Aktuálně: 6 448 inzerátů160 710 diskuzních příspěvků17 556 uživatelů

Výživa a krmení králíků – je to věda ??? (2. část)

Výživa a krmení králíků – je to věda ??? (2. část)
MVDr. Miloslav Martinec 03.01.2024, 13:00
376 11 minut čtení

Výživa a krmení chovných králic

Vhodnou, promyšlenou výživou chovných králic ve všech obdobích jejich fyziologického vývoje stavu reprodukčního cyklu, adekvátní jejích přirozeným metabolickým potřebám, je možno dosáhnout optimálních výsledků reprodukce a odchovu mláďat a položit tak základ prosperujícímu chovu.

 Lehko se to řekne, s realizací je to horší. I tato oblast chovu králíků a jejich výživy není úplně jednoduchá, je ovšem zásadní a každé opomenutí nebo neznalost se ve výživě krmení králíků má za následek nějaký ten problém.

Je nutno si uvědomit značně rozdílné požadavky na výživu a krmení v jednotlivých obdobích života a reprodukce:

  • mladá králice během odchovu až do prvního připouštění,
  • období mimo reprodukci – mimo chovnou sezónu,období reprodukce - příprava na připouštění, zapuštění a doba bezprostředně následující (počátek březosti),
  • březost,
  • období těsně před okocením a období porodu,nástup laktace, období mléčné výživy králíčat,
  • odstav králíčat a ukončení laktace.

Každé období má svoje úskalí, na které je nutno pamatovat a uspokojit potřeby chovných králíků. Dospělý králík (králík v odchovu již od cca 12 týdnů stáří) má již vyvinuty fyziologické trávicí systémy a je schopen adaptovat se na různá krmiva, různé kombinace předkládané chovatelem v různých obdobích roku. Je možné tedy předkládat širokou škálu krmiv, tak jak vyplývá z praktických podmínek a jak již bylo mnohokrát popsáno v odborné literatuře nebo i na těchto stránkách.

V zásadě v našich chovech používáme pro chovné králíky tři typy krmných dávek:

  1. tradiční krmení za využití škály objemných krmiv čerstvých nebo suchých v kombinaci s jadrným krmivem ve formě obilovin, případně na doplnění tvrdé zbytky pečiva ap.,
  2. kompletní granulované krmné směsi zcela bez přídavku jiného (objemného) krmiva, případně jen s minimální dietetickou dotací vlákniny ve formě slámy,
  3. kombinace kompletních krmných směsí a tradiční krmiv v nejrůznější podobě a v nejrůznějších poměrech.

Protože využíváme zpravidla velmi širokou paletu základních krmiv, je nejdůležitější se orientovat alespoň v nejzákladnějších požadavcích králic na živiny. To platí i při kombinaci kompletní směsi s krmivy tradičními.

Základní požadavky na živiny (zejména bílkoviny a energii) v různých obdobích jsou rozdílné a pro úspěšnost reprodukce je nutno je respektovat. Je samozřejmé, že vitamíny, minerální látky a další živiny (seznam zabírá několik desítek položek) jsou rovněž důležité, dnes se jimi ale zabývat soustavně nemůžeme.

Samostatnou kapitolou je vláknina, jejíž zdroje – zejména hrubší luční seno nebo sláma obilovin – mohou být v našich chovech chovným králicím k dispozici trvale, čímž si zvíře může korigovat trávení i potřebu základních živin, to má vliv na celkovou pohodu zvířete i pozitivní dopad na zdravotní stav.

Moderní výživářská doporučení pracují s koncentrací živin v krmné dietě (kompletní krmné směsi podávané jako jediné krmivo), tak aby při předpokládaném příjmu krmiva byla zabezpečena především maximální produkce a odpovídající zdravotní stav. Pro potřeby našich chovů jsou tyto poznatky obtížně použitelné – pokud nepoužíváme výhradně nakupované kompletní krmné směsi a nepožadujeme od zvířat intenzivní produkci a reprodukci.

Vhodné je vrátit se o pár desítek let zpět, kdy byla potřeba základních živin specifikována na kilogram živé hmotnosti králíka v jednotlivých kategoriích (použijeme zde poněkud zastaralé škrobové hodnoty z praktických důvodů – počítají se lépe než metabolizovatelná energie, v drobném chovu jde především o poměry v potřebách různě zatížených kategorií králíků):

Tabulka č. 1- Potřeba základních živin na 1 kg živé hmotnosti králíka Tabulka č. 1- Potřeba základních živin na 1 kg živé hmotnosti králíka

 

Specifické požadavky jednotlivých fází reprodukce králic je nutné popsat poněkud podrobněji.

Mladé chovné králice od odstavu, v době růstu až do doby prvního připouštění. Výživou musíme zabezpečit odpovídající vývoj všech tělesných systému těla přes období pohlavního dospívání až do doby chovné dospělosti.

