Dobrý den,

ač si Vás jinak velice vážíma za vaši ochotu zde radit. Dnes s Vámi musím bohužel nesouhlasit. 

V Hluboké chovají Testudo hermanni a T. marginata spolu s agamou hardún (Laudakia stellio), která austrálii neviděla ani z rychlíku a které se dokonce i v těchto dle Vás nevhodných podmínkách rozmnožila. Pak mají ještě Testudo graeca s něčím (asi nějaké ještěrky) a Testudo horsfieldii také s něčím, ale to bych musel vlézt do fotek a podívat se s čím tam jsou chovány, každopádně snad vyjma prvně zmíněných testud tam v těchto společných expozicích jednotlivé druhy úspěšně rozmnožují = nenazýval bych to pouze jako přežívání.

Společné expozice na dostatečném prostoru fungovat mohou a dokonce i fungují. Příkladem pak může být ještě Praha, kde jsou rovněž různé kombinace jednotlivých druhů plazů, želv včetně a rozhodně nelze říci, že pouze přežívají.

Přeji pěkný zbytek dne,

J. Zimola  

Tady bych jen pro jistotu doplnil, že toto spojení není v teráriu klasické velikosti, co běžně seženete, ale v o dost větším chovatelském prostoru.  

Z mých zkušeností s perličkami, minimálně na upravených plochách s okrasnými jehličnany, kde byla na povrchu štěpka, perličky hrabaly.

Jen poopravím, africká minimyš, neboli myška africká je nejmenší hlodavec světa, měla by být tedy spíše o něco menší jak myška drobná.

Čas od času se někde inzerát o prodeji tohoto hlodavce ukáže (Především dříve na webu který dnes již prodej hlodavců neumožňuje). Pokuď jste je viděl/a v zoo, dokážete si představit, jak by měla být velká a zařízená ubikace.  

Želva zelenavá je druh vyskytující se na území EU, proto je přeřazena na území EU z kategorie II do A (obdoba I), myslím že to má souvislost s Bernskou úmluvou, ale to si nejsem jistý.

Správně jde o plcha afrického. Musí být minimálně 2, samotného chovat nelze. Nejlepší je chov v dostatečně velkém teráriu. Své zkušenosti s chovem jsem popsal v článku který je zde na webu.

Dobrý večer všem,

několik dní zpět jsem vedl diskuzi s kamarádkou a řeč přišla na krajtu angolskou Python anchietae Bocage, 1887. S chovem hadů nějaké zkušenosti mám, ne však příliš velké. Jediné mladé jedince tohoto druhu jsem viděl chované v rack systému na ubrousku, podobně jako třeba krajty královské Python regius (Shaw, 1802). Předpokládám že to je správný způsob chovu, a že i úspěchy v rozmnožování v lidské péči budou obdobné, ale zde již narážím na otázku, kde bych byl rád za názor někoho více znalého věci. Co je důvodem malé početnosti této krajty v chovech? Vysvětlení na wikipedii mi přijde takové zvláštní, to jich je skutečně tak málo v chovech, že ani přes případné odchovy se stále nejdená o častěji chovaného a nabízeného hada, nebo mám prostě jen zvláštní smůlu a když jdu na burzu, případně projíždím inzerci na ně nenarážím vlivem nějakých náhod?

Děkuji všem kteří se podělí o názor,

J. Z.

Díky za pomoc, souhlas udělen, nick na if. jsem měl Jiřiafrika. Napadlo mě nakonec se ještě jednou vrátit na ten web a přihlásit se, protože ani jeden nick z vaší pomoci mi neseděl, váhal jsem mezi 2 variantami a ani jedna tam nebyla. I tak díky za pomoc, kdyby mě to napadlo dříve, tak bych vám ušetřil práci, ale bohužel, již se stalo.

Rád bych udělil souhlas, ale mám takový problém, úplně si nepamatuji svůj nick na ifauně, myslím že byl jiný než mám tady, nešlo by jej nějak dohledat? Profilovku jsem měl podobnou.

Děkuji mnohokrát za určení a objasnění tmavé hlavy😀.

Dobrý večer,

našel by se zde někdo, kdo by dokázal určit druh ježka, kterého jsem fotil před týdnem ve Dvoře Králové nad Labem? Přijde mi spíše jako západní, ale zase nemá ty “učesané” bodliny a co jsem se díval na fotky západních, má na něj dosti tmavou hlavu.

