Příspěvky uživatele

U ni je to těžko říct. Asi bych řekla, že hrušku. Dnes měla králíka, dýni a hruškové pyré. 

Já teda Bambuli kupuju pro zpestření dětské přesnídávky. Brávam ty bez přidaného cukru. Jednodruhové i z více druhů ovoce, dle chuti. 

Krmíme barfem, ale zaječí bobky jsou prý lahůdka největší. A navíc dá se to schovat za pysk a dělat, že se nic, ale vůbec nic neděje😀 

🙂 tak přídavek….

Popisek ať si každý domyslí sám….😀

Já tento týden napekla, od zítřka jdu po marodce zpátky do práce a mám takové tušení, že už by se mi vůbec nechtělo. I když jsem našla ještě nepečené kuličky ze sušenek Mila (ty já prostě miluju) takže spáchám ještě i ty, ale ty můžu udělat těsně před Vánoci. 

Já na to mám třeba povel: “koukej na mě”. Je to skvělé, když potřebujete, aby Vám pes věnoval plnou pozornost. 

U nás myslivci dávají informativní cedule typu : Je čas rození mláďat, prosíme o ohleduplnost. Nebo právě upozornění na Aujeszkyho chorobu. Jsou vyvěšeny za městem u těch nejčastěji používaných lesních cestách.  A u frekventované  polní cesty kde chodí lidé venčit.  Ale nic o zákazu volného pohybu psů. 

Hlásím, že Bambule je v cajku. Včera s chutí povečeřela. Ráno mohla dostat plnou dávku inzulínu, takže snad jsme z nejhoršího venku. 

Ráno jsem venčila ve trojičce, krmíme dva kocourky z letošního vrhu(máme u domova důchodců kolonii koček). Kocouři už i přes mé prvotní protesty nakoukli k nám domů. No a jeden z nich se k nám ráno přidal. Na náměstí tu ráno stávají policajti takže jsem úplně viděla ty jejich ksichty v autě když si to takhle šmatle ve čtyři ráno po chodníku nějaká ženská, pes a kočka…. Obešel s námi naší běžnou ranní trasu, nadšeně pozoroval vodu ve splavu, v parku mi předvedl jak umí šplhat po stromech no a u domova důchodců byl milostivě přenesen, protože kočky z kolonie je vyhánějí a útočí na ně. Doma dostal misku kuřecího masa a kus skeletu. Je s podivem, ale přijde mi, že ti kocouři vědí, že Bambule nevidí, dnes když s námi šel tak se držel po jejím boku. A vždycky když odběhl tak se vracel zase tak aby o něm věděla. Zvláštní. 

Dafi, přesně jak píše Trickyvoo, pokud se pes motá kolem majitele  myslivci prostě nemají co řešit. Pokud, ale pse nemá přivolání a je schopný odběhnout opravdu z dohledu majitele je na pováženou ho vůbec v terénu pouštět a to nemyslím jen kvůli tomu, že by ho mohl někdo picnout. ( V roce 2022 uhynul na Ústecku labrador na aujeszkyho chorobu, nakazil se při běžném venčení)

Bambule (dokud viděla) chodila na volno, nevzdalovala se na víc jak pět metrů, lovecký pud žádný. Nikdy nevlezla do žádného mlází, vždy jen po cestě. Naproti tomu jsem měla Bostonského teriéra s velkým loveckým pudem a ten byl prostě venčen na stopce. V loveckém rauši bych ho prostě neodvolala. 

Kdysi jako dítě jsem s otcem při vycházce našla nastražená pytlácká oka. Nikdy nezapomenu na vztek mého táty. Byl nepříčetný, stále jsem procházeli cca 500 metrů tam a zpátky, aby jsme našli všechny. Jako malou mě děsilo jak může být někdo tak krutý a nechat cokoliv umírat tak hrozným způsobem. ( Vím že to vypadá, že to sem nepatří, ale nikdy nevíte co se může stát.)

Holky jsou samo krásné, ale letící Vasil je bomba 😀

Děkuji. 

Dostává Tasectan duo a Zoosorb to je vlastně oxid křemičitý. Do večera neblila, večer si sama řekla o vycházku. Myslela jsem, že jen obejdeme pár ulic, ale nakonec jsme udělali snad tři kilometry. Večer zprvu stávkovala, nakonec si s chutí dala trochu vařeného kuřecího a krůtího masa. Teď ráno znovu dostala ten Zoosorb. Sežrala část dávky, takže dostala část inzulínu( na plnou dávku by musela sežrat aspoň ⅔). Pro ni je nejdůležitější se zpátky rozežrat, bez inzulínu se jí znovu vrátí všechny příznaky diabetu. (Nežere =nemůže dostat inzulín.)Budu dnes pokračovat s tím Zoosorbem. Ten mám vyzkoušený na tyto akutní stavy ji zabírá skvěle. Je to rozpustné ve vodě takže si v malé misce rozpustíme potřebnou dávku a stříkačkou jí to podám zrovna do tlamy. Snad to bude dobré. Veterináře mám připraveného na telefonu, kdyby se to nějak zhoršilo. 

