Co právě kvete pro snůšku

Mě třeba vytáčí jak se obecně lidem “krása” změnila z krásné rozkvětlé zahrady na přistávací plochu nebo třeba větší obec / menší město už ve velkém sekají co se dá.

Já dělám ještě volnočasově údržbáře pro jednu obec (cca 300 obyvatel) a teď o víkendu budeme ("musíme") sekat, ale naštěstí se jedná převážně jen o malý ostrůvky velké třeba 4m2 kde jsou tak 3 pampelišky na každém, ale jinak tráva. Jenže když tam jedu a projíždím jiný obce kde ty plochy mají větší a spojené tak tam už je to srovnaný se zemí. Chápu strach z klíšťat, ale stejně a bohužel to ovlivňuje nespočet jiných druhů zvířat když ten "chytrý" člověk má možnost očkování. Nicméně (a říkali mi to i v nemocnici když jsem tam byl s klíšťovkou), že naopak děti mají odolnější imunitu než dospělí a nehrozí kolik encefalitida + mají aspoň imunitu do budoucna což byl pravděpodobně i můj případ - neočkovaný, v nemocnici mi zjistili protilátky a bylo mi pár dní blbě a skončilo to jen u první fázi a nebylo nic potřeba dělat a v podstatě mi nepotvrdili ani tu klíšťovku - přitom příznaky a čas od přisátého klíštěte seděly.

Pokusím se vám vysvětlit svůj názor, a asi se podivíte, je hodně jiný.

Všude všeho kvete dost, tolik, že to včely, ani jiný hmyz, kterého už ¾ nevratně vymizely, nemůže stíhat využít. Navíc pro včely má význam jen něco, co je na hektarech a pár čtverečních metrů je tak bezvýznamných, že nemá smysl zohledňovat včely a hmyz obecně. Předválečné a komunistické zlepšování včelí pastvy je ryzí aktivizmus, který nemá ROZUMNÝ smysl. Jedině, že by tak uvědomněle fungovali všichni a to se neděje, viz třeba ty sekačky.

A k tomu sekání. Nejsem proti, nedělám to (jsem línej), ale prostě to nezavrhuji. Pracující člověk, ale i dítě nebo stařec, potřebuje mít kam utéct z města, betonu, skla a ropálených sídlišť a vydlážděných ulic, obrovských parkovišť a musí to pro zachování vlastního zdraví někde najít. Pak je nejdůležitější v čem se ti lidi cítí dobře a co jim pomáhá nabrat síly a leán. A když je to večně sekaný trávník, je to jedno (všude je všeho dost) a tak podle mě naprosto převažuje potřeba a zájem lidí. A protože posekaný “anglický” trávník (dřív ho měli jen lordi), uklizený pořádek, to jako celek dělá dobře lidské psychice, Ok, pak je namístě, ať si svoje zahrádky sečou jak potřebují a jak je jejich duším libé.

Co je horší a co vás nechává úplně v klidu, jsou dotační gauneři žijící z toho, že skoupili polopodvodem, když dostali správné informace po samteovce a žijí z dotací za sekání a mulčování stovek a titisíců hektarů luk (nebo chovají naprosto zbytečné koně). Ti mi vadí, vadí mi tupý stát, že termínuje zmulčování luk v době, kdy je už kvítí málo a včely pak trpí nedostatkem pylu a mají jen pylovou monodietu z odkázalosti jen na to, co najdou vysetého na polích a nebo z plevelů. Když je ale jezevec nestihle postříkat a nebo mu na postřiky dojdou peníze. Jinak na polích nejsou ani ty plevele.

Omlouvám se vám, z vašich příspěvků a ještě jedné dámy, soudím, že disponujte vyšším IQ než je běžné a tak proto tento můj elaborát. Vy a třeba i AAA máte schopnost ho pochopit.

Jen vzdálenou souvislost. O budování domků pro zaměstnance Baťou se obecně ví. Ale co se už neví je, že kdo dostal domek, nesměl chovat žádné zvířectvo, ani pěstovat zeleninu. To proto, aby se nevysiloval prací doma a byl odpočatý a čerstvý pro práci pro firmu. Přitom Baťa velmi dobře věděl o blahodárnosti zahrádky a pár keřů a stromků pro psychiku a tudíž celkové zdraví, ale i psychickou pohodu (ze které se to zdraví odvíjí).

