Trnku má děda, ale u nás by využití neměla a na pití mi taky nechutná. Špendlík jsem navrhoval, že bych chtěl, ale byl jsem jediný takže uvidíme jestli to ještě prosadím. 😀 Ono špendlíků není moc - kolem ČB znám jen o pár starých stromů a co si pamatuji ještě z výletů na kole tak kolem Lišova, Třeboně apod… tak jsem neviděl snad ani jeden. Kolem Plzně to samé.
V neděli jsem viděl taky jen pár včel jako kdyby jen slídili. Jak zahrada u tich močálů tak na zahradě je o 2-3 stupně minimálně méně než v okolí + obrovská vlhkost takže to taky ještě potrvá.
Goro
Tak vzhledem, že tam budeme mít Třešeň, máme podzimní Jabloň, Vrbu, polomrtvé víno a další takže u nás asi nouze nebude a toho vína si třeba ani nevšimnou - to holt uvidíme, ale to bych řekl, že mi tam budou vadit spíše vosy nebo ptáci. Ne, že bych sledoval sousedy, ale tak letmě co jsem zahlédnul tak tam mají převážně jehličnany a žádný listnatý / ovocný stromy takže u nás asi bude rušno. Už teď nám tam lítá hodně Vrabců, Kosů, … leze hodně Užovek (minulý rok jsem tam našli několik mláďat) a včera manželky mamka posílala fotku Slepýše, ale z fotky jsem nedokázal poznat jaký to byl.
…ešte treba uvažovať aj keď včely neplánuješ chovať aby mali dosť peľu aj na podzim a zasadiť nejaký brečtan… a astrovky alpínske..
Odpověď na příspěvek uživatele goro z 08.04.2026, 10:39:35
Vím, že o Břečťanu padlo slovo, ale asi jsem nad něčím přemýšlel a nevnímal. 😀 Takže nevím jestli bude nebo ne. Astrovka vypadá zajímavě a vzpomněl jsem si, že jsem navrhoval Heřmánek. Myslím, že jsem ho tam dokonce viděl, ale nejsem si jist. Letos jsme tam měli docela dost Sněženek.
náhodně jsem nalezl tento strom. Kvete až koncem července. Za mě zajímavé. Jaké jsou zkušenosti. Děkuji.
Čtverák Danielův - Evodie (včelí strom)
Tetradium daniellii
Čtverák Danielův - nebo také včelí strom. Velmi zajímavý a atraktivní, opadavý strom původem z Asie. Vyznačuje se energickým růstem a mohutnou, zaoblenou, polootevřenou korunou. Borka je tmavě šedá, hladká, má lenticely. Naopak větvičky nesou olivově zelenou barvu a mají malé bělavé lenticely - postupně se zbarvují do šedohnědé barvy. Dorůstá do výšky až 20 m, dle podmínek pěstování. Listy se skládají z 5 - 9 protistojných listových článků a jsou 20 - 35 cm dlouhé. Každý list je vejčitý a zužuje se do špičky, 4 - 9 cm dlouhý s krátkou stopkou. Horní strana listu je tmavě zelená, zatímco spodní strana je světle zelená. Svou oblibu si získal pro svou dekorativní hodnotu, ale také pro své velmi pozdní kvetení, které je ceněné právě včelaři. Nakvétá koncem července až v srpnu malými, bílými květy, které jsou uspořádané v plochých latách. Na stromě se po květech začne objevovat mnoho načervenalých tobolek, které začnou odhalovat po otevření černá a lesklá semena, ty hojně vyhledávají ptáci. Po rozemnutí některé části stromu vás bude oplývat příjemná bylinná vůně. Užitečný strom, který je vysazován zejména pro své dekorativní vlastnosti, ale také schopnost do zahrady přilákat opylovače všeho druhu v době, kdy je vše již po odkvětu. Pěstování: Pro spolehlivé kvetení se volí plné slunce, snese i lehký polostín a teplé závětří bývá výhodou. Nejlépe prospívá v živné, humózní a dobře propustné půdě, dlouhodobé podmáčení mu nesvědčí. Toleruje mírně kyselé až neutrální pH přibližně 5,5–7,5. Doba výsadby vychází na březen až květen a září až listopad. Po výsadbě se osvědčuje pravidelná zálivka během prvních 1–2 sezon, později snáší i kratší sucho. Hnojení kompostem nebo pomalu rozpustným hnojivem na jaře podporuje růst i násadu květů. Řez se obvykle nevyžaduje, případné tvarování či odstranění suchých větví se provádí na konci zimy nebo brzy na jaře. V podmínkách ČR dorůstá nejčastěji 8–12 m výšky a 6–10 m šířky, v teplých polohách může být vyšší. Mrazuvzdornost vyzrálých stromů se v praxi pohybuje přibližně do -18 °C, mladé výsadby ocení mulč a chráněné stanoviště. Choroby a škůdci bývají spíše okrajové, při suchu se mohou objevit mšice na mladých výhonech. Pro dostatek prostoru se doporučuje výsadba s odstupem přibližně 5–7 m od dalších stromů a staveb. Vhodný je jako strom k posezení, protože prodlužuje období, kdy je v zahradě patrný hmyz a podpora opylení. V podrostu se osvědčují jarní cibuloviny, kakosty nebo kapradiny, které později tolerují lehčí stín koruny.
