Aktuálně: 5 139 inzerátů172 201 diskuzních příspěvků17 713 uživatelů

Chov tukanů a turak

Chov tukanů a turak
Ing. Zbyněk Pokorný 29.03.2018, 17:00
14 661 7 minut čtení

Následující článek je zaměřen na skupinu méně častých chovanců v našich voliérách. Nicméně se jedná o velice atraktivní ptáky, jak svým zjevem, tak i chováním.

Chov tukanů

Tukani jsou specifičtí tím, že někdo s nimi nemá problém a snadno se rozmnožují, zatímco jiný chovatel se snaží sebe víc a odchovu nemůže dosáhnout. Ve volné přírodě hnízdí tukanovití ptáci v dutých kmenech stromů. Malé druhy tukanů a arassari vyhledávají opuštěné dutiny po datlech. Velcí tukani hnízdí v přirozených dutinách. Žádnou vystýlku nepoužívají a vejce snáší přímo na holé dno. V zajetí probíhá většina úspěšných odchovů v dutém palmovém špalku. Obsah budky musí být snadno kontrolovatelný, například odnímatelným stropem budky nebo bočními dvířky.

Mezi nejplodnější tukany patří arassari skvrnozobý. Hnízdí ještě před dosažením jednoho roku života. V případě početnější snůšky, lze odchovat část mláďat uměle. Obtížnější bývá situace u větších druhů. Ti netolerují ani sebemenší vyrušování, jinak zlikvidují snůšku nebo mladé dokonce sežerou. Z velkých druhů je nejméně náročný tukan fischerův. Přirozený odchov je ale i u něj zpravidla dost problematický a spíše chovatelé preferují ruční dokrmování. Jeden chovatel měl na odebrání mláďat maximálně jeden až dva dny, později už viděl samce, jak létá po voliéře a v zobáku drží mládě. Nejjistější je odebrání vajec a jejich umělá inkubace s následným odchovem mladých. Taková činnost je časově velice náročná, dokonce ještě mnohem víc než u papoušků. Tukani totiž nemají volátko, jako je tomu u papoušků a musí se tak krmit malým množstvím krmiva, ale velice často. První dny dokonce každou půl hodinu! V tomto období jsou úhyny poměrně časté.

Ať už se jedná o umělou inkubaci nebo přirozenou, pohybuje se doba vylíhnutí mláďat mezi 15-18 dny v závislosti na druhu. Mladí začínají vidět až po třech týdnech a hnízdo opouští po šesti týdnech. V době odchovu je nutné zvýšit obsah živočišné složky v krmné dávce (cvrčci, mouční červi, myšata). Ve volné přírodě loví myši, ještěrky, velký hmyz a vybírají i mladé ptáky z hnízd. K ručnímu dokrmování, které probíhá obdobně jako u papoušků injekční stříkačkou, se nejvíce hodí směs Kaytee Exact Hand feeding Formula. Do této směsi se v poměru 50:50 přidává papája. Pro nejmenší mláďata se pak hodí Gerber Papaya. Pro odrostlejší mláďata se používá Kaytee exact Rainbow pro tukany a majny. Jedná se o granulované krmivo, které se namáčí ve vodě a opět se do něj přidává papája nakrájená na kousky. První pokusy přijímat potravu začínají u mladých tukanů v sedmi týdnech života. Samostatní jsou ale až o další dva až tři týdny později.

Základem úspěšného odchovu je vlastnit harmonizující pár. Malé druhy tukanů a arassari se vyznačují pohlavní dvojtvárností, takže samice bývá zbarvena odlišně než samec. Většinou mají samičky hnědé zbarvení na místech, kde samci jsou černí. Rozlišovacím znakem bývá také zobák, který je u samců užší ale delší. Samice mají zobák kratší, ale vyšší. U některých druhů ale nezbývá nic jiného, než určení pohlaví analýzou DNA.

Chovné zařízení je u chovatelů značně různorodé. Obecně ale platí, že tukani vyžadují prostorné voliéry, osázené zelení. Délka tři metry je minimem a důležitá je výška aspoň dva metry, lépe dva a půl. Vyplatí se naaranžovat do voliér různou zeleň, i když často dochází k jejich ničení. Pouze menší druhy nechávají zeleň bez povšimnutí.

