Aktuálně: 2 564 inzerátů • 293 033 diskuzních příspěvků • 19 882 uživatelů • Chat · 0 online

Sršeň asijská - invaze?

⋮
Tom50
21.09.2024, 21:04:16 xxx.xxx.139.250

Tak jsem dnes absolvoval přednášku v Hulicích o sršni asijské. Dozvěděl jsem se podstatné věci, zkráceně je dávám.

Obří sršeň mandarinská u nás není a není o ní žádná řeč, vše je jen novinářský humbuk z neznalosti novinářů. Ta vlézá do úlů. Proti ní jsou pak účinné mřížky, kudy proletí včela, díky velkému rozpětí ale neproletí sršeň.

U nás ale vloni a už i letos byly objeveny sršně jiné. Na ty žádné mřížky ani sítě nefungují.

https://invaznidruhy.nature.cz/srsen-asijska

Tato je menší než naše sršeň obecná a větší než včela. Nevlézá do úlů, loví včely kdekoli, nepotřebuje k tomu usednout na česno, loví včely za letu. Klidně také na květech a nebo najde letový koridor včel a tam loví včely v letu. Dělnice sršně jsou živy jen z nektaru, z cukrů, jen plod je dravý a potřebuje “maso”. Kořistí sršní je jakýkoliv hmyz, ovšem včela je kořistí nejsnadnější a nejvydatnější. 

Proti asijské žlutonohé sršni není žádná obrana. Jediné co lze, je nacházet a likvidovat hnízda. To je účinné proto, že kolonie vyprodukuje matky až koncem září a spíš až v říjnu a listopadu. Ty se oplodní a přezimují. Naše sršeň dává na jedno hnízdo 25 matek, tato asijská až 500. Z nich se polovina i víc nedožije jara, i tak přežívá proti naší sršni velmi mnoho. Hodně matek se zlikviduje zjara navzájem kvůli bojům o teritorium, stejně tak to dělají naše sršně i vosy, ale pořád je u této černé žlutonohé sršně početní výchozí stav obrovský.

Dron je neúčinný, nelze se s ním skrz větve stromů, v jehož korunách jsou sekundární hnízda, dostat do jeho blízkosti.

Rozstřelit brokovnicí nejde, přeživší dělnice založí třeba 20 sekundárních hnízd, bez matky a tudíž jako včely produkují jen trubce. Tím ale zmohonásobují šance královen - matek na spáření a tak je vystřelování brokovnicí horší než lepší. Také to často přežije původní matka a tak jedno z hnízd je “plodné”.

Existuje však puška podobná jako na paintball, do hnízda vstřelí kapsle s jedem.

Nejúčinnější je tyč nastavitelná až na 30 metrů délky. Tato tyč se zespoda zabodne do hnízda a vstříkne jed. Potíže jsou dvě. Otrávené a zahubené hnízdo sežerou datlové, jiní ptáci nebo zvířata a otráví se také. A tak se vyvíjí jedy aby zabíjely jen sršně.

Druhá a horší potíž je cena tyče. Je 150.000 Kč. Je tak drahá pro ultralehkost, nic 30 metrů dlouhého z normálních materiálů nelze unést a udržet v rukách, natož aby se s tím dalo manipulovat. Proto je ta cena tak astronomická. Usiluje se, aby byla jedna tyč na jeden kraj aspoň pro začátek.

EU nijak nepomůže, musíme si poradit sami. Radní Plzně, který má toto na starosti, je shodou náhody včelař a tak dokázal najít (vyštěkat) peníze na jednu tyč do Plzně, ovšem z peněz naší republiky, přesněji příslušného Kraje. Dál ať si to domyslí každý jak umí.

Spolupráce států v rámci EU také není možná, každý stát to hodlá řešit (spíš vůbec neřešit) individuálně. Pan magistr diplomaticky sdělil, že se prostě s cizáky domluvit nejde. Dal příklad Francie, kde se na to stát nejméně 10 let vykašlal a začínají to řešit až když už mají odvčelené celé velké územní celky Francie. Včelstvo totiž když zjistí, že všechny včely sršně pochytají, včely se začnou bát vyletovat z úlu a uhynou v úle, který není zavřený. Prostě spáchají kolektivní sebevraždu než by se daly jedna po druhé sežrat.