Děkuji předem za určení.

Nejkrásnější zoo bude pro každého jiná, každý má jiný vkus, jiná oblíbená zvířata, tak alespoň zhodnocení zoo  dle mého:

zoo Praha - nové pavilony nic moc, neurazí nenadchnou, starší, např.: Indonéská džungle hezké, zajímavé taxony jako luskouni, člunozobci, goralové nebo v česku jediné gazely dama tmavé. 

zoo Plzeň -  hezká zoo, jedna z mých nejoblíbenějších, areál se mi líbí. Asi nejpovedenější expozice českých ryb na území ČR. Opět jako u Prahy zajímavé druhy jako zmije malooká, myšice Cimrmanova (evropsky významná kolekce malých savců), severo americké druhy kopytníků, poddruhy bažanta obecného. Oceňuji připomínku ing. Josefa Vágnera, osobnost na kterou by se nemělo zapomenout. 

Safaripark Dvůr Králové nad Labem - zaměření na Afriku, navíc historie. Dvůr miluji, asi to ale není pro každého. Jen škoda že kolekce kopytníků, pro které je Dvůr vyhlášený, se bude zemnšovat, protože je již jasné že ne všechny druhy se v zoo zachovají. Pro zatím tak mohu jemenovat napříkald poslední gazelu dama poddruhu ruficollis v Evropě, antilopy skákavé, kudu malé, nosorožce dvourohé východní mimio kopytníky pak nově dovezené hyenky hřivnaté. Hodnocení by nebylo kompletní bez zmínky o panu Vágnerovi, který ze Dvora udělal to, co dělá ze Dvora Dvůr.

zoo Liberec - starší areál, který však čeká proměna a rozšíření. Má své kouzlo a především milovníci raritních taxonů si zde přijdou na své a mohu zde obdivovat například kozorožce dagestánské či urali bucharské, velká kolekce orlů. Naštěstí končí s těmi incestními tygry…

zoo Ústí nad Labem - uff, nové vedení dělá razantní změny k lepšímu, jen tak dál a jen tak víc. Jestli se povede noční Madagaska s aye-aye to bude parádní, kabři již v zoo nejsou a tak ze zajímavých zvířat zmínit kaloně pobřežního, kuskuse medvědího.

Chomutov a Děčín zatím ještě neznám, v Chomutově bych rád viděl raritně chované archáry či jeleny bucharské, v Děčíně rajky.

zoo Jihlava - Některými návštěvníky poprávu nazývaná českou Valencií. Spolu s Dvorem a Hlubokou moje nejoblíbenější zoo na území ČR. Nádherné prostředí s velice zajímavými druhy jako je babirusa celebeská, zebra damarská (Burchellova), hroznýšovec portorický, lemur bambusový, skvělá kolekce koček.

zoo Olomouc -  hezká zoo, obvzláště provedení levhartů zde mám rád, stejně tak pavilon Kalahari. Co se již však povedlo o něco méně je projekt safari, v rámci česka nejhorší z několika důvodů (průběh jízdy…). Řekl bych takový průměr. I zde se najdou druhy, které rozhodně stojí za to vidět - pižmoni, kojoti (jen 4 zoo v Evropě), vyhlášný chov oryxů jihoafrických.

zoo Ostrava - další z mých oblíbených zahrad, celkově moc hezká zoo, mám rád především část kde jsou siky a nad němi rododenronový lesík, vytváří to nádherně Asijský dojem. Dále lze zmínit pavilon evoluce mimo jiné s damany pralesními. Z dalších zajímavých zvířat lze zmínit řadu raritně chovaných lemurů, onagery či barasingy.

zoo Zlín - zde jsem již dlouho nebyl, ale pamatuji si ji jako velmi povedenou. Více hodnocení uzavřu, protože od poslední návštěvy nějaký ten čas upylnul a v zoo se mnohé změnilo. Ze zajímavých zvířat lze opět zmínit hyenky hřivnaté, dále gaury indické, medvědy pyskaté, dingy pralesní nebo kolekci supů.

