Příspěvky uživatele

Ještě jsem si vzpomněl, že kdysi bývala hlavní snůška z polních plevelů, například ohnice (ředkev ohnice). Takže teď už vím jak to asi tehdy vypadalo.

Snůška je tak intenzivní, že z toho bude jednodruhový med, než rozkvete lípa, nebo než to zaorají… Už několik dní panuje ideální snůškové počasí, 27 stupňů a teplé noci, je zalito a létá všechno, co má křídla. 

Přímo u jednoho stanoviště mi kvete 15 ha ředkve vyseté jako prokypřující plodiny ve vinohradu. Je z toho snůška srovnatelná s řepkou.

Napsal jsem to špatně. Na 1 tunu vytočeného medu dostanu po zpracování víček cca 10 kg vosku, někdy nepatrně víc. Víčka samotná jsou pochopitelně mnohem těžší. Mám rád, když je zavíčkovaná tak ⅓. Nerad odvíčkovávám.

Jinak věřím, že si stále kladete vysoké cíle a ověříte funkčnost Blaníku bez použití jakékoliv chemie. Pokud tam nemáte roztoče, pak se není čeho bát.

Ale já opravdu zalévám všechna víčka pálenkou 🙂 Na každou tunu medu mám 10 kg víček, to není zas tak moc, abych si s tím za rok neporadil. A když zbyde, tak se uloží. Věřit mi pochopitelně nemusíte. A vosk se pak krásně zpracovává. Ekonomičtější způsob jak vytěžit víčka neznám.

Zajímavé je, že mám cca 100 slepic a chovám je bez amitrazu. No a včely také, už 15 let. 

Stopová množství jsou prý neškodná. Možná, možná taky ne. Znáte princip homeopatie. Proč to tam prát, když to jde i bez toho? Obzvláště v Blaníku, který roztoče eliminuje sám od sebe? Nechápu…

Léky mohou uškodit. Pokud se bez nich obejdu, je to vždy lepší. Myslím, že jste dost inteligentní na to, abyste pochopil.

Já teda zalévám všechna víčka vínovicí a je z toho výborný elixír, po kterém se jen zapráší. Jinak bych upozornil na to, že pokud “léčíte”, tak včely vesele ťapkají i po díle s rezidui a přenáší to po celém úle. Nehledě na to, že včely vosk v rámci úlu recyklují, když je potřeba. Takže ještě to chce dovést k dokonalosti a vykašlat se na akaricidy úplně. Nebojte, půjde to.

U nás v některých letech z dubu pyl sbírají hromadně, pak to v korunách jen hučí. Z kukuřice jsou kvanta světle zlutého pylu v obřích rouskách, ale je málo výživný a obávám se, že může obsahovat dost svinstva - žádná výhra.

Tak hlavně nezavíčkovaný plást se dá v medárně vlhkostně stáhnout dolů, zavíčkovaný už ne. Osobně preferuji ⅓ víčka a zbytek nezavíčkovaný. Takové plásty lze stáhnout v medárně i 1 % dolů úplně bez problémů. Takže místo hraničních 18.5 v tenkostěnných úlech se lze dostat na velmi pěkných 17.5

Mšice přece medovici také vylučují jako odpad. Já myslím, že v přírodě je vše tak provázané, že i exkrementy jednoho druhu se stávají životním zdrojem pro druh jiný. Nemá cenu to hnát ad absurdum, stačí použít instinkty a zdravý rozum. Med ze zaplodovaných plástů není fuj nebo horší než z panenských, řekněme, že je jiný - toť vše.

V klidu. Zatím chci Blaník jen testovat, aby bylo jisté, že to budu dělat správně. Proto zatím nic nezveřejnuju. Nejdřív je třeba se to naučit a to nejde hned.

Debil myslím nejste, jen jste si neošahal tuto metodiku, tak si to neumíte uplně představit jak to funguje v praxi. Plní odspodu, protože nelze zanášet plodiště, matka ho stále ovládá a klade vajíčka do uvolněných buněk takřka ihned. Proto jde vše nahoru. To u Vás logicky nepůjde. Taky jsem to ladil 5 let, než jsem si to nastavil pro své podmínky. Teď už to jde samo.

