Rezidua syntetických akaricidů se nachází v medu i vosku ve většině testovaných vzorků, pouze nepřekračují stanovený limit (v medu - potravina, vosk se neřeší myslím). Není pravda, že tam NIC není. Ve vosku se jich nachází řádově více než v medu. Je zbytečné sem dávat odkazy na provedené studie, protože si je každý může vygůglit sám. Takže buď se pan Peroutka mýlí, nebo lže (to si nemyslím), anebo to řekl jinak a došlo k nedorozumění. Občas je třeba uvést zavádějící tvrzení na pravou míru.
Většina běžných medů v podmínkách ČR skutečně zkrystalizuje v řádu týdnů až měsíců.
Je však několik výjimek:
Akátový med nekrystalizuje ani za několik let, pokud je čistý. Ve směsi s jiným medem také prodlužuje krystalizaci směsi. Pokud ztuhne tak do velmi jemného “rosolu” který se dá i mechanicky rozmíchat.
Pohankový med vydrží několik měsíců, stejně tak lipový až půl roku. Některé medovicové tmavé lesní medy také krystalizují pozdě nebo jen částečně až třeba po ruce.
Druhů a kombinací medu jsou bambiliony. Je třeba dodat více informací o konkrétním medu.
Rychlost krystalizace ovlivňuje i teplota, množství krystalizačních jader (například pylových zrn), nebo obsah vody v medu. Vlhké medy krystalizují později. Atd…
Ne. Vy podsouváte někomu, že mu něco nevadí, ale vymyslel jste si to, to je argumentační faul. Máte to zapotřebí?
Ale tohle všechno vám nevadí, hlavně abyste mohla otravovat souseda včelama na hranici pozemku a říkáte tomu osobní svoboda.
---
Já tomuto říkám argumentační faul.
To je dobře, že mlčky trpíte. Když se nastěhujete na vesnici, musíte Vy akceptovat náš způsob života, ne naopak. Tak by to mělo být. S nařízeními a byrokracií je problém ten, že nakonec reálně situaci nezlepší, jen přispějí k vzájemné kontrole, buzerace a udávání. Jde tedy o princip. Na papíře to úředníkovi možná připadá jako úžasné zjednodušení a vylepšení, jen nám to malinko komplikuje zelený strom života - tedy místní podmínky, které jsou z logiky věci na každém místě specifické a odlišné. Jinak v Rakousku by se Vám líbilo, tam je na vesnici úplné ticho, pes nezaštěká, kohout nezakokrhá.
Astřička (říjen 2023)
Zdroj snůšky: Astřička kopinatá (Symphyotrichum lanceolatum) a její nesčetní kříženci a hybridi s astřičkou novoanglickou a novobelgickou, invazivní rostlina původem z Ameriky
Lokalita: zamokřené půdy dyjského luhu
Vlastnosti: Nektarový med. Barva středně jantarová dohněda, po krystalizaci béžová až světle hnědá. Med s výjimečným aroma aster - uleželých propocených ponožek (vyrovná se mu jen chlévskou mrvou zavánějící med pohankový), aroma skladováním postupně mizí. Chuťově ale překvapivě lahodný, velmi sladký bez kyselin, květinové, vyvážené, plné chuti. Velmi rychle krystalizuje během několika týdnů. Vhodný na medovinu. Běžný pozdní med na JV USA.
Získávání: Každým rokem v říjnu invazivní astřičky rozkvétají na desítkách hektarů mladých pasek, mokřadů a na okrajích cest v lužním lese a poskytují včelám vydatnou pozdní nektarovou i pylovou snůšku. Pokud je říjen nadprůměrně teplý, není neobvyklý přínos 15 - 20 kg medu a objevuje se i bílá stavba. Obvykle však přínosy nepřesahují 5 kg a včely si tento med uloží do plodiště. Astřičky medují až po podzimní rovnodennosti, když je již den kratší než noc a vylučují nektar i při teplotách okolo 15 °C.
Zajímavost: Severoameričtí indiáni používali listy astřiček jako obklad pro rychlejší zhojení ran, rostlina má zřejmě výrazně protizánětlivé učinky. Dá se snad predpokládat obsah těchto látek i v medu, bylo by dobré to prozkoumat. Žádnou studii jsem k tomu ale nenašel.
Foto 1 čerstvě vytočený astřičkový med
Foto 2 po krystalizaci
Foto 3,4,5 takřka monokulturní porosty aster na pasekách
Foto 6 říjnová stavba z astřičkové snůšky
Foto 7 odkvétající astřička kopinatá (listopad) - detail
Jenže v cukru je mnohem méně bioaktivních látek, přírodních kvasinek, takže by měl snést více vody.
