Odpověď na příspěvek uživatele kometa z 10.11.2024, 08:49:11
Pro info. opíšu z wikiny ať zde není ta zlá tak sama.
Výskyt třesavkovitých v Česku Do roku 2018 byl v ČR zaznamenán výskyt sedmi druhů:
třesavka sekáčovitá(Pholcus opilionoides Schrank, 1781) – v ČR původní druh
!🕸️třesavka velká(Pholcus phalangioides Fuesslin, 1775) – eusynantropní druh 🕸️!
třesavka Simonova(Psilochorus simoni Berland, 1911) – v ČR výskyt potvrzen v r. 2002
třesavka jižní(Holocnemus pluchei Scopoli, 1763) – v ČR výskyt potvrzen r. 2009 (Praha-Hloubětín)
třesavka malinká(Modisimus culicinus Simon, 1893) – v ČR výskyt potvrzen r. 2016 (Praha-Trója)[2]
třesavka vysokohlavá(Pholcus alticeps Spassky, 1932) – v ČR výskyt potvrzen r. 2017 (Srdov, okr. Litoměřice); zatím nejzápadnější lokalitou druhu v Evropě je pravděpodobně Chomutov[3][4]
třesavka kulovitá(Physocyclus globosus Taczanowski, 1874) – v ČR výskyt potvrzen r. 2017 (České Budějovice); prvovýskyt v Evropě[5]
Odpověď na příspěvek uživatele kometa z 09.11.2024, 07:53:15
Jenže invazivní druh je pouze třesavka velká (Pholcus phalangioides) ostatní druhy třesavek jsou původní. Také se bez brýlí dá raz dva zaměnit se sekáčem domácím (Opilio parietinus), který je původním druhem. Sekáč si navíc o takovou plošnou likvidaci koleduje tím že se zdržuje v úkrytech ve větších skupinách což mnohé hospodyňky vyprovokuje k ráznému zákroku.
Jen jsem chtěl kometo trošičku poškádlit a načechrat tu absenci výčitek a když k tomu přidám své osvědčené “pánbůh to vidí” tak se možná i zadařilo, že ano🤣
Odpověď na příspěvek uživatele Stelle z 09.11.2024, 23:16:16
Tak to máte kliku. Jednou to však přijde a příprava na hrůzný čin se hodí. Hecnout jsem si musel, tak to neberte vážně.😀 Mně ta mnohdy zbytečná likvidace také leze na nervy. Má drahá bývala značně radikální a nesmiřitelná. Ovšem od té doby co při každé unáhlené likvidaci jí řeknu jen tak mimochodem “pánbůh to vidí” značně zvolnila a to jsme oba ateisti.😀
Vešky, blešky, kloši, ovádi, muňky, faraoni, rusové, štěnice, mšice, atd. atd. atd., včetně různých jiných bramborouků mají pardon? Jsem protivnej že ano, jenže já chci mít představu o míře obecné tolerance.🤣 Samozřejmě proto abych se mohl zastydět.
Zapomněl jsem na malé, velké, tlusté i hubené, mouchy.
Občas nabízel i Super Hmyz ale teď zřejmě nemá. https://www.superhmyz.cz/ Jestli nepospícháte možná by bylo dobré se zeptat. Tam je možný osobní odběr na Praze 8
Odpověď na příspěvek uživatele lesnizinka z 09.11.2024, 11:12:43
Já bych se tedy, vzhledem k naší národní povaze, vůbec nedivil kdyby měla drvodělka pravdu.😕Ono totiž je vážně těžké si představit toulavé kočky s tak vytříbeným vkusem co se týká potravy. Alespoň jsem se s tím nikdy nesetkal, naopak vždy jsem spíš musel cokoliv hájit než nabízet.
Ještě jsem zapomněl na zrní. Tady je třeba si uvědomit že semena používaná pro lidskou výživu obsahují obvykle velké množství škrobu. Přestože osmáci v přirozených biotopech hojně využívají sezonní nabídky semen divokých trav je potřeba se semeny běžně dostupnými u nás postupovat s rozvahou. Žádné takové to “co sežereš ti nikdo nevezme”, hezky s rozvahou a umírněně. Protože škrob je co? V podstatě zákeřně ukrytý cukr. Trvá sice poněkud déle než se rozloží a vstřebá takže poskytne osmákovi daleko více času než náhlý atak jednoduchých ovocných cukrů ale přesto.
