Je čilý a žere, i když je trochu klidnější než obvykle. Má dva mèsíce a je to příslušník druhu homo sapiens. Uši hřejí, chodidla ne. Což je prý typické pro horečky u dětí, že mají horký trup a hlavu, ale hrudní a pánevní končetiny ne.
V lékárně mi doporučili toho zgerba, co mám teď…
Já snad pojedu za doktorkou, ať mi ho změří.
Lidi, potřebovala bych poradit - nechovatelské téma. Máte někdo tip na slutečně spolehlivý teploměr? S odchylkou třeba jedna, dvě desetiny stupně?
Malý byl včera očkovaný s tím, že 38,5 stupně už mám srážet. Teploměr mi je stejnou metodou a na stejném místě schopen naměřit cokoli od 36,4 po 39,2. Tak jako… to není ani orientační hodnota, jestli je ok, nebo srážet, volat sanitu nebo rovnou pohřebáky… Malý vypadá dobře, teplotu má, ale chová se jak obvykle, tak nevyšiluju, ale i tak nevím, co s ním mám dělat.
Já jako pacient s kožními záněty říkám: do malých nezasahovat, nechat uzrát do provalení, pak citlivě vymačkat. Velké nechat na chirurgii otevřít, vyčistit a ošetřit.
Nejsem pes, původ rány byl jiný, neměla jsem nekrotizující tkáň… Ale toto se mi teda vůbec nelíbí, to se fakt divím, že se to nechává být.
Železo pro těhotné v libovolné formě by nemělo způsobovat problémy.
Chudinka malá ňafatá!
Radu nemám, jen že je mi Hachiho líto… Držím palce, ať se co nejdřív uzdraví. Není to tak dávno, co jsem měla záněty způsobené zlatým stafylokokem, vypadalo to podobně a bolelo to jak čert. :/
Má Norinka nějaké následky? Nebo to ta Vaše holka šikovná zvládla bez nich?
Tak různě - ze psa, kočky, partnera…
Horší jsou chlupy zapíchnuté do chodidla.
Veterinář podle mě narážel na snížení imunity a celkové tělesné konstituce u jedinců s málo pestrým genofondem. Omezení chovatelské základny je v podstatě základ čistokrevného chovu a v očích některých lidí jde s tím ruku v ruce určitá náchylnost.
Nebrala bych to na Vašem místě tak vážně - jednak náchylní psi se vyskytují i mezi voříšky, jednak o tom čistokrevný chov je, najít slabé jedince a vyloučit je z chovu, jednak to celé je teorie. Váš odchov může být naprosto ok a nemoc mohla být způsobená vlivem prostředí.
A to já se králíka ve svíčkové nevzdám. Jako děti jsme měly králíky taky za kamarády, ale z každého vrhu jen jednoho, zbytek byl mňam mňam. A vepřík, řízečky, domácí paštika, sulc z vepřových nožiček, mozeček ve vajíčku… ách, jak já miluju jídlo! Blbej chleba se sádlem chutná jinak z vlastního prasátka.
To je prostě nastavení v hlavě, starám se o zvířata, když jsou na živu, a ona mi za to dají maso.
Ani toho psa jsem neměla bez užitku, byl to můj domácí fitness trenér, léčitel a psycholog v jednom.
Zánět vejcovodu nebo tak něco, může se to spravit a nemusí.
U křepelek to chce neředit krmnou dávku, ony to jsou továrny na vejce, přitom volátko mají malé. I hrst trávy může naředit koncentraci látek tak, že to bude málo. Ale to by se problém pravděpodobně projevil aspoň občas u více kusů. Je sice možné, že jedna slepička je na nedostatek minerálů náchylnější, ale z mých (pravda, nijak rozsáhlých) zlušeností buďto má problém aspoň polovina hejna, nebo nikdo. Takže bych řekla, že z Vaší strany je vše v pořádku, chyba bude v té křepelce.
48 hodin ta vajíčka sice snesou, ale, no, dobrou chuť. Rozhodně bych to nepovažovala za žádoucí. Vliv na kvalitu to mít určitě bude. Zas i tak to bude lepší než vejce z marketu, které zažívá teplotni šoky, transport a všecko.
To záleží, jak ty lidi za kasou hlídá vedení. Leckde kontrolují, aby ta položka byla namarkovaná opravdu jen jednou, maximálně dvakrát, a prodavačkám hrozí pokuty a ztráty prémií. Ta kasa sama eviduje, co se markuje, a potenciálně problematické nákupy sama nahlásí.