Kopíruji text z odkazu:
https://www.slov-lex.sk/elegislativa/leg...P/2022/699 § 27 Ministerstvo vydá predpis, ktorý ustanoví podrobnosti: ????? Napr.: Návrh vyhlášky ohľadom umiestnenia chovov včelstiev v obciach v § 5 uvádza: Umiestnenie včelstiev (1) Vzdialenosť úľa od hranice susedného pozemku je najmenej 3 m. (2) Vzdialenosť úľa od hranice susedného pozemku je zo strany od letových otvorov najmenej 6 m; ak sa pred letovými otvormi nachádza prekážka vysoká najmenej 2 m, vzdialenosť je najmenej 3 m. (3) Vzdialenosť úľa od susednej stavby je najmenej 10 m. Vzdialenosť trvalého alebo kočovného stanovišťa včelstva od zariadenia slúžiaceho verejnosti je najmenej 30 m. (4) Pri počte do 10 včelstiev na trvalom stanovišti je minimálna vzdialenosť od najbližšieho trvalého stanovišťa alebo kočovného stanovišťa 150 m, ak sa držitelia včelstiev nedohodnú inak. (5) Pri počte od 11 do 30 včelstiev na trvalom stanovišti je minimálna vzdialenosť od najbližšieho trvalého stanovišťa alebo kočovného stanovišťa včelstiev 300 m, ak sa držitelia včelstiev nedohodnú inak. (6) Pri počte od 31 do 50 včelstiev na trvalom stanovišti je minimálna vzdialenosť od najbližšieho trvalého stanovišťa alebo kočovného stanovišťa včelstiev 1000 m, ak sa držitelia včelstiev nedohodnú inak. (7) Pri počte od 51 včelstiev a viac na trvalom stanovišti je minimálna vzdialenosť od najbližšieho trvalého stanovišťa alebo kočovného stanovišťa včelstiev 2 000 m, ak sa držitelia včelstiev nedohodnú inak.
Přiznám se, že toto dilema jsem zatím neřešil. Nejlepším podnícením jsou medné zásoby a přísun čerstvého pylu zvenku. Proto zakládám stanoviště jen na místech s pestrou a brzkou pylovou snůškou z lísky, vrb, bylinného podrostu… No a pokud je venku zima, pak je nějaké podněcování kupovanými srajdami úplně k ničemu. Nakonec bude hnusně třeba několik týdnů a včely se poserou v úle. Včelstva se vždy rozvíjí v souladu s aktuálním počasím. Takže tato akademická debata o různých podpůrných doplňcích je sice zajímavá, ale včelař se zdravým rozumem je nikdy nepoužije. Už jen z toho důvodu, že pomáhat včelám různými “čajíčky” zní sice hrozně bohulibě, ale zase to vede jen k tomu, že přežije i to co přežít nemá. Moje včely si musí poradit samy a já jsem tu jen od toho, abych jim vytvořil vhodné podmínky pro život, zajistil jim snůšku a obydlí.
HMF v chlebu 4 – 150 mg/kg; v pražené kávě 300 – 2900 mg/kg, v křížalách 2200 mg/kg atd…
Čerstvý med: 1-3 mg/kg
Každé zahřátí množství HMF zvyšuje, ale je to v podstatě ze zdravotního hlediska irelevantní. Bylo to myšleno jako bič na zpracovatele a překupníky, pro nás obyčejné včelaře to žádný plus není. Naopak, znemožnuje nám to zhodnocovat med jeho archivací, i když těch pár mg HMF reálně neznamená žádné zdravotní riziko. Koukněte se kolik HMF je třeba v kávě. A řeší to někdo? Vůbec…
Pro upřesnění, je to 6 let (OP) a nemám jen OP, ale i klasický nízkonástavkový systém, volnou stavbu, ale i Dadant bez OP. Umím to s mezistěnami, i bez. S mřížkou i bez mřížky… Proč se upínat jen k jednomu? Nevidím důvod, rád zkouším nové věci (i staronové). Psal jsem to vícekrát a pokud něco nesnáším, když mi někdo vnucuje, že dělám něco co nedělám… Ovšem někteří prostě nenaslouchají a nečtou.
Nicméně včely mám, ztráty zanedbatelné, medu dost, nemám problém jej prodat, snad to tedy nedělám úplně špatně, tak se občas snažím podělit se svými zkušenostmi.
Skutečně je to únavné, souhlasím.
Ještě dovětek. Různé studie udávají, že míra napadení trubčího plodu je 8 - 12 x vyšší, než u plodu dělničího. Lze tak snadno domyslet, že na jaro musí být cca 90 % roztočů koncentrováno na trubčím plodu, pokud tedy mají tu možnost. Odstranění napadeného trubčího plodu nám umožní zbavit se této první vlny a výrazně oploští vrchol plodové křivky kleštíka. A to někdy úplně stačí, obzvláště ve spojení s dalšími vhodnými opatřeními v chovu (jako např. plodová pauza po slunovratu, ano ti bystřejší už chápou kam směřuji). Jako vždy platí, když dva dělají totéž, není to totéž. Pokud kleštíka nejsme schopni koncentrovat na trubčí plod a ten metodicky včas a v pravý čas (!) odstranit, pak pochopitelně toto opatření bude mít zanedbatelný význam pro kontrolu populace roztočů.
