Ja mám ze zmiňovsných druhů zkušenosti praktické jen se zebrovkami a nilskými. Chováním mi přijdou v některých aspektech vcelku rozdílné a co jsem slyšel, tak Neumannovy by měli být jako ty nilské víc jak zebrovky. Systematicky jsou i ve stejném rodě jako nilské, jestli se teda nic nezměnilo.
Neumannovy (východoafrické) bych k těm pruhovaným úplně neřadil, to spíše k myši nilské.
Nevíte jaká je aktuální situace u čtyřpruhých myší? Zahrady co je měli ve výročkách už je tam pár let nemají a ani inzeráty nebyly moc časté (na jednom webu, který jsem dosti využíval před tímto jsem za celou dobu potkal 1 inzerát, tady žádný), ani když jdu čas od času na burzu jsem je neviděl.
Ano, z toho co se dnes ví to tak skutečně vypadá. Jiná a mnohem citlivější zvířata (buvolci) byla v pořádku. Jestli to měla být slintavka, tak to musela být nějaká vysoce specializovaná forma na žirafy. Otázka kde by se pak v zoo najednou vzala, když předtím ze zoo odešly žirafy třeba do Prahy… Žirafy jsou velmi citlivé, v přírodě žerou jemné lístky.Jestli dostávali až zaplesnivělé seno, tak se není čemu divit, že některé slinily. Navíc to, jak to bylo provedeno - auta z kterých kapala krev žiraf přes 3 okresy, jestli si to číslo pamatuji dobře. Kdepak, za mě je to ,,jen" přes 50 dalších obětí režimu, který zde byl, než oběti vysoce nakažlivé nemoci.
K vačicím rodu Didelphis, kam patří i vačice virginská (Didelphis virginiana). Určitě budou v EU nějaké vačice opossum (Didelphis marsupialis). Chová je snad i stále Plzeňská zoo, která k nim přišla tak, že ve Francii odchytli ve volné přírodě samici, které posléze porodila. Na jednom zahraničním inzertním webu jsem kdysi viděl i inzerát na pár. Samotná vačice virginská je aktuálně chována ve 4 zoo v EU (2x DE, 1x LT, 1x IE), otázka o jak moc spolehlivé údaje jde. Celkově z vačic je běžná jen vačice krysí (Monodelphis domestica), ale myslím že i jiné druhy budou různě po Evropě v chovech (tipuji např.: vačici čtyřokou (Philander opossum), jedna zoo v Nizozemí chová vačici Derbyho (Caluromys derbianus), takže i ta může mít nějaké zastoupení.).
K chovu samotnému, zde je alespoň teoreticky k dispozici literatura i v češtině, nicméně není nejaktuálnější. Tím nejstarším je Velká kniha pro chovatele savců od pana Kořínka, kde je popsán chov vačice opossum. Kniha sice dnes není příliš k dostání, ale kdo hledá najde a případně úryvek o vačici včetně chovu je na následujícím odkazu: https://www.biolib.cz/cz/taxon/id33226/
Další je doporučení Ústřední komise pro ochranu zvířat, vydané někdy v roce 2006 tuším. Od té doby se však mnohé změnilo, v mnohem se znalosti prohloubili a jako základ asi dobrý, ale rozhodně bych nestavěl jen na tom. Nehledě na to, že z praxe vidím, že některé parametry u jiných skupin živočichů tam jsou, nebál bych se říct, až zavádějící. Tato doporučení se opět dají nalézt volně na internetu, stačí do googlu napsat ,,Doporučení ÚKOZ savci" a našlo mi to hned.
Poslední literatura zabývající se vačicemi, o které vím, je kniha Savci : chov zvířat v ZOO : zvířata v lidské péči, kterou před už více jak deseti lety vydala v češtině tehdy ještě Zoo Dvůr Králové (dnes Safari Park Dvůr Králové). Ta se i celkem na burzách, různých bazarech oběvuje.
Za pokus by pak stály právě výroční zprávy Plzeňské zoo, kde by o chovu vačic mohlo být něco napsáno, ale úplně nemám kapacitu je teď všechny projet, každopádně v novodobé historii je mají od roku 2021, takže VZ 2021, 2022, 2023, 2024 až vyjde snad každým dnem.
Jestli umíte cizí jazyky, určitě stojí za zkoušku hledat v angličtině či němčině, případně i jiných jazycích.
Neměla třeba špatný svlek a nemá na prstech zbytky kůže, které ji v tom brání? Tento problém jsem v minulosti u jiných gekonů řešil též a bylo to přesně z tohoto důvodu.
