Jestli se během posledních 2, 3 let nic nezměnilo, tak ta skupina hadů nad 5 metrů už neexistuje a aktuálně je třeba povolení jen na jedovaté druhy plazů. Tedy na hroznýšovce kubánského by nemělo být potřeba.
Jestli se během posledních 2, 3 let nic nezměnilo, tak ta skupina hadů nad 5 metrů už neexistuje a aktuálně je třeba povolení jen na jedovaté druhy plazů. Tedy na hroznýšovce kubánského by nemělo být potřeba.
Dobrý den,
Před necelým půl rokem jsem měl možnost v švýcarském Bernu obdivovat tetřevy a tetřívky ve voliérách místního tierparku. To mě přivedlo na myšlenku zjistit si, jací a jak moc se ptáci podčeleďi tetřevi (Tetraoninae) chovají v lidské péči. Na internetu se dá dohledat, že různé zahrady v EU chovají 3 druhy těchto ptáků, tetřeva hlušce, tetřívka obecného a bělokura horského. Mě však zajímá, chovají se zástupci těchto ptáků i v soukromých chovech? Prý u nás několik chovatelů těchto ptáků je, ale některé články, které toto uváděli jsou už dnes dosti staré a věřím, že se situace mohla změnit. Lze třeba v soukromém chovu potkat jeřábka lesního?
Další má otázka směřuje na literaturu. Existuje nějaká tištěná publikace, ve které je alespoň zmíňka o chovu těchto druhů? Vím že na internetu několik článků o chovu těchto ptáků i v českém jazyce existuje, ale tištěnou publikaci jsem zatím nepotkal.
Děkuji předem za postřehy a případné tipy na literaturu a na závěr přidávám fotky tetřeva a tetřívka právě ze zmiňovaného Bernu.
Pěkný večer,
Otevřel jsem dnes web a dole na hlavní stránce bylo pár zvířat a mezi němi i tady krokodýl. Prvně jsem myslel, že půjde o chybku v českém názvu, ale po přečtení textu mi došlo, že špatně je spíš fotka a vědecký název. Šel by ten šotek opravit? Případně by neškodila ani aktualizace odstavce ve kterých našich zahradách je chován, Plzeň už je nemá, naopak tam myslím není zmíněný Dvůr, krokodýlí zoo Praha.
Chápu že možná v porovnání s jinými věcmi které řešíte je to maličkost, ale věřím, že by bylo fajn, aby to tu bylo bez takového šotka.
S přáním hezkého večera,
J Zimola
Dobrý den, nešlo by prosím k článkům přidat podobné tlačítko palce nahoru jako je zde v diskuzích? Bylo by pak jasnější třeba jaké články mohou mít větší kvalitu oproti jiným na podobné téma, například. Když si vezmu třeba že začínám dejme tomu včeařit a nic o tom nevím, tak když najdu 2 články které budou tvrdit opak a jeden bude mít 2 palce nahoru a druhý třeba sto, tak mi to pomůže zjistit, která informace bude spíš věrohodnější.
Myslím že většinu otázek by vyřešila chvilka hledání na internetu, ale abych jen neprudil: K vybavení terária záleží co chcete, znám chov, kde fungují v proložkách od vajec, ale po esteticestetické stránce to asi nebude to pravé ořechové, takže v případě že chcete, aby to nějak vypadalo tam dejte rostlinky, větve, kůru atd. Jako substrát bych v tomto případě volil nějaký, aby tam pasoval, samotný písek v takovéto lesním teráriu bude jako pěst na oko, ale zrovna u Lugubráků lze použít širokou škálu substrátů, dokonce si vystačí i s papírovou utěrkou, aby to bylo estetické lze zkusit nějakou směs rašeliny, listové hrabanky, písku a klidně i terarijního mechu, prosrě aby to působilo dojmem jako v lese a ne třeba jak na poušti. Jako krmení lze použít cvrčky, pro mláďata i octomilky, případně smýkaný hmyz (zde pozor na použití pesticidů atd.), obecně jestli si dobře pamatupamatuji je pravidlo, že kořist by měla mít velikost zhruba šířky hlavy v místě kde se nachází oči. Sem tam lze podat třeba kaši pro gekony/pagekony, beatle jelly či rozmačkaný banán na kašičku, samozřejmě občas potravu posypat vápníkem, což mě přivádí na myšlenku, že v teráriu by taky neměl chybět zdroj UVB a tepelný zdroj. UVB je důležité pro metabolismus vápníku v těle a má vliv na syntézu vitaminu D, u přípravků vápníku i s vit. D pozor na předávkování, D není vitamín rozpustný ve vodě, ale s předávkováním jsem se osobně ještě nikdy nesetkal. Ostatní vaše otázky takto z hlavy nezodpovím, ale jistě je zvládnete zodpovědět sám pomocí internetu či odborné literatury.