Jestli to zatím nedošlo na Slovensko, nebojte, je to jen otázka času. 😉
Jj, Minivaraxi už má pět týdnů. 🙂 Proto sem tak málo chodím - čas mám jenom, když kojím nebo odstříkávám a Minivaraxi spí. Jinak když spí, spím taky. 🙂
Já toho mléka až tolik nemám, aby to stálo za to. Je to hygienicky docela náročné, navíc tam jsou další podmínky. Já třeba nevím, jestli budu brát léky na svůj zdravotní problém a tak.
No a pak taky bydlím moc daleko od nemocnic, které sběr mléka organizují. Takže je to holt pasé.
Mno, abych přispěla chovatelským tématem: Byla jsem o víkendu u rodičů a tam jsem konečně přišla na to, co mám dělat s přebytečným mateřským mlékem. Dávat je slepicím. 🙂 Máme nyní asi nejdráž a nejkvalitněji krmené slepice široko daleko.
Nějak se to teda moc neprojevuje. Nesou hezky, ale to nesly i předtím.
A co appenzellský salašnický pes, dlouhoststý belgický ovčák, dalmatin, bílý švýcarský ovčák, krátkosrstá kolie, vlčí německý špic a další plemena?
Buggyra:Mně se zatím vyplatí obnovovat slepice spíš než investovat do voliéry 🙂
Voliéru takovou, aby mi ji liška nerozebrala, to by stálo opravdu mnoho tisíc. Mě jedna “násada” slepic vyjde na tisíc. A během pár měsíců se slípky zaplatí.
Ono je to jednoduché - buďto máte ty slépky ráda, a pak je budete chránir, nebo Vám jsou lhostejné. Chuděry slepice, to je tal vše, co k tomu můžu říct.
Nechat si dát kalciovku. Jinak opravdu jak to oteče, tak už se nic moc doma dělat nedá.
Já výsev medonosných bylin nezatracuju, a to ze tří důvodů:
1) Možná to je plivanec v moři, ale když to udělá každý, rozdíl bude pro včely přece jen znatelný. Zvlášť, když ekvivalentem domácího kvetoucího pásu na zahradě je nízký trávník nebo rovnou beton.
2) Druhová rozmanitost, aneb nejde jen o včely a kolik medu mi to dá, zvlášť, když ekvivalentem kvetoucího pásu na poli je monokultura. Ono jde i o spraš půdy, další hmyz, postřiky atd.
3) I pokud budu široko daleko jediná, kdo si na zahradu pod stromy vyseje luční kvítí, tak aspoň budu mít kde dětem z rodiny ukázat, jak vypadá svazenka a další kytky a že na ně ty včely skutečně chodí. A pokud si to nevyseju, ale bude na blízkém poli ochranný pás, tak dtto. A můžu porovnat, že v té vyseté louce pro hmyz to hučí mnohem víc, než ve sterilním poli s řepkou. Pokud u následující generace nedojde k uvědomění, že tu přírodu včetně včel potřebujeme, tak to můžeme zrovna zabalit. A to se musí ty děti nějak naučit, co je zrovna tahle kytka a k čemu je dobrá; výukové video ve škole je fajn, ale vidět to na vlastní oči je nesrovnatelně lepší.
Navíc ten ochranný pás můžou mít i pole, která jsou osetá jinými druhy než je zrovna řepka, např. brambory, kukuřice. Tam už to není 100 kg medu vs. 10 kg, ale 0 kg medu vs. 10 kg.
Pokud se budu dívat na to, co můžu udělat já, mají květinové pásy smysl. Pokud se budu dívat na věc jako celek, tak neudělám nikdy nic, protože snažení jednotlivce je vždycky v porovnání s tím málo. Jenže to zrovna můžu přestat třídit odpad (stejně fůra lidí netřídí, tak rozdíl nepoznám), začít házet vajgly na zem (stejně jich tu už leží dvacet), čurat v bazénu (však nebudu jediná) nebo stříkat rondupem celou zahradu (stejně to dělá ZD vedle, tak se to ztratí).
Jako já tu matematiku chápu, ale přesto si myslím, že i výsev či výsadba na malé ploše má či může mít smysl.
Bob zahradní je náročný asi jako keříčlová fazole. Lze ho předpěstovat doma. Měla jsem osivo z Dobrasemena, pěstovala jsem ho dle návodu. Není to špatné obohacení jídelníčku, ale výnos byl tedy nižší než u fazolí.