Otlaky (Pododermatitida) u králíků: chronický problém, kterému lze předejít
Pododermatitida, známá mezi chovateli jako „otlaky“ či v angličtině „sore hocks“, je časté, bolestivé onemocnění spodní části zadních končetin králíků. Nejčastěji postihuje oblast metatarzálních výběžků a je důsledkem dlouhodobého mechanického zatížení, zejména při chovu na tvrdém nebo vlhkém povrchu. Toto onemocnění není jen povrchovým problémem – v těžších případech přechází do hlubokých ulcerací a infekcí, které mohou ohrozit pohodu i život zvířete.
Jak pododermatitida vzniká?
Podstatou vzniku je kombinace mechanického tlaku, nevhodného prostředí a narušení ochranné funkce kůže. Prvotní poškození kůže umožní průnik bakterií, z nichž nejčastější je Staphylococcus aureus. Ten způsobuje hnisavý zánět, celulitidu a někdy i osteomyelitidu (zánět kosti). Významnou roli při chronickém průběhu hraje mikrobiální biofilm, který brání účinnému působení antibiotik.
Nejvíce jsou ohrožené chovné samice, které tráví většinu života v klecích, mají vyšší hmotnost, opakovaně rodí a odpočívají často na nevhodném povrchu. Výskyt pokročilých forem může u těchto samic dosahovat až 49 %.
Otlaky začínají v oblasti paty s následnou regresí.
Rizikové faktory
Pododermatitida nevzniká náhodně – její rozvoj je ovlivněn řadou faktorů:
- Tělesná hmotnost a věk: Čím těžší a starší králík, tím větší tlak na končetiny a horší regenerace kůže.
- Počet vrhů: Více vrhů znamená vyšší metabolické zatížení a menší pohyblivost samic.
- Dlouhé drápy: Mění postoj zvířete a zvyšují bodový tlak na kůži.
- Vlhkost a hygiena: Vlhká podestýlka či nedostatečná hygiena narušují ochrannou bariéru kůže.
- Typ podlahy: Drátěné rošty jsou nejrizikovější. Lepší variantou jsou plastové rošty a odpočinkové plochy s měkkou podestýlkou.
- Genetická predispozice: Některé linie králíků mají k otlakům větší sklony.
Otlak s počínajícím infektem.
Jak nemoc postupuje?
Onemocnění probíhá ve třech základních fázích:
- Subklinická fáze – pouze vypadávání srsti a zhrubnutí kůže. Reverzibilní, pokud se včas zasáhne.
- Střední forma – šupiny, praskliny, mírná bolestivost, snížená aktivita zvířete.
- Ulcerativní fáze – hluboké rány, hnis, infekce. Léčba je obtížná, zvíře často trpí a musí být utraceno.
Dlouhodobé studie ukazují, že jakmile léze dosáhnou stupně 3 a více, spontánní hojení je vzácné. Onemocnění má chronický charakter a často recidivuje – např. s každou další laktací samice nebo při zhoršení podmínek.
Je pododermatitida nakažlivá?
Pododermatitida sama o sobě nakažlivá není. Není to virové ani klasicky bakteriální onemocnění – primární příčinou je mechanické poškození. Přesto se z prostředí mohou přenášet bakterie, zejména S. aureus, které zhoršují průběh onemocnění u dalších oslabených jedinců. Proto je důležité důsledně udržovat čistotu a oddělovat postižená zvířata.
Téměř zaléčený otlak, který je ale pod srstí v oblasti paty stále vidět.
Léčba
Léčba je náročná a dlouhodobá. Základem je okamžitá změna podmínek – suché a měkké podloží, pravidelné stříhání drápů a důkladná hygiena.
Dále následuje:
- Lokální péče – omývání rány antiseptikem, používání hojivých mastí.
- Ochrana tlapky – lehké ovázání, ale bez omezení pohybu a tlaku.
- Antibiotika – jen na základě citlivostního vyšetření, v případě infekce.
Bez změny prostředí je jakákoli léčba neúčinná. V těžkých případech může být nutná chirurgická intervence nebo utracení zvířete z důvodu utrpení.
Prevence – základ úspěchu
Nejlepší léčbou je prevence. Ta spočívá v:
- správném ustájení (měkká, suchá podlaha),
- pravidelném stříhání drápů,
- zamezení vlhkosti a znečištění,
- omezení nadváhy zvířat,
- včasném rozpoznání prvních příznaků.
Závěr
Pododermatitida je vážným welfare problémem, který způsobuje zbytečné utrpení králíkům a ztráty chovatelům. Přitom většině případů lze předejít jednoduchými opatřeními. Pokud se přesto objeví první příznaky, je nutné ihned zasáhnout – rychlá změna podmínek a ošetření mohou zabránit vzniku hlubokých a bolestivých ran. Každý chovatel by měl pravidelně kontrolovat končetiny svých zvířat.
U králíků rexů je často s otlaky problém, proto je potřeba častěji zdraví končetin sledovat (chov Jana Mertlíková).
Ing. Ondřej Krunt, Ph. D.
Je odborníkem v oblasti chovu hospodářských zvířat, působícím na České zemědělské univerzitě v Praze (ČZU) na Fakultě agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů, konkrétně na Katedře chovu hospodářských zvířat. V roce 2023 získal Cenu prof. Stoklasy za svou disertační práci s názvem „Vliv systému ustájení na užitkovost, kvalitu masa, zdraví a welfare králíků“, která přináší nové poznatky v oblasti živočišné produkce a welfare zvířat. Mezi jím vyučované předměty patří „Základy technologie zpracování masa“ a „Technologie zpracování masa“ a různé přednášky v předmětech týkajícíc se chovů zvířat. Je také aktivním členem Klubu chovatelů králíků meklenburských strakáčů, kde zastává funkci předsedy a spravuje webové stránky klubu.
Specializuje se na chov meklenburských strakáčů v různých barevných rázech, včetně divoce zbarveného, divoce modrého a činčilového, o jejichž vyšlechtění se jako první zasloužil. Dále je chovatelem vodní drůbeže.