---------------------------------

Na přednášce byl i Dr. Peroutka. Přednášející by přednášku ukončil vlastně v polovině, jen díky dotazům mým, Peroutkovým, nějaké paní a jednoho mladšího pána jsme se dozvěděli podstatné. Mimochodem účast byla bídná, bylo nás tam asi 20…

Tím nic nevyčítám přednášejícímu, sám by se asi o tom, jak to v Evropě v současnosti chodí, nerozpovídal (ani se mu nedivím). Za sebe říkám, že už jsme zase ve stadiu, kdy se doma mluví jinak a na veřejnosti se už zase lidi bojí říct co si doopravdy myslí.

--------------------------------

Veřejně jsem k panu Dr. Peroutkovi vznesl dotaz zda přijede i paní Machová, ta byla v Ratajích nad Sázavou na soutěži medových perníků (nelze být všude). Nevadí, i když už Peroutka tajemníkem Svazu není, vliv jistě má. Připomněl jsem nedávnou (loňskou tuším) akci Penny marketu o tom, jak by to bylo se zbožím v krámech bez včel. Pan doktor mi nic neslíbil - už to bylo v soukromém rozhovoru, zdálo se mi ale z jeho reakce, že ho ten nápad zaujal. Jistě ho paní předsedkyni a vedení Svazu předestře.

Mám za to, že se víc udělat nedalo a domnívám se, že toho, co by stát a Svaz a případně nějaké nezisky udělat mohly, dle mě padlo dost. Jak by řekl kolega BG (přestal sem úplně psát), je nutné si uvědomit, že je to zase jen a jen na nás a já tvrdím, že na našem uměřeném tlaku na představitele včelařského světa. Peroutka mě zná od mého dětství a ví, že jsem docela umíněnej. 

----------------------------

A na závěr mám jednu velmi smutnou zprávu, sdělil mi to Dr. Peroutka, nevěděl jsem to. Před necelými třemi týdny zemřel Ing. Květoslav Čermák. Nevěděl jsem, že byl mladší než já. Je mi to líto. A to i když byl z úplně jiného konce názorového spektra české včelařiny než já. Uzavřel se život a práce jednoho z hybatelů současné české včelařiny.

https://www.psnv.cz/stranka/detail/59

⋮
drvodelkafialova
22.09.2024, 11:19:45 xxx:xxx.1bcd:86cd

Jednou jsme se bavili o tom, jak zlikvidovat vosy, aby zároveň návnada nelikvidovala včely. Asijská sršeň a vosy hlavně na jaře a  v první polovině léta potřebují spoustu bílkovin pro larvy. Specielně asijké sršně podle pozorování z míst kde se vyskytují, ve chvíli, kdy najdou vhodnou mršinu, dávají přednost tomuhle zdroji masa před lovem hmyzu. Možná by stálo za to použít třeba kousky ryb - po těch prý jdou přednostně, do různých druhů pastí a třeba by šlo i využít různé druhy jedů, které neuškodí třeba ptákům a savcům. Mravencům se dá například do cukru namíchat borax, já příští rok zkusím, co to udělá s masitou návnadou, když ji napřed napustím roztokem boraxu nebo ji v tom obalím. Existuje také insekticid spinosad, který je pro teplokrevné živočichy takřka neškodný, navíc na větší hmyz učinkuje s určitým zpožděním. Toho by se určitě dalo využít, protože dospělé sršně a vosy , vlastně maso nežerou, ale nosí ho dohnízda, kde s ním krmí larvy. Kdyby jim člověk nabídl návnadu ošetřenou Spinosadem, odnesou ji a dřív než je látka zahubí, protože je to dotykový a požerový jed, měli by mít dost času s návnadou nakrmit larvy. Výhoda Spinosadu je, že účinná látka se vyskytuje v přírodě, není to úplně umělé a měl by se i poměrně rychle rozložit. Pokud pták zkonzumuje hmyz, který byl vystaven Spinosadu, obecně by mu nemělo hrozit žádné nebezpečí. Spinosad má velmi nízkou toxicitu pro ptáky a většinu savců, což je jeden z důvodů, proč je považován za šetrný k životnímu prostředí. Látka se v těle hmyzu rychle rozkládá a ptáci by neměli zkonzumovat tak velké množství, aby jim to způsobilo zdravotní problémy. Tenhle přípravek by šel i použít na likvidaci hnízd Vstříknutím jedu přez tu tyč nebo vstřelením kapsle.

