíků, v různém věku, jiné intenzitě produkce nebo šlechtění, v různých obdobích roku.

Zkušenosti chovatelů s různými krmivy, sestavením krmných dávek a využití při různé krmné technice nebo zpracování a ošetření krmiv za nejrůznějších situací mohou být naprosto unikátní. Jistě najdeme vynikající postupy a nápady vedoucí k optimálním výsledkům, z nichž mnohé již byly publikovány. Navíc je možno pokusit se o aplikaci a využití zkušeností intenzivních produkčních chovů i poznatků publikovaných ve studiích výzkumných pracovišť.

Výživu a krmení králíků (to samozřejmě platí o všech druzích zvířat) je nutno považovat za naprosto zásadní oblast ovlivňující prosperitu chovu od počátku do konce. Králík je z tohoto pohledu mezi běžně chovanými domácími zvířaty originální anatomickými a fyziologickými adaptacemi. Je nutno si uvědomit, že se tyto vlastnosti vyvíjejí a fixují u každého živočišného druhu po miliony let vývoje. Bylo by chybou domnívat se, že za 2 nebo 3 tisíc let domestikace králíka evropského jako druhu nebo 50 až 100 let intenzivních chovů domácího králíka v podmínkách jak je známe v současnosti, je možno změnit anatomii a fyziologii zvířete.

Tyto základní hranice anatomie a fyziologie je nutno poznat, respektovat je a podle nich přizpůsobovat nebo vytvářet chovatelské postupy. Opačný postup, kdy se člověk domnívá, že je všemocný a „přírodu“ nerespektuje, mohou vést pouze k neúspěchu hraničícího často s týráním zvířat.

Problémem může být ovšem i to, že ne vše je v rámci vědeckého poznání odhaleno, někdy musíme spoléhat na selský rozum a praktické chovatelské zkušenosti, králík přeci jen není úplně ve středu vědeckého bádání.

Několik základních poznámek k anatomii a fyziologii trávení domácího králíka

Tisíce a miliony let vývoje formovaly králíka evropského podmínky suchých teplých biotopů s charakteristickým rostlinstvem jako zdrojem potravy. Domestikačním centrem bylo středomoří a jihozápadní Evropa, zejména Pyrenejský poloostrov. Po většinu roku skromné, suché a tvrdé rostliny oblastí přírodního rozšíření představují základ pro adaptaci králíka k získání živin nezbytných pro život.

Základní anatomicko-fyziologické adaptace evropského králíka související s výživou a trávicím ústrojím:

  1. příjem značného objemu rostlinné potravy, trav a bylin za použití ostrých, automaticky se ostřících a neustále dorůstajících hlodáků. Stavba (podíl skloviny) a vzájemné postavení zubů v horní a dolní čelisti umožňuje permanentní obrušování a ostření hlodáků bez ohledu na složení nebo tvrdost krmiva rozdílnou v různých vegetačních obdobích. Dříve často opisovaná závislost obrušování hlodáků tvrdým krmivem byla vyvrácena, stejně jako nutnost a účelnost umělého zkracování přerůstajících hlodáků ve velkochovech nebo při nedostatku ohryzu.
  2. Produkce (vypěstování) značného množství mikroorganismů (bakterií) s významným obsahem bílkovin a vitamínů skupiny B a vitamínu K (je možné, že i dalších dosud neidentifikovaných specificky účinných látek) ve vlastním objemném slepém střevě na substrátu z krmiv s nízkým obsahem živin.
  3.  Získání těchto vyprodukovaných živin příjmem tzv. měkkých bobků - cékotrofií, což je umožněno dvojí činností tračníku, který oddělí fermentovaný obsah slepého střeva s vysokým obsahem živin od balastního obsahu s vyšším obsahem vlákniny a vytváří dvojí trus – měkké a tvrdé bobky. Měkké bobky králík od konečníku přímo odebírá, požírá a zpracovává v žaludku a tenkém střevě, čímž pokrývá potřebu jmenovaných vitamínů plně nebo z významné části a potřebu bílkovin z cca 20%. Zajímavostí je, že všechny odborné zdroje uvádějí, že měkké bobky jsou vylučovány silně pokryté hlenem – za několik desetiletí chovatelských zkušeností jsem však tento hlen nikdy neviděl. (Problematiku cékotrofie králíků by bylo vhodné podrobně osvětlit – pokusíme se o to v některé z příštích čísel v samostatném článku).
  4. Zpracování značného množství vlákniny (tak jako u jiných býložravců) přináší efekt v podobě těkavých mastných kyselin dále zpracovávaných metabolismem organismu na energii nutnou pro životní funkce.
  5. Významnou adaptací je mimořádný rozvoj imunitního systému králíka ve specializovaných strukturách umístěných ve stěně střev (apendix caeci, sacculus rotundus, peyerovy plaky), které představují téměř 50% veškerých obranných (imunitních) kapacit organismu králíka, zajištujících obranné reakce proti průniku škodlivých mikroorganismů do těla přes střevní bariéry. To samozřejmě dále zvyšuje význam trávicího ústrojí, jeho souvisejících struktur a funkcí v organismu králíka.