Zásadně musí být rozdíl mezi odchovem chovné králice a mezi výkrmem jatečného králíka! Intenzita výživy je v období odchovu řádově o 20% nižší proti výkrmu. Rychlost růstu chovných králíků má odpovídat v zásadě standardu plemene (mírně vyšší přírůstky mláďat jsou běžné, pamatujme,že chovné králíky opravdu nevykrmujeme).

Ani tato kategorie není jednotná (pomineme-li plemenné rozdíly). Je rozdíl odchovu čistě chovného zvířete, které v optimální době zahájí reprodukci v závislosti na plemeni (již v 17-18 týdnech stáří v chovech s intenzivní masnou produkcí za předpokladu odpovídající intenzivní výživy), případně po dosažení optimální váhy v rámci plemene (optimálně se uvádí dosažení hmotnosti 75 – 80 % v dospělosti) pro optimální využití nástupu funkcí pohlavního ústrojí, a na druhé straně odchov výstavních králíků, kdy za poměrně intenzivního krmení nejprve po chovné králici požadujeme výstavní úspěch (často ve stáří 8 – 12 měsíců u středních plemen) a teprve potom zahájení reprodukce v už ne zcela optimální době. To samozřejmě přináší komplikace, jejich řešení však je poměrně složitou otázkou, ne vždy řešitelnou na 100%.

Mladá králice vždy musí být v chovné kondici – ani výkrmové (přebytek tuku) ovšem ani hubené. Je věcí chovatele a jeho citu pro dávkování krmiv jak v rámci krmných doporučení využije schopností králice. V optimálním věku (podle plemene) a v optimální kondici a při dodržení doporučené hladiny základních živin není u králic zásadních reprodukčních problémů.

Králice mimo reprodukci – v období chovného klidu musí být králice udržována odpovídající krmnou dávkou v chovné kondici, jak bylo řečeno výše – ani „tlustá ani hubená“. Základem krmné dávky v tomto období musí být objemná krmiva, zcela minimálně předkládáme jadrná krmiva!

Králice před připuštěním, pokud je v chovné kondici, vyžaduje několik dní (5 - 14) před termínem připuštění mírné zvýšení krmné dávky na úroveň požadavků březí králice. Často je uplatňován tz. flushing – zaplavení živinami - bílkovinami, energií a vitamíny (A, D, E) k optimalizaci stavu organismu, nástupu říje a bezproblémovému připuštění.

Výživa a krmení králíků – je to věda ??? (2. část)

Naopak králice v nedostatečné kondici, bez dostatku „volné energie“ vykazují nevýraznou říji a nízké procento připuštění a zabřezávání. Samostatnou kapitolkou by bylo ovlivnění říje použitím některých specifických krmiv, vitamínů nebo chovatelskými zásahy.

Březí králice - po připuštění je vhodné zachovat základní krmnou dávku tak jak byla nastavena před připouštěním, není vhodné ji měnit. Úplně je nutno vyvarovat se jakýchkoli krmivářských incidentů – uhnízdění vajíčka v děložní sliznici probíhá až do 7 dne po připuštění a rané zárodky jsou mimořádně citlivé na jakékoli změny, výkyvy nebo stresy. Tato citlivost trvá až do 15. dne březosti - v tomto období je největší podíl ztrát zárodků –vstřebání, v pozdější době pak potraty.

V období březosti může být problémem přebytek vitamínů A a D – nadbytečné dávkování vitaminových preparátů v pitné vodě může mít právě negativní dopad na průběh březosti. V průběhu březosti je vhodnější se jich vyvarovat.

Základní krmnou dávku postupně s narůstající hmotností zvyšujeme, postupně se zvýrazňuje podíl jadrných krmiv. Ani v průběhu březosti nepřekrmujeme, zejména ne jadrnými krmivy nebo krmnými směsmi – to může být příčinou tzv. toxikózy březích králic ve druhé polovině březosti (zejména při nedostatku vlákniny v krmné dávce).

Králice v posledním období březosti 5 – 7 dní před porodem rovněž nepřekrmujeme, naopak považuji za nutné postupně snižovat dávku koncentrovaných krmiv (krmné směsi, obiloviny) o 1/3 až 1/5 proti předcházejícímu období březosti při zachování přístupu ke krmivu objemnému. Poslední den před porodem už má králice zcela minimální dávku jadrného krmiva a naopak dostatek objemné suché píce (i k výstavbě hnízda) a hlavně pitné vody – to je samozřejmost. Tato restrikce koncentrovaných krmiv v tomto období jednak sníží pravděpodobnost neúměrně velkých králíčat, která při porodu mohou způsobovat neadekvátní chování samice až ztráty mláďat i celého vrhu. Dále pak toto opatření zabezpečí dobrou reakci na postupný výrazný nárůst krmné dávky po porodu – spuštění mléka králice a jeho maximální produkci.