zoo Brno - děs, hrůza, katastrofa. Ne kvůli kopci, ale kvůli vzhledu expozic. Když se něco upravuje tak ve výsledku to možná vypadá hůře či podobně špatně jako před rekonstrukcí. Šimpanzi ze zoo zmizeli, postavil se jim výběh, ten však slouží jako dětské hřiště. Pavilon se měl pro ně předělávat, ale k činům již nedošlo. Jediné pozitivní je oblast Kalahari a ani ta není nějaká extra třída. Ještě povedenější je koplex výběhů medvědů kamčatských, vlků arktických tka zvaná beringie. Ze zajímavých druhů např.: jezevec hnědý.

zoo Hodonín - po tornádu čeká Hodonín již poměrně potřebná rekonstrukce. Uvidíme tedy, co přinese budoucnost. Ze zvířat například přímorožci arabští.

zoopark Vyškov - hezké prostředí, zaměření na domácí zvířata. Lze také vidět již pouze raritně chované dingy australské či malpy.

zoo Hluboká nad Vlatvou - jedna z mých top 3 zahrad na území ČR. Nádherné provední expozic, úprava areálu na břehu rybníka. Krásná terária pro evropské druhy plazů, medvědi plaví, unikátní je expozice mravenců. Rovněž velice povedená je průchozí voliéra Český les.

zoo Chleby - vzhled areálu mě nijak neoslovil, možná spíše odradil od další návštěvy. Nicméně se zde najdou chovatelské rarity jako například langur duk.

zookoutek Malá Chuchle - není to nic moc extra, ale také to mm celkem rád. Zvířata ze záchrné stanice - naše druhy.

kldné recenze také slýchám na zoo na Hrádečku, zoopark Zájezd a zoopark Nehvizdy. Nehbizdy mají velkou kolekci ptactva, Zájezd Evropsky významnou kolekci chameleonů, rovněž zajímavé druhy ptactva.

ze zahraničních zoo mě zaujal Wilhelma Stuttgart, Bojnice mám celkem rád. Unikátní je “zoo v paneláku” - Vídeňský dům moří (Haus des Meeres), své osobité kouzlo má také Vídeňská zoo Schönbrunn, nejstarší zoo na světě. V zoo Salzburg se mi líbily výběhy Alpských zvířat. Kousek od hranic je také velice pěká zoo v Drážďanech, kde chovají například žirafy kordofanské. Naopak třeba zoo v Lisabonu mě příliš neoslovila, vyjjimkou byl jakýsi vzdělávací koutek o černém obchodu se zpěvnými ptáky a výběh tuponosých nosorožců. Nad celou zoo je zde v rámci vstupného lanovka, která vede celkem nízko a tak je z ní dobře vidět na zvířata.

Sice malinko opožděně, ale také potvrzuji že zásilka v pořádku dorazila a již dělá radost. Díky moc, ne-jen za balíček.

Také záleží co od zvířete čekáte, chcete spíše mazlíka nebo pozorovat chování nějakého volně žijícího druhu?

Díky za toto krásné gesto a také za to, jak jste zvlásli za poměrně krátký čas tento web vylepšit. Je skvělé jak se zde podařilo i díky tomu a účasti ostatních nastartovat diskuzi a věřím, že to samé se brzo stane i u inzerce, která zatím v kategoriích které sleduji více malinko pokulhává ve srovnání s některou konkurencí. Přeji vše nej do budoucna.

J.Z.

Mluvíte o Dvoře. Jestli myslíte transporty pana Vágnera, tak zde tvrzení že zahynulo obří množství zvířat je velice nesprávné. Vágner měl ztráty pod 2%, většina ostatních lidí, co toto dělali klidně nad 50%.

Ano, mám kolem sebe jistou sociální bublinu, ale psal jsem, že to nemohu posoudit, žádnou vědcekou práci, výzkum jsem na toto téma nečetl, ale pokuď si třeba na webu youtube nakdete nějaké video o vakovlkovi, jsou tam stovky komentářů, spousta z nich říkajících, jak je smutné že druh zde již není atd...

Ano, k přírodě se šetrně nechováme, to však za mě není arfument pro to se vykašlat na záchranu druhů.

Setkal jsem se s karpatskou rysicí, která byla odchována v lidské péči a po úniku se fo 14 dnů naučila lovit, myslím že tygr by dokázal totéž, spíše je zde problém že není místo je někam vracet, u těchto zvířat je vyšší šance konfliktu s člověkem.

