Toxicita vybraných potravin u psů: rizika spojená s krmením lidskou stravou

V posledních desetiletích roste počet domácích mazlíčků, především psů, kdy tento trend je doprovázen rostoucím zájmem majitelů o zdraví, welfare a výživu svých zvířat. V důsledku toho se stále více uplatňuje individuální přístup ke krmení, včetně snahy o tzv. „přirozené“ nebo „alternativní“ formy výživy. Přestože je tato snaha často motivována dobrým úmyslem, mnohdy dochází k neúmyslnému podávání složek běžného lidského jídelníčku, které mohou být pro psy toxické nebo nutričně nevhodné.

Podle celosvětových statistik tvoří psi a kočky 95–98 % všech případů, kdy majitelé kontaktují veterinární odborníky v souvislosti s podezřením na otravu. Většina těchto incidentů je klasifikována jako akutní, náhodná a odehrávající se v domácím prostředí, často bez vědomí majitele o možném riziku. Mezi nejčastější příčiny patří volný přístup k potravinám určeným pro lidskou spotřebu, nevhodně skladované potraviny, nedostatek informovanosti nebo přeceňování schopnosti zvířete rozlišovat škodlivé látky. Tento fenomén podtrhuje potřebu systémového přístupu k edukaci chovatelů a širší osvěty v oblasti bezpečné výživy zvířat.

Vybrané toxické potraviny pro psy

Čokoláda a methylxanthiny (kofein, theobromin)

• Čokoláda obsahuje theobromin, který je pro psy toxický. Vede k poruchám srdečního rytmu, zvracení, neklidu až křečím. Kofein má podobné účinky a jeho zdrojem může být nejen káva, ale i energetické nápoje či léky. Nebezpečnost se zvyšuje s obsahem kakaa – hořká a na vaření určená čokoláda jsou výrazně toxičtější než mléčná. Kromě akutních příznaků může být následkem i dlouhodobé zatížení srdce. Toxická dávka theobrominu začíná již na 20 mg/kg tělesné hmotnosti psa.

Hrozny a rozinky

• Ačkoli přesný mechanismus není znám, mohou způsobit akutní selhání ledvin, i v malém množství. Příznaky zahrnují zvracení, průjem, slabost a anurii. Citlivost je individuální – některý pes může zareagovat na jednu hrozinku, jiný až po větším množství. Riziko přetrvává i po tepelné úpravě, v dortech, sušenkách nebo pečivu. Riziko se týká i lisovaných hroznů a produktů jako je hroznová šťáva.

Cibule a česnek

• Obsahují sloučeniny síry (např. thiosulfáty), které poškozují červené krvinky a vedou k hemolytické anémii. Nebezpečné jsou jak čerstvé, tak sušené nebo tepelně upravené formy. Nebezpečí se hromadí – i malé dávky podávané opakovaně mohou mít kumulativní efekt. Nejvyšší riziko představují koncentrované formy, jako je česnekový prášek v uzeninách, ochucených masových výrobcích nebo hotových jídlech.

Xylitol

• Toto umělé sladidlo běžně používané ve žvýkačkách, cukrovinkách či pečivu může způsobit hypoglykemii a akutní selhání jater. I malá množství mohou být fatální. Xylitol je pro psy mnohonásobně nebezpečnější než pro lidi. Po požití dochází k náhlému uvolnění inzulinu, které dramaticky sníží hladinu cukru v krvi (hypoglykemie). Příznaky se často objevují do 30 minut. Rizikové jsou i "zdravé" potraviny typu proteinových tyčinek, zubních past nebo sirupů bez cukru.

Avokádo

• Obsahuje toxin persin, který se nachází v celé rostlině (dužině, slupce, peckách, listech). Může způsobit gastrointestinální potíže, dušnost, otoky, poškození srdeční svaloviny a v některých případech i smrt. Toxický účinek se liší mezi druhy, avšak u psů může být spojen i s rizikem pankreatitidy kvůli vysokému obsahu tuku. Nebezpečné jsou především pecky, které mohou způsobit vážnou střevní obstrukci. Dužina má vysoký obsah tuku, který u citlivých jedinců může spustit akutní zánět slinivky břišní. I když někteří psi snášejí malé množství bez potíží, riziko výrazně převyšuje případný přínos.

Ořechy (např. makadamové)

• Způsobují slabost, letargii, třes, zvracení a hypertermií. Makadamové ořechy jsou pro psy obzvlášť toxické, a to i v malých dávkách. Nebezpečné jsou i jiné druhy ořechů – vlašské ořechy mohou být kontaminovány plísněmi produkujícími mykotoxiny, které způsobují neurologické příznaky. Ořechy navíc představují riziko udušení, zejména u menších plemen, a obsahují vysoké množství tuku, který zatěžuje játra a slinivku.

