Co právě kvete pro snůšku

Už je jasné, že u nás letos nepokvetou lípy, vůbec nenasazují na květ. Stejně tu nemedují, ale domnívám se, že si z lip přinesly hodně snad hodnotného pylu. Hlavně pylu, který není z obdělávaných stříkaných polí.

No to je pravda, už jsem také pokukovala, kdy budou lípy, a přišlo mi, že se nějak nechystají…

Fakt?? ☹️ nemůžou jen čekat? U nás taky to nekvete, ale připravený jsou.

Mám za to, že to způsobí jarní mrazy, stejně, jako u akátu. A také jde o nadmořskou výšku, čím výš, tím je rozkvět pozdější. 

Navíc tu máme lípy dvě + bezpočet kříženců. Pro včely a včelaře je významná pouze lípa srdčitá, lidově malolistá. Tou tady na Podblanicku končí snůška v tom roce (vyjma let s melecitozním “tuháčem”). Lípa srdčitá tady obyčejně rozkvétala po 1 -5.7. a končila po 10-15.7. Nyní je to asi o týden posunuté do června.

Kolem 10.6. rozkvétá lípa velkolistá a ani ta tu nepokvete. Lípy, když pokvetou, už od května nasazují květní stvoly s listenem a poupaty. To lípy u nás letos nemají.

U nás už kvetou a krásně voní.

aha! díky. No jestli jsem dobře koukala - zběžně zatím - tak  nasazíno mají……….. tak by vykvést měly??? Budu hlídat. My jsme sice ne moc daleko od Prahé, ale zase takový tak trochu podhorský klima. 

Objevil jsem silně ulepené listy na osice, tak, že to nepamatuji, jenže bylo krátce po poledni a vše suché. Patrně večer a brzy ráno z toho něco je. Na dubu nic, kleny a mléče nevím. Smrky “mlčí” také. Pyl je vidět z 80% jednoho druhu, jakýsi šedo khaki, nebo jak to popsat, netuším z čeho ho nosí, v jiných letech si ho v tuto dobu nepamatuju. Kvetou vlčí máky, ale v úlech vůbec není vidět černý pyl z nich. Zvláštní, v jiných letech ho obírají vehementně. Teď mi dochází, v jiných letech kvete lípa srdčitá, před ní velkolistá a tak nosí pyl z ní. Když letos lípy vypadly, mají jiný zdroj pylu, netuším ale jaký. Pořád rozkvétají ostružiny, máme tu několik druhů a kvetou tudíž postupně a dlouho. Na “kliku” to jistě není, ale včely mají podnícení a zábavu a smetanovo šedý pyl. 

Letos hojně navštěvovaly netvařce a ty pořád ještě kvetou. Jsou dny nebo denní doby, kdy na netvařci není včela a za dvě hodiny drnčí včelami, zajímavé.

https://cs.wikipedia.org/wiki/Netva%C5%99ec_k%C5%99ovit%C3%BD

aj ja som našiel listy na lipe polepené od medovice ale zasušené, podľa pohľadu do medníkov sa im asi zber tej medovice nedarí, tak strašia včely aspoň na kvete lipy…

Přivstal jsem si a v půl šesté, 16 stupňů, silná snůška, stejně jako večer vůně kolem úlů. Jiná než zjara, jakoby “nenápadná”.

Na osice a smrku ani včelička, pár jich obíralo dub. Tak je snůška asi z něj. I když mám za to, že meduje na listu něco jiného vydatněji. Na nekvetoucí lípě není včela a nemá nijak ulepené listy. Pylem se včely nezdržují. V půl deváté už sem tam pyl vidět byl,  šedo khaki, netuším z čeho.

