Příspěvky uživatele

První “polníčci”. Holoubata vylíhlá 24.8., tedy kdy již jsem nekrmil. Tento pár se již začíná o sebe zajímat a možná, že i nasedne. Zbylé páry zatím nemají tendenci se pářit…

Janpan:

Ti Vaši nepolařící asi nebudou dlouho. Před pár dny jsem jel okolo a auto předemnou muselo hodně zpomalit a teprve po zatroubení  uvolnili silnici.😉 

U mne je chození čejek po silnicích problém, neboť ze dvou stran pozemku je silnice. Na obě chodívaly i před začátkem učení na pole. Asi tam něco hledají, i když grit mají ve voliérce. Čejky jsou hodně “vlezlé” všude a to i na sousedních pozemcích. Nic jsem na to zatím nevymyslel a proto i ztráty mohou být i z tohoto důvodu.

A ještě polední siesta na trávníku….

Pokračování o polaření a úskalích pro ty, které to zajímá a nebo přemýšlejí o volném chovu  s polařením. Nejdříve bych se vrátil k říspěvku JirkyP. Jsem rád, že se někdo podělí o svoje zkušenosti z volného chovu holubů. Jen více takových příspěvků. a chovatelů. Je naprosto jasné, že nějaké ztráty v chovu jsou a budou. U mne zatím klid, ale…Jak jsem psal v příspěvku z 18.8., trochu se situace změnila. Nejdříve se  holubi rozdělili na 3 “party”. První parta spolehlivě polařila a polaří. Druhá parta se postupně k té první přidávala. Třetí parta raději popíhala všude a hledala kolem cesty a jedno holoubě to nepřežilo, bylo přejeto. Nicméně i tato parta postupně slábla a jedinci se přidali k první partě a dnes plně polaří. Jen 4 kusy neustále “trucují”. Jde o 3 starší holuby, kteří se u mne nevylíhli a jednu letošní holubičku, která již snesla, ale opustila hnízdo, asi pro hlad.  Ze tří párů, které nasedly, dva slezly z vajec a třetí zdárně odchovává dvě houbata, která jsem dnes nakroužkoval a tím zaokrouhlil pro letošek odchovy na 20 kusů, pokud zdárně vylítnou. Dnes jsem měl po ránu čas a proto jsem si pohlídal ranní aktivity hejna. Po 6:15 velká část holubů vytáhla do pole směrem, kam jsem je naučil a doufám, že se postupně jejich rádius zvětší. Postupně odlétaly další čejky a zybly ty 4 kusy, kteří trucují. V 7:30 se vrátily první dva kusy z pole a pak do 8:30 postupně dolétaly všechny čejky.

Jarcin:

Hlavně se to děje u chovnych v klecích,tak od 3 líhně! Grit ,vitamineral,sůl mají,krmení jsou až moc dobře.

Stale chybí informace čím a jak často léčíte trichošku bez vyšetření. Bodlinka je MVDr. specializovaná především na drůbež, ale má odborné znalosti i vedlejších účinků léků. Jak píšete, problém bývá u “zaklecovaných” párů. A není uváděno plemeno. Ono mnohdy tkzv. až moc dobré krmení, nemusí být optimum.

Jarcin:

Ja leky ,moc nedavám  jenom na trichomoniadu! Mají vitamineral,ale asi bude potřeba 

přidat další vitamíny!

Ještě chybí dost zásadní informace. Mají holuby volný prolet a nebo jsou chováni v uzavřené voliéře? A co a jak podáváte na trichošku? Při podávání farmak “na slepo” bez stanovení diagnózy, mohou nastat různé problémy….

Anonymní:

otazky co me napadaji po precteni. Kdyby byl v okoli rybnik nebo potok, neoprostili by se i od napajecky? Ted se nakrmi z pole ale v zime by to asi nezvladli?

Voda je jediným trvalým atribudet holubníku, krom místa pro hnízdění a přespání. Určitě by šlo je převést na nezávislost i na vodě, ale tím by ztratily čejky tu pevnou vazbu na holubník a to nechci. Ze svých zkušeností s polařením PH vím, že slušně prosperují než napadne trvalá, alespoň 5cm vrstva sněhu. V zimě rozhodně neplánuji nekrmit.  

