Výroba kvalitního sena pro hospodářská zvířata
Přirozené sušení píce pomocí slunce je jedním z nejstarších a za příznivých klimatických podmínek nejlevnějších způsobů její konzervace, i když organizačně nejnáročnější. Píci lze při výrobě sena sušit na pokose až do úplného usušení (skladovací vlhkost menší než 15% zajišťuje bezpečné skladování bez výraznějšího zhoršování krmné hodnoty sena), dosoušet a skladovat v halových mechanizovaných nebo věžových senících.
Tradiční výroba sena sušením na pokose až do konstantní sušiny, přežívá z dob zemědělské malovýroby. Probíhá ve dvou hlavních fázích. První z nich je tzv. zavadání, kdy dochází k výdeji tzv. volné vody v důsledku průduchové a kutikulární transpirace a k odpařování z porušeného povrchu rostlinných orgánů. Trvá až do odumření rostlin. V této fázi vznikají energetické ztráty dýcháním, které postihují hlavně lehce využitelné frakce sacharidového komplexu. Ve 2. až 3. dnu zavadání posečená píce postupně odumírá.
U odumřelé píce mohou vznikat ztráty vyluhováním (vodorozpustné živiny a vitamíny). Dále dochází ke ztrátám, které jsou vyvolány mikrobiální činností. Druhá fáze – dosoušení, začíná po odumření rostlin. Obsah vody se snižuje pouze fyzikálním výparem. Ztráty vznikající odrolem jemnějších částí rostlin závisí na morfologické stavbě nadzemních orgánů. V senících se dosouší píce s obsahem 50 – 70% sušiny. Na rozdíl od procesu zavadání píce je třeba co nejrychleji odstranit pevněji vázanou vodu prouděním vzduchu, nižší relativní vlhkostí, průchodem v dosoušené vrstvě. Význam aktivní ventilace dosoušené píce nespočívá pouze v odnímání vody, ale i ve snížení teploty sušeného materiálu. Kvůli možnému samovznícení hmoty je nezbytné sledovat teploty sušené píce na místech určených požárními předpisy. Při naskladňování se hmota určená k sušení ukládá po vrstvách (1-2 m) vždy po úplném dosušení předchozí, nebo se překládá do jiné části. Výška naskladněných vrstev v halových senících (obvykle nepořezaná píce) činí u již postavených typů cca 6m podle konstrukce staveb, ve věžových senících 12 – 15m. Ventilátory jsou umístěny většinou na jižní nebo jihovýchodní straně staveb z důvodu nasávání suššího teplejšího vzduchu. Rychlá manipulace s pící (traktorový nakladač, stohař, portálový jeřáb) je jedním z předpokladů, že za příznivých podmínek proběhne dosušení během 4-6 dnů v závislosti na vlhkosti materiálu. Tak lze nejdéle za týden ukončit výrobu sena včetně 1. fáze zavadání na pokose. Zastřešené stavby kruhového půdorysu s perforovaným pláštěm (azbest, pletivo, příp. trámky) umožňují dosušit a skladovat až 300 t suché píce. Tyto věžové seníky vybavené horním plněním za pomoci otáčecích se ramen a paprskových rozrovnávačů - vybíračů, se středovou šachtou a posuvným pístem, nelze naplnit řezankou píce s vlhkostí 45-50 % najednou, ale po částech (5-6 m). Středová šachta po vytažení pístu slouží pro vyskladnění sena. Věžové seníky vybavené automatikou umožňují chod v předem programovaném režimu včetně vybírání hmoty, představují technologii výroby sena s nejnižší spotřebou lidské práce a umožňují téměř plně mechanizovaný proces až po zkrmování. Výhody dosoušení sena v mechanizovaných senících jsou z biologického hlediska v rychlém dosoušení hmoty (nižší závislost na počasí), menších ztrátách na živinách v procesu sušení, minimálním odrolu lístků u jetelovin, bezpečném a vhodném skladování sena. Podstatou horkovzdušného sušení píce je působení horkých spalin topného média a vzduchu o teplotách do 1000oC na čerstvou píci a její rychlá dehydratace na obsah sušiny 10-12 %. Předností této technologie jsou nejnižší ztráty na živinách a biologicky aktivních látkách (7 – 8%). Úsušek (moučka nebo granule) mají kvalitativně charakter koncentrovaného krmiva. K nevýhodám patří vysoké investiční a provozní náklady spojené se stavbou a chodem zařízení. Hlavním úkolem, který se intenzivně řeší, jsou cesty úspor energie. Je možné využít zavadání píce na pokose na 25 – 35% sušiny (nemělo by trvat déle než 24 hodin), přistoupit k předlisování píce - mechanická dehydratace s následným přídavkem šťáv do krmné dávky hospodářských zvířat. Lze také využít konstrukčních úprav stávajících zařízení (vyšší automatizace spalování včetně využití výpočetní techniky, recirkulace odpadního tepla, montáže homogenizátorů píce apod.).