Jestli jsem vás rozzlobil, zkuste se na věc podívat mým prizmatem a zkuste být shovívavější k lidem. Ano, nejsou dokonalí, ale jiné nemáme, co myslíte? Pro mě jsou lidi a jejich zájmy nade vše, i nad přírodu a i nad včely.

Vůbec jste mě nerozzlobil. Máte pravdu, že zahrada by měla být hlavně k užitku lidem, kteří ji obhodpodařují. A máte též pravdu, že jedna zahrada je plivanec v moři a celkem nic neovlivní. Na ukazování dětem jsem si vysela ten pruh bylin, ze kterého by šla do kolen kdejaká zahrádkářka. A co si budem, asi taky oprávněně. 🙂 A stejně tak přiznávám, že primární funkci má ten pruh jinou než krmit včely. Ale když už tam ten pruh mít chci, tak ať z něj mám užitek nejen já, ale i ta havěť všelijaká. 🙂

Taky je fakt, že si to můžu dovolit - je to poslední domek v dědině, navíc ve slepé ulici. Bydlet na návsi, tak uvažuju jinak a nějakou divočinu bych nasela spíš doprostřed svého pozemku než sousedům “pod okna”. 

A to je tak nějak princip, kterým směřuju: Když to dělám a lze to dělat tak, aby to mělo víc funkcí, víc těšilo nebo dávalo více smyslu, tak to tak udělám, i když to třeba stojí trochu víc času, úsilí nebo peněz. Samozřejmě s mírou. Fanatismus žádným směrem ještě nikomu ani ničemu neprospěl. 

Věřím však, že když jsem popisovala ono denní sekání, nebyla jsem nějak zvlášť zarytě proti, naopak jsem psala, že to i chápu, méně práce, více humusu (a z toho vyplývající méně hnojení a více krmiva žížalám - nejen včelami živ je člověk), ale radost z toho nemám a mít nemusím. 🙂 A že je to mor, tím jsem chtěla říci, že se to šíří jako mor - brigádničím jako roznašečka časopisů na dědinách a každá třetí zahrada vrčí tou automatickou sekačkou. Před pár lety toho určitě nebylo tolik. 

Mám na zahradě dvě už celkem vzrostlé střemchy. Jiné roky omamně voní, letos jen velmi málo. Potvrzuji , že na nich také není ani jedna včela

U nás když kvetla chrupka - byla opsypaná včelama, moc hezky to tam bzučelo a já si říkala, ke svýmu překvapení, protože jsem to tak nikdy nevnímala, naopak, vždy spíš varování, bacha včely - že to je vlastně docela uklidňující zvuk.  Te´d v sadu vedle - jabloně, taky tam včelky jsou.

Robotický sekačky jsou velkozlo, drahá půle do budoucna plánoval, páč nesnásí sekání, rázně jsem protestovala. Když sekám, vždycky objedu pumprdlišky , aby právě do odkvětu zvostaly, stejně tak popenec nechávám.

Ta voda to je zajímavý - čekala bych, že právě půjdou spíše po té čisté vodě a ne ten - z našeho pohledu - největší humus. Že to dělají psy, že nejradši pijou ne odstátou ale až spíš  i humáčoidní vodu, to je známý, u těch včel, které vyrábí něco tak léčivýho, mě to ale překvapuje, že tam nedají co nejčistší přísadu 🙂. Jasně, vědí co dělají, ale ..proč, že jo?

No, vy to asi nevíte, protože tu vodu z louží nepijete, ale ona je prostě chutnější. Má chuť, jsou v ní rozpuštěné ty věci, tak asi proto. Loužová voda taky může být chladnější než ta vystavená někde na pítku, a zvířata jdou instinktivně pít raději chladnější vodu (kvůli množení breberek).

