První odchov alexandra malého

Popis

Alexandři malí (Psittacula krameri) pochází z jižní Asie a jejich výskyt dosahuje až do Afriky. Nyní obývá i Evropu, kde je považován za invazivní druh. V Asii a Africe vyhledávají listnaté oblasti. V Indii žijí i v Himalájích. Proto jim nevadí nízké mrazivé teploty. Jejich potravou v přírodě jsou semena, plody, květy a bobule. Velká hejna dokážou zdecimovat úrodu místních farmářů a pěstitelů ovoce.

Délka těla je přibližně 40 cm včetně ocasu a hmotnost se pohybuje kolem 140 g. Alexandři malí patří mezi nejoblíbenější druh z rodu alexandrů, kteří obývají naše voliéry. V chovech se objevují i v různých barevných mutacích (např. modrá, lutino, albino, šedá, violet, kobalt, pallid, HO, straky atd.). Přírodní zbarvení je zelené.

Ptáci se mohou dožít až 30 let. Samec má výrazný černý límec kolem krku, který je doplněn ještě růžovou a modrou barvou. U některých mutací barevná složka chybí a límec je pouze černobílý. V obličeji mají černou kresbu. Samicím tyto znaky chybí a oproti samcům mají kratší ocasní pera. Samcům se barevný límec začíná vybarvovat většinou až kolem 2-3 roku života, kdy začínají dospívat. Do té doby vypadají vzhledově všichni jedinci jako samice. Samci se samicím dvoří tak, že před nimi "tancují".

Chov

Alexandři jsou dobří letci, proto potřebují větší a prostornější voliéru. Také záleží, jestli máme ptáky jako domácí mazlíčky nebo výhradně na chov. Misky s krmením a vodou máme umístěné v horní části voliéry v krmných pultech. Alexandři se velmi rádi koupou, proto jsou ve voliérách i velké misky s vodou, které rádi využívají. Jako bidla mají větve stromů různých průměrů, ze kterých rádi olupují kůru. Bidla pravidelně obměňujeme za nová a čerstvá. Jsou to hraví a zvídaví papoušci, proto je nutné jejich zobáky zabavit. Můžeme jim nabídnout větvičky na okus, spoustu přírodních hraček ze dřeva nebo velkou zábavou jsou také borovicové šišky. U všech našich papoušků používáme na voliéry, jak venkovní, tak domácí, pletivo Esafort 19x19x2,05 mm.

Krmení

Naše alexandry malé krmíme zrninovou směsí Teurlings. Dále přidáváme k zrní i trochu granulí YourParrot. Důležité je také ovoce a zelenina, které připravujeme a podáváme ptákům každé ráno čerstvé. Našim papouškům nabízíme i různé květy z naší zahrady (např. levandule, afrikány, růže, echinaceu, ibišky, měsíčky, sedmikrásky, pampelišky, jetel, jitrocel, diviznu, černý bez atd.) a různé bobule (šípky, hloh, černý bez, jeřabiny, arónie, mahónie). Jako doplňky používáme Betaglukan na podporu imunity, Calcivet na doplnění vápníku s vitaminem D3, pivovarské kvasnice, rouskový pyl a Sangrim.

Při odchovu pár s mláďaty krmíme standardně a krmnou dávku obohacujeme o domácí vaječnou míchanici. V době odchovu mláďat podáváme pravidelně Calcivet s D3.

Vaječnou míchanici připravujeme z nastrouhané mrkve, jablka, natvrdo uvařeného vejce a pár piškotů bez cukru. Vše nadrobno nastrouháme a smícháme. Přidáváme také med a přisypeme trochu prosa. Nakonec přidáme na drobno nakrájené zelené krmení v podobě natě z mrkve, polníčku, pampelišky nebo ledového salátu.  

Odchov

Alexandři malí dospívají okolo 3 roku věku. V přírodě alexandři vyhledávají k hnízdění dutiny stromů. V našich chovech hnízdí v dřevěných nebo kmenových budkách o rozměrech 25x25x60cm s vletovým otvorem o průměru 7-8 cm. Jako podestýlka se mohou použít hobliny nebo bukové štěpky. Samice snáší 3-5 vajec a sedí na nich 22-24 dní. Mláďata opouštějí budku po 7 týdnech od vylíhnutí. Mláďata se kroužkují ve věku 7-13 dní po vylíhnutí kroužkem s průměrem 7,0 mm. Samostatná jsou přibližně ve 2 měsících stáří. 