Tukani jsou náchylní na ukládání železa v játrech. U takto nemocných jedinců dochází k nahrazování zdravých buněk železem do doby, než přestanou játra zcela fungovat. Pak dochází k náhlému úhynu bez zjevných příčin. Léčba na toto onemocnění neexistuje a stanovení nemoci je možné pouze pitvou. Těžko se s tím bojuje. Jde totiž o genetickou poruchu a projeví se jen u některých kusů. Ve shodných podmínkách chovu a se shodnou krmnou dávkou, mohou někteří tukani na toto onemocnění uhynout a jiní se budou těšit pevnému zdraví dlouhá léta. Kromě tukanů umí potrápit tato nemoc také lorie, majny i jiné druhy měkkožravých ptáků. Krmení zcela bez železa, není bohužel možné. Pouze lze jeho obsah snížit na co nejnižší možnou hranici. Hodně železa obsahují například rozinky nebo psí granule, kterými se také krmí. Ovšem nedávno byly vyvinuty firmou Kaytee granule speciálně pro ptáky, které obsahují železa nízké množství. Než se železo v játrech nakumuluje, nějakou chvíli trvá. Proto touto nemocí trpí především starší ptáci a spouštěčem je také stresový faktor. Proto nedoporučuji koupi tukana staršího šesti, sedmi let, u kterého by stresové nevykání na nové prostředí mohlo vést k propuknutí nemoci.

Krmení tukanů je o něco pracnější, než například u papoušků. Denní krmná dávka tukanů, je složena z nakrájeného ovoce – jablka, papája, melouny, banány, hrozny, apod. Chybět by neměla ani rozmražená zeleninová směs. Vhodné jsou také máčené granule Kaytee pro majny a tukany. Od jara do podzimu přidáváme sezonní ovoce.

Chov turak

Turaka nejsou vůbec plachými ptáky a není problém, aby se naučili přijímat krmivo z ruky chovatele. Pokud jde o uměle odchované ptáky, jsou ještě krotší než jiné druhy. Na rozdíl od tukanů, je možný i chov s jinými menšími druhy ptactva. K cizím druhům jsou agresivní minimálně. To spíš hrozí agrese v rámci jejich druhu ke svému partnerovi. Turako hartlaubův je v tomto ohledu poměrně známým příkladem a není výjimkou, že samec zabije svoji družku. Turakové nejsou dobří stavitelé hnízd a většinou se spokojí s pár proutky, podobně jako to známe od holubů. Do voliéry jim k hnízdění musíme připravit košíček, ať už dřevěný nebo drátěný.

Samice turak snáší pouze dvě vejce, která zahřívají oba rodiče po dobu tří týdnů. Mláďata mají hustou podsadu tmavé až černé barvy. Pod ní se skrývá růžová kůže. Vývoj mladých probíhá poměrně rychle a už po deseti dnech sedají mladí na okraji hnízda a opouští ho ještě dříve, než umí létat. Šplhají po pletivu, aby se dostali na nejvyšší hřad. Z bidel skáčou a pokouší se létat, ale vždy padnou na zem. Plně dopeří až v deseti týdnech života.

Ve volné přírodě se turaka živí veškerým dostupným ovocem, dokonce i takovým, které je pro jiná zvířata jedovaté. Samozřejmostí by mělo být také zelené krmení a v době odchovu mláďat také živočišná složka - cvrčci a mouční červi. Můžeme je nabízet i během roku, ovšem ze zkušeností chovatelů jsou konzumováni minimálně a jejich spotřeba stoupne v době odchovu. Voliéra musí být co nejprostornější a vchod do ní zabezpečen, aby turako neulétlo ven. Jsou totiž velmi rychlí a obratní letci, kteří se kolem vás mihnou a proletí mezi nohama nebo nad ramenem. Vhodná je proto předsíňka nebo krmná chodba.

Tukan obrovský ve voliéře

Podělte se s námi o názor na tento článek →

Podobné články

Může vás také zajímat