Nevěřím na alarmistické kecy ekoteroristů o invazivnosti žádných rostlin. Mám vlastní zkušenost například s netvařcem a netýkavkou žláznatou. Netýkavka některé roky vypadá, že vytlačí všechno, další rok je vzácná a nebo po několika letech. Shodli jsme se na tom s Tom4. Ten už svoje pokusy s netvařcem vzdal, já ještě ne, byl jsem nepatrně úspěšný, ale rostliny se tři roky nijak nezvětšují a nerozrůstají kořeny a nevysemeňují. Myslím, že má příroda sama i bez lidí mechanizmy obrany. Někde se prostě některému druhu nedaří. Nevěřím, že by třeba obří bolševník, zavlečený na Karlovarsko darem knížete Metternicha před více než 150 lety, dodneška už nazaplavil celé Česko a půl Evropy. Ani akát se zjevně nešíří nijak agresivně, v Evropě je několik set let. Někde, třeba skály nad Sázavou (znám dobře střední tok), tedy někde je to jediná rostlina, která na některých místech umí žít. Ale třeba v místě, kde nyní žiju a včelařím, je akát nesmírně vzácný a vlastně tu neexistuje. To ale ze včelařského hlediska nevadí, tady akát stejně nemeduje nikdy kvůli velké nadmořské výšce. Jenže on nemeduje ani v každé nížině, patrně mu něco chybí v půdě a nebo vadí “průvan” nebo prostě mikroklima nutné, aby medoval.
Podobné je to s netýkavkou žláznatou. Někdy se sama někde tak rozšíří, že vypadá, že zničí všechno a hned další rok je na stejném místě vzácná a nebo zmizí úplně.
Kolem Soběslavi se na mokrých loukách vyskytuje masově rozrazil klasnatý ve své obyčejné nevyšlechtěné formě. Je nesmírně a traktivní pro včely a to i za největších poledních hiců. Moje pokusy přenést ho na Podblanicko selhaly úplně (asi proto, že jsem přenesené “drny” dal do močálu k řece). Myslím, že kde jsou pro kterou rostlinu vhodné podmínky, uchytí se sama. Když se jinam dá úmyslně, patrně pod sebou vyčerpá živiny a vytratí se a nebo její semena nevyklíčí asi pro nevhodné podmínky.
K netvařci ještě toto. V místě, kde jsme ho s Tom4 získali - zpevnění náspu dálnice v jedné lokalitě, doslova drnčí včelami celý den. Tady u mě si ho včely nevšímají, nanejvýš sem tam nějaký čmelák. Asi tu nemeduje. A nebo je tu v době jeho kvetení něco mnohem atraktivnějšího. Mimochodem, to samé je s netýkavkou žláznatou. Když se začala masově objevovat, byla pro včely atraktivní. Už několik let na ní včely nevidím. A mám jí na zahrádce (měl jsem) a tudíž na očích ráno, v poledne i večer a nulový zájem od včel. Zajímá ale čmeláky a tím je i pro mě zajímavá.
Co se týče Netvařce, téma zcela objasnil Tom50, vzdal jsem pěstování, ačkoli jsem se po několik let snažil jím osadit zdejší pustou mez a násep podél cesty. Netýkavky- předloni jich bylo nepočítaně, dokonce jsme sbírali ne úplně zralá semínka a sušili, chutnají zlehka po oříšcích. Ano, jsou jedlé, stejně jako květy. Loni jich bylo pár a letos na zahradě “opatruji” jedinou rostlinu, úplně zmizely. Rozrazil klasnatý jsem vysadil loni včelám, velmi pěkné sazenice-odkvetly a zmizely. Prostě se sem nehodí, nedaří se jim. S netýkavkami je to však pro mě záhada. Invazní rostlina…
Odpověď na příspěvek uživatele tom4 z 18.09.2024, 15:46:15
Zkuste komonici, podle popisu by vám tam mohla jít. Suché náspy miluje.
Můj názor je, že krajinase mění a přizpůsobuje podnebí. Bohužel jí v tom brání ekologisté.
Pajasan, který se snaží vyhubit adoufám že marně, je nádherný, nektarodárný strom, který donedávna rostl na pár místech. Jak krajina vysychá a otepluje se, přirozeně se tozšiřuje do nejsušších a nejpoškozenějších míst. Tam, kde nenajde míso které je odhalené a suché se neuchytí. Ekologisté místo, aby přijali fakt, že se podnebí mění , ho hubí a myslí si, že tam znovu porostou naše domácí stromy. No, neporostou, je sucho, je horko, a bojtak jak to provádí je bojem s větrnými mlýny. Ale nejspíš je to dobře živí.