Tak dnes v 9 ráno hukot z neposečeného trávníku, který jsem byl líný “včas” posekat - jitrocel, málem monokultura. Nevím zda má jitrocel nektar, ale včely, na každém “klasu” jedna sbíraly pyl smetanové barvy v obrovských rouskách. Pravda, zahrádky ani ne dva ary, ale tohle snad už mohlo být významné, navíc jitrocel kvete všude. Je to léčivka a tak je pyl možná taky lepší než jiné pyly, hlavně ale zpestřuje nabídku a tudíž je proti pylové monodietě. Moc o tom nevím, ale Goro pestrosti pylové nabídky přikládá velkou váhu a je dobré zkušenosti a názory praktiků brát velmi vážně. 

A pak že se lenost VŽDY nevyplácí, omyl, někdy je dobrá.

https://cs.wikipedia.org/wiki/Jitrocel_kopinat%C3%BD

Další, pro mě hezkou a včelařsky zajímavou rostlinou je čekanka obecná. Včely jí obírají, jako chrpu polní i luční, i za letních hiců v pravé poledne. A hezká je i romantická pověst o modrých očích slovanského děvčete, které čeká u cest na návrat milého z vojny. Ale bude to na tisíc % jinak, latinsky je to cichorium a výslovnost je s k, mimochodem odtud název kávovinové předválečné náhražky = cikorka, protože z praženého kořene čekanky se vyráběla a vyrábí (melta) dodnes náhražka kávy, v meltě je spolu s praženým žitem. No a já slyším ve slově čekanka spíš tu cikorku, “cikorii” než smutné děvče. Ale nechci být za kaziče romantických skazek a tak třeba na tom děvčeti, co čeká milého, něco je.

https://cs.wikipedia.org/wiki/%C4%8Cekanka_obecn%C3%A1

Jitrocel kopinatý poskytuje včelám velké množství kvalitního pylu, který dělnice odnášejí do úlu ve světle žlutých rouskách.

roky sledujem a aj tento rok je to fakt, že včely zo skorocelu/jitrocelu  zbierajú kvalitný peľ práve v čase, keď začali chovať zimnú generáciu

…čím viac druhov peľu tým kvalitnejšia kašička pre larvy… včelár ani nevie kde všade ho včely zbierajú… pri plne kvitnúcich  ovocných stromoch kde je peľu ojojoj.. som bežne videl včely ktoré chodili v tom čase aj na margarétku/kopretinu …

Na kopretině jsem včelu jakživ neviděl, neviděl jsem včely nikdy ani na sedmikrásce. A letos na sedmikrásce ano, dokonce letos zjara několikrát a tak mám naději na životní premiéru s kopretinou.

Dnes jsem na stan R objevil louku plnou chrpy luční, v odpoledním podmračeném dusnu obleženou včelami. Přesněji žádný objev, vím o ní, rozkvétá tam každý rok a díky nesekání luk až do podzimu mají včely podněcovací pastvu po dlouhou. Na valšimsku tento druh chrpy zcela chybí, tady je to v tuto dobu a až do podzimu hojná rostlina. Ale úly jsou tam plné zvláštně zrzavě jasně oranžového pylu. Netuším, z čeho je. 

https://cs.wikipedia.org/wiki/Chrpa_lu%C4%8Dn%C3%AD

Další vynikající včelařskou rostlinou je rozrazil klasnatý - 

https://cs.wikipedia.org/wiki/Rozrazil_klasnat%C3%BD

Jenže, tady u nás vůbec neroste a není v celém Podblanicku. Znám ho od řeky kolem Soběslavi, kde je velice hojný a na každém klasu je vždy několik včel a i za poledního hicu. Moje pokusy ho přenést dopadly špatně, patrně tu něco chybí v půdě. Pokoušel jsem rozházet po létě u Lužnice posbírané klasy kolem Blanice a i vyrýpnout kusy bahnité nesekané louky od Lužnice a zasadit kolem řeky. Marně.