Dnešní příspěvek bych nadepsla: Postupnými kroky k samostatnosti a polaření. Snad se mi podařilo “naladit” čejky na úplnou samostatnost, krom vody v napáječce. Ale, tak jednoduché to nebylo., jak je to napsáno. U PH jsem prostě odebral jen krmítka a nejdéle třetí den byla již většina holubů slušně nažrána z pole. U čejek to tak jednoduše nešlo. Sice jsou hodně zvídavé, ale oprostit se od plechovky s krmením, šlo poměrně těžko. V minulých létech jsem neměl o žních čas a tak jsem nemohl uspět. Letos jsem od začátku července “trénoval” čejky na úplnou závislost na chovateli. Podařilo se mi, že i přes ostražitost měly ke mě důvěru a braly zrní i z ruky. Po tomto kroku úplné závislosti na zahradě, následoval krok závislého krmení mimo zahradu tak, abych se přiblížil co nejvíce k poli ještě přede žněmi. Postupným trousením krmiva po cestě za mnou poletovaly a to stále dál od domova. Byla to tak trochu atrakce i pro sousedy. Nicméně, do 13.8. už jsem byl u pole ve vzálenosti cca půl km a na to místo si zvykly zalétat pro “baštu”.  Od minulého čtvrka(14.8.) jsem již nic nikde nepředložil a musel jsem sám sebe tvrdě přesvědčit, že nyní si čejky musí poradit sami. Postupně někteří jedinci odlétali, hledali a vraceli se mírně nakrmeni. Dne jsem již viděl mnoho jedinců s plnými volaty. A navíc v tomto období mi nasedli znovu dva páry(třetí se začíná pářit) a navíc nasedla letošní holubička s dvoletým holubem. Takže, asi nedostatek nebyl. Uvidím, jak se to dál vyvine. Rád bych si splnil svůj cíl. Volný chov bez medikamentů, dobrá reprodukce a polaření v době hojnosti. Budu rád, pokud se někdo podělí o své zkušenosti. Tyto zkušenosti mohou být inspirací pro ostatní. Ale vždy musím doplnit, že každá zkušenost je pro daný chov v daném místě, ale může být podměte pro přemýšlení i modifikaci i jinnde.

Anonymní:

Gratuluji pane. 18 holoubat od 3 párů v tuto dobu je pěkný úspěch. To byla všechna hnízdění po 2 holoubatech? Ještě je necháváte hnízdit teď?

Ano, vše po dvou kusech na hnízdě. Já nechávám co možná vše na přírodě. Pokud budou mít chuť hnízdit, pak snad jetě nějaké holoubě bude. V současné době se jeden pár  začíná znovu připravovat a “namlouvat”.

Další zpráva od čejek.  Zatím se daří beze ztrát. Nechci to zakřiknout. Holoubě  z komína se “čistí”. Můžete porovnat ve fotkách. Od 3 párů mám nakroužkováno 18 holoubat. Jsou sice skoro všechna výluková, ale u mne fungují podle mých představ. Třeba jednou budu moci přitlačit i na výběr dle standardu. První fotka z 25.6. a druhá z dneška.

Usazování prvního osazenstva holubníku bývá většinou napínavá záležitost. Můžete si přečíst mé postřehy, kdy jsem usazoval první holoubky na úplném začátku vlákna: https://www.chovzvirat.cz/diskuze/tema/17488-ceske-cejky-volny-chov-holubu-i-jinych-plemen/14/#prispevek276696  Pozdější přidávání nových jedinců bývá již většinou bez problémů.

Pokud jsou z nedalekého holubníku, mohou se skutečně tam vrátit a jejich další usazování může úspěšně probíhat. Pokud na svůj dřívější holubník nedolétly, pak se mohou vracet i po několika dnes. Holubaření je o trpělivosti, pozorování a studiu. Proto i neúspěch může být poučením. Jinak přeji, aby se vám co nejvíce pohřešovaných jedinců vrátilo.

Gusta:

Dobrý den našel jsem vaše ohlasy na liz a tak moj vlastní názor a léta praxe.Dávám liz pro ovce je složením lepší, né z mé hlavy ale od odborníků.Holubi od doby co mám liz nelezou pod auta hlavně v zimě.Vždy po dešti kdy je jiz nasáklý vodou je u něj vždy mela a na kostce je znát pěšinky od zobáčků.Holubi sami vědí co jim chybí a chutná a jen mi řešíme každou ptákovinu,moje jsou ve volném letu a každý můj nový usazený holub okamžitě liz vyhledává.Léky nepoužívám pouze odčervuji.Mám minimum úhynu,vystavuji pouze na místní výstavě z důvodu právě zavlečení nákazy.Léčba holubů je k ničemu nikdy nejsou vyléčení holubi v chovu přínosem.Pouze můj vlastní názor a dlouholetá praxe. Gusta