Ovoce ne! Ani podávání granulí pro činčily není vhodné, obsahují kousky sušeného ovoce. Jako alternativu granulí pro osmáky lze občas využít granule pro morčata, jejich složení je pestřejší a bez cukrů, i těch zákeřně ukrytých. U zeleniny je potřeba vyhnout se takové která obsahuje větší množství cukru, například právě mrkev. Zdravý osmák sice zvládne občasné jednorázové zvýšení cukru v potravě ale neskutečně mu to rozhodí hladinu cukru v krvi. Pokud se taková situace pravidelně opakuje jsou následky nevyhnutelné. Je to prostě jedno z mála zvířat ke kterým je potřeba, co se týká potravy, přistupovat jako k cukrovkáři. Jejich produkce inzulinu je opožděná, mnohdy nedostatečná a celkově problematická. Takže, kvalitní seno, kvalitní pelety pro osmáky občas vylepšené těmi pro morčata, zelenina s nízkým obsahem cukru, čerstvé větvičky ovocných stromů (pozor na chemii) nebo listnáčů, také větvičky vhodných keřů včetně lístků. Když takovou dietu nezanedbáte bude zvíře v kondici, nepřetloustlé, relativně dlouhověké (na svůj druh) a dokonce nebude ani ve vyšším věku slepé.
Mikro cvrček je pouze obchodní název pro cvrčky běžně prodávané ve zverimexech. Ve skutečnosti jde o nymfy toho kterého druhu. V příznivých podmínkách dorůstá během cca. 40-50 dnů do dospělosti.
Ještě jsem chtěl dát k posouzení následující. Seděl jsem u vyrovnávací nádrže Kamýk a tak na cca patnáct metrů ode mne začal lovit ledňáček. Šel pod vodu snad pětkrát. Zalovil, vylétl na větev, cosi tam kutil a znovu pod vodu. Na tu vzdálenost jsem nepostřehl co si z vody nosí takže když odletěl šel jsem se podívat co ho tak zajímalo. Nebylo tam mimo pár larev chrostíků vůbec nic živého. Myslíte si někdo že by bylo možné aby lovil právě je? Je to takové divné protože larvy chrostíků rozhodně žádnou gymnastiku ve vodě neprovozují ale viděl jsem co jsem viděl. Vím že loví žabky, velký hmyz, larvy vážky ale že by líné a maskované chrostíky?
Odpověď na příspěvek uživatele lupus4 z 07.11.2024, 13:30:57
Zdravím lupus4.
Četl jsem že z této třepotavé pozice dokáží lovit. Tedy nad slibným místem s absencí vhodné větvičky. Pevnému startu však dávají jednoznačně přednost. Já to teda nikdy neviděl, přestože ledňáčky vídám poměrně často a to po celém toku Vltavy včetně přítoků až po labská slepá ramena. Dokonce jsem zažil situaci kdy ledňáček přistál na mém rybářském prutu a lovil. Dvakrát šel pod hladinu. Sice nic neulovil ale stejně to byla paráda. Uletěl ve chvíli kdy jsem se snažil vytáhnout foťák, prostě tak jako vždycky. Jak se člověk začne hemžit jsou pryč. Myslím že budou hákliví na jakýkoliv pohyb než přímo na člověka.
Odpověď na příspěvek uživatele Verun z 06.11.2024, 21:32:42
Možná že již máte vyřešeno třeba výjimkou ale nebylo by náhodou vhodné, alespoň pro veřejnost, zohlednit zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, vyhláškou č. 395/1992 Sb. a zákon č. 99/2004 Sb. o rybářství. Střevle, jakožto zvláště chráněný druh, jsou rybářskými řády (ČRS i MRS) zařazeny mezi druhy celoročně hájené.
Pokud tou grundlí máte na mysli sladkovodního hrouzka obecného (Gobio gobio), zkoušejte. O tom však vzhledem ke zmínce o Kauflandu a mořských rybách pochybuji. Použít mořské ryby? Na to mám stejný názor jako lupus4
Odpověď na příspěvek uživatele Doron z 05.11.2024, 22:54:13
Ano Doron souhlasím, to je “vědecky” doložené. Alespoň u nás Libni to tak vždy bývalo, říkala babička i mamka a ty to logicky musely vědět nejlépe.😲
Černého čápa do toho zamotala přímým dotazem lesnizinka což mně znejistilo. Bůhví jak to teďko vlastně je když má ta pošta stále problémy, což se jasně ukazuje na výrazném snížení počtu předmětných zásilek.🤣