Předjaří a časné jaro, zužování a jarní rozvoj včelstev

Někdo mi mailem poslal tento dotaz:

Dobrý večer. Máte knihu od Brennera? Je tam kapitola Jak dostat včelstva rychle do síly na str. 115-116 co vy na to?

Je to tak zajímavé, že tvrdím, že je nutné to vysvětlit a nejen jednomu, ale všem, kdo mají zájem se něco naučit.

Tady se Brenner tragicky mýlí a k pochopení je nutné znát přesně dotčenou pasáž. Je ale nutné chápat kontext doby, kdy Brennerův text vznikal. Kniha byla psána před rokem 1968. V té době tu bylo výrazně chladněji. Nechovala se tu “raketová” Kraňka a tehdejší včela - kříženka včely tmavé, byla v jarním rozvoji pomalá. Také poměr ceny cukru k průměrné mzdě - ty byly z dnešního hlediska nesrovnatelné, kvalifikovaný dělník vydělával v r. 1967 asi 8 - 9,50 Kčs na hodinu hrubého a cukr stál v MOC 7,30 Kčs, tudíž si dělník za hodinu své práce po zdanění nekoupil ani celé kilo cukru. Ženy vydělávaly o poznání méně. A to, i když pracovní týden byl 46 hodin, pracovalo se i v sobotu, ale jen do 12 hodin.

Ovšem navzdory aktivistům je tu ještě jeden fakt. Komunistické zemědělství 50. a 60. let 20 stol. stříkalo po polích násobně víc pesticidů než dnes, ale hlavně daleko agresivnějších a necílených jako dnes a tehdejší agrochemie zanášela do polí nesmírné množství cizorodých, často velmi jedovatých a škodlivých balastních látek. Mladým aktivistům se to nebude líbit a neuvěří, ale socialistické zemědělství té doby stříkalo pole mnohem víc než dnešní zemědělci, čímž se postřiky a agrotechnikou dokonale zlikvidovali polní plevele, že od půlky června, kromě trochy pylu z lip, už do konce sezony na polích nebyly žádné plevele, v přírodě též skoro nic nekvete - sklízely se otavy a vč trpěla zoufalým a chronickým nedostatkem jakéhokoli pylu. Mimochodem proto odsuzuji dnešní fantasmagorické bláboly o pylových monodietách v plném létě, podletí a časném podzimu. Protagonisté těchto nesmyslů nepamatují, jak to bylo a nechápou, že i jednodruhový pyl je stokrát lepší, než pyl žádný. Velmi často mě proto tolik vytáčejí aktivistické bláboly dnešní doby, na které bohužel dokáže skočit i leckterý starý praktik a mnozí další.

Absolutní nedostatek pylu u zimujících včelstev a mizerná výživa dlouhověké generace v podletí jen přispívaly k hlemýždímu jarnímu rozvoji “staré” včely, tedy kříženky včely tmavé. V důsledku se ustavičně ve včelařské odborné literatuře té doby řešilo jarní dokrmování, pylové náhražky a jiné kejkle. Prostě toto my dnes už dělat nemusíme, pylu je dost, cukr je dnes levný a hlavně dostupný - za socializmu té doby (1965-68) nejen, že byl drahý, on nebyl téměř k sehnání a včelaři neměli přednost ho v obchodech dostat. Sice se zrušily přídělové lístky, ale tím zmizelo mnoho druhů zboží z pultů a začaly nekonečné fronty a shánění nejzákladnějších věcí i potravin. Proto nikomu nebrání nic v řádném nakrmení před zimou a tak se důvody, které zmiňuje Brenner, dnes už nikdo nemusí nijak zabývat.

Přesto vysvětlím jeho omyly:

Brenner nesprávně klasifikuje vč zjara a hlavně jejich potenciál. Patrně se u tehdejší včely jevil, jak ho popisuje, dnes u K ani BF to řešit nemusíme. Naopak, moje celoživotní zkušenost s vyzimovanými středními, slabými a ultraslabými včelstvy je opačná, než jak to popisuje Brenner. V té souvislosti také zapomeňme na pojem manipulační včelstva, to je už dokonale překonané, podobně, jako tehdejší dvoumatečná včelstva a podobné. Vše bylo poplatné tehdejší velmi „pomalé“ včele.

Ale Brenner tam má i faktické chyby. Například tvrdí, že se vč zúží (v kapitole neříká kdy, ani co venku kvete, jen později v souvislosti s těsty a rozšiřováním soušemi zmiňuje květ třešní), ale ta faktická chyba je tato. Tvrdí, ve shodě se mnou, že se zúží tak, že jsou včely tak nahusto (na černo), že není vidět voští. Já toto předpokládám ale až při pouštění do medníku jako ZÁKLADNÍ PODMÍNKU. No a Brenner tvrdí, že se zúží na 5 nahusto obsednutých rámků včelstvo, které má na 3 rámcích plod a že se počká, až se nalíhne ještě víc včel a přitom připouští, že na plástech je málo zásob a vůbec žádný pyl. Pyl dokonce radí “zařezávat” z jiných pylových plástů do plástů nad plod!!! (svatá prostoto!!!). Ale tady má autor trapnou chybu, vč bylo zúženo na 5 načerno obsednutých plástů a kam se vejdou a kde jsou ty včely nalíhnuté z plodu po několika dnech?