Výživa a krmení králíků – je to věda ??? (1. část)

Z výše uvedených bodů více než jasně vyplývá, že trávicí systém a celý metabolismus organismu je adaptován na příjem krmiva s vysokým obsahem vlákniny a naopak nízkou koncentrací bílkovin, energie a některých dalších živin, což je podstatou skromnosti králíků v minulosti tradované.

Na krmiva s vysokou hladinou vlákniny a nízkou koncentrací živin (bílkoviny, škrob, energie) jsou adaptovány mechanismy nervového a hormonálního řízení příjmu krmiva, pohyblivosti stěn trávicího ústrojí, vylučování trávicích šťáv a hormonů žlázami ve stěně střev, žaludku stejně jako pankreasu a jater, řízení procesů regulace pohybů střev, řízení metabolických procesů, detoxikace zplodin výměny látkové (např. čpavek) ale i na to vše navazující fungování vylučovacích schopností ledvin.

Zcela zásadní postavení ve výživě králíků zaujímá vláknina. Ještě před několika desítkami let stačilo k popisu významu a fungování vlákniny v trávení u králíků několik stručných řádků. V současnosti je k dispozici velká řada studií zkoumajících úlohu vlákniny a jejich různých složek v trávení, produkční výkonnosti i dopadech na zdravotní stav různých kategorií králíků, zejména však u rostoucích králíčat a králic v reprodukci a období kojení.

Význam vlákniny v trávení králíků má několik aspektů vyplývajících z výše popsaných adaptací:

  • strukturální složky vlákniny např. celulóza a lignin vytvářejí optimální strukturu obsahu střev, dráždí nervové pleteně ve stěně, čímž je udržována pohyblivost a sekreční činnost žláz a žlázek trávicího aparátu,
  • vláknina je substrátem pro růst bakterií trávicího aparátu,
  • stravitelná vláknina je zdrojem energie, nahrazuje škrob (jeho přebytek může mít negativní vliv na trávení v tlustém střevě u mláďat),
  • dostatek vlákniny a z ní fermentací vznikajících těkavých mastných kyselin, kromě dopadu na energetický metabolismus významně ovlivňuje pH, tím optimalizuje prostředí pro trávení ve střevech a má vliv na potlačení nežádoucích až patogenních bakterií.

Významná je tedy pro králíka jak stravitelná vláknina (pektin a hemicelulózy) obsažená v rostlinných krmivech – okopaniny, cukrovkové řízky, jablečné výlisky nebo otruby, tak strukturální nestavitelná vláknina. Zejména lignin má zásadní pozitivní dopad na zdravotní stav, růst a celkovou užitkovost.

Významné jsou i poměry mezi jednotlivými složkami vlákniny i poměry k dalším živinám. V praxi našich chovů však tyto poznatky publikované v řadě studií obtížněji využijeme. Obecně králík potřebuje v krmné dávce kolem 18 až 20% vlákniny, to platí zejména pro naše zájmové chovy (v intenzivních chovech byla doporučení na 10 – 14% vlákniny u vykrmovaných králíků).

Nejpodstatnější pro běžného chovatele králíků je poznatek, že hrubší seno ze starších různorodých porostů pícnin, sláma obilovin nebo větvičky ovocných stromů jsou nezbytným zdrojem vlákniny a zejména ligninu.

Jejich použitím můžeme dosáhnout optimalizace krmné dávky a významně předcházet trávicím problémům zejména u mláďat, například při zkrmování krmných směsí nebo obilovin. Vhodná kombinace různých krmiv na podkladě těchto poznatků a zkušeností je pak již věcí praxe a přináší bezpočet možností.