Akorát že kdyby si to chovatel vymyslel, tak by to stejně nezvrátilo fakt, že když se pak zvíře stěhovalo, spolu s ním poslali několikastránkový manuál, jak se o starat aby alespoň nějak fungovalo.  

Hodně jiná formulace je to díky tomu, že to zjednodušuji, predátoři útočí na samce, kteří obývají leky (jak těmto malým územím říkáme), kteří nejsou tak silní, aby jsi vybojovali území uprostřed uskupení. Nejsilnější samci uprostřed tak, nemusí toto území opouštět kvuli predaci. Šlo mi spíše o to ukázat, že zvířata mají tak velké území aby přežily, a pokuď je dokážeme v lidské péči uživit na třeba 500m², zvířatům to nevadí. Jisté stresy zde možná stále jsou  ale ty jsou i v přírodě, pouze jsou nahrazeny jinými (nedostatek potravy zřejmě nenastane, naopak v přírodě není takový stres z lidí).

Nejspíše umíme neberu. Pokušeli jsme se oživit vyhubený druh kozorožce, mládě přežilo několik minut. I kdybychom uměli vytvořit nový druh, pořád zřejmě nedokážeme vrátit ten vyhubený. V budoucnu to možná bude jinak, ale nyní ne.

A v posledním bidě si malinko protiřečíte, nejprve jste psal že řešením jsou silné tresty, aby si danné chování každý rozmyslel, nyní píšete že tresty jsou zbytečné. Autor zastává stanovisko, které sám vyvrací, tak nějak to myslím bylo v jedné Cimrmanovské hře řečeno.

Hrůzu jsem měl, protože jsem viděl 11 nepřečtených stránek diskuze a představil jsme si čas, který mi to zabere přečíst.

Naprosté většině lidí je to jedno? Možná jo, nemohu posoudit, ale třeba o vakovlkovi mluví stále hodně lidí a rozhodně to třeba nebude jedno všem.

Obdivoval bych je v zoo, kde by pravděpodobně mohli přežít, vzhledem k tomu jak v Indonésii v současné době probíhá odlesňování kvůli palmě by třeba tygr balijský asi nedokázal dnes tvořit životaschopnou populaci v přírodě, ale konkrétní situaci na Bali neznám. To že v Indii tygři zabijí lidi nevím jak s tím souvisí, možná moje chyba.

To že v zoo již není tygr, jistě chovem v lidské péči jisté domestikační změny probíhají, ale rozhodně nejsou tak rychlé. Myslím že kdyby někdo před vás postravil 2 tygry třeba sumaterské a o jednom řekl že je čerstvě odchycený a druhý narozený v lidské péči a přitom byly oba narozeni v lidské péči, tak by jste to nepoznal.

Ve volné přírodě se okolo jejich území nepohybují stovky či tisíce lidí. V menších výbězích si zvyknou snaději na to že to co je za sklem je prostě mimo, jakýsi jiný svět a lidi pak tolik nevnímají. Slyšel jsem o tygřici co zásadně žrala pouze v noci, protože se ve velkém výběhu začla bát lidí včetně chovatelů.

Ano, samozřejmě že vodušky občas musí toto malé území opusti, nicméně je pak ihned zabráno a musí si jej znovu vybojovat.

A my umíme vytvořit živočišný druh? Vytvořili jsme domestikované formy, ale druh? Možná nějaký je, budu rád, když mi rozšíříte vědomosti.

Tato varinata tady je u nosorožčích rohů, tygřích kostí, . Jak to vypadá v realitě, vidíme všichni... Tresty směšné. Nosorožci stále umírají. Kdo chce hledá způsoby.

Dnes jsem s hrůzou otevřel toto téma, které se monstrózně rozjelo a dovolím si doplnit některé informace a projevit svůj názor. předem děkuji všem, kteří mají síly zde obhajovat to, co je obahjovat třeba.

1) Několik stránek dozadu zde padl dotaz, zda si na sebe zoo dokáží vydělat bez příspěvků. Zůstalo to bez odpovědi, tak tedy: U nás nevím, ale na západě si na sebe soukromé zahrady dokží vydělat.