Králice při porodu musí zkonzumovat poměrně značný objem plodových obalů s významným obsahem bílkovin, pokud není trávicí aparát a metabolismus na tuto situaci připraven (zejména když je králice překrmována v posledním období březosti) dochází k nežádoucím zdravotním komplikacím během poporodního období.

Kojící králice je jednou z nejnáročnějších a nejcitlivějších kategorií králíků, vyžaduje mimořádnou pozornost zejména s ohledem na kvalitu a skladbu krmné dávky. Z tabulky (tab.č.1 výše) je zřejmé, že na 1 kg živé hmotnosti potřebuje kojící králice trojnásobek bílkovin proti králici mimo plemenitbu, u energie je tento nárůst 50%. Tomu samozřejmě přizpůsobujeme skladbu krmné dávky za použití obilovin, kompletních směsí a nejkvalitnějších objemných krmiv. Nárůst krmné dávky po porodu nesmí být náhlý, ale pozvolný během 7 – 10 dnů až k maximální krmné dávce. Jsou zkušenosti, že tento postupný nárůst v kombinaci s popsaným omezením před porodem zabezpečí maximální produkci mléka a prosperitu králíčat, opačný postup a následné nedostatečné spuštění mléka pak poznamená králíčata na celý život.

Je řada možností (praktických chovatelských receptů), jak ovlivnit výši produkce mléka u kojící králice. Samozřejmé je optimální naplnění požadavků na základní živiny (bílkoviny, energie), ale i minerálních látek (zejména Ca, P, NaCl atd.) a základních vitamínů, stejně jako pitné vody. Pozitivně působí na mléčnost:

  • šťavnatá krmiva – mrkev, topinambury, krmná kapusta, plevele (pampeliška ap.)
  • míchanice – brambory se šroty, otrubami, minerální přísady, sůl (cca 2g denně)
  • „králičí polévka“ – spařené šroty, otruby, ovesné vločky, minerální přísady, sůl, ovesné vločky, lněné semínko atd.

I u králic je nutno pamatovat na vhodné doplnění krmné dávky o vlákninu, procentický podíl je sice nižší vzhledem k vysokému příjmu nejkvalitnějších krmiv, přístup k tvrdšímu senu nebo krmné slámě se však vždy vyplatí. V minulosti často využívané nejrůznější míchanice z kuchyňských zbytků, nebo částí zeleniny je možno zkrmovat jako zpestření s největší opatrností (vždy s dostatečným zdrojem vlákniny). Tato krmiva resp. skladba krmné dávky bývají příčinou tzv. ochrnutí kojících králic, zejména pro nedostatek vlákniny a případný nedostatek minerálních látek. Králice zpravidla ve 2. nebo 3. týdnu po porodu přestanou zcela přijímat krmivo, zastaví se trávení, postupně ochrnou na zadní končetiny a velmi často uhynou. Léčení je velmi komplikované a zpravidla neúčinné. Naštěstí se počet takovýchto případů v posledních deseti letech dost podstatně snížil – snad právě v důsledku změn krmných zdrojů a krmné techniky.

Králice v období odstavu králíčat by neměla být ve zhoršené kondici, toho musíme dosáhnout postupnými úpravami krmné dávky pro králici a celý vrh na základě trvalého průběžného sledování kondice králice i mláďat stejně jako jejich růstu ať králíčata ostavujeme v jakémkoli stáří (5- 8 týdnů). Bezprostředně po odstavu králíčat je vhodné na 2 dny králici snížit dávku jadrného nebo i šťavnatého krmiva k dosažení omezení sekrece mléka.

Po odstavu králíčat králici zpravidla připouštíme, pokud je v dobré kondici nastupuje zpravidla 2 – 5 dní po oddělení mláďat výrazná říje. Pokud je králice v horší kondici je často pokus o připuštění neúspěšný a zlepšeným krmením musíme samici dostat do chovné kondice. A nastává další reprodukční cyklus i se změnami krmení a výživy.

Tabulka č. 2 – orientační obsah některých živin v kg krmiva Tabulka č. 2 – orientační obsah některých živin v kg krmiva

Podělte se s námi o názor na tento článek →

MVDr. Miloslav Martinec

Autorem od: 18.12.2023
  • Celý život, od klukovských let se věnuje drobným zvířatům, zásadní je však působení v chovu králíků, kde jeho velcí světlí stříbřití, oranžoví rexi nebo čeští strakáčci havanovití získali nejvyšší evropské tituly.
  • Dlouhodobě pracuje v oblasti zdravotní problematiky drobných chovů, znám je i z působení v Českém rozhlase Brno. 
  • Od roku 1979 publikoval řadu odborných chovatelských článků, je spoluautorem několika publikací.

Podobné články

Může vás také zajímat