Ještě malý bonus. V OP se plodištní plásty nepřehazují, ani nikam nepřevěšují. Neroznášíme si tak kleštíka všude možně hloupým převěšováním a rotacemi nástavků. Rotace je jen jedna; polštář < - > medník včel a bezvadně plní svůj učel. V předjaří polštář chrání vlastní plodiště a po začátku snůšky přehozený nad mřížku okamžitě vtáhne včely do panenských medníků. Kdo to vše pochopí, může zapomenout na rojení, nebude vědět co s medem a včely mu postaví každý rok ve snůšce obrovské množství panenských plástů nahoře v mednících.
Předehřívka platí pro klasické velké plodiště a je to jistě velmi dobrá myšlenka. Zdá se mi, že si ale nějak neumíte představit jak vypadá plodiště v OP. Včely jsou nahusto v celém objemu plodiště, žádné stahování z plodu v předjaří se nekoná. Prostor v OP je totiž jasně vymezený a zakladené rámky s plodem jsou vždy nahusto obalené včelami. Navíc v předjaří je pod OP stále ještě podhozený medník včel. Je třeba chápat souvislosti a nejlépe je na vlastní oči vidět, jinak teoretizujeme o ničem a porovnáváme neporovnatelné.
Chov trubců za přepážkou je věc, kterou hodlám prověřit. Jestli funguje na 5, 50 nebo 95 % nevím, je to jen ve stádiu pokusu, vlastně probíhá teprve myšlenkový experiment. Teoretický předpoklad jistého výsledku tam ale je. Chov trubců je u mě cílený a tady se nic nemění. Posunem za přepážku se pouze posune jejich chov do ještě chladnější zóny a mimo bezprostřední styk s plodem dělničím. Jaký to bude mít vliv, to se teprve uvidí. Kdo nic nedělá, nic nezkazí, ale také tězko na něco přijde.
Určitě to prověřím. Myšlenka je v tom, že trubčina je v úle, ale není součástí vlastního plodiště a nachází se na okraji klidové komory. Předpokládám, že včely tam na čisté trubčině za přepážkou nebudou udržovat teplotu jako ve vlastním plodišťi. Docela jsem rád, že mě to teď napadlo, zatím jsem to takhle u nikoho neviděl. Že tam matka bude klást vím, párkrát jsem tam rámek zapomněl a byl okamžitě zakladen. Výhodu spatřuji ve vertikálním oddělení, kdy odpadá nutnost zvedání VN jako v originál Blaníku. Rámek s trubčinou je ve stejné bedně jako zbytek plodiště, přestože jakoby není součástí plodiště! Je tedy možno bez problémů s trubčinou pracovat. Pokud jsou v úle kleštíci, musí dát přednost trubčímu plodu na takto mnohem více ochlazované periferií (oproti TR jako součásti vlastního plodiště). Dá se předpokládat i vyšší selekční tlak na trubce a toho chci hlavně dosáhnout. Pro srovnání, Sedláček dává trubčinu doprostřed plodiště a to je podle mě obrovská chyba.
U chovných včelstev nechám odchovat první (eventuálně 2) generaci trubců a poslední odstraním. U ostatních včelstev by se měla trubčina před vylíhnutím likvidovat. Jednak z důvodu selekce a dal by se tak i zredukovat kleštík.
Důležité je, aby něco přežilo a od toho se odpíchnout dál. Viděl jsem už letos v okolí několik zcela mrtvých stanovišť. Pokud někdo nevěří na genetiku, jeho problém. Já po všech těch letech dávno vím, že rozdíl mezi varroasensitivními a odolnými včelstvy je obrovský. Odolné včelstvo je takové, které vyžaduje minimum zásahů, péče. Úhyny mohou být počátkem cesty, která někam povede. Máte to i ve svých rukou.
Tak ta teorie má něco do sebe. V OP je také plod koncentrovaný do vymezeného prostoru s optimálním tepelným režimem, dalo by se říct, že jde o jakýsi “inkubátor”. Periferie, kde by se dařilo kleštíkům tam prostě není. Teď mě ale napadlo vylepšení. Trubčinu jsem vkládal do plodiště mezi přepážky na krajní pozici. Možná by nebylo od věci vyzkoušet trubčí rámek vně OP těsně za přepážkou, kde je teplota logicky mnohem nižší. Vím jistě, že matka trubčinu zaklade a včely obsednou i za přepážkou, je to v určitém období přiliš lákavé. Tak by se dal kleštík bezpracně koncentrovat do “studené” periferie až do slunovratu a těsně před ním, než začne s koncem odchovu trubců přelézat na dělničinu, velmi snadno odstranit.
V OP je právě možné mít včelstva jakékoliv velikosti. Plodiště se zužuje a rozšiřuje dle plodnosti matky a funguje výborně komínový efekt se stavbou panenského díla v mednících. Věřím, že by šel vymyslet hybridní systém bez mřížky s použitím mezistěn do prvního medníku nad plodištěm.