Plný souhlas, co se týká: “Holubi sami vědí, co jim chybí”. Ale….Holubům většinou chybí něco slaného a tudíž pozřou se slanou příchutí něco, co jim nemusí prospívat. Např. posypová sůl. Nejsem výživový odborník, ale nejsem si jist, že co má vyvážené složení pro ovce, je beze zbytku vhodné pro holuby. I člověk mnohdy vyhledává co mu chutná, třeba silně kořeněná jídla (někomu), ale pro organizmus to není vždy optimální. Nicméně, jak kdo má vyzkoušeno a u něho to funguje a on i holubi jsou spokojení, pak není co řešit. Jak jsem psal již někde, každý holubník má svá specifika. Umístění, složení zemin v jeho okolí, krmivová základna, možnosti chovatele atd. Proto je dobré si z letitých poznatků vybrat a odzkoušet pro sebe to nejlepší. A i proto je dobrá každá diskuse o problémech při setkáních holubářů např. na výstavách, ale i na tomto DF.

Jirka:

Zdravím, dnes se u mne zastavil holubi kámoš z Polska, dostal napít a najíst, zatím se moc nemá k odletu, většinu dne odpočívá, ji..a takhle pořád dokola. Mam ho dat na noc např. do kotce pro psa? Bojím se, aby si ho nevyhlídl nějaký dravec nebo kočka..diky za info!

Pokud nespí na střeše a dá se chytit, dát na noc někam, kam ani lasička neproleze. Nevím, jaké pletivo máte na kotci pro psa.  Jinak, pro vysíleného holuba je velmi dobré zobání rýže a k pití voda s medem. Slabě sladká. Toto podpoří rychlou regeneraci…

A novinky ze začátku léta…Jak vidíte na přiložené fotce, mám různě nestandardně kreslené české čejky. Říkejme jim pracovní holubi. Ale je tam jedna rarita. Černo šedá čejka, ale ne přírodní. Toto březnové holoubě se rozhodlo prozkoumat vše důkladně, tedy i komín ze vnitř a výsledkem je toto zbarvení. Bohužel, mám s tím již určitou zkušenost z minulého roku, kdy holoubě se za nějaký čas samo “vyčistilo” a je dnes OK a odchovává. Snad si konečně udělám čas, abych komín opatřil ochrannou mřížkou. Jinak tu dravci jsou, ale zatím při lovu neúspěšní. Jen jeden kříženec PH(1,0)x česká čejka, schytal zranění prsou, nohy a přišel o část ocasu. Nyní je již naprosto fit, jen ocas mu dorůstá.

…Vy jste zmínil “letitou zkušenost”. Stalo se vám tedy že jste se někdy přiblížil s dávkováním soli k hranici kdy “už toho bylo moc”, nebo ji dokonce překročil? Mohl by jste se prosím o té zkušenosti podrobněji rozepsat? Počítám že nejen já ale i jiní podobné tápající by si to rádi přečetli.               Jak jsem napsal ve svém článku o zoohygieně, hlavně poštovní holuby mne hodně naučili, když jsem chtěl chovat bez farmak, přiměřeně polařit a úspěšně závodit. Je si třeba uvědomit, že každý chov má své neopakovatelé podmínky. Počínajíc umístěním, konstrukcí a orientací holubníků, krmivovou základnou a složením okolních zemin atd. Proto znovu zdůrazňuji, že co fungovalo u mne, nemusí fungovat někde jinde v jiných podmínkách. Dlouhých 10 let jsem si “vyhrával” s naladěním co nejjednošího systému, počínaje krmením, ošetřováním atd. A součástí celého systému je i optimální nastavení minerálů. Pro “dosolení” jsem využíval kamenné soli, kdy “olizováním” na začátku se holubi předávkovali-měli průjem. Postupně si zvykli brát jen skutečnou potřebu, která vyhovovala potřebám pro chov. Ale…Mnoho soli=menší rychlost doletů. Proto přes týden měli závodníci jen grit a to bez soli. Jestli si někde něco našli, nevím. Při příletu je čekal navlhčený jemný písek slanou vodou. A toho se nazobali do sytosti, měli mírný průjem a tím se zbavili zplodin po svém letu. Tak bylo jen do večera a potom opět následovali dny bez soli. S otravama z pole jsem neměl problém, výjma období, kdy se sela silně mořená kukuřice (dnes se již moří jinak), ale nedošlo k úhynu. Kukuřice je pro holuby velkým lákadlem. Další stopové prvky jsou v běžné zemině a to v různém složení v okolí. U mne nebylo třeba dodávat např. železo, které obsahují zeminy u nás dost. Hořčík jsem dodával přes Magnéziu atd. Někde jsem psal, že krmení je věda a pro produkční velkochovy zvířat se krmiva míchají podle přesných receptur i pro jednotlivá stádia vývoje. U sportovních plemen holubů, tvoří výsledek z více jak 60% odbornost chovatele, jak umíí pozorovat a krmit a zbytek je kvalita chovného materiálu…Z popisu je snad patrné, že získat jakousi všeobecně platnou “kuchařku”, je diskutabilní. Všeobecné jsou jen zásady, které bych (lapidárně) shrnul do: Studuj, pozoruj a zkoušej !!!