Druhá, a ještě horší Berennerova chyba je postupné (ještě horší a naprosto zhoubné by bylo přidání všech tří najednou) přidávání do konce květu třešní 3 souší bez zásob. My dnes Brennerem popisované souši odborně říkáme “souš na zakladení” a někdy má skutečně opodstatnění, třeba na konci jív u slabších včelstev, která přece jen na M ještě nejsou. Ovšem přidávání SUCHÝCH souší na zakladení je naprostý nesmysl, já místo nich dávám M. Ty jsou z podstaty také bez zásob, jenže zásoby jsou za blinovkou a hlavně v podsazené KK, která je pod VN už od půlky září! Když už bych v té době přidával výše zmíněnou souš na zakladení, tak vždy se zásobami, ne více a ne méně - 2-5 cm pod HL (+ rohy)!!!

Proč tyto nesmysly Brenner napsal? Pokusím se vysvětlit

Před zimou nebylo cukru dost a tak včelař krmil jen nezbytné minimum a dodnes jsou mezi námi tací, kteří prostě krmí na zimu 10-12 kg cukru a víc ani deko (a pak včelstva v předjaří a časném jaru zachraňují „těstíčkařením“). Já tvrdím, že je někdy nakrmení před zimou i 30 kg cukru málo!!! Kam ten cukr to vč dá? Na 10 vysokých rámků 30 cm, VŽDY je na nich dostatek medu od konce sezony, kdy vč po 20.6. už dávají med nad plod na vysoké rámky, pokud vysoké rámky v úle jsou, (míra 24 je ZOUFALE NÍZKÁ). K tomu se krmí tak, aby KK nad VN byla aspoň z poloviny plná zásob. Tedy aby bylo úplně jasno, po letním slunovratu vč už přednostně dává med i cukerné zásoby bezprostředně nad plod na plodových rámcích, do medníku až po zamedování asi horní třetiny rámků vysokých 30 cm. Také proto je lepší míra vyšší než 24 nebo 27,5, ne však vyšší než 30.

Kdo udělá, co píšu výš, nemá zjara problém. Všimněte si na videích YT odd a vč jednoho věhlasného včelaře a autora přečetných videí na YT, jak má v tuto dobu odd (i včelstva) hladové po několik let a tudíž to tak dělá pravidelně a nebyla to jen nějaká náhoda, on prostě tak málo krmí a já neumím pochopit proč. A dodnes PŘEDPOTOPNĚ krmí v předjaří těsty s nějakou bílkovinnou náhražkou. Takže nejen, že předpotopně omezuje matky v kladení = OP, ještě navíc toto!

Takže. Kdo před zimou dostatečně nakrmil, má dostatek vysokých plástů plných zásob do komor, pravidelně až ke SL zavíčkovaných. Při zužování a také jako Brenner i na těch 5, my ale dnes spíš už silnější na 6-7 a nejlepší na 8 rámků, máme pořád co dát za blinovku.

Brenner správně zmiňuje, že je lepší víčka na zásobních rámcích jen poškrábat, nevysvětluje proč, já to vysvětlil mnohokrát jinde.

Co vedlo Brennera k jeho, z dnešního hlediska “bludům”?

Včela tmavá nebyla schopná rychlého jarního rozvoje a měla snahu zimovat stejně slabá, jako Kraňka, která však dokáže jarní doslova raketový rozvoj, pokud má k dispozici hlavně glycidové zásoby. Avšak díky skvělým tukobílkovinným tělískům dobře živených dlouhověkých včel v červnu, červenci a srpnu takové včely vydrží i menší anebo dokonce nulové zásoby loňského pylu a na jarním rozvoji se to viditelně neprojeví.

Včelaři v době, když Brenner psal svoji knihu, neměli na předzimní krmení vč dost cukru. V roce 1967 bylo teprve pár let po zrušení lístkového přídělového systému, kdy včelaři, jak to zavedl Hitler za ww2, museli dostat na vč 7 kg cukru. Ten si museli zaplatit, výhodu měli jen v tom, že jej na hlášené vč MUSELI dostat (výhoda přídělového systému). Proto měli v úlech v předjaří zoufalý nedostatek zásob, z dnešního hlediska až neuvěřitelné! Proto je nutné se tímto už dnes vůbec nezabývat, bylo to poplatné tehdejší době, jejíž kontext jsem právě vysvětlil. Jestli má dnes někdo v předjaří včelstva “na hladu”, je to jen známka toho, že je mizerný včelař. A to bez ohledu na počet videí YT, lajků a sdílení. Nic jiného v tom nehledejme.

Tvrdím, že včelař celoročně nepotřebuje nikdy na nic medocukrové těsto, kromě do klícek na zasílání a přidávání matek.

