Příspěvky uživatele

Vroubenka smrdutá (Coreus marginatus)

Řekl bych že obávat se zrovna u neofém nějakého zvýšení pohlavní aktivity ze strany samečka nebo i samičky podmíněné stmíváním a tmou netřeba. Jako ptáci s denní aktivitou si dříve či později podobné problémy jistě vyřeší hezky spořádaně během dne. Ony se jen prostě bojí. Pokud je máte v úplné tmě, zkuste malé noční světélko. Tak aby bylo v prostoru klece hluboké šero, ne tma. Možná i původní majitel to tak praktikoval, nebo je alespoň měl někde u okna kam dopadalo světlo zvenku, třeba z pouličního osvětlení.

Dala jste si záležet na odpovědi?

Prionus coriarius (Linnaeus, 1758) - tesařík piluna

To mrňavé, vztekle žahavé, byla opravdu kopřiva žahavka (Urtica urens), jeden ze dvou druhů běžně se u nás vyskytujících. Ten třetí a zavlečené druhy nemá cenu zmiňovat. Máte tedy pravdu, stářím to není.😉

👍velice pravděpodobné.

Krásný kozlíček (Saperda perforata). 

obecná

On se ten papoušek nejmenuje “lutino”. Lutino je pouze obecně vyjádřený název stavu aktivity tyrozinázy, která působí výraznou deformaci pigmentových zrn. Pigmentová zrna tmavého zbarvení nejsou sice zcela zničena, ale jsou natolik zdeformovaná, početně snížená a malá, že nejsou schopna pohltit světlo, které se má o něj lomit. Proto když je v opeření jenom velmi malé množství (navíc silně deformovaného eumelaninu), je role komůrkové vnitřní buněčné funkce v podstatě zcela potlačena. V důsledku těchto genetických anomálii vidíme barvu peří díky snížené interferenční schopnosti pouze jako žlutou a červenou. Ostatní barvy melaninu a eumelaninu jsou natolik buněčně poškozené, že dík absenci interference světla vytvoří pouze bílé zabarvení peří. Protože míra genetického poškození nebo deformace nemusí být vždy stejná což má zásadní vliv na výslednou barvu peří připojují se ke jménu ptáka názvy vyjadřující míru poškození např. lutino, platino, pallid, skořice a podobně. Kakadu růžový (Eolophus roseicapilla) je to však stále.

Čich ptáků bych nepodceňoval. Mnoho druhů ptáků má čich vyvinut srovnatelně, ne-li lépe než savci. V této kauze malého vrabce nemá cenu problematiku hlouběji rozebírat, takže jen pro úplnost.

Zřejmě už to nebude aktuální, nicméně pro úplnost. Odkaz na pěstírnu kde nabízí Cryptocoryne affinis https://www.krasneakvarijnirybicky.cz/cenik/

Jako konkrétní jedinec nějakou tu chvíli přežije. Smysl to ovšem nemá žádný snad jen nežádoucí. Do volné přírody patří z mnoha důvodů pouze v místě svého přirozeného výskytu.

ovád velký (Tabanus sudeticus) 

Vzhledem k uvedené lokalitě nejspíš podruh Osmoderma lassallei

A nebo, pokud byla opravdu maličká tak pěnice šedá (Sylvia communis) 

Řekl bych že je to “malá a ukecaná” 🤣 pěnice pokřovní (Sylvia curruca)

 běloskvrnáč pampeliškový (Amata phegea)

Škoda rány která padne vedle. 

Mám tři cca roky. Potřeboval jsem pro větší suchá stepní terária. Nenašel jsem podstatnou chybu. Tři terárka, 150 x 50 x 60 cm pro malé pogony, tvoří stojan s uvedenými rozměry o celkové výšce 200cm.  Pro snadnou manipulaci je každý stojan opatřen kolečky pro pojezd a skříňkou na chovatelský binec. Veškerý materiál jsem bral od https://www.aluhobby.cz kde uříznou vše na míru včetně úhlů a můžete si vybrat i sílu a povrchovou úpravu profilů. Jak to vychází cenově jsem neřešil, byly pro mne důležité rozměry a také pocit že mám přesně to co chci. Povedlo se to, jen je potřeba trochu trpělivosti při plánování aby se nestalo třeba to že člověk podlehne “výbornému” a svádivému nápadu a počítá se stropem spodního terka jako s podlahou pro terko nahoře.

Škoda, doufal jsem v nějakou exotickou zápletku.