Odpověď na příspěvek uživatele Milda z 08.04.2026, 14:25:32
Tetradium daniellii, neboli Ampák, jsem měl možnost vidět na zahradě Vú Dol v době květu (myslím že to bylo v srpnu) a doslova hučel včelami 👍Jako pozdní zdroj pylu ideální…
Rozkvetla tu asi polovina třešní, dnes rozkvetly některé trnky (asi teprve 10%) a dokonce jsem na nich viděl včelu. Jednu. Rozkvetly některé vrby, smíšený les je najednou plný sasanek. Včely intenzivně obírají mléče. Rozkvétají pampelišky.
Jenžer snůška je kvůli extrémnímu suchu nepatrná, včelstva málem hladoví. TLumiče se zásobami od září jsou nyní velkou výhodou.
Bude to pruh, který má pohledově oddělovat zahradu u rodinného domu od frekventované turistické cesty a bránit prašnosti z pole. Povede z vnitřní strany plotu ze tří stran pozemku. Jsou tam vysazené keře, ale jsou malinké. Tak než narostou, mezi keře a plot chci vysít směs bylin. Na tom plotě se bude povíjet lichořeřišnice.
Za jednoleté mám vybranou komonici a slunečnici (a pár hlíz topinamburů, ten ale kvete koncem října, takže pro včely celkem o ničem) a hledala jsem něco, co tam naseju zaráz s těmi jednoletkami, ale pokvete to až druhý rok. Známý mi doporučil proskurník lékařský.
Tak se koukám, co k tomu. Na divizně si pamatuju hejna hmyzu, pupalku mi doporučila AI. 😀 Tak jsem si řekla, že za dotaz nic nedám.
Požadavky na to kvítko jsou: Výška aspoň 150 cm, raději víc. Nejedovaté (tzn. ne lupina). Nepříliš drahé osivo (přece jen na jsem na rodičáku, že). Sehnatelné online, ideálně s více druhy osiva. Nemusí být hezké, resp. okrasné. Nesmí být pichlavé (tzn. ne ostropestřec), nesmí z něj šlehnout spusedy (tzn. ne konopí). Nemělo by se to nějak moc rozpínat, aby to v horizontu několika let neutlačovalo ty keře. Na druhou stranu nevadí samovýsev. Jen to nesmí zahlušit ostatní porost.
AI dále doporučuje kmín, mrkev, různé druhy jetele, světlici barvířskou a mák, ale nic z toho přece nemůže dorůst metr padesát, ani kdybych pěstovala v Černobylu, ne? Osivo mrkve kupuju v Moravoseed na váhu, tak tam klidně hrst přihodím, ať si tam roste a kvete, ale jaksi to není to, co hledám.
Celkem vysoko dorůstají astrovité “podzimní fialy”, tak tomu říká macecha… ale jak se to jmenuje… našla jsem “hvězdnice” 🙂 Hvězdnice chlumní nebo hvězdnice křovitá by mohly ten metr dorůst…
Pak vídám zplanělé asteracky ještě takové žluté, je to nějaká invazivní, a to je fakt metr pade a dělá to takový hustý porost, určitě je to nějaká sledovaná kytka, ale netuším, jak se to jmenuje.