2) Bylo zde zmíněno, že pokuď by třeba vyhynul sýček či gorila, dětem to bude jedno. Možná některým ano, ale mě (narozen začátkem tisíciletí) třeba stále mrzí, že nemohu obdivovat tygra jávského a balijského, kvagu, antilopu modrou...  Jde tak pouze o váš osobní pohled, že jim to bude jedno. Věřím že to samé by nastalo se sýčkem či gorilou.

3) Argumenty k velikosti výběhů v zoo a poč jsou dostačující. Jako první bych rád podtkl, že se neustále tlačí na jejich zvětšování. Navíc příliš velké výběhy mohou způsobovat i následný stres z přítomosti lidí, který je v menších výbězích o dost menší. Další argument je ten, že ve volné přírodě zvířata obývají tak velké prostředí, aby je uživilo a populace dokázala přežít, příklad na slonu africkém: V mali je území stáda asi 25 000km2, kdežto v národním parku Lake Manyara v Tanzánii má jedno stádo díky vysoké úživnosti plochy území o velikost menší jak 50km2. Extrémem jsou třeba v Ugandě vodušky kob, kdy podle Vágnera má každý samec pouze malé území pár metrů čtverečních a podobně se chovají pakoně na pláních Serengeti.

4) K tématu ochočení zvířat jako je had v teráriu atd. a i k jejich případnému vyhubení člověkem bych rád přidla citát: ,,Především je zapotřebí přesvědčit člověka, že nemá žádné morální právo vyhubit nějaký živočišný nebo rostlinný druh. Za prvé pro to, že ho není schopen vytvořit, za druhé proto, že jednoho dne ho bude moci využít a mít z něho zisk dnes zatím neznámý." Jean Dorst

Ano, dnes možná nemá had v teráriu využití, ale co třeba když za 100 let nějaké objevíme...

Nyní bych ještě rád popsal, proč je dle mého pozitivní seznam a zakazování chovu zvířat špatně:

Následující řádky se zabývám pouze dobrými chovateli a zoo, ve kterých mají zvířata dobré podmínky pro život.

Zoologické zahrady významnou mírou pomáhají nejen k ochraně přírody, ale také pomáhají s výzkumem druhů. nemyslím si, že bychom dnes bez zoo znali délku březosti hrošíka liberijského (pouze jeden z mnoha příkladů). Zoo a chov zvířat v lidské péči svým působením již před vyhynutím zachránili celou škálu druhů a poddruhů například.: přímorožec šavlorohý, gazela dama tmavá, lev berberský, jelen milu, ara spyxův, některé plže rodu Partula, sika vietnamský... To že se někdo může potkat s nějakým taxonem v něm může vzbudit zájem o něj. Sám jsem tomu příkladem. Dokovaď jsem se několik dní na praxi nestaral o turaka, skoro jsem tyto ptáky neznal, následně jsem si je velmi oblíbil, dalším takovým příkladem jsou u mě třeba felsumy - nevidět vedle sebe celou paletu druhů, grandisky, klemerky, ornaty, nigristriaty..., dále třeba kruhochvosti, cichlidy... Podsledním bodem je, že chov v lidské péči redukuje poptávku po zvířatech z volné přírody. Takový příklad: Když někdo chce mít želvu paprsčitou, tak má možnost si ji opatřit z odchovu, když však chov bude zakázán a někdo ji bude za každou cenu chtít, podívá se na černý trh, kde najde, vzhledem k tomu, že se nesmí chovat, jedince z volné přírody. V takovém případě pak ten jedinec nebude pravděpodobně dovezen sám, ale bude jich spolu s ním dovezeno třeba 50, 100... Vzhledem k tomu, že to celé bude nelegální jich přežije třeba 15, 20 a i tihle se nebudou dále rozmnožovat, takže jejich genetický materiál nenávratně zmizí. Pokuď si někdo ale koupí 1 želvu paprsčitou na mazlíčka vylíhlou v lidské péči tak je šance že některý ze sourozenců se třeba dostane k nějakému chovateli, kde se následně rozmnoží a geny těchto zvířat zůstanou zachovány i nadále. Vzhledem k tomu, že jsem životní optimista věřím, že tento list zkázy, jak seznamu říkám, nebude schválen.