Příspěvky uživatele

Omlouvám se za pozdní odpověď, ale nebyl jsem teď moc doma, tak jsem neměl úplně čas se podívat dřív, jaká to byla a z hlavy jsem si už nebyl jistý. Nicméně používal jsem 13W.

Dvůr Králové má paterčata hyenek hřivnatých narozených začátkem dubna (zoochat), staronově (dříve již chován byl) je také k vidění ostnák africký, 7 kusů zabavených na Slovensku. V chovech je celosvětově pouze okolo 20 jedinců (facebook zoo).

V přírodě mnohdy zvířata fungují odlišně, jako v lidské péči. To co funguje tam, nemusí u nás a naopak. V přírodě pak přežije mnohem menší procento mláďat, jak v našich zoologických zahradách. Z pohledu populace pak mohou být vhodnější menší skupiny pro lepší genetickou pestrost, zapojíte tak do rozmnožování více jedinců, navíc perských lvů schopných rozmnožování aktuálně v chovech není zas až tolik, aby každá zahrada mohla mít dvacetihlavé smečky.

Zdroj že to nejdev páru? Hodonín, Brno, Liberec, tam všude byl nebo je v posledních 10 letech pár, který se rozmnožil. 

Upřímně nevím, asi záleží jaké dítě je. Věřím že některé péči zvládnout může, ale netroufám si plošně tvrdit, že to zvládne každé. Minimálně s pomocí/dohledu rodičů si však myslím, že by to neměl být problém.

Zdravím, tyto scinky jsem řadu let choval, i se mi rozmnožily, ale odchov se mi nezadařil, takže nevím, jestli jsem ten nejpovolanější radit, ale zkusím to.

Terárium na plochu dna, alespoň metr dlouhé, lépe více. Teplotu a vlhkost jsem nastavil zpočátku podle údajů uvedených zde na stránce, které tu ale dnes už nevidím. Jak moc byly správné tedy nevím, ale postupem času se to ustálilo a pak už jsem teplotu neřešil (okolo 25^oC, ne nad 30, to jsme pak v létě rosil chladnou vodou kvůli ochlazení), vlhkost tak nějak od oka, podle pocitu -  jak moc byl vlhký substrát (směs rašeliny, zeminy, listové hrabanky, na tom všem vrstva suchého listí). Ze začátku jsme ji však kontroloval podle vlhkoměru. Nesmělo se ze substrátu v teráriu stát bahno, ale aby úplně nevyschl, vždy byl mírně vlhký, kout u napaječky vlhčí, na opačné streaně pod žárovkou sušší. Vytápěla mi to UVB žárovka (správně spíš zářivka) Repti UVB 2+ (krabička s listovnicí na obalu), ale i v pokoji, kde jsme je měl mám kvůli jiným zvířatům celkově teplo, v běžně vytápěné místnosti by to tedy nemuselo stačit. 

Vycházel jsem během chovu z toho, jak a kde to zvíře žije - dno tropického deštného nížinného lesa v Africe. Podle toho taky zařízené terárium - vrstva substrátu po spodní mřížku (minimum se tuším uvádí 10 cm), úkryty, mech, klidně i rostliny (sanžil jsme se pěstovat v teráriu rovněž africké druhy), ale musí být v květináči, jinak je vyhrabou - to jsem si nepohlídal, protože ,,květináč vypadá hnusně, to půjde i bez toho", takže tam ze zeleného nakonec zbyl jen mech.  Jak přesně vypadá takové dno lesa v Africe se dá dnes už najít na netu, do vyhledávače např.: ,,congo rainforest floor".