Vývoj zaznamenalo i dávkování krmiv a stanovení potřeby živin. Dřívější prakticky univerzálně uváděné doporučení ad libitního (neomezeného) příjmu krmiv bylo nahrazeno přesnějším dávkováním pro jednotlivá období života a produkce králíků. Rovněž v této oblasti je bezpočet studií a doporučení k dávkování jednotlivých živin, případně srovnání jednotlivých zdrojů a krmiv. Dotace bílkovin v krmných dávkách je významným tématem řady zkušeností a studií, názory však nejsou jednotné. U mladých rostoucích králíků je obecně doporučeno nižší (opatrnější) dávkování bílkovin v krmných dávkách – v kompletních směsích pro mláďata je to vyjádřeno hladinou 16 – 17 % NL. I při sestavování krmné dávky z tradičních krmiv pro mláďata do 3 měsíců věku je nutno pamatovat na možnost překrmení bílkovinami (o tom příště). Dospělý králík je schopen metabolizovat i větší množství bílkovin.

Za mimořádně významnou pro králíka považuji schopnost řízení a udržení stálosti vnitřního prostředí – regulaci acidobazické rovnováhy – fyziologického stavu pH. Vlivy související s jejím udržením mohou mít zásadní význam pro zdraví a produkci každého jednotlivého králíka i celého chovu za různých podmínek dotace živin a krmení.

Všechno toto ale není stálé a jednotné v různých obdobích života jedince. Je více než zřejmé (a prokázané mnoha studiemi), že schopnosti související s trávení a metabolismem se v průběhu vývoje jedince mění, rozvíjejí. Vyvíjejí se prakticky od narození mláděte až do dospělosti, nejvýznamnější adaptační změny v trávení, schopnosti trávit a metabolizovat, probíhají do věku 8 – 10 týdnů. Určité výkyvy v metabolismu můžeme zaznamenávat i v období březosti a kojení u samic.

Pokud tedy chceme pokročit k praktické aplikaci těchto poznatků do reálné praxe v chovu, musíme si uvědomit pestrost požadavků na výživu a krmení různých kategorií králíků: dospělá x mláďata, samci x samice, doba klidu x období reprodukce, samice v době březosti, na konci březosti, období porodu, kojení.

U mláďat jsou odlišné období mléčné výživy, doba před odstavem, po odstavu, období intenzivního růstu, výkrmu, odchovu plemenných králíčat, dosažení pohlavní dospělosti atd.

Každé období přináší rozdílné nároky zvířat na výživu, v některých obdobích jde o tak významné odlišnosti, že jejich neznalost nebo zanedbání přináší zcela zásadní problémy v chovu. Naopak respektování i detailních odlišností je významným (až nejvýznamnějším) faktorem prosperity zvířat a úspěšnosti chovu králíků. Na druhou stranu reálných možností jak toho v našich chovech dosáhnout za využití různých krmiv může být řada - to je v rukou chovatele.

V návaznosti na výše uvedené řádky se v příštích pokračováních budeme podrobněji zabývat problematikou chovných králic v různých obdobích reprodukce a dále tou neproblematičtější a nejchoulostivější skupinou – mláďaty, kdy je nejdůležitějším faktorem úspěšného odchovu respektování postupného vývoje limitovaných mechanismů trávení jednotlivých živin a jejich metabolismu.

 

Výživná hodnota běžně dostupných krmiv v chovu králíků (obsah v kilogramu krmiva) Výživná hodnota běžně dostupných krmiv v chovu králíků (obsah v kilogramu krmiva)

Podělte se s námi o názor na tento článek →

MVDr. Miloslav Martinec

Autorem od: 18.12.2023
  • Celý život, od klukovských let se věnuje drobným zvířatům, zásadní je však působení v chovu králíků, kde jeho velcí světlí stříbřití, oranžoví rexi nebo čeští strakáčci havanovití získali nejvyšší evropské tituly.
  • Dlouhodobě pracuje v oblasti zdravotní problematiky drobných chovů, znám je i z působení v Českém rozhlase Brno. 
  • Od roku 1979 publikoval řadu odborných chovatelských článků, je spoluautorem několika publikací.

Podobné články

Může vás také zajímat