Co takhle slunečnice? Vyskočila na mě slunečnice drobnokvětá… A taky na mě vyskočil zlatobýl.
Ha, asi jsem našla tu invazní mrchu - třapatka dřípatá. Wiki: “Je to vytrvalá bylina s plazivými dřevnatými podzemními oddenky, ze kterých vyrůstají vzpřímené lodyhy, v závislosti na vlastnostech stanoviště vysoké 50 až 250 cm, v horní části se větví.” A když v létě jedeme okolo toho jednoho zarostlého místa, tak se skrz včely nemůžeme málem prodrat.
Odpověď na příspěvek uživatele Buggyra z 20.04.2026, 07:38:07
Mám pocit, že jste vůbec nečetla, co jsem psala. 🙂
Rozpínavou mrchu nechci, kvítko, co roste metr, je malé, a slunečnice tam je vysetá. 🙂
Ale děkuji za snahu. Zjišťuju, že to není tak snadné, jak to vypadá.
Nacpala jsem tam tu topolovku, co se doporučuje vedle ve vlákně. Je sice škaredá, takové tmavé květy to má mít, ale lepší než drátem do oka. Asi se dá sehnat i hezčí, ale já už teď vysévala pozdě, tak jsem nechtěla shánět něco po všech čertech.
Koukám, že hvězdnici mám naplánovanou jako podrost pod stromy. Takže ta bude, až budou stromky.
Mno jo, četla, ale ono něco “najít” je fakt těžké. Ona ta třapatka zase tak hrozně rozpínavá nejni, koukala jsem, že je problém jen asi na třech místech v zemi, a navíc klidně můžete zkusit najít nějaký původní druh třapatky, který bude dorůstat také slušných rozměrů. Já jsem hledala hlavně tu třapatku, protože vím, že je obří, a při tom hledání na mě vyskočily i ty jiné. Ty listopadky u macechy dorůstají vysoké a včely je mají také rády, ale v popisu píší, že jsou metrové, tak jsem to převzala. Jenže macecha umí strčit na jaře hrábě do země a na podzim z nich sklízet jabka, takže to se nedá brát jako etalon. Na tom místě, kde jezdíme okolo, se třapatka drží na jednom fleku a nikam se nerozšiřuje, ale ono je to všude okolo sekané, tak moc nemá šanci.
Odpověď na příspěvek uživatele trojAAAcko z 08.04.2026, 11:35:04
Menší aktualizace - tak břečťan “nebude”, protože ho tam už máme už skoro dva roky (na rostliny nejsem moc všímavý 😀). Šeřík se zasazovat taky nebude a opět kvůli tomu, že tam je, ale budeme muset to jen upravit, protože jsou tam dva stromy vedle sebe a kolem nich dalších asi 10-15 nových mladých šeříků tudíž to vypadá tak, že ty starý se trošku zakrátí a “omladí”, ty mladý co vylezli tak se některé přesadí a udělá se takový “živý plot” a zbytek se zlikviduje. Pak jsme asi dva měsíce přemýšleli co nám tam roste za keř, ale ona je to malá Jabloň.
Nicméně jsem se chtěl zeptat jak je na tom Dřín Obecný co se týče včel? Docela se mi zalíbil i krásně květně.
Jinak minulý víkend když jsem při chvilce času procházel po zahradě a tak zběžně jsem jich napočítal dobrých 10-15 včel v jednu chvíli a troufnu si říct, že to určitě je to z toho stanoviště o kterém jsem se zmiňoval. Jinak se zahrada vybarvila, hromada pampelišek, vrba květne, šeřík začal taky, ale jde to docela pomalu (kromě trávy), jak je to nízko u močálu tak velká vlhkost a ranní mrazíky - dnes ráno bylo kolem nuly. Josta už je zasazená - ze čtyř větviček to daly tři, žlutý maliny se chytli úplně bez problému. Od sousedů se k nám dostala i “divoká” ostružina tak s ní možná taky něco vymyslíme.
