To si takhle cupujete zbytek proložky a najednou puf, vy vlastně nic necupujete, vy vlastně spíte.
To si takhle cupujete zbytek proložky a najednou puf, vy vlastně nic necupujete, vy vlastně spíte.
Měla jsem psa na inzulínu. Nový jsem objednávala cca 14 dni před vypotřebování staré lékovky. Inzulínky (stříkačky) jsem měla doma vždy cca 15 ks nových. Náhoda je blbec, nikdy nevíte co se může stát. I když u našeho veterináře jsem měla VIP služby (vyzvednutí i o víkendu, objednání přes jedinou zprávu na WhatsApp, zprávu o doručení inzulínu do ordinace, apod.) Dia krmivo jsem brala přes e-shop (plus domácí strava - vařené) vždy také cca 10 až 14 dni dopředu.
Sirius dostal protiskluzové ponožky. Máme skoro všude dlažbu, původně i kusové koberce. Jenomže po tom co se Pupík rozhodl, že je bude používat jako WC podložky, jsem je musela odstranit. Nové koberce (už je mám koupené) se časem snad vrátí zpátky, ale dokud nebudu mít jistotu, že si z toho neudělá Sirius znovu odlehčovací místa. Výraz má sice útrpný, ale krok jistý, běh koordinovaný, tak snad brzo pochopí, že je to pro jeho dobro. Zatím je má jen na předních, zadní mu v této velikosti hodně sjížděli.
Nedokážu to odhadnout. Otec je opravdu kus psa. Počítám spíš s váhou kolem 35 - 40 kg. Zatím přibírá pomalu, což je fajn. Každý týden cca + 1 kg na váze.
Oni se jí snaží odvolat, ale fenka za nimi prostě nejde. Běhají na zahradě s mlskama v misce, chrastí, volají, ale ona z nich má jenom srandu. A to si před pár roky stěžovali na dostavbu ZUŠ, kterou máme v sousedství, protože je prý bude rušit. No já to říkám pořád, karma je zdarma. Teď oni ruší celé své okolí.
Překlep to byl miloučkej. Sirius má 21 kg.
S tím řvaním na vše, jste mi připomněla sousedovic malou fenku. Pořídili si ji někdy v zimě - fenku maltézáka. To je vám panečku řvoun. Ta si stoupne doprostřed zahrady a řve a řve a řve. Fakt, možná to někomu ze začátku přišlo miloučké, ale teď už je to hodně otravné. Sirius se kvůli ní nechce venčit potmě. Neptejte se mě proč. Prostě je tma, malá řve, tak milostpán čůrat nepůjde. Když máte večer otevřená okna a ona vám tam ňafá hodinu v kuse tak to není moc příjemné. Majitelé se jí snaží zavolat domů, ale jak to tak bývá, fenka je v těchto věcech nepolíbená výcvikem, takže je má na háku. Při myšlence, že tohle budeme poslouchat dalších cca 15 let se mi dělá trochu mdlo. (Okna od ložnice a kuchyně máme přímo nad jejich zahradou, takže ji vlastně slyšíme vždy když na zahradě štěká.)
Když by Sirius tryskal někde v přírodě tak jsem v klidu, ale včera ho to dopadlo na náměstí, které bylo v tu dobu plné lidí. Už při přecházení přechodu pro chodce měl nohy (všechny čtyři) spíš ve vzduchu než na asfaltu. To co předvedl pak bylo jak z grotesky. Sirius tryská kolem mě, já se otáčím aby se mi nepřerazil o vodítko, snažím se zachovat vážnou tvář a hledám poslední zbytky důstojnosti.
Důležité je umět si udělat pohodlí…..
Vypadá, že každou chvíli promluví. Vyloženě něco chce.😃
💔 Sbohem Idorku.
Jsou s PP ( jméno chovky se mi teď nevybavuje). Fenka měla jenom čtyři štěňata, jedno žíhané a tři bílé. Bílí boxeři mají své příznivce, někdy se stojí pořadník na bílé štěně.
Edit: mám to …
Když si vaše 20-ti kilové štěkanátko myslí, že jste ten nejlepší polštář na světě.
Boxer - studie pohybu….😃
Já se přiznám, že když čtu co všechno Dafi trénuje tak mám trochu výčitky, že vlastně po Pupikovi toho až tolik nechci. Jasné pilujeme rozumnou chůzi na vodítku, nějaké ty povely, přivolání (to nám moc nejde, protože je tolik zajímavých věcí na světě) a jako hru i přines. Což zvládá, dokonce pustí, abych mu hračku hodila znovu. Pořád budujeme vztah. Náš začátek nebyl jednoduchý, on si totiž Sirius nedokázal ujasnit kdo vlastně jsem. Manžela a mladého pana od začátku bral, ale se mnou si prostě nevěděl rady. Jsem podivný chap s vysokým hlasem nebo co jsem vlastně zač. Teď je to už jiné, jsem ta co se musí poslechnout, jak říká nás mladý pán : “Hele bacha, jde mr.Boss.” Hlavně soustředím na socializaci - auta, kola, chodci, jiní psi, lidé, křičící děti, sportovci, koně, kozy, kočky prostě všechno co působí rušivě. Pořád to vnitřně argumentuji tím, že má jenom pět měsíců. Tak nevím jestli trochu nešlapnout na plyn.
😳 no asi tak nějak.
Včera u nás bylo opravdu horko, Siriusovi to bohužel naprosto lezlo na mozek…. Snad nikdy tolik netáhl jako včera, snad tisíckrát jsem musela zastavit, aby se zpátky přiřadil, čupl na ten jeho zadek. Stejně znovu vyletěl vpřed, jako by to do jeho zataveného mozečku nějak nedošlo. Bohužel jsem taky někde po cestě ztratila napájecí láhev, naštěstí starou malou ( nová velká zůstala doma). Nakonec jsme byla šťastná preštastna, že už jsme doma. Dnes ráno naprosto jiný pes, spolupracující, netahající. Naprostá paráda.
Daja:Prosím a jak vypadá tenhle pes pocket cosi -pocket. Já fakt nemám ponětí.
Foto stažené z internetu.
Uši mají 4 módy: strýček Fido, foxteriér, jsem jakože kupírovaný a konečně mód boxer. Uši používají tyto módy samostatně, bez předešlého upozornění či varování. Je také možné, že jedno ucho je v módu foxteriér a druhé v módu strýčka Fida. Uši tedy žijí vlastním životem, tempem a řídí se osobitým módním stylem. Počkáme až vypadne poslední špičák a uvidíme jestli bude potřeba jim nějak domluvit.
Dnes jsem končila v práci v deset. Měli jsme dost hektickou sezónu (ubytování, soustředění), takže jsem si dnes dala půl dne klidu a volna. Posílala jsem manželovi provokativní fotku, aby věděl, že na nějakou pracovní morálku z vysoká kašlu😀. Jinak nás můj skoro dokonalý muž ochotně vyvezl za město, aby Sirius nemusel šlapat o kilometr víc. Takže vycházka za městem, pak centrem zpátky domů. Ten ležící Sirius ( a mé kolena) je přímo v centru, i když to na fotce nevypadá, tak nedaleko je hodně frekventované dětské hřiště a posezení u zmrzlinové ho stánku. Takhle dokáže v klidu ležet a pozorovat okolí.