Medují javory, po 3 letech to vypadá zase na javorový med. Z česen se line pronikavá vůně. Přes den 20 - 22 stupňů má být celý týden, vypadá to velmi slibně. Javorový med je za mě jeden z nejlepších, je tmavší než většina jarních květových medů a dobře se prodává. U nejlepších včelstev mám 3 nízké medníky. Co je obdivuhodné a vždy mě dostane je jak rychle se v tomto krásném počasí rozjíždí slabší včelstva.
Začala tu kvést jabloň. Patrně nemeduje při nižších teplotách, včera na ní nebyla jediná včela. Bylo asi jen max 14 ve stínu a snůška z něčeho byla. Bylo chladně větrno. Třešně jsou odkvetlé. Zapomenuté zásobní rámky venku včely vůbec nezajímaly.
Řepková pole pořád, už čtvrtý den, jen žloutnou. Řepka asi čekala na vodu a včerejší chladno jí nepopohnalo. Nevadí, je něčím vždy postříkaná a zameduje až po odkvětu hlavních květů, když nakvetou spodní odnože. Z těch už semeno nejde sklidit a tak to už jezevci nijak nestříkají.
Právě tu skončily javory mléče. U těch jsem také vypozoroval, že do 18 z nich sbírají pyl. Jak se udělá tepleji nad 18-20, asi v tom také hraje roli vzdušná vlhkost, nálet na mléče se znásobí a většina včel se nezdržuje pylem.
Včera jsem jel z Bystřice u Benešova směrem na Votice a nepřijde mi to Podblanicko jako špatná oblast pro včely, spíš to vypadalo jako včelařský ráj. Všude aleje ovocných stromů, pastviny a louky plné pampelišek, zurčící potoky a malebné rybníčky obklopené vrbami a javory. Všude krásné smíšené lesy a lány řepky. Pak jsem jel přes Českou Kanadu a tam už byly jen husté smrkové lesy a pastviny.
Odpověď na příspěvek uživatele M.S. z 27.04.2025, 16:18:10
Škoda, že jste se nezastavil. Když jste plánoval cestu mohl jsem vám dát telefon. Viděl byste vidět in natura, jak a v čem včelařím.
Ano, je to tu nádherný kraj. A děkuji za pochvalu a ocenění. Kdybyste ve Voticích odbočil na Jankov (velvo), mohl jste po 8 km navštívit bojiště poslední velké bitvy Třicetileté války (6.3.1645) - silnice vede kolem a nebo spíš přes něj a po dalších 7 km od bojiště žiji a včelařím (vzdušnou čarou asi blíž). Bojiště je na kopci, nebo spíš náhorní planině a je odtud daleko vidět.
Když jste z Votic vyjel ten krpál, “Kanada” byla vlevo, přijel jste po pár km do Miličína a to je střed České Sibiře.
Stavím se snad příště. Budeme jezdit dvakrát do roka na hřbitov, takže zase na podzim. Kolem Jankova jsme jeli. Pak přes Zvěstov a po úzkých klikatých silničkách na Mladou Vožici. Pak jsme to vzali na Chýnov a nahlédli do jeskyně. Opravdu malebný kraj. Tvrdím, že každý z krajů naší vlasti (svoji vlast beru jako Československo) má něco do sebe, netřeba se plahočit kamsi přes půlku zeměkoule.
Tady opět medují javory, po 2 chladnějších dnech. Ještě tak týden a konec.
Odpověď na příspěvek uživatele M.S. z 27.04.2025, 17:20:30
Pak jste jel 20 metrů kolem mých včel (nejsou vidět), pak skrz pár činžáků - bývalá hornická kolonie a na jejím konci točna pro bus. U ní důlní vozík a panely naučné stezky. Pak jste patrně projel vsí Vyšetice, kde se narodil spisovatel Bohumil Říha. Já tady odsud ale nepocházím, jsem z Vlašimi, tady jsme náplava teprv 7 let (a měl jsem tu být o 30 let dřív!). Pro včely je to tady mnohem lepší. I když Sibiř. Třeba tady ještě kleny nerozkvétají.