No pravda, to nevím 😀 naposledy jsem pila - ze studánky v lese, jako dítě (jinak z pramenů jo, ale to je jiný, a byla teda lahodná, ale s louží to úplně porovnat neumím 😀 No člověk prostě nemá tu odolnost, co mají zvířata, pít z louže se nám nevyplácí 😀

Tak jak píšete to dává smysl. U nás předloni bylo včelek na sudu!! Celý léto tam lítaly, dolívala jsem jim tam 2x denně vodu, letos vůbec nic ☹️

Dámy, obě se velmi mýlíte a já se vám to pokusím stručně vysvětlit. Včelám nejde o chutnost vody, ale o obsah toho, co v té vodě je. Totiž. Ne vše plesnivé a shnilé je špatné, připomínám, že i penicilin je plíseň, známe plísně v nivě, na hermelínu, ale i nejdražší vína jsou z poloshnilých hroznů atd. Kvašení je začátek rozkladu a přitom z obyčejného zelí, téměř bez vitaminů, uvolní zkvašení spoustu vitaminů a jiných, pro život potřebných látek. Podobně je to s jogurtem, zakysanou smetanou a td. Je až překvapivě mnoho potravin, ale i jiných věcí, které musí nejprve fermentovat, bez fermentace nejde kouřit ani tabákový list.

Včely se miliony let vyvíjely v dutinách vyhnilých stromů. Padající strom ve vichřici urazil větev zdravého, ránou se do kmene dostával vzduch a voda, nastal aerobní i anaerobní rozklad, houby, plísně, hniloba. Až vyhnila vnitřní část kmene, hniloba spolu s ostatními rozkladnými organismy přemění dřevo na prácho a to nakonec spadne v kmeni někam dolů, metr i víc pod včelsatvo, které se tam usadí. Obyčejně ve dně stojí shnilá loužička zapáchající vody, která tam při každém dešti pořád zatéká a rozklad pokračuje, trvá i celá desetiletí. Tam se rozkládá a nevoní vše, co ze včelstva spadne dolů.

Včely se naučily využívat jednak produkty pozitivních plísní, podobných penicilinu a jedlým plísním, třeba jako je v sýru (ten úplně většinou nevoní) a jistě umí také využívat toxiny jiných plísní a jiných rozkladných procesů a tyto jedy umí používat pro svojí imunitu. Zjednodušeně jimi hubí některé patogeny a nebo jejich rozhodující část.

Pak přijde člověk idiot a poměřuje včely svými hloupými hledisky a zlikviduje v úle všechno, co se jemu, člověku nelíbí a včely nutí žít podle zásad čistoty a hygieny lidí, navíc nesouměřitelných savců. Zatímco práchno uvnitř dutiny stromu je nacucané vodou, z lidského hlediska ohavnou a včely se napijí doma. Ale když jim hloupý člověk v úle zlikvidovat vše potřebné pro jejich život, hledají to někde venku. Když nenajdou, záhadně hynou na soubor mikrobů, tak zvaní vědci za desítky let štědrého vydržování nedokázali zjistit víc, než že je to koktejl nějakých, pokaždé trochu jiných virů a tak tomu říkají velmi učeně CCD. Neumím anglicky, ale je to nějak Colony Colapse Disorder a česky něco jako zrtráta řádu nebo pořádku včelstva a nebo rovnováhy. Mezitím se k tomu připlete parazit Varroa destructor a tak vědečtí prostituti vše svedou na něj. Ale ten včelstva nezabíjí, jen jen vždy u jejich smrti stejně, jako je každý voják padlý v boji, ale i zemřelý na infekci nebo jinak, vždy zavšivený. A tupec myslí, že vojáky zabíjí ty vši.

Na internetu se na toto téma objevily informace a pak zmizely. Protože přece není možné, aby včely, když vyrábějí tak skvělé a léčivé produkty, mohly konzumovat něco tak ohavného, jako je voda z louže nebo smradlavá shnilá voda ze hřbitovní vázičky, kompostu, shnilého pařezu nebo škarpy, kam stéká rozpuštěná posypová sůl olej z motorů atd.

Dámy omouvám se, stručněji to nejde a nebo to já neumím, mladý by vám to řekl stručně bez vysvětlení: TO NEŘEŠ!

PS Je to mnohem složitější, ale nevčelařkám jako vysvětlení podstaty snad dostačující. Domnívám se, že ani psovi nejde o chutnost vody, kterou chlemtá, pudově ví, co je pro něj dobré.

