Protože se povídání o klenech dostalo do úplně nesouvisejícího vlákna, zakládám toto.
Tak jsem před chvílí prohlížel kleny. U zastávky busu, kde se snadno parkuje, jsou zmrzlé. Je to sice asi klen, ale s menšími listy, je jinačí a zjevně rozkvetl dřív. Normální kleny o kus dál bohatě kvetou a doslova hučí - 13:00 hod - včelami a ty se nezdržují pylem. Tudíž je z nich nektar.
U jednoho, s divným listím na pohled, pochodují zástupy mravenců velkých, ale spíš černých - je to u silnice v polích a ne v lese - do koruny stromu a druhá karavana míří z koruny dolů. Zparchantělé listy mají řapíky obalené mšicemi a tak některé kleny asi poskytují medovici.
Včera jsem zaznamenal na České Sibiři 420 mnm první kvítky malin. Vážení, začalo to!
Na smrku medovici neumím najít, ne jen dneska, nikdy.
Včera jsem taky pozoroval přinášení doslova obřích rousků tmavě žlutého, nebo sytě žlutého pylu, jiného než má řepka. Netuším z čeho by byl.
Inkarnát dobrý, snůška ale malá, u nás mizivá. Je z něj dost pylu a nektaru určitě na uživení. Možná v nižší poloze zameduje, uvidíte. Já mám smůlu na jezevce, nesejí tu nic zajímavého. Kolem jednoho stanoviště je letos asi 150 ha kukuřice…
Právě volal Petr, že ani u nich, o 60 m níž a už mimo Sibiř, zničil mráz jen asi čtvrtinu klenů, zbytek začíná kvést. Ale nebyla na nich jediná včela. A tak mají asi někde něco zajímavějšího.
Tak dnes navečer po 18 hodině slušná snůška na obou stan, nemám ponětí z čeho, včely nenesly pyl a dosedaly velmi ztěžka. Kolem úlů to vonělo, pravda, jindy bývá vůně silnější a let intenzivnější. Mě stačí když příslovečně kape, nemusí pršet😉😊.
Zítra jdu vytáčet. Při přípravě jsem udělal inventární objev = dva nástavky medníkových rámků s vylepenými M, jako když je nadeš!
Ve včelách jsem 4 dny nebyl. Petr jo a nic se pořád nechce rojit. Ne, že bychom si stěžovali, ale zdá se mi to divné…
V květnu se těžiště včelí pastvy postupně přesouvá z lesů a ekotonů jejich okrajových porostních plášťů blíže k obcím až do jejich intravilánů, kde rozkvétají velké plochy pampelišky lékařské, na kterých včely sbírají v dopoledních hodinách dostatek nektaru i oranžového pylu.
Postupně rozkvétá řada druhů ovocných dřevin, z nichž některé patří k nejkvalitnějším zdrojům včelí pastvy. Ještě kvalitnějším zdrojem nektaru i pylu než třešně jsou višně. Později rozkvétají hrušně poskytující mnoho kvalitního nazelenalého pylu (poněkud méně atraktivní nektar) a jabloně, které jsou bohatým zdrojem nektaru i světle žlutohnědého pylu.
V květnu se těžiště včelí pastvy postupně přesouvá z lesů a ekotonů jejich okrajových porostních plášťů blíže k obcím až do jejich intravilánů, kde rozkvétají velké plochy pampelišky lékařské, na kterých včely sbírají v dopoledních hodinách dostatek nektaru i oranžového pylu.
Postupně rozkvétá řada druhů ovocných dřevin, z nichž některé patří k nejkvalitnějším zdrojům včelí pastvy. Ještě kvalitnějším zdrojem nektaru i pylu než třešně jsou višně. Později rozkvétají hrušně poskytující mnoho kvalitního nazelenalého pylu (poněkud méně atraktivní nektar) a jabloně, které jsou bohatým zdrojem nektaru i světle žlutohnědého pylu.
Tak to je jistě pravda, nicméně je to už cca 14 až 21dní pasé.U nás z toho jmenovaného leda pampelišky.
tak jsem byl okouknout sousedce krušinu a nejenže je napučená, dokonce už je tu a tam otevřený kvítek a to dokonce i u nás, skoro v šesti stech metrech. kvést vydrží do září včetně, takže pro včely moc užitečný keř, navíc by měl růst skoro všude, i na podmáčené půdě.
Kdybych neseděl, padnul bych po přečtení této vaší věty na pr.el! Nemusím vysvětlovat kterému ženskému orgánu se na Podblanicku říká krušina, že ne. A že je napučená je ještě kouzelnější.
Díky vám jsem se měl prvně od rána čemu pousmát, děkuju vám.
Odpověď na příspěvek uživatele Tom50 z 16.05.2024, 23:03:11
tomu se tak asi říká všude, byl to trochu záměr🙂 na větu o tom, že vzrostlá krušina ukojí dychtivé sosáky od května do září jsem ale nakonec odvahu nenašel🙂
tomu se tak asi říká všude, byl to trochu záměr🙂 na větu o tom, že vzrostlá krušina ukojí dychtivé sosáky od května do září jsem ale nakonec odvahu nenašel🙂
Hm, neříká. Slyším to poprvé, ale jsem ráda,že vím na co si dávat pozor.😜
Tak vám ještě přidám, jak vidím, něco se z naší přenádherné řeči pomalu vytrácí a lidi už neznají význam některých slov.
Pekař dělal ručně pletené housky, byly velmi pracné. Tak se paralelně dělaly lacinější jakési bochánky ze stejné várky těsta a ty byly také podlouhlé (stejný “půdorys” jako houska), jen nebyly pletené a po uhnětení se podélně na horní straně nařízly. Na Soběslavsku se jim říkalo půlina a to slovo mělo i ten košilatý význam, tady u nás krušina a zase týž dvojí význam.
Ovšem pozor, krušina olšová se nejmenuje od toho orgánu, jak si asi každý myslí. Nedávalo by to přece smysl. Ona se jmenuje podle vlastnosti svého dřeva. To středověce prastaré slovo je už dokonale zapomenuté a přežívá už jenom v názvu tohoto keře. To slovo ke kruchý s výnamem křehký a tak to, co má kruché dřevo a je to ženského rodu = rostlina, je pak krušina.
Do jisté míry název krušiny ještě připomíná křesťanskou prosbu k Bohu, kterou Češi zkomolili (povinná kázání byla v latině a tak nikdo neměl tušení, co fráterník říká, ale poslouchat to každý musel) na často opakované “zaklínadlo” krleš. To je ve skutečnosti z klasické řečtiny, zní kyrie eleison a znamená pane smiluj se.
Možnám bychom se mohli vrátit k sice méně zajímavé včelařině, ta je však předmětem tohoto fora.