Odpověď na příspěvek uživatele Varaxi z 24.04.2026, 13:17:00
Nezajímá je každá voda, ale jen některá. Na vodu čistou a hygienicky nezávadnou ze studně nejdou vůbec. Chtějí dešťovku a nejradši shnilou vodu ze hřbitovních váziček, kompostů, močálů, škarep, potoků a rybníků, často brčálníků s plovoucím kobercem okřehku. Taky jí hledají ohřátou na sluníčku. Poloshnilý pařez porostlý mechem, nacucaný vodou, je pro ně velké lákadlo.
Asi to tak bude - máme v kádi na vodu prkno, aby se mohl pták, který by tam mohl spadnout, dostat ven. A to prkno také bývá obležené včelami, zejména v létě.
Už asi 4 dny rozkvétá řepka poblíž mých včel, ale stojí a rozkvétání nepokračuje, asi čeká na vláhu. Včera mi rozkvetla na zahradě jediná moje jabloň. Dokvétá tak 10, max 20% třešní, ty navštěvují vehementně, na rozkvétající jabloni skoro žádná včela. Sucho a strom nemá nektar? Jak jinak si to vysvětlit?
V místě kde včelařím není jediná střemcha. Jinde kvetou úžasně, ovšem bez jediné včely. Letos moje včely úplně ignorovaly vrbu. Možná jak je to vodomilný strom a letos nemá dost vláhy nemá ani nektar. Ale z vrb, co rozkvetly třešně, nevidět vůbec žlutý pyl. Hodně navštěvují pampelišky, soudě podle pylu. Ale jsou na nich vidět i včely, které se pylem nezdržují.
Ale snůška je a tudíž se potvrzuje, že jaro je nejjistější doba pro snůšku a že to příroda nějak udělá i bez deště a dostatku vláhy. Jen bude asi jarního medu méně.
Odpověď na příspěvek uživatele Tom50 z 16.04.2026, 23:22:54
Jen abych doplnila, proč mi byla doporučena pupalka - prý kvete i ve večerních hodinách a láká tak i noční hmyz a noční opylovače.
Zadávala jsem dotaz AI a chtěla jsem po ní, aby mi vypsala nějaké vysoké rostliny pro hmyz a co nejlépe to rozložila z hlediska času, tak to asi pochopila v průběhu dne a ne roku. A přiznávám, že nad nočním hmyzem mě dosud ani nenapadlo přemýšlet.
Kdybych ji vysévala, tak samozřejmě použiju nějakou obyčejnou pupalku, která chudozubkám neubližuje. To teď řešit nemusím, nějaký dosev budu provádět nejdřív za rok.
Odpověď na příspěvek uživatele Tom50 z 29.04.2026, 10:29:14
U nás začínají odkvétat třešně a pomalu i švestky, na obém je včel mraky. Jabloně teprve začínají.
Zjišťuju, jaký mor jsou takové ty automatické sekačky, které každý den vyjedou a posekají ten milimetr trávy, co vyrostl od včerejška. V takovém trávníku ani ty pampelišky moc nejsou, ani jetele ne, jen sem tam sedmikráska. Je to sekané moc na nízko. Nevim, no, chápu, že je to bez práce, ani myslet se na to nemusí, že to mulčuje tu posekanou trávu přímo na místě, ale nějak nemám radost, když to vidím.
Odpověď na příspěvek uživatele Tom50 z 29.04.2026, 10:29:14
Hodně navštěvují pampelišky, soudě podle pylu.
Potvrzuji, u nás je hromada pampelišek a většinou taky jen na nich nebo kolem nich létali. Nesedaly jenom na pampeliškách, ale převážně ano a o víkendu na zahradě jsem posekal opatrně jen cestičky kudy chodíme třeba do skleníku a kde nic nekvete a zbytek zahrady jsem nechal - i manželka naléhala abych to nepřeháněl a počkal až všechno odkvetne a hlavně v jedné hromadě větví byla užovka a před měsícem se kolem nachomýtnul i slepýš.
Jinak od víkendu už je u nás teplo i brzo ráno, žádný námrazy apod… takže rostliny jsou momentálně už v plné kráse.
Menší foto na závěr, konečně jsem byl připraven něco fotit - normálně telefon u sebe nenosím či vůbec nevyndavám a “fotky” si ukládám do hlavy, jsem takový antifotografický typ. 🙂