Další, údajně pro včely skvělou rostlinou je kyprej vrbice. Ta tady sice, nijak hojně, roste, ale pro včely tu je nezajímavá, nevidím na ní včelu. 

https://cs.wikipedia.org/wiki/Kyprej_vrbice

Další zajímavá rostlina je kycol, neboli starček vejčitý, včely z něj mají mnoho žlutého pylu a patrně i nektar. U nás právě rozkvetl.

https://cs.wikipedia.org/wiki/Star%C4%8Dek_vej%C4%8Dit%C3%BD

Velmi zajímavá je i konopice sličná, správněji velkokvětá. Na tu přes den včely moc nejdou, asi jí zaschne nektar. Ovšem po ránu je hojně navštěvovaná včelami. Sběru pylu jsem si nevšiml.

https://cs.wikipedia.org/wiki/Konopice_velkokv%C4%9Bt%C3%A1

Bohužel na u nás velmi hojné škardě včely není vidět nikdy, zdá se mi bezvýznamná, asi tu mají včely ve stejné době atraktivnější zdroje. Škoda, škarda je tu velmi hojná, z jiné lokality před 40 lety pamatuji na škardu jako mohutný zdroj pylu a možná i nektaru.

https://cs.wikipedia.org/wiki/%C5%A0karda_dvoulet%C3%A1

Tak mě se na zahradě kyprej trochu “vymkla”, vysemenila se velmi hojně a včely ji navštěvují buď dopoledne, nebo až později, k večeru.

Mám nějakou uživovací snůšku, netuším z čeho. Včely neslídí, kolem úlů to sice nepatrně, ale voní a včely jsou na česnech v řadách a větrají. 

V úlech je dostatek pylu, ne jako v jarní snůšce, kdy omezují matky v kladení, ale je ho tam dost. Nyní ho dávají do věnců kolem plodu, nebo spíš podkov a nedělají už desky jako zjara a v časném létě. Tento pyl bude překryt zásobami a zmizí z očí. Pyl je podle barvy nejméně 7-8 druhů a tak žádná monodieta nehrozí. Na polích není nic, ani plevele - nic v suchu neroste a tak netuším, z čeho různorodý pyl nosí. Včely vidím na divokém bílém jetelíčku, i za poledního úpalu. Stejně tak navštěvují chrpu luční, která tady kvete na všech loukách velmi masivně. Za největšího poledního hicu vidím i dvě včely na jediném květu, často se se smetanovým pylem vůbec nezdržují.

Kvetou různé bodláky, včely milují lopuch, ale všechny bodláky jsou pro ně atraktivní. Bohužel tady vůbec nerostě bolák zelinný, který je vynikající nektarodárnou rostlinou. Několik let zpátky včely nebyly vidět na netýkavce žláznaté, letos je zajímá velmi.

------------------------

Nezačal jsem nijak léčit, sice jsem si koupil gabon a spolek ho dodal včas, ještě váhám a dám ho jen polovině a až v září na jeden měsíc. Fumigaci až asi před vánoci a sice acetonaerosol Varidol. 

Nějak jsem nedokázal začít krmit, nic není bez zásob, patrně se letos jen dokrmí. Je zvláštní, pro mě rekordní a asi nezažitý rok. Ovšem mám info, že v mém okolí většina med nemá a nebo nepatrně. Adamiti letos prý těžce zaplakali. 

Jinde na totmo foru se píše, že nejen v Čsku, ale i na Slovensku je “divný” rok, vč úplně přestala plodovat, většina nemá žádný pyl. Je to divný rok?

Ne tak docela, mě divný nepřijde a napadá mě vysvětlení. Mikrovlny to nebudou, ani v sedmdeátkách tak populární a dnes úplně zapomenuté skvrny na slunci a ani ozonová vrstva, ze které se svět málem hroutil. O jejím stavu referovyly denně všechny televize a noviny, nesmyslně a zbytečně se předělaly všechny ledničky i spreje, aby byly bez freonu a dnes ani po ozonu pes neštěkne. Ano, pamatuju toho hodně a to jsem davová bláznovsvtí zdaleka nevyjmenoval všechna.

Co se podle mě děje? Obecně se ví a je logika, že když je sucho, rostliny netvoří nektar, jedou v úsporném režimu a nektar rovná se voda. Ovšem málo se ví, že rostliny zastaví produkci i pylu, snaží se přežít a trávy se už rozmnnožily, a tak kvetení druhé seče je už z hlediska přežití trav sekundární. Také v létě a na začátku podzimu už toho moc nekvete. (zlatá pylová monodieta, že? tedy kdyby aspoň ta byla!)