Krmil jsme zejména běžný krmný hmyz - cvrčcci (Acheta domestica, Gryllus assimilis), jednou za čas obalený roboranem pro plazy (podle stavu zvířete, když jsem viděl že samice vytváří vejce častěji, jinak jednou týdně/14 dní.) Velice vzácně dostali třeba i mletá játra sudokopytníků, kuřecí srdíčka a ještě vzácněji opravdu pro zpestření i přezrálý kousek banánu, myslím že by se bez něj obešli, ale někde jsme četl, že v přírodě konzumují právě i spadané ovoce. Problém je, že to divoké má méně cukru jak to naše domestikované. Pak malé achatiny, živé i s ulitou, scinkové si s němi poradily bez problémů a údajně je to stimuluje k páření (v jedné dnes už neexistující diskuzi kdosi psal, že bez toho se nikdy nerozmnoží). Poprvé se mi skutečně rozmnožily nějaký čas poprvním  nakrmení achatinami, ale další snůšky už i bez (nepohodl jsem se se zdrojem a zdroj tedy vyschl🙂). Údajně se ale dají nahradit páskovkami (ve stejné velikosti byly zkrmované achatiny), ale protože mám za sebou semstr parazitologie, bál bych se zkrmovat plže z volné přírody😀.

Co se inkubace týče, probíhala přímo v teráriu, jen pak byl malinko problém pochytat vylíhlá mláďata - to mě utvrzuje, že podmínky chovu byly nastaveny správně. Rozkrmoval jsme díky dobrému načasování vždy mšicema z muškátů, co pěstuje mamka (měla z toho “velkou radost”, že je měla zakázáno ošetřit postřikem). Samec se dá od samice rozeznat dle mého v dospělosti snadno, je o dost zavalitější, mohutnější. Jinak měl jsem je v páru. Jak již jsme zmínil, bohužel se mi však odchov nezadařil, mláďata po několika měsících téměř ze dne na den ochrnula, v oblasti pánve se jim udělala boule. Při pitvě mi z toho žádný hnis nevytek, nevím co to bylo a zatím mi to ani nikdo nebyl schopen říct. U dalších snůšek jsem pak experimentoval s krabičkami a přenášení snůšek na různá místa (tehdy jsme ještě neměl inkubátor), ale samička dobře věděla, proč využívá to jedno konkrétní místo, takto s pomocí jsme už nic nevylíhnul. Jak uhynul samec, samice už nesnesla a protože moje terárium pro ně bylo na hraně spodního limitu, usoudil jsem, že znovu zatím ne, až jim budu moc dát víc než komfortní podmínky se k nim ale rád vrátím. Skutečně ten metr je minimum, spíše víc.

Aktivní jsou zejména ráno. Co mě překvapilo a nikde jsme nečetl, že by to dělali, tak samec když si namlouvá samici vydává takové štěkavé zvuky. Někteří kamarádi, kteří je měli říkali, že jsou celkem agresivní, ale moji byli zlatíčka a nikdy mě nekousli (kamarád mi ukazoval, jak má samce pověšeného na prstu například).

Snad to má hlavu a patu a případné další otázky rád zodpovím. Určitě jsem řadu věcí mohl udělat lépe, vyvarovat se některým chybám, ale každý nějak začínal a kdo nikdy neudělal žádnou chybu, ať první hodí kamenem.

Tak jsem ještě trochu hledal a podle studie zatím ani u hrochů, ani u kytovců nebyla SLAK zaznamenána. Naopak mě překvapili tapíři - lichokopytníci.

   https://www.google.com/url?sa=t&source=web&rct=j&opi=89978449&url=https://tfcaportal.org/system/files/resources/Weaver%2520et%2520al-2012-11-276.pdf&ved=2ahUKEwjl7MOB27OMAxXB0gIHHeT5PHwQFnoECBkQAQ&usg=AOvVaw3kFppZXBh20PlO2MH34LKF

Jojo, o těch slonech vím. Akorát teda nemají hrochy, ale nosorožce:).

K tématu mě napadla otázka, mohou slintavku dostat i kytovci a hroši? Co jsem dohledal tak zástupci Typloda jsou málo vnímaví, naopak z přírody je známo, že vir je schopný napadnout i slony. Zejména o kytovcích však nikde ani zmínka, přitom jde o skupinu sudokopytníků. 