Souši mám dost. Letos pro každé včelstvo 4 plné medníky souší, to je základ. Doprostřed nad hnízdo souše a po stranách SR.

Tak jsme se dočkali akátu. Tohle je medník č. 4. Pod ním jsou 3 plné a nahoru šel dnes 5. Vše plněno odspodu nahoru, což dle tom.50 nelze. V plodišti matka stále klade na 4 x 448 x 325 bez omezení kladení v důsledku zanesení plodiště (jak se to stává u většiny metodik při silné snůšce), bez známky rojovky a včely budou plně připravené na další 2 - 3 snůšky (ostružiní, lípa, slunečnice).  Umí tohle jiná metodika?

Někdy se stávají takové věci. Nechal jsem před pár lety na jednom stanovišti po stěhování za snůškou jeden úl. A pak při každé návštěvě co 14 dní jsem přidával 1 medník, předchozí byl vždy plný. Poslušně plnily medníky odspodu od jara až do července. Nakonec jich tam bylo 6 nebo 7. Ani náznak rojení.

Budu muset udělat pár fotek jak snadno obsazují včely medníky v mém OP. A jako bonus každý proplodovaný polštář je pro mě 1 oddělek prakticky bez práce nebo vyrovnání slabocha do snůšky. Silnější včely než na obsazení 6 NN nechci. 2 + 1 NN plodiště a 3 NN medníky vždy obsazené a tedy okamžitě připravené na snůšku. V polštářích je kolem 7 kg loňského medu a včely přes ochlazení mění tento med na plod a něco málo jde nahoru do medníků. Ano, můžu si to bez cukru a chemie dovolit. V jiném systému by to nešlo. 

Dnes jsem měl radost. Oddělky přezimované na dlaň mají kolem 60 dm2 plodu a už plní medník. Výsledek komorování na 2 plodové rámky se zásobami.

A poslední matka z TV už klade, prostě paráda.

Včera naopak zklamání na 1 stanovišti chomáčky třepajících se včel s řepkovým pylem, jezeďáci se zase utrhli ze řetězu.

Tahle matka z TV kladla už před 10 dny. Druhá už klade taky. Ještě čekám na tu třetí.

Co je fanatického na tom neaplikovat jakékoliv akaricidy, pokud to není zapotřebí. Není spíše fanatismem lpění na “chemií”, když lze prozkoumat i jiné možnosti? Nemusíte odpovídat.

Nevyrojí, je to jasná TV. Takových u mě probíhá každé jaro hodně, protože nikdy neměním staré dobré matky. To co jste popsal je učebnicový příklad TV. I letos mám ještě tak 10 bílých a jen 3 kladou špatně a u všech 3 proběhla nebo aktuálně probíhá TV.  Tyhle včelstva budou s novými matkami super na poslední snůšku. No a ty ostatní bílé kladou pořád na svůj věk hodně dobře, takové genetiky si cením a určitě je nebudu sám měnit. Do zimy si je včely v klidu vymění, až to bude zapotřebí.

Všechno vychází ze snůškových poměrů. Pro mě je hlavní akát (a pak lípa a slunečnice). Jenže na zásah v období lípy už může být pozdě. Takže jedna z variant je zaklíckování problémových včelstev na počátku květu akátu. Jednak to přináší kvanta velmi dobře prodejného medu navíc a pak po snůšce zůstane jen zavíčkovaný plod, který se odebere třeba do 4 oddělků. Matka v původním včelstvu se po akátu znovu rozjede, včelstvo se očistí a první kolečko nového zavíčkovaného plodu je se vyřízne a hodí slepicím. Tato stará matka (problémové včelstvo, nemá “drajv”, zimní plodování atd.. těch věcí sleduju více) se později jestě vymění - musí přijít obměna genetiky. V oddělcích než se rozklade nová matka, tak vznikne okno pro šetrné ošetření kyselinu mléčnou, ale já osobně volím opět likvidaci prvního zavíčkovaného kolečka plodu od nové matky.