Dobrý den,
konečně jsem se dostal k fotkám z letní dovolené v Chrovatsku (Omiš a okolí), mám nafocených pár druhů ještěrů, myslíte, že by je zde někdo dokázal určit, případně zkontrolovat, zda jsem je určil správně? Určováno pomocí zaznamenáného výskytu na webu inaturalist, biolibu a vlastních vědomostí. Děkuji předem.
foto 1: Podarcis siculus campestris
foto 2: nevím, poměrně velké zvíře v porovnání s ostatními viděnými druhy
foto 3: Podarcis siculus campestris
foto 4: Hemidactylus turcicus
foto 5: Podarcis siculus campestris
foto 6: Podarcis siculus campestris
Omyl, z mníška se stane invazivní druh a chov bude zakázán. Právě kvůli takovým, jako je chobvatel co je chová na volno bude chov zakázán. Tak to prostě je. Proč myslíte že je zakázán chov mývala severního, psíka mývalovitého či želvy nádherné. Je tu snaha aby se po Evropě nepotulovali druhy, ktré tu nejsou původní a toto jde přímo proti.
Možná když budete někde v tropické Asii či v Africe v pralese…
Taky bych se zkusil poptat zde: https://www.terra-master.cz/ jestli to je tedy ještě aktuální.
Dobrý den,
ač si Vás jinak velice vážíma za vaši ochotu zde radit. Dnes s Vámi musím bohužel nesouhlasit.
V Hluboké chovají Testudo hermanni a T. marginata spolu s agamou hardún (Laudakia stellio), která austrálii neviděla ani z rychlíku a které se dokonce i v těchto dle Vás nevhodných podmínkách rozmnožila. Pak mají ještě Testudo graeca s něčím (asi nějaké ještěrky) a Testudo horsfieldii také s něčím, ale to bych musel vlézt do fotek a podívat se s čím tam jsou chovány, každopádně snad vyjma prvně zmíněných testud tam v těchto společných expozicích jednotlivé druhy úspěšně rozmnožují = nenazýval bych to pouze jako přežívání.
Společné expozice na dostatečném prostoru fungovat mohou a dokonce i fungují. Příkladem pak může být ještě Praha, kde jsou rovněž různé kombinace jednotlivých druhů plazů, želv včetně a rozhodně nelze říci, že pouze přežívají.
Přeji pěkný zbytek dne,
J. Zimola
Tady bych jen pro jistotu doplnil, že toto spojení není v teráriu klasické velikosti, co běžně seženete, ale v o dost větším chovatelském prostoru.
Z mých zkušeností s perličkami, minimálně na upravených plochách s okrasnými jehličnany, kde byla na povrchu štěpka, perličky hrabaly.
Jen poopravím, africká minimyš, neboli myška africká je nejmenší hlodavec světa, měla by být tedy spíše o něco menší jak myška drobná.
Čas od času se někde inzerát o prodeji tohoto hlodavce ukáže (Především dříve na webu který dnes již prodej hlodavců neumožňuje). Pokuď jste je viděl/a v zoo, dokážete si představit, jak by měla být velká a zařízená ubikace.
Želva zelenavá je druh vyskytující se na území EU, proto je přeřazena na území EU z kategorie II do A (obdoba I), myslím že to má souvislost s Bernskou úmluvou, ale to si nejsem jistý.
Správně jde o plcha afrického. Musí být minimálně 2, samotného chovat nelze. Nejlepší je chov v dostatečně velkém teráriu. Své zkušenosti s chovem jsem popsal v článku který je zde na webu.
Dobrý večer všem,
několik dní zpět jsem vedl diskuzi s kamarádkou a řeč přišla na krajtu angolskou Python anchietae Bocage, 1887. S chovem hadů nějaké zkušenosti mám, ne však příliš velké. Jediné mladé jedince tohoto druhu jsem viděl chované v rack systému na ubrousku, podobně jako třeba krajty královské Python regius (Shaw, 1802). Předpokládám že to je správný způsob chovu, a že i úspěchy v rozmnožování v lidské péči budou obdobné, ale zde již narážím na otázku, kde bych byl rád za názor někoho více znalého věci. Co je důvodem malé početnosti této krajty v chovech? Vysvětlení na wikipedii mi přijde takové zvláštní, to jich je skutečně tak málo v chovech, že ani přes případné odchovy se stále nejdená o častěji chovaného a nabízeného hada, nebo mám prostě jen zvláštní smůlu a když jdu na burzu, případně projíždím inzerci na ně nenarážím vlivem nějakých náhod?
Děkuji všem kteří se podělí o názor,
J. Z.
Díky za pomoc, souhlas udělen, nick na if. jsem měl Jiřiafrika. Napadlo mě nakonec se ještě jednou vrátit na ten web a přihlásit se, protože ani jeden nick z vaší pomoci mi neseděl, váhal jsem mezi 2 variantami a ani jedna tam nebyla. I tak díky za pomoc, kdyby mě to napadlo dříve, tak bych vám ušetřil práci, ale bohužel, již se stalo.
Rád bych udělil souhlas, ale mám takový problém, úplně si nepamatuji svůj nick na ifauně, myslím že byl jiný než mám tady, nešlo by jej nějak dohledat? Profilovku jsem měl podobnou.
Děkuji mnohokrát za určení a objasnění tmavé hlavy😀.