To vám zajisté v Plzni velmi poděkují. Přesně na takové lidi pak doplácí všichni ti slušní návštěvníci. Konec průchozích výběhů, oddalování zvířat od lidí. Krmení a hlazení i přes zákaz, to je denní chléb chovatelů (nejen) v zoologických zahradách. Škoda že se to u nás příliš neřeší a končí to domluvou. V zahraničí se za to přinejmenším vyvádí ze zoo.

https://www.novinky.cz/clanek/ekonomika-nakaza-slintavkou-a-kulhavkou-je-50-kilometru-od-ceskych-hranic-40515225

Tak prý je to zas o něco blíže. 

Ja mám ze zmiňovsných druhů zkušenosti praktické jen se zebrovkami a nilskými. Chováním mi přijdou v některých aspektech vcelku rozdílné a co jsem slyšel, tak Neumannovy by měli být jako ty nilské víc jak zebrovky. Systematicky jsou i ve stejném rodě jako nilské, jestli se teda nic nezměnilo.

Neumannovy (východoafrické) bych k těm pruhovaným úplně neřadil, to spíše k myši nilské.

Nevíte jaká je aktuální situace u čtyřpruhých myší? Zahrady co je měli ve výročkách už je tam pár let nemají a ani inzeráty nebyly moc časté (na jednom webu, který jsem dosti využíval před tímto jsem za celou dobu potkal 1 inzerát, tady žádný), ani když jdu čas od času na burzu jsem je neviděl.

Ano, z toho co se dnes ví to tak skutečně vypadá. Jiná a mnohem citlivější zvířata (buvolci) byla v pořádku. Jestli to měla být slintavka, tak to musela být nějaká vysoce specializovaná forma na žirafy. Otázka kde by se pak v zoo najednou vzala, když předtím ze zoo odešly žirafy třeba do Prahy… Žirafy jsou velmi citlivé, v přírodě žerou jemné lístky.Jestli dostávali až zaplesnivělé seno, tak se není čemu divit, že některé slinily. Navíc to, jak to bylo provedeno - auta z kterých kapala krev žiraf přes 3 okresy, jestli si to číslo pamatuji dobře. Kdepak, za mě je to ,,jen" přes 50 dalších obětí režimu, který zde byl, než oběti vysoce nakažlivé nemoci.   

K vačicím rodu Didelphis, kam patří i vačice virginská (Didelphis virginiana). Určitě budou v EU nějaké vačice opossum (Didelphis marsupialis). Chová je snad i stále Plzeňská zoo, která k nim přišla tak, že ve Francii odchytli ve volné přírodě samici, které posléze porodila. Na jednom zahraničním inzertním webu jsem kdysi viděl i inzerát na pár. Samotná vačice virginská je aktuálně chována ve 4 zoo v EU (2x DE, 1x LT, 1x IE), otázka o jak moc spolehlivé údaje jde. Celkově z vačic je běžná jen vačice krysí (Monodelphis domestica), ale myslím že i jiné druhy budou různě po Evropě v chovech (tipuji např.: vačici čtyřokou (Philander opossum), jedna zoo v Nizozemí chová vačici Derbyho (Caluromys derbianus), takže i ta může mít nějaké zastoupení.). 

K chovu samotnému, zde je alespoň teoreticky k dispozici literatura i v češtině, nicméně není nejaktuálnější. Tím nejstarším je Velká kniha pro chovatele savců od pana Kořínka, kde je popsán chov vačice opossum. Kniha sice dnes není příliš k dostání, ale kdo hledá najde a případně úryvek o vačici včetně chovu je na následujícím odkazu: https://www.biolib.cz/cz/taxon/id33226/

Další je doporučení Ústřední komise pro ochranu zvířat, vydané někdy v roce 2006 tuším. Od té doby se však mnohé změnilo, v mnohem se znalosti prohloubili a jako základ asi dobrý, ale rozhodně bych nestavěl jen na tom. Nehledě na to, že z praxe vidím, že některé parametry u jiných skupin živočichů tam jsou, nebál bych se říct, až zavádějící. Tato doporučení se opět dají nalézt volně na internetu, stačí do googlu napsat ,,Doporučení ÚKOZ savci" a našlo mi to hned.