Dříve nebyla zástavaba - a to je snad chyba bobra? Myslím že ten se jen chová přirozeně. Četl jsem doporučení, že každý stát by měl mít 30 % svého území, ČR má 16,8 % území, takže když nedejbože zapalví voda z bobří hráze pár polí či luk, opravdu se stane taková pohroma, jak to vyznívá?
Krásný potok, no ano, ale dřív ta zvířata byla skoro všude, takže když se z jednoho potoku s raky něco takového stalo, nic závažného se vlastně nedělo. Bohužel, vody máme čisté tak jak máme a raků je kolik je, takže ano, to může být problém, ale zase jen kvůli člověku a nelze obviňovat bobra, ale musíme jít za pravým viníkem toho všeho.
A jak jsme psal pak v dalším příspěvku, je třeba chránit celké ekosystémy. A člověk je součástí toho ekosystému také. Zajisté bude jedním z predátorů, který stavy tohoto hlodavce může a musí regulovat. Další je liška, vlk a rys. Váženě je bobr přemnožený, nebo nám jen chybí jistý článek/y v řetězci? A ano, ne všude jsou pro tyto predátory vhodné podmínky, ale zase, koho je to chyba? Ten rys si ty lesy vykácel? A když není rys, tak jasně, musíme ho zastoupit, ale ne tak že bobra zníčíme úplně, jako se to již v minulosti stalo.
A jak píše lesni zinka, mnohdy je to konzervatismus člověka: ,,náhrady se třeba já už ani nedožiju." Ano, příroda se mění, ať se nám to líbí nebo ne. Je těžké se s tím smířit. U nás třeba byla zarostlá celá mez, hnízdilo tam spoustu ptáků, bzučeli tam na jaře včely a pak přišli a vykáceli to lidi. To ale nikomu nevadilo, ale kdyby to udělalo nějaké zvíře. Ještě že už nemáme mamuty. 😀 Občas kážem vodu, pijeme víno. Ale kdo ne tak ,,Ať první hodí kamenem." Jestli ale nějakém zvířeti můžeme říct že škodí, tak zejména člověk, pak invazivní druhy a rozhodně ne přirozeně se vyskytující druh na sledovaném území.
Ano, to je samozřejmě taky špatně, že chráníme jen něco. Vždy je třeba chránit celý ekosystém, nikoliv jen jeden druh.
A jak myslíte že se dříve zadržovala voda v krajině, vznikaly mokřady které pak využívala další zvířata i rostliny. Bobr je součástí naší přírody úplně stejně, jako srnec, liška, plch, myšice, netopýr, bělozubka, jakýkoliv další u nás původní druh savce či živočicha.
Jojo. A existuje o nich i pěkná přednáška:
Děkuji alespoň za to málo. Také bych je rád viděl u nás více rozšířené, ale když se člověk podívá, jaké mají nároky na prostředí, tak je vlastně docela zázrak, že u nás jsou alespoň nějací jedinci.
O to víc mě mrzí, že se jim třeba nevěnují některé naše zahrady, zaměřené na tu evropskou, euroasijskou faunu. Množství lidí, co tyto ptáky vidělo alespoň v lidské péči u nás myslím nebude vysoké a je to škoda.
Jojo, toto platí stále. Chovatelský deník by měl být povinný až od 2 a více jedinců, doklad o původu je třeba mítke každému jedinci. Stačí kupní smlouva či darovací, aby bylo jasné, že to není propašované od někud z přírody.
A ještě k těm jedovatým plazům pak na krokodýli, bral jsem to jen jako šupinatí.
Jestli se během posledních 2, 3 let nic nezměnilo, tak ta skupina hadů nad 5 metrů už neexistuje a aktuálně je třeba povolení jen na jedovaté druhy plazů. Tedy na hroznýšovce kubánského by nemělo být potřeba.
Dobrý den,
Před necelým půl rokem jsem měl možnost v švýcarském Bernu obdivovat tetřevy a tetřívky ve voliérách místního tierparku. To mě přivedlo na myšlenku zjistit si, jací a jak moc se ptáci podčeleďi tetřevi (Tetraoninae) chovají v lidské péči. Na internetu se dá dohledat, že různé zahrady v EU chovají 3 druhy těchto ptáků, tetřeva hlušce, tetřívka obecného a bělokura horského. Mě však zajímá, chovají se zástupci těchto ptáků i v soukromých chovech? Prý u nás několik chovatelů těchto ptáků je, ale některé články, které toto uváděli jsou už dnes dosti staré a věřím, že se situace mohla změnit. Lze třeba v soukromém chovu potkat jeřábka lesního?