Už vůbec nikdo nepotřebuje bílkovinová těsta. Několik let jsem je zkoušel bez pozorovatelného efektu, kdy polovina vč (sudá) to dostávala a lichá nikoli. Jsou to tedy nejen vyhozené peníze z okna, ale jsou škodlivá, z jednoho důvodu nezpochybnitelně a ještě je zde moje domněnka, kterou nemohu dokázat.

Předně. Vč je nutné dát dostatek, až nadbytek cukru v podletí, první velkou dávku v den posledního medobraní a do půlky července, nejpozději do 1.9. musí být komplet nakrmeno. Vč dostalo tolik cukru, nebo jarního medu v nízkých rámcích ze skladu do KK, která je v tuto dobu hned nad VN, a nebo mělo na vysokých rámcích medu od sezony tolik, že 1.9. má vč asi 30 kg zásob, má tedy až polovinu VN i celou KK plnou zásob. Potom včelstvo v předjaří a na jaře už jen hospodaří s těmito zásobami, které ZPRACOVALY STARÉ LETNÍ VČELY V PODLETÍ MINULÉHO ROKU a tím jsou maximálně ušetřeny přezimované včely v předjaří a zjara. I zde hledejme příčiny letních a podzimních úhynů - v enormním zatížení přezimovaných včel tím, že je včelař nutí zpracovávat těsta a nebo jarním dokrmováním roztokem nebo jinak. A to i když by dokrmoval medem, tak včely zatěžuje tím, že to musí odebírat a nějak zpracovávat místo toho, aby to jen nalezly za blinovkou v komoře a nebo pod VN s plodem v na podzim podstavené KK.

Kdo k těstu má ještě očka a paroprodyšný strop, odvětráno sítem místo dna a zbytečně velkým česnem (v zimě stačí jediný přívod vzduchu do úlu česnem velikosti 5-10 cm2), pak navíc nutí včely vyletovat pro vodu i za nepřízně počasí a tím si doslova decimuje už tak slabá včelstva. Právě proto nesmí být paroprodyšný strop, aby na něm kondenzovala metabolická voda, která když se včelstvu nedá těsto, úplně pokryje potřeby včelstva a včely pak nemusí vyletovat pro vodu mimo úl. Ani se nemusí nijak včelstvům podávat voda. A hlavně varuji před „mírně osolenou“ vodou, jak radí Brenner a to nikdy v roce a ne jen v předjaří. Sůl je pro včely toxická i v malých dávkách a i když přisolenou vodu přežijí, je to pro ně minimálně diskomfort, spíš jim to ale zdravotně škodí.

Protože dnes je na polích mnohem víc plevelů, než v Brennerově době, včelstva netrpí nedostatkem pylu a vždy mají ve věncích zásob, u vysokých měr nad a kolem plodu pod zavíčkovaným medem nebo zpracovanými zásobami tolik pylu, že žádné berličky v podobě bílkovinových nesmyslů nepotřebují. Úplně nejhorší je dávat včelstvům těsto před zimou a mít ho tam celou zimu až do nynějška, jak ukazují někteří neumětelové a trapiči včel na videích na YT.

A tady doplním svoji domněnku, kterou ale neumím dokázat

Je zde, nejen u mě, podezření, že nepřirozené bílkovinové náhražky nejen, že včelám nijak nepomáhají - není pozorovatelný žádný rozdíl mezi vč, která to dostanou a nedostanou. Já se DOMNÍVÁM, že naopak včely zatěžuje odstraňování pro ně cizorodých a možná zhoubných bílkovinových náhražek z cukru a medu, který v těstě je. Tudíž nejen, že je v době, kdy je dost pylu a je ho dost pod včas dodanými zásobami dodávání náhražek pylu zbytečné, já se DOMNÍVÁM, že je spíš VELMI škodlivé. Když ustavičně už několik let opakovaně nabádám hlavně nijak vč nestresovat a nebo minimálně, mám tím na mysli také to, nenechat je hladově zimovat, hladově se zjara rozvíjet, a ještě je zatěžovat nepřirozenými bílkovinovými náhražkami. Nebo jarním dokrmováním čímkoli. Ovšem záchranné jarní dokrmování je věc jiná, vždy je to ale lepší pomocí zásobního plástu a o to je v silách každého se včas postarat, aby takové rámky měl.

K uvedené pasáži ze stran 115 a 116 známé Bernnerovy knihy Zákonitosti života včelstva bych mohl doplnit další věci z mých bohatých zkušeností a neobvykle dlouhé praxe. Domnívám se však, že uvedené bohatě dostačuje. A není to v rozporu s mým protěžováním zejména staré odborné literatury. Naopak, je nutné vědět, co bylo a jak a proč a kudy se ubíral vývoj a je nutné souvislosti chápat jako celek a pak je celkem snadné a nebo jistě možné, rozpoznat překonané bludy a věčně platné obecné pravdy.

Všem přeji, aby se jim dařilo jak u včel, tak i v rozpoznávání zrna od plev. To je často to nejtěžší.