Poslední literatura zabývající se vačicemi, o které vím, je kniha Savci : chov zvířat v ZOO : zvířata v lidské péči, kterou před už více jak deseti lety vydala v češtině tehdy ještě Zoo Dvůr Králové (dnes Safari Park Dvůr Králové). Ta se i celkem na burzách, různých bazarech oběvuje.

Za pokus by pak stály právě výroční zprávy Plzeňské zoo, kde by o chovu vačic mohlo být něco napsáno, ale úplně nemám kapacitu je teď všechny projet, každopádně v novodobé historii je mají od roku 2021, takže VZ 2021, 2022, 2023, 2024 až vyjde snad každým dnem.

Jestli umíte cizí jazyky, určitě stojí za zkoušku hledat v angličtině či němčině, případně i jiných jazycích. 

Neměla třeba špatný svlek a nemá na prstech zbytky kůže, které ji v tom brání? Tento problém jsem v minulosti u jiných gekonů řešil též a bylo to přesně z tohoto důvodu.

Dříve nebyla zástavaba - a to je snad chyba bobra? Myslím že ten se jen chová přirozeně. Četl jsem doporučení, že každý stát by měl mít 30 % svého území, ČR má 16,8 % území, takže když nedejbože zapalví voda z bobří hráze pár polí či luk, opravdu se stane taková pohroma, jak to vyznívá?

Krásný potok, no ano, ale dřív ta zvířata byla skoro všude, takže když se z jednoho potoku s raky něco takového stalo, nic závažného se vlastně nedělo. Bohužel, vody máme čisté tak jak máme a raků je kolik je, takže ano, to může být problém, ale zase jen kvůli člověku a nelze obviňovat bobra, ale musíme jít za pravým viníkem toho všeho.

A jak jsme psal pak v dalším příspěvku, je třeba chránit celké ekosystémy. A člověk je součástí toho ekosystému také. Zajisté bude jedním z predátorů, který stavy tohoto hlodavce může a musí regulovat. Další je liška, vlk a rys. Váženě je bobr přemnožený, nebo nám jen chybí jistý článek/y v řetězci? A ano, ne všude jsou pro tyto predátory vhodné podmínky, ale zase, koho je to chyba? Ten rys si ty lesy vykácel? A když není rys, tak jasně, musíme ho zastoupit, ale ne tak že bobra zníčíme úplně, jako se to již v minulosti stalo. 

A jak píše lesni zinka, mnohdy je to konzervatismus člověka: ,,náhrady se třeba já už ani nedožiju." Ano, příroda se mění, ať se nám to líbí nebo ne. Je těžké se s tím smířit. U nás třeba byla zarostlá celá mez, hnízdilo tam spoustu ptáků, bzučeli tam na jaře včely a pak přišli a vykáceli to lidi. To ale nikomu nevadilo, ale kdyby to udělalo nějaké zvíře. Ještě že už nemáme mamuty. 😀 Občas kážem vodu, pijeme víno. Ale kdo ne tak ,,Ať první hodí kamenem." Jestli ale nějakém zvířeti můžeme říct že škodí, tak zejména člověk, pak invazivní druhy a rozhodně ne přirozeně se vyskytující druh na sledovaném území.

Ano, to je samozřejmě taky špatně, že chráníme jen něco. Vždy je třeba chránit celý ekosystém, nikoliv jen jeden druh. 

A jak myslíte že se dříve zadržovala voda v krajině, vznikaly mokřady které pak využívala další zvířata i rostliny. Bobr je součástí naší přírody úplně stejně, jako srnec, liška, plch, myšice, netopýr, bělozubka, jakýkoliv další u nás původní druh savce či živočicha.