Od dětství jsem si všiml, že se neustále opisují nějaká tvrzení, ale nikde jsem nebyl štont najít prapůvod. Je to neuvěřitelné a asi nepotěším fanatické obdivovatele (zastaralého) amerického úlu, ale na něco jsem narazil při studiu starých zdrojů. Je to tak závažné, že kvůli tomu dělám vlastní vlákno.
Čerpám ze starých OVP - 1969/4 strana 26. Článek se jmenuje
O česnech - L.M. Čaplin, vědecký pracovník VVÚ SSSR, zveřejněný v Pčelovodstvo, ročník 1969/7 str. 19
Doslovná citace části článku:
Ve své knize Včela a úl l. Langstroth (1889) napsal: “Je třeba by včely nemusely dělat zbytečné přechody. Jelikož snůška často trvá jen krátkou dobu, musí zařízení úlu co možná ulehčovat včelám práci když sbírají med… Musí mít možnost přístupu ke každému plástu v každé části medníku tak, aby procházely co nejmenším prostorem plástů."
Pochybuji, že by se Langstroth vyjadřoval jako Hotentot, tím byl nejspíš ruský a pak český překladatel. Přes to čtu, že Langstroth tvrdí, že musí mít včely s medem z krátké snůšky přístup co nejkratší cestou přímo do medníku.
Není hanba, že Langstroth v roce 1889, tedy před rokem vydání, nevěděl dost o “cestě medu” ve včelsatvu. Za trestuhodné ale považuji, že se dodnes omílá očko jako prostředek k co nejkratší cestě včely s medem do medníku!
Možná časem dopíšu citace blábolů o tom, jak je potřeba dávat včelám cukerný roztok tak hustý, že je na hranici krystalizace nasysceného roztoku. To nepochází od Langstrotha, ale od našich "vědců" (možná taky opisovali na Západě). Trapné a hodně smutné je na tom to, že to dodnes čteme v tak zvaných odborných publikacích a článcích.
Přináším další blud, v tomto případě spíš zamlčení samé podstaty. Upozornil na to kolega Goro a přiznám se, že jsem to sám nevěděl, jak vlastně fungují pylová a tudíž asi i náhražkově bílkovinná těsta. Mám k nim intuitivní odpor jako k nepřirozenostem a taky jsem při zkoušení zjistil, že nemá vliv, zda je těsto bez náhražek nebo pylu a nebo s ním. Až nyní mi to vlastně vysvětlil pan Goro a proto sem kopíruju jeho vysvětlení z jiného vlákna. Je nezbytné si toto dobře zapamatovat abychom neskákali na lep obchodníkům, kteří ve snaze vytahat z kapes méně zkušených peníze vědomně lžou:
no ty pochopíš, že peľ z medocesta sa dostane k mladuškám len v minimálnom objeme, pretože väčšinu peľových zŕn si vychytali v česle “zásobovačky”, ktorých úlohou v úle je rozpúšťať medocesto a nosiť potravu k mladuškám , ktoré sú pri plode, vytvárajú kŕmnu kašičku a kŕmia.. toto ale v žiadnej včelárskej knihe nenapíšu …
Ale život mě naučil, že nemá cenu utajovat ani stěžejní know-how, protože český včelař je v drtivé většině jedinců tak tupý, že stejně setrvá u svých bludů a bude věřit každému hochštaplerovi víc, než někomu, kdo včelařit skutečně umí. Podle sebe soudím tebe a protože ASI v nitru nejsou loidi hodní beránci, ale mají opačné povahy (řečeno VELMI eufemisticky), proto nevěří, když jim někdo něco DÁVÁ ZADARMO! Sami by zadarmo nikomu nic nikdy nedali a tak nevěří a neváží si, když se najde pošetilec, který rozdává moudra zadarmo.
OK, dobře jim tak.
…no tak ja by som zasa vedomosti českých včelárov nepodceňoval….môj dobrý priateľ , skúsený český včelár Hozna Kolomý už roky nepoužíva na jar podnecovanie včelstiev nejakými medocestami s pelom (ale ani bez peľu 🙂)ale peľové zásobné plásty s pergou, vloží do včelstiev blízko miesta kde sa usadí zimný chumáč a keď začne chov plodu tak mladušky majú peľ “po ruke” a priamo si ho berú na tvorbu zimnej kašičky . .. a poznám aj včelárov, ktorí usušený alebo mrazený obnôžkový peľ nemiešajú do medocesta ( nie pre “”podnecovanie ale hlavne pri výpadku jarného peľu kvôli mrazom) ale ho pomelú a položia jemný peľ na tácke neďaleko úľov a lietavky ho normálne rúskujú a nosia na nožičkách mladuškám priamo k plodu…včelári toho vedia dosť…