Vč moc nelétají, na co? Když rostliny nemají nektar ani pyl, i medovice je “vlhkost”, tudíž i rostliny šetří vodou. Možná si i někdo další všimnul, že břízy, javory, jírovce a další dřeviny a některé keře také, shodily listí částečně a něco úplně. 

Ovšem já mám některá vč v neuvěřitelné síle a aktivitě, jsou to ta, která se vyznamenala v medovicové snůšce. Ta vč, co na medovici nejsou vůbec a nebo aby se neřeklo, ta jsou nyní očividně slabá a zaostávající. Podle mě to jsou méně aktivní “líná” včelstva.

To samé oddělky. Některé jsou pěkné, jiné nějak přežívají a tak když jinde píše coma, že zlikvidoval “divný” oddělek, je to dokonalý příkald toho, jak má včelař uvažovat. Určitě ne sirný knot, ale s něčím to spojit. A mě se osvědčilo prostě to vysypat někam za úly, podobně jako když jsou trubčice. Na původním místě nesmí zůstat nic, nejlépe odstranit i podstavec. Včely se ihned začnou vžebrávat do ostatních vč.

A tady moje pozorování a prosím všechny, aby se v těchto případech snažili pozorovat, co nastane. Hostitelské vč, většinou to bývá jedno, nebo obě sousední - podle vzdálenosti místa zrušeného, většinu vžebrávaných včel přijímá. Některé ale ne a s těmi se strážkyně rvou. DOMNĚNKA, není to tak, že včely poznají, který jedinec je zdravý a může být posilou a který je nemocný, nebo má parazita (nebo je to letní včela, která stejně odejde) a toho nevpustí?

DOMNĚNKA, není to tak, že včely poznají, který jedinec je zdravý a může být posilou a který je nemocný, nebo má parazita (nebo je to letní včela, která stejně odejde) a toho nevpustí?

Tom vaša doměnka má reálne jadro, skutočne včely strážkyne v zdravom funkčnom včelstve dokážu podozrivú, chorú včelu nepustiť do úľa a ochrániť tak včelstvo…

občas potom nepustia ani vlastnú včelu ak má problémy s koordináciou pohybov (ožrala sa) po nedmernom požití šťavy so sliviek/švestek padnutých na zem a praslýc prezretých 

Pořád ještě sporadicky kvete pámelník, není na něm vidět včelu. Nakonec najednou včely nepohrdají netýkavkou žláznatou, kde berou pyl a asi i nektar. Jindy během roku je okupovaná jen čmeláky a samotářkami. Bohužel je jí tu nepatrně. Zavilí jezevci posekli louky s chrpou luční a tak zmizela i ta nepatrná snůška smetanového pylu z ní. Předtím zničili - zorali louku, kde bylo hodně čekanky. Ta je ale ještě dál než břečťan a ještě přes velký, asi 10-12 ha rybník a přes vodu údajně včely nerady létají. Ale moje kecy, že zničili louku, nebo že jsou jezevci zavilí, berte, prosím, s rezervou, oni nás všechny živí a nemají čím krmit a louka, kde se pase, odpočívá, je to ve skutečnosti pole. Polnosti a louky nemají kvůli včelám a včelařům!

Začíná kvést břečťan, nejbližží mají moje včely přes kilometr a není ho mnoho.

Brečtan u nás ešte nekvitne ale už má “namále”… v každom prípade som dnes sledoval letáče/česná a prilietajúce včely peľ nosili do každého úľa..nie ako na jar ale myslím že plod by mohli predsa len chovať… možno nebude situácia tragická…

To zní nadějně 👍

U nás zatím bez většího přínosu, většinou jsou včelky jen slabě “ušpiněné” od pylu, po deštích v minulém týdnu to bylo znatelně lepší, hlavně ze směsi pohanky se svazenkou, kterou jsem vysel nedaleko úlů…