kometa:A co si trochu zagůglit?
Mě to inspirovalo a zjistila jsem - mnohonožky max 3 cm, stonožky 30 cm - Stonoha obrovská (viděla jsem takovou v Albertu - gumovou🙂).
No, mnohonožky třeba rodu Archispirostreptus by s těmi třemi cm asi nesouhlasily…
Dělají to pavouci ze skupiny plachetnatek.
Anonymní:To je nádhera, je to nosorožík kapucínek? To přezimuje larva i dospělec?
Naši nosorožíci přezimují jako imaga. Ta larva je už L3, když to nedala vloni, zakuklí se na podzim. U nás je vývoj myslím typicky dvouletý, ale záleží to na teplotě a kvalitě potravy larev a může být i delší. Larvy potřebují staré vlhké dřevo, pokud jsou jen v kompostu a dřeva je tam málo nebo žádné, samečkové pak mají špatně vyvinutý roh. Pokud někdo chce nosorožíky na zahradě podpořit, měl by kompost “dokrmit” třeba štěpkou, hoblinami nebo silnějšími starými větvemi. Kupodivu můžou být i v borovém mulči.
Anonymní:Může být kobylka zelená i predátor? Uloví i malé kobylky nebo jiný hmyz?
Kobylka zelená je především predátor, ale dá si i rostlinnou potravu.
Býložravé a všežravé kobylky žijí i u nás.
Ano, všechny mají dlouhá tykadla. A na rozdíl od sarančat cvrkají pomocí tření prvního páru křídel o sebe, jako cvrčci. Sarančata cvrkají třením zadních holení o křídla.
kometa:To fakt poznáte - viz Cvrk - kobylky jsou velké, zelené a mají tykadla přes celé tělo. Sarančata jsou výrazně menší, spíše hnědá s krátkými tykadly.
Však si vygůglete.😉
Pro upřesnění - u nás žije cca 40 druhů kobylek, ne všechny jsou velké a zelené - to jsou zejména tři druhy rodu Tettigonia. Třeba celkem běžná kobylka dubová je docela malá.
To se nedá splést, dlouhá nitkovitá tykadla kobylek vs. krátká paličkovitá sarančat. Samice kobylek taky mají šavlovité kladélko, to sarančata nemají. To co skáče zpod nohou na louce jsou sarančata.
Vosa vylétla tou kulatou dírkou.
Je to tak. Občas se někde v odlehlých místech najdou louky, kde to trochu připomíná stav jako před cca padesáti lety, ale je jich žalostně málo. Musím se zajet podívat k zubrům do Milovic, tam je to prý dobré. No a já v krátké sezóně zkrmuji chroustky letní, o ty zatím nemám strach.
Teoreticky to možné je, hmyz z přírody může přenášet parazitické nebo komensální prvoky a “červy” a celá řada z nich je potenciálně patogenní pro obratlovce (známé jsou třeba kryptosporidie). Otázka je, jak moc je to praktický problém při občasném krmení třeba smýkaným hmyzem, který se obecně doporučuje jako nutričně mnohem kvalitnější než hmyz z masových chovů. No a nakonec je k úvaze, jestli třeba těch zmiňovaných kobylek už není v přírodě tak málo, že by si zasloužily spíš ochranu než zkrmování.
Je to hálka nějaké vosy žlabatky, možná duběnkové. Ty se v tom vyvíjejí, tvorbu toho útvaru z rostlinných pletiv chemicky indukují.
Majky dřív bývaly běžně v březnu. Pokud jsou dneska v únoru teploty jak kdysi koncem normálního března, tak se asi není moc čemu divit.
Majky zimují jako larvy. Stádium předkukly a kukly zvládnou v předjaří.
Nejsem si jistý v čem spočívá ten dotaz? Ohledně časnosti nálezu, není to tak výjimečné, majky teď hlásí např. z Vysočiny a Znojemska, pár let zpátky byly taky velmi brzo. Jestli je problém ve velikosti, tak samci jsou mrňaví, samice mnohem větší kvůli zadečku plnému vajíček.
Možná, ale nezdá se mi to. Želvy často mívají roupy, tipoval bych to na ně.
Jo teď koukám že jde o vodní želvu, tak to ten Auloforus asi být může.
Pokud vajíčka nejsou přilepená, lze je opatrně vzít a prosvítit žárovkou. Oplozená vajíčka jsou při prosvícení růžová, neoplozená žlutá. Lze použít např. silnější kartón, do kterého se vysekne otvor, do něj se vloží vajíčko a žárovka pod to.
Uvádí se, že dospělé Medauroidea extradentata žijí zhruba půl roku. Nymfám trvá cca 5 měsíců, než dospějí.
Anonymní:Dobry vecer, mohou dostat pakobylky ke krmeni brectan? Pro strasilky je nezavadny ale u pakobylek nevim.
Záleží na druhu. Pakobylky indické (Carausius morosus) břečťan berou ochotně, ale pro většinu jiných je standard spíš ostružiník.
Největší anolisové jsou ze skupiny equestris (11 uznaných poddruhů) a luteogularis (9 poddruhů). Stejně velcí jsou A. noblei (2 poddruhy), smallwoodi (3 poddruhy) a baracoae. Osobně jsem viděl největšího A. noblei galeifer, který měl skoro 60 cm, pak se udává, že velmi velcí jsou i A. equestris juraguensis. Všichni anolisové (aspoň co vím) mají denní aktivitu.