Alkohol

• Ethanol působí na centrální nervovou soustavu, játra a ledviny. I nízké dávky mohou vést k ataxii, depresím, ztrátě vědomí a smrti. Nebezpečné nejsou jen alkoholické nápoje, ale také těsta obsahující kvasnice – při fermentaci vzniká ethanol přímo v trávicím traktu. Pro psa může být nebezpečný i „nealkoholický“ dezert obsahující likéry, rumovou esenci či pivní sýr.

Kosti a smažené potraviny

• Nejde o toxické látky v pravém slova smyslu, ale zejména vařené kosti mohou způsobit mechanické poranění trávicího traktu, zácpu, obstrukci nebo perforaci střev. Vysoce tučné potraviny pak zvyšují riziko pankreatitidy. Smažená a kořeněná jídla (např. zbytky od stolu) jsou pro psy problematická kvůli obsahu soli, tuku a přidaných dochucovadel. Konzumace těchto jídel může vést k dlouhodobým problémům – od obezity přes poškození slinivky až po selhání ledvin.
   

Klinické projevy a terapie

Příznaky otravy se u psů výrazně liší v závislosti na typu pozřené toxické látky, její koncentraci, dávce, věku, velikosti a celkovém zdravotním stavu zvířete.  U některých toxinů se první příznaky mohou objevit během několika minut, u jiných až po několika hodinách či dnech, což může ztížit jejich včasné rozpoznání. Nejčastějšími projevy jsou zvracení, průjem, neklid, slabost, apatie, neurologické příznaky (křeče, ataxie), poruchy srdečního rytmu nebo selhání orgánů. V pokročilejších případech se objevují neurologické příznaky, jako jsou křeče, ataxie (poruchy koordinace pohybů), třes, ztuhlost svalů či ztráta vědomí. Některé toxiny mohou způsobit poruchy srdečního rytmu, respirační selhání, cyanózu (zmodrání sliznic) nebo selhání ledvin a jater.

Zvláště nebezpečné jsou "tiché otravy", kdy se příznaky rozvíjejí pomalu – například u rozinek či xylitolu – a klinický stav psa se náhle zhorší až v pokročilém stádiu intoxikace. Důležité je také zmínit, že některé toxiny (např. theobromin z čokolády) mají velmi dlouhý biologický poločas, takže se příznaky mohou vracet nebo přetrvávat několik dní.

Terapie otrav je vždy časově kritická a vyžaduje rychlý zásah. Základem léčby je co nejrychlejší diagnostika – tedy identifikace látky, její přibližné množství a doba, kdy došlo k požití. Pokud se zvíře dostane k veterináři do 1–2 hodin od požití, může být provedeno vyvolání zvracení (např. apomorfinem), výplach žaludku nebo podání aktivního uhlí, které váže toxiny a omezuje jejich vstřebávání. V některých případech je nutné nasadit cílenou antidotickou terapii – například u otrav paracetamolem, ethylenglykolem nebo antikoagulačními rodenticidy. Zároveň je nutné podpořit životní funkce, tedy stabilizovat oběh, zajistit hydrataci infuzemi, monitorovat elektrolyty, krevní obraz a funkci jater a ledvin. V případě neurologických příznaků mohou být podávána antikonvulziva (léky proti křečím), u těžkých stavů je někdy nutná i hospitalizace a intenzivní péče.

Úspěšnost léčby závisí především na rychlosti zásahu, přesnosti identifikace toxinu a celkové kondici zvířete. V mnoha případech je včasná pomoc rozhodujícím faktorem mezi úplným uzdravením a fatálním koncem. Proto platí, že při jakémkoliv podezření na otravu by měl majitel okamžitě kontaktovat veterinárního lékaře a nečekat na rozvoj příznaků.

Podávání lidské stravy psům může vést k závažným zdravotním komplikacím. Mnohé potraviny, které jsou pro člověka běžně bezpečné a výživné, mohou mít na psí organismus toxický nebo dráždivý účinek. Trávicí soustava psa se vyvíjela odlišně, s jinou enzymatickou výbavou, metabolickými cestami i citlivostí na některé látky. Nejčastější případy otrav jsou důsledkem neinformovanosti chovatelů nebo nepozornosti. Veterinární osvěta je proto klíčová – správným přístupem lze většině případů zabránit. Nejlepší prevencí zůstává důsledné podávání výhradně komerčně vyráběných nebo veterinárně schválených krmiv a pamlsků, které jsou nutričně vyvážené, bezpečné a přizpůsobené specifickým potřebám daného druhu, plemene, věku i zdravotního stavu psa. U alternativních forem výživy (např. BARF) je nezbytné konzultovat skladbu krmné dávky s odborníkem na výživu zvířat, aby bylo zajištěno nejen bezpečí, ale i dostatečné zastoupení všech esenciálních živin.