Takže výsledek je:

1) více medu z hlavní snůsky

2) odstranění tikající bomby na včelnici

3) rozmnožení včelstev

4) obměna nežádoucí genetiky

To je jedna varianta. Další variantou je třeba přeleták. Variant je mnoho, ale vycházejí ze stále stejných principů a vždy je nutné si najít takový, který bude vyhovovat danému stanovišti.

Pak jsou zase včelstva, u kterých vidím vyšší odolnost a ty nechávám se ukázat pod tlakem, abych věděl z čeho množit.

Já jsem to pochopil (i z těch předešlých 2 videí) tak, že tady ta včelstva jsou poslední zbytky po masivním stanovištním úhynu. No a on se rozhodl, že to vezme z gruntu a nedovolí v sezóně ani jednoho roztoče a bude demonstrovat jak se to má dělat “správně”. Takže změna myšlení nastala, ale řekl bych nesprávným směrem. Moc nechápu, kde se ty kvanta smrtících roztočů/virů furt berou. Že by to souviselo s doporučeným zebrováním a ochlazováním plodiště. Mimochodem ten druhý slaboch by si zasloužil zakomorovat na 3 plásty, ty 2 s plodem byly bez zásob. Takže 2 plodové a 1 pěkný zásobní. Kdyby ty plodové byly s věnci zásob, zakomoroval bych na 2 a ještě bych ty včely dostal do síly na lípu. Ty rámky po krajích tam byly úplně k ničemu a jen to zpomalovalo rozjezd toho včelstva. Ale na druhou stranu podle pána patří trubčina doprostřed plodiště a tam prý naláká nejvíce roztočů. Opak je pravdou. Trubčina patří na chladnější periferii a to vyhovuje i roztoči, kterému vyšší teplota nesvědčí. Když ji dá doprostřed, tak si podle mě spíš naláká roztoče na dělničinu, kterou mimochodem zcela nesmyslně rozbije na dvě poloviny. A takových nesmyslů je tam hromada. A všechno dohromady vytváří pro včely prostředí, kde nemohou prosperovat a pak s oslabenou imunitou podlehnou těm “mýtickým” virům.

Já už řadu let varroacidy aplikoval minimálně a nikdy dříve než v srpnu (po poslední snůšce). Poslední roky zkouším i techniku zcela bez aplikace jen s využitím 1 biotechnického zásahu ročně a včely to dávají v pohodě. Samozřejmě, nějaká selekce proběhne každý rok, ale právě to chci. Z různých křížových pokusů mi jednoznačně plyne, že celoroční boj proti varroáze nedává již žádný smysl a posunuje nás nikoliv kupředu, ale nazpátek. Soudruzi na Kubě se na chemii z různých důvodů vys.ali a dnes mají varroatolerantní včelu s reprodukčním koeficientem kleštíka 0.8! 

Takže cesta je v selekci na odolnost. Ta jak je známo vzniká jen vystavením patogenům. Dále je třeba včely chovat tak, aby se nevystavovali nežádoucím zásahům, které jim narušují úlové prostředí a chovat je v jejich přirozeném prostředí (les). A to je vlastně celý recept, nic víc v tom není.

Já jsem to dal celé. Posledních 10 minut je nejvýživnějších. KŠ sublimace nebo pásky do snůšky, případně KM. Hlavně furt drtit roztoče a nedovolit ani jednoho, pak prý úhyny na viry nebudou. Navíc to prezentuje jako hotovou odzkoušenou věc. Přitom měl letos masivní úhyny, takže buď to nefunguje nebo podle toho sám nepostupoval. Potom je ale na pováženou vytvářet videa a seriozně to doporučovat dalším včelařům. Mimochodem v minulém videu zcela vážně doporučoval slabocha na 2 uličkách na začátku dubna přejet 3 x KM, toho samého slabocha, kterému v lednu aplikoval pokap KŠ. Ale jistota je prý jistota a roztoči se musí důsledně hubit, i kdyby tam byl jen jeden.

Tak tady a v předešlých 2 videích nemůžu s tímto včelařem souhlasit skoro s ničím. 

https://youtu.be/WSCO9wOE7-Y?si=MWXK81F-xyIVHYj5