Náš odchov

Naši alexandři hnízdí v dřevěné budce o rozměrech 25x25x50cm (HxDxV) s vletovým otvorem o průměru 9 cm. Jako podestýlku používáme bukové štěpky. Alexandry malé máme ve venkovních voliérách v hejnu několika párů, ale na hnízdění vždy daný pár od hejna oddělíme a hnízdí v domácím prostředí v pokojové voliéře, kde mají možnost proletu i mimo ni. Alexandry malé chováme již od roku 2020, ale jelikož všichni naši alexandři byli ještě mladí, tak se nám první odchov podařil až letos, v roce 2025.

Chovný pár se k nám dostal v roce 2024 s tím, že svá mláďata pouze vysedí, avšak po vylíhnutí je nekrmí a ta bez ručního dokrmu uhynou. Pár tvoří 6 let stará ručně dokrmená samice a 9 let starý samec, pravděpodobně vychován pod rodiči. Oba v mutaci violet. Na jaře roku 2025 jim byla přidána budka. Samice ji začala ihned zkoumat. Používáme ve všech budkách kamery, abychom pár nerušili častými kontrolami, ale abychom zároveň mohli případně vypozorovat jakýkoliv problém v budce. Ptáci jsou na kamery zvykáni a při odchovu jim nijak nevadí. Samice snesla 4 vejce, která velmi poctivě zahřívala. Samec za ní do budky chodil, krmil ji a probírali si navzájem peří. Po 25 dnech se začalo líhnout první mládě. Náš cíl byl, aby mláďata mohli být ponechána pod rodiči a my díky kameře mohli pozorovat, jestli rodiče budou nebo nebudou krmit a případně jsme byli připraveni mláďata odebrat a dokrmit. Měli jsme velkou radost, když jsme na kameře viděli, že samice první mládě pár hodin po vylíhnutí krásně krmí i zahřívá, což bylo také znát i při fyzické kontrole na volátku. Za dva dny se vyklubalo druhé a poslední mládě, o které se samice začala také ihned starat a krmit. Později jsme vypozorovali, že samec už o samici tolik nepečoval, veškeré krmení si musela chodit obstarat sama. Díky kameře v budce jsme pravděpodobně přišli i na příčinu nekrmení a úhynu mláďat v předchozích odchovech. Už těsně před časem líhnutí mláďat se změnilo chování samce. Vyžadoval si od samice sedící na snůšce krmení tak urputně, že často šlapal nejen po samici samotné, ale neopatně se choval i ke snůšce. Nejednou samici svým chováním vyhnal i z budky. Později jsme si povšimli, že když samec zacházel do budky k samici a mláďatům, opět se nechával samicí krmit a vyloženě škemral o nakrmení. Připravoval tak samici o krmení, které měla pro mláďata. Zvýšili jsme tedy krmnou dávku a zvažovali, že samce oddělíme. Naštěstí se po pár dnech uklidnil a mláďata dál prospívala. Samice se pečlivě starala. Mláďata jsme kroužkovali v 13 dnech od vylíhnutí průměrem kroužku 7,0 mm. Ovšem jakmile začala mláďatům růst první peříčka, opět jsme díky kameře zaregistrovali problém. Samec obě mláďata začal agresivně obírat a škubat ještě nevyvinuté peří. Peří bylo krvavé a poškozené, což se na opeření lehce projevilo i po výletu z budky. Samce jsme nakonec byli nuceni brzo oddělit. Samice se i přesto o svá první mláďata skvěle starala sama. Jelikož samice byla ručně dokrmená, tak naše kontroly mláďat zvládala velice dobře. Jakmile byla mláďata starší, z budky jsme si je "půjčovali" a ochočovali. Samice se vždy mezitím v klidu nakrmila, nijak ji dočasné odebraní mláďat nestresovalo. Nakonec to byly dvě nádherné samičky mutace violet a violet HO. Obě dvě vylétly z budky v 7 týdnech. Přibližně ve 2 měsících byly už samostatné. Obě odcházely do nových rodin ochočené a dělají tak svým rodinám radost jako domácí mazlíčci. Samice je vychovala sama až na bidlo.

Jsme moc rádi, že se náš první odchov alexandra malého bez větších komplikací povedl.