A ano, moje vlast je Československo, jsou to nejhezčí země na světě. A skvělí lidé. Někteří, většina.
Chlapci s tým Československom mi z duše hovoríte…po roku 89 a uvolnení ciest do zahraničia sme postupne objavovali svet ale k moru som chodil len každý druhý rok kvôli deťom..medzitým vždy v lete som navšívil hory a a keďže som mal schodené Nízke aj Vysoké Tatry, tak moje nezabudnuteľné dovolenky boli doma, doma v Československu - Šumava, chata pod Snežkou, Jeseníky, cesta po zámkoch južných čiech ale aj matička Praha hoci tam žiadne hory neboli….to Klaus s Mečiarom dobre vedeli prečo nemohlo byť referendum o rozdelení Československa..😠
U mě je ve stínu 13, polojasno a protivný SV vítr. Je asi střední snůška. Asi 70% pylu je z hlohu, asi 20% z končící pampelišky, jabloně jsou odkvetlé. Začíná klen, zbytek pylu je z něj. Ani jediná včela nenese žlutý pyl a tak řepku postříkali pořádně. Jsem raději když na řepku nejdou.
Udělal jsem pokus. Vlastně za celý život nevím, zda včely berou krmení když je snůška. Rozmixoval jsem zastudena neprodejné zbytky květového medu ve studené vodě a studené dal po poledni po asi litru 4 vč česnovými krmítky. Večer bude jasné, zda to vezmou. Pokud ano, rozmixuju vyřezané plásty s tuháčem a dám včelám. Taky nevím co se zásobami z uhynulých vč a toto by byla možnost jak recyklovat med. Cukrem jsem nekrmil vůbec a nebo nepatrně - nebraly mi to vloni v létě a tak ty zásoby jsou med. Otázka je, jestli lze rozmixovat i zakladené plásty, panenské jdou snadno. Na rozmixování zakladeného díla s košilkami moc nevěřím. Navíc výluh z výkalů včelího plodu a tak tohle by bylo lepší krmit jen oddělkům, aby se to nedostalo do medu. Uvidím, vyzkouším.
Pod několik vč jsem dal před týdnem až dvěma týdny truhlík s tuháčem pod TL, tedy na dno NN s tuháčem, pak TL a pak VN + medníky. Idea je, že když bude zima, budou postupně žít z podstaveného tuháče, proptože dole jsou jim zásoby nanioc a neměly by brát med z medníků. Jestli to berou nevím, nerozebíral jsem to. Ale na česnech je vidět bílé krystalky nerozpustné melecitozy. Tak to asi berou.
Výsedek všech těchto pokusů tu na CHZ postupně zveřejním.
U nás hloh kvete, ale včely jsem na něm neviděla. Kvete mohutně řepka, jírovec a začíná kvést jetel inkarnát. Některá včelstva měla úplně plné medníky, tak jsem rychle podhazovala další nástavky. Uvidíme😃
tady hloh kvete a je plný včel, ale jen medonosných, takže celkem nudná rostlina. ale asi hodinu jsem strávila u trsu rýtu žlutého a to je jízda skoro jak pampelišky a výběr hmyzáků nepočítaně.
Odpověď na příspěvek uživatele Bodlinka z 07.05.2025, 21:52:15
Pro vaši informaci (přesněji si to najděte). Některý hmyz má nějaký problém s hustotou nektaru a příliš hustý nedokáže nasávat. Patrně proto některé rostliny jiný hmyz než včely ignoruje. Kupříkladu jalové trnky navštěvuje jiný hmyz, včely velmi sporadicky = jalově řídký nektar. A na šeřík včely nejdou nikdy, ale určití hmyzáci jo. Jsem sice ateista, ale musím připustit, že Bůh to vymyslel dokonale.
I v té zimě je snůška. Není jistě nijak vydatná, ale je. Objevil se jinak žlutý pyl než má řepka, netuším z čeho. Pořád kraluje hloh. Ubylo pylu z klenu. U javoru mléče mám vypozorováno, že do 18 stupňů z mléče sbírají pyl. Kdo to nezná tak mléč je dávno odkvetlý a uvádím ho jako PŘÍKLAD! Jak teplota přeleze 18, včel na mléčích přibyde a nezdržují se s pylem a téměř ho přestanou sbírat, určitě jeho sběr silně omezí. Možná, že i klen, aby medoval, potřebuje vyšší teplotu a pak je třeba nezajímá ani pyl tolik, jako hloh.