Souhlasím s listem na 100% a to mi říká i letitá zkušenost. Ono skoro všěe, co obsahuje sůl holubi vyhledávají, takže budou oklubávat i ten liz. Když jsem závodili s PH, dostali v den příletu navlhčený osolený jemný písek. Jinak se soli velmi opatrně… 

Anonymní:

co se mohlo stat mym holubum kdyz z niceho nic nechteji letat? V hejnu nejprve jeden a za par dnu dalsi.Je to nemoc?

Moc málo informací. Je třeba uvést plemeno, podmínky chovu atd.  Případně, co předcházelo nelétání. I drobná změna může (v chovu holubů) vyvolat různé reakce, tedy i nelétání…

Anonymní:

Díky za odpověď!

Ale konkrétně - vlezla opravdu někomu vrána do sloupového holubníku a vybrala mu holoubata? Troufnou si to? Podle zkušeností jiných v některých chovech SB holubice odhání od holubníku např. kočky. Pustí se i do vrány?

Já vím že možná za dva tři měsíce, za rok určitě, budu vědět víc z vlastní zkušenosti, ale jednak jsem netrpělivý, jednak se můžu, eventuelne, pokusit včas s vránami o nějakou “domluvu”.  

Pokusím se, z vlastní chovatelské praxe, odpovědět na vaše dotazy. Musím především předeslat, že chov holubů je hodně poučnou chovatelskou disciplínou a je náročný na cit pro zvířata, jejich chování a anylýzu s opatřeními z toho plynoucími. U chovu pro radost nejde o žádnou náročnou činnost, spíše systematickou zábavu. A nyní k vránám. U mne, ani u mých přátel, kde se běžně vyskytují vrány, jsem se nikdy za posledních více jak 65 let s problémy nesetkal v komorových, či podstřešních holubnících. S holubníky na kůlu, nemám žádné zkušenosti. Netrpělivost (o níž se zmiňujete) se nemá s chovatelstvím “ráda”. Chov zvířat chce především trpělivost a u holubů zejména dobře pozorovat zvolené plemeno v daných podmínkách. Teprve vlastní zkušenosti ve vašich podmínkách vám odpoví na vaše dotazy, ztrát, množství odchovů atd. Většinou jsou začátky chovů a usazení prvních “osadníků” poznamenány mnoha, mnohdy protichůznými, poznatky. I přes případné neúspěchy to chce vytrvat a krok za krokem budovat “svůj” chov v daných podmínkách. Ty podmínky jsou u každého trochu jiné a proto zevšeobecňování závěrů je dost ošidné. Každý chovatel by si měl vytyčit a definovat, co od holubaření očekává a za tím cílem jít. Já jsem si (a na tomto vlákně prezentuji) vytyčil cíl. Volných chov holubů vzorující predačnímu tlaku dravců natolik, aby byla možná reprodukce a třeba později i výběr jedinců blížící se standardu plemene. Ale každý má své představy a to je dobře. Ať se vám především podaří “přijít na chuť” holubaření a máte z holoubků radost.

Záleží na mnoha okolnostech. Prvním předpokladem je  klidné prostředí bez zbytečných pohybů osob a zvířat a možnost návratu do voliéry. I hlad má svůj význam a vhodně viditelně nasypat krmení je velkou inspirací.  Jde vždy o individuální záležitost a velkou trpělivost a vynalézavost chovatele. Držím palce, aby se holubička vrátila na hnízdo…

Anonymní:

Ve městech plení sojky a straky třetinu všech hnízd.

Bohužel, dnes tkzv. ochrana přírody nechrání přírodu, jako celek, ale selektivně a to ve většině případů i s patřičným finančním krytím pro různé skupiny. A nejen proto, ubývá drobných pěvců a jiných živočichů. Příroda je jeden ekosystém a pokud není vyvážen, tak se negativa dříve, či později dostavují. Právě současné počty sojek a strak jsou dokladem nevyváženosti ochrany.