Další má otázka směřuje na literaturu. Existuje nějaká tištěná publikace, ve které je alespoň zmíňka o chovu těchto druhů? Vím že na internetu několik článků o chovu těchto ptáků i v českém jazyce existuje, ale tištěnou publikaci jsem zatím nepotkal.
Děkuji předem za postřehy a případné tipy na literaturu a na závěr přidávám fotky tetřeva a tetřívka právě ze zmiňovaného Bernu.
Pěkný večer,
Otevřel jsem dnes web a dole na hlavní stránce bylo pár zvířat a mezi němi i tady krokodýl. Prvně jsem myslel, že půjde o chybku v českém názvu, ale po přečtení textu mi došlo, že špatně je spíš fotka a vědecký název. Šel by ten šotek opravit? Případně by neškodila ani aktualizace odstavce ve kterých našich zahradách je chován, Plzeň už je nemá, naopak tam myslím není zmíněný Dvůr, krokodýlí zoo Praha.
Chápu že možná v porovnání s jinými věcmi které řešíte je to maličkost, ale věřím, že by bylo fajn, aby to tu bylo bez takového šotka.
S přáním hezkého večera,
J Zimola
Dobrý den, nešlo by prosím k článkům přidat podobné tlačítko palce nahoru jako je zde v diskuzích? Bylo by pak jasnější třeba jaké články mohou mít větší kvalitu oproti jiným na podobné téma, například. Když si vezmu třeba že začínám dejme tomu včeařit a nic o tom nevím, tak když najdu 2 články které budou tvrdit opak a jeden bude mít 2 palce nahoru a druhý třeba sto, tak mi to pomůže zjistit, která informace bude spíš věrohodnější.
Myslím že většinu otázek by vyřešila chvilka hledání na internetu, ale abych jen neprudil: K vybavení terária záleží co chcete, znám chov, kde fungují v proložkách od vajec, ale po esteticestetické stránce to asi nebude to pravé ořechové, takže v případě že chcete, aby to nějak vypadalo tam dejte rostlinky, větve, kůru atd. Jako substrát bych v tomto případě volil nějaký, aby tam pasoval, samotný písek v takovéto lesním teráriu bude jako pěst na oko, ale zrovna u Lugubráků lze použít širokou škálu substrátů, dokonce si vystačí i s papírovou utěrkou, aby to bylo estetické lze zkusit nějakou směs rašeliny, listové hrabanky, písku a klidně i terarijního mechu, prosrě aby to působilo dojmem jako v lese a ne třeba jak na poušti. Jako krmení lze použít cvrčky, pro mláďata i octomilky, případně smýkaný hmyz (zde pozor na použití pesticidů atd.), obecně jestli si dobře pamatupamatuji je pravidlo, že kořist by měla mít velikost zhruba šířky hlavy v místě kde se nachází oči. Sem tam lze podat třeba kaši pro gekony/pagekony, beatle jelly či rozmačkaný banán na kašičku, samozřejmě občas potravu posypat vápníkem, což mě přivádí na myšlenku, že v teráriu by taky neměl chybět zdroj UVB a tepelný zdroj. UVB je důležité pro metabolismus vápníku v těle a má vliv na syntézu vitaminu D, u přípravků vápníku i s vit. D pozor na předávkování, D není vitamín rozpustný ve vodě, ale s předávkováním jsem se osobně ještě nikdy nesetkal. Ostatní vaše otázky takto z hlavy nezodpovím, ale jistě je zvládnete zodpovědět sám pomocí internetu či odborné literatury.
Dobrý den,
konečně jsem se dostal k fotkám z letní dovolené v Chrovatsku (Omiš a okolí), mám nafocených pár druhů ještěrů, myslíte, že by je zde někdo dokázal určit, případně zkontrolovat, zda jsem je určil správně? Určováno pomocí zaznamenáného výskytu na webu inaturalist, biolibu a vlastních vědomostí. Děkuji předem.
foto 1: Podarcis siculus campestris
foto 2: nevím, poměrně velké zvíře v porovnání s ostatními viděnými druhy
foto 3: Podarcis siculus campestris
foto 4: Hemidactylus turcicus
foto 5: Podarcis siculus campestris
foto 6: Podarcis siculus campestris
Omyl, z mníška se stane invazivní druh a chov bude zakázán. Právě kvůli takovým, jako je chobvatel co je chová na volno bude chov zakázán. Tak to prostě je. Proč myslíte že je zakázán chov mývala severního, psíka mývalovitého či želvy nádherné. Je tu snaha aby se po Evropě nepotulovali druhy, ktré tu nejsou původní a toto jde přímo proti.
Možná když budete někde v tropické Asii či v Africe v pralese…