Ahááá?? Děkuju- tohle mě vůbec nenapadlo s tou plísní!! Zatím jsem ten Váš příspěvek jen proběhla, podrobněji přečtu později, ale i v té rychlosti - díky za vysvětlení, mi to přišlo divný právě, že by včely do toho nejlepšího produktu, který vyrábějí, dávaly humusy. Tak se zase ukazuje, jak moudrý  voni, holky , jsou. 

edit - nedalo mi to, pročetla jsem si to v menší rychlosti a znovu díky 

jako vysvětlení podstaty snad dostačující. 

ano, ano - stačí výborně. 

Zajímavé.

Já to vždycky brala tak, že ta voda v ptačím pítku, co včely pily, je de facto čistá. Nikdy nepily žádnou vodu, na které by byl povlak nebo která by smrděla. Dešťová voda není automaticky závadná. 

Ten kus dřeva, přes který vodu sosají v sudu, mi vždycky připadal jako houba a filtr v jednom. A mech, který jste zmiňoval Vy, je svými filtračními schopnostmi dobře známý. 

Ale asi máte pravdu - vždyť i lidské tělo umí využívat volné radikály ve svůj prospěch, tak proč by neměly něco takového umět včely. 

No ony to ty včely nepijí proto, že by v tom byly nějaké ty fantastické chemické látky, ale proto, že jim to chutná. Proto píšu, že ta voda má prostě chuť 😀 No a to má samozřejmě proto, že jsou v tom rozpuštěné ty látky. A vodu, která by jim nechutnala, prostě včely nevyberou. To je jednoduché. Totéž psi nebo moje slepice. Pokaždé, když slépkám vyčistím pítka a naliju čistou vodu (jedno jestli z kohoutku nebo dešťovku), ukřivděně po mně mrskají očkem a jdou se napít louže z plachty…

To je tak. 

My samosebou dodržujeme elementární hygienu, jen včelař ví kam mířím. Totiž. Za komančů v padesátkách a šedesátkách bylo embargo - dnes  se říká sankce, uvalené imperialisty na socialistický blok na včelí vosk. Vosk ale nešel nahradit ve zbrojním průmyslu. A tak soudruzi udělali osvětu mezi včelaři ve msylu ani jedno zrno nazmar, akorát si za to dosaďte ani deko vosku nazmar. No a nějaká soudružská ekonomická palice spočítala v Českoslovesku milion včelstev, krát že každou zimu v každém úle zplesniví spodní rohy plástů ve váze vosku asi 100 gramů x milion včelstev a došel k astronomickým tunám vosku. Ano, je to 100 tun vosku. No a jak na to? Nadělat v úlech tak zvaná očka a týrat včely v úlech s mnoha očky + prodyšným stropem průvanem. Sice v úlech dolní rohy už neplesniví, zato každý rok padne, když je to dobrý rok, v republice jen čtvrtina včelstev. Avšak některý rok taky polovina a jsou oblasti, kde padne 90 a víc % včelstev. Já očka, paroprodyšné stropy a jiné nesmysly nemám a tak zvaně zužuju, což prý moderní včelař nemusí a tak mi nic neplesniví a přitom netýrám včely průvanem. Proto nemám nikdy ani jediný úhyn. Tak jednoduché to je, ale drtivě drtivé většině ze 60.000 českých včelařů se to vysvětlit nedá. Pohrdají bolševíkem a posmívají se, ale dodnes plní komunistický stranický úkol v šetření voskem. 

Trapné že? 36 a půl roku po pádu komunistů. Už není embargo, ani zbrojaři už nepotřebují vosk a dovážet se dá cokoli, ale tupí včelaři neucpou očka a nedají místo sít ve dnech a sít ve stropech nahoru obyčejný igelit. Na něm se v předjaří sráží voda a moje včely nemusí ven pít kdejaký humáč. Ale když potřebují asi toxiny z plísní, nějaké minerály a nebo nějaké ionty, kdo ví co, i moje včely někdy jdou na vodu, které bychom se nedotkli. A odborné zdroje zarytě mlčí, protože asi není dost politicky korektní aby se připustilo, že včely vyhledávají z lidského hlediska vodu přinejmenším podezřelou. 

Ale klid, do medu se ta voda nedostane, nemá jak.

Děkuji vám milé dámy za zájem o našeho koníčka🙂😉👍