Jo tohle je smutný. Jeden z mejch psů - 15tiletý kříženec jezevčíka. Asi před třemi roky taky ochrnul, ale komplet, ten zvedal jen hlavu (krční páteř, něco skříplýho). Jednoho dne prostě začal pomalejc chodit a druhej den už se nezved, tak sem jel s nim k vetovi a prognoza moc dobrá nebyla (kor u 12tiletýho psa, že to je hodně málo případů co se vůbec trochu zlepší), buď do Prahy na různá vyšetření a operace, nebo že ho zkusí napíchat (nějaký ty kortikoidy a steroidy nebo co), no tak sem se rozhod pro to a že uvidíme. No tak těch 8-9 dní žádná změna. Jen zvedal hlavu, sice pil, trochu žral, močil pod sebe, ale furt stejný. Už sem byl rozhodnutej že mu dám ještě tak týden-14 dní a jestli se to nezlepší tak ho nebudu trápit a nechal bych ho uspat (to neni život i na tom psovi to bylo vidět, že už rezignoval). Ale co se stalo po těch cca 9 dnech ( k vetovi sem s nim jezdil skoro každej den na náký injekce). Pes se začal pomalu rovnat v přední části, za pár dní už se udržel aspoň předníma v sedě. Po deseti dnech z něj vypad první bobek, zadní nohy ty furt sice nic. No ale aspoň když se potřeboval napít tak se doplazil k misce s vodou, nebo když se vymočil tak se odplazil z tý louže. No a jak šli dny tak byl furt lepší a lepší, začal tahat zadní nohy stehnama pravá, levá. Až se pomalu na všechny čtyři postavil a opatrně chodil. Za takový dva měsíce už chodil celkem normálně. A teď v 15letech by to nikdo nepoznal, občas běhá jak srnec. Ted už sice trochu pomalejš v těch letech, ale dobrý.  Ale to byla asi spíš vyjímka, tenhle pes už se dostal z takovejch věcí (párkrát už se o něj pokoušela zubatá). Tak držim palce ať to třeba podobně dopadne, jak je vidět stává se to.

Peklo správně 👍 dobrý.  Ta první je středohoří nad LTM - Plešivec.

Jojo s česáním se musí počítat. Když línal, tak sem z něj občas vyčesal skoro druhýho psa. Tady sem našel mýho Monďu, uměl pěkně pozovat před foťákem. 

Prý to není lovecký pes a nebude běhat za srnkami a zajíci. Můj byl asi výjimka, to jediný sem ho neodnaucil. Vím že je to moje chyba, ale prostě to pro nej bylo silnější než všechny povely, takovýhle utíkající zvířátko.

20km pochod teda tak jednou za dva měsíce sem s nim chodil, denně mu stačila hodinka, dvě a byl spokojenej.

Měli jsme choďáka, už je to pěkných pár let co odešel, skoro ve třinácti letech. A byl to milionovej pes. Hlídání bral teda vážně. Za plotem pouštěl pěknou hrůzu. Když ale návštěva byla vpuštěna, akorát si ji očichal a z povzdálí vše sledoval.  Nikdy nikoho nekous (narozdíl od našeho jezevčíka). Na cizí psy si trochu dovoloval, ale po chvíli s nima lítal v pohodě. V rodině byl mazel.  Výcvik ho bavil i to pěkně rychle chápal, ale spíš poslušnost a aporty než kousání (na to jsou asi vhodnější jiný plemena). Kdyby měl na zahradě ale jenom tak hlídat, to by se nudil, pohyb teda vyžadoval každej den a uměl si o něj hlasitě říct, i dvěře se mrcha naučil otvírat a občas se rozrazili dveře a vtrhnul ke mě a jako by říkal jdeme ven. Dlouhá vycházka s aportováním to bylo jeho.  20km pochod úplně v pohodě. Jednou sem s nim dal i 42km a vypadal daleko líp jak já. Do takových osmi let byl k neutahání. Pak už přeci jen začal stárnout. Zdravotně na tom byl bez problémů. Za mě super pes. Nevim jak na tom jsou dneska zdravotně, přeci jen ten můj byl ročník 2002.

Scottův typ je úplně o něčem jiném. Lehčí, atletictejsi, delší čenichová partie (větší výdrž) a hlavně zdravotně by na tom měli být o dost lépe. Vypadá spíš jak argentinské doga než buldok. Je to hlavně pracovní pes. Já že pomalu uvažuji o druhém psovi.  A toto plemeno  (tento typ) byl vždycky můj sen. Myslím že na něj budu pripravenej po NO.

Zdravím, sem rád že zde žije toto chovatelský fórum. Když už Ifauna je mrtvá. A chtěl sem se zeptat jestli někdo nemáte kontakt na nějakou chovatelskou stanici, která chová Americke buldoky lehčího  Scottova typu (standard). U nás v republice snad všichni chovají jen ten Johnsonuv těžký typ.  Tak budu rád za nějaké nasměrování. Diky