Loni Bambule nic nedostala a byl z toho docela velký poprask. Takže letos tam určitě najde nějakou sušenou pochutinu. Přemýšlím nad králičím ouškem. Pamlsky v omezené míře dostává běžně, ale ouško by bylo něco extra 😀

Když jsme u čerpání informací z netu…. Já chodila na předporodní kurz.  Vedla ho a stále vede milá porodní asistentka s dlouholetou praxí, našla jsem si tam pár známých se kterýma jsem pak šli někam na kávu. Holky se v tom vyžívali, koukali na netu na cizí porody. Já nikdy. Asi je to ta má natura, když se mě někdo zeptal jestli se bojím, řekla jsem, že jo, ale že to prostě zvládnu. Začala jsem rodit v pět ráno, do porodnice jsem jela po poledni (v tom byl ten kurz prostě k nezaplacení, člověku se prostě vybaví všechno co nám tam vtloukala do hlav). Malý se narodil pět minut před čtvrtou odpolední. Na porodnici nemůžu říct špatného slova, narazila jsem jen na jednu noční sestru, která nebyla úplně příjemná, ale zbytek personálu byl laskavý, ohleduplný a velmi milý. 

Byla jsem připravená rodit sama bez manžela. Ten ač chlap jak hora má potíž se zvládáním bolesti (vlastní - většinou odpadne). Ale manžel trval na svém, že u porodu chce být. Takže dobu předporodní jsem strávila ve sprše na balóně ( se divím, že nemocnici nepoložil účet za vodu) a rodila jsem na boku, aby byl muž ušetřený detailního pohledu. Manžel sestru varoval, že by mohl odpadnout tak za něj postavili obrovský ušák. Že se pán svalí do něj a nerozplácne se na zemi jak žába a aby se o něj nemuseli starat. No samotný porod byl rychlý, manžel to ustál bez ztráty kytičky. Když vzpomínám na samotný porod vždycky si vybavíme jak mě držel za ruku. Takova hodně silná vzpomínka. Samotný porod byl rychlý, moc jsem se s tím nepárala, žádný křik, nadávky jen moje dýchání a povzbuzování sester. Nakonec jsem se i s doktorkou docela nasmála. Byla jsem hodně potrhaná vevnitř, ale venku to chtělo pár stehů. No šila mě “ naživo”, protože jsem prohlásila ať se s tím nepáře.😀. Jinak nejsem úplně typická matka. Dítě jsme chtěli, ale mě bylo asi hned jasné, že zůstane jen u jednoho. V jeho roce a půl jsem se na dohodu vrátila do práce. Dítě hlídala tchýně, která byla jako moje máma. Malý si k ní vytvořil silný vztah. Bohužel nás opustila příliš brzo a tak na ni má aspoň spoustu milých vzpomínek. 

https://www.korejskakrasa.eu/vyhledavani/?string=Pigmentov%C3%A9+skvrny 

Hledala jsem pojem pigmentové skvrny.

U nás na Slovácku začalo právě sněžit, ale je nad nulou takže se nekoná žádná sněhová peřina. Kamarádka mi před chvílí poslala fotky z Tenerife…. Začala jsem ji dočasně nenávidět😀(berte s nadsázkou).

Jo jinak Bambule do rána poblila  kuchyň a část obýváku. Dostala léky a teď spí… nedostala ráno inzulín. Snad se do zítřka zlepší. Doktor na telefonu radí nechat po lécích odpočívat. Není apatická, neblije. No uvidíme. Nechápu proč si musí každého půl roku vybrat problém s gastritidou. Venku určitě nic nežrala ani nepila z kaluže. 

Hlavní benefit je, že na mě funguje😃. Její produkty se zaměřují na určitý problém, takže neslibují sto nesplnitelných věci v jednom produktu, ale když mám třeba tmavé skvrny po prodělaném akné mají na to přesně cílené řady. Takže první je důležité vědět co vlastně potřebuju řešit a pak podle toho hledám produkt.

Ha mám od nich už po několikáté koupený rozjasňující rakytníkový krém. A na chalupě mám bio růže krém. A  taky jsem vyzkoušela některé produkty na vlasy. Za mě za málo peněz hodně muziky….