Včera u nás bylo opravdu horko, Siriusovi to bohužel naprosto lezlo na mozek…. Snad nikdy tolik netáhl jako včera, snad tisíckrát jsem musela zastavit, aby se zpátky přiřadil, čupl na ten jeho zadek. Stejně znovu vyletěl vpřed, jako by to do jeho zataveného mozečku nějak nedošlo. Bohužel jsem taky někde po cestě ztratila napájecí láhev, naštěstí starou malou ( nová velká zůstala doma). Nakonec jsme byla šťastná preštastna, že už jsme doma. Dnes ráno naprosto jiný pes, spolupracující, netahající. Naprostá paráda.
Odpověď na příspěvek uživatele Zrzavci z 03.09.2026, 21:42:53
Uši mají 4 módy: strýček Fido, foxteriér, jsem jakože kupírovaný a konečně mód boxer. Uši používají tyto módy samostatně, bez předešlého upozornění či varování. Je také možné, že jedno ucho je v módu foxteriér a druhé v módu strýčka Fida. Uši tedy žijí vlastním životem, tempem a řídí se osobitým módním stylem. Počkáme až vypadne poslední špičák a uvidíme jestli bude potřeba jim nějak domluvit.
Dnes jsem končila v práci v deset. Měli jsme dost hektickou sezónu (ubytování, soustředění), takže jsem si dnes dala půl dne klidu a volna. Posílala jsem manželovi provokativní fotku, aby věděl, že na nějakou pracovní morálku z vysoká kašlu😀. Jinak nás můj skoro dokonalý muž ochotně vyvezl za město, aby Sirius nemusel šlapat o kilometr víc. Takže vycházka za městem, pak centrem zpátky domů. Ten ležící Sirius ( a mé kolena) je přímo v centru, i když to na fotce nevypadá, tak nedaleko je hodně frekventované dětské hřiště a posezení u zmrzlinové ho stánku. Takhle dokáže v klidu ležet a pozorovat okolí.
Odpověď na příspěvek uživatele janaa z 01.09.2026, 12:41:59
Mám to úplně stejně, světlé oko, světlý nos, modré oči, merle zbarvení. To není můj šálek kávy. Taky bych si nikdy nepořídila psa typu bull. Jo a taky z bílého psa bych nebyla odvázáná.
Odpověď na příspěvek uživatele DafiŽeryková z 29.08.2026, 22:53:03
Sirius třeba štěká jen velmi málo. Většinou u hry, ale to je celý repertoár zvuků. Od brumlaní, bručení, kvílení, pískání až po to štěkání. Všimli jsme si, že posledních čtrnáct dní reaguje na klapání na dveře vrčením, někdy i štekne. Tohle dřív nedělal. Také začal jinak reagovat na “podezřelé lidi ”. Třeba dnes jsme šli do menšího kopečku, kde na horizontu chodila nějaká paní a zřejmě něco fotila. Sirius se okamžitě přiřadil k mé noze a celý v pozoru šel nahoru kopečkem. Dřív by v takovém situaci byl nejistý, měl tendenci si sednout a vyhodnocovat. Už jsem si toho všimla víckrát, že na některé situace reaguje právě takhle. Není v tom strach jen prostě skoro až ochranářsky jde vedle mě.
jaký to je vlastně přejít s trpaslíka na velký plemeno?
Já si to vlastně hodně užívám. Chtěla jsem velkého psa a to se mi splnilo. Manžel nechtěl velkého psa, ale mám takový pocit, že si to také neskutečně užívá. Včera spolu řádili, dělali medvědí zápasy, běhali po baráku a manžel ho neustále povzbuzoval se slovy “ Utíkej Foreste, utíkej. Zachraň aspoň sebe!” Neskutečná podívaná. Smála jsme se ještě hodnou chvíli po ukončení honičky. Navíc co si budeme povídat on Sirius je zlatíčko, hygienu má zvládnutou, na vodítku se taky snaží, povel sedni ovládá snad i v polospánku. Jen přivolání nám moc nejede, ale to se všechno srovná časem.
Odpověď na příspěvek uživatele DafiŽeryková z 27.08.2026, 19:43:05
😁 přiznám se že zoubek jsem vyhodila. Na takových věcech nelpím. Už tak se mi doma válí spousta zbytečností, které nemám to srdce vyhodit. Moc Vám přeju s Jessy mnoho krásných chvil. Ani Sirius není náhradou Bambule. Je jiný, přináší mi do života jiné radosti, jinou energii, jiné zážitky. Často na ni myslím, na moji malou Bambuli.
Ztrácím zuby, jen tak, bez varování. Vypadává mi jeden za druhým. Fakt. Zůstávají mi ve spodní čelisti poslední mléčné tesáky. Vzadu mi dnes vypadla stolička, vylétla mi z huby a přistála s cinknutím na dlažbě. A oni se tomu smáli…..
Odpověď na příspěvek uživatele DafiŽeryková z 27.08.2026, 14:00:40
Normálně s Vámi souzním, kdysi mi takhle upadla baterka se kterou jsem to 💩 po tmě hledala. Fakt, kdybych stokrát chtěla trefit baterkou bobek tak se mi to nepodaří. Jednou nechci a 💩 se stane silně magnetickým …..
Já třeba dala Siriusovi pohlavek, ne prudký ani nijak extra silný, ale pohlavek to byl. Pro upřesnění - o půl jedné ráno se rozhodl, že je ten správný čas na hraní a pěkně silně mě hryzl do brady. Já samozřejmě rozespalá a moje první reakce byl ten pohlavek. No světe div se štěně přezubuje, kouše syna, kouše manžela, ale mě ne. Stačil jediný pohlavek, aby pochopil, že panička se neokusuje. Čímž samozřejmě nechci říct, že je potřeba pohlavkovat štěně, to určitě ne. Jen to pro něj byla srozumitelně nastavená hranice.
Odpověď na příspěvek uživatele Sardullah z 24.08.2026, 15:01:21
Úplně souhlasím, nedávno mi jeden náš host řekl :"Paní Vy vypadáte pořád stejně." Jako jak stejně? Stejně mladě vypadající, staře vypadající. Blbě vypadající, dobře vypadající. Já fakt nevím. Nějak v tom ten kompliment nemůžu najít……
Teď jsem měla víc štěstí jako rozumu, normálně bych už šla se Siriusem ven, ale čekala jsem než mi dopere pračka. Během pár minut se přihnala obrovská bouřka. Docela děsivá a prudká. Netrvala dlouho, snad jen patnáct minut, ale ty proudy vody byly ohromující. Takhle jsme ji naštěstí přečkali doma, nedovedu si představit kdyby nás to chytlo někde venku ….