⋮
Písnička
19.10.2026, 11:59:09 xxx:xxx.88e6:2636

Zajímavá je skutečnost, že - teoreticky - všechny asijské sršně jsou z jediné královny.
Bez přilití nových genů, již po desítky generací.
U vyšších živočichů by časem následovala inbrední deprese, ne tak u s.a.
Zatím?

⋮
Acco
19.10.2026, 12:39:39 xxx:xxx.e6e5:2210
»
Odpověď na příspěvek uživatele Písnička z 19.10.2026, 11:59:09

Jestli je ta populace taková jako na té fotce, tak bude stačit, když se jednou za čas přileje nová krev z původních asijských populací a potřebná genetická diverzita se rozšíří všude v Evropě - s každým přivandrovalcem z Asie se bude diverzita v Evropě akumulovat. ((Je to trochu podobné jako populace divokých Afrických včel v severní a jižní Americe, které si střípky diverzity berou od domácích včel. Celé to ale zůstává zabalené v původním úspěšném “obalu” tedy zůstává selekcí převaha znaků afrických včel. (- je to celkem zajímavé, i ta historie šíření)))

Obrázek
⋮
goro
19.10.2026, 20:46:29 xxx.xxx.243.216

Nie som celkom istý, že všetky sršne ázijské sú v Európe z jednej matky, na Slovensku sa vo vysokých polohách vyskytuje a to musí byť nejaká “hoská” genetika , keď jej nevadia silné mrazy pri prezimovaní…

včelár Peter Olekšák popisuje že na Slovensku sa Sršeň ázijský objavil už aj v horách, v obci Uloži, okres Levoča, 29.9.2026 – 16.10.2026..no neviem si predstaviť že dokážeme zabrániť jeho rozšíreniu v našich krajinách 😠 

Peter Olekšák

 Rozhodol som sa zverejniť podrobný report o sršňovi ázijskom v Uloži. Je to druhá rozmnožená a životaschopná populácia sršňa ázijského na Slovensku (prvá bola v Palárikove r. 2024). O sršňovi ázijskom už asi všetci počuli a po skúsenostich a naštudovaní si problematiky môžem len potvrdiť a zdôrazniť, že je to ozaj veľká hrozba. Všeobecné informácie o sršňovi ázijskom si vygúglite. Každý očakával, že sršeň ázijský sa bude na Slovensku šíriť niekde od juhu a tu zrazu BUM, Uloža na Spiši 900 m.n.m.. Presne v tom období bol zistený sršeň ázijský na dvoch miestach aj v okolí Krakowa. Report zverejňujem hlavne preto, aby sme si uvedomili to, čo považujem v tejto téme za najdôležitejšie: „Tieto sršne nás aj niečo naučili: Sršne vedia SPOLUPRACOVAŤ. Musíme sa to naučiť aj my ľudia, ak máme byť voči nim úspešní.“ Na úplnom konci je video od Etienne Roumailhac - Privé z francúzskej včelnice. Včely oproti sršňom ázijským v takom množstve sa už nevedia prakticky nijako brániť. My máme časový náskok, aby to takto aj u nás nedopadlo. Je len nás, ako ten časový náskok využijeme. UTOROK, 29.9.2026 

1. Sršňa ázijského nahlásil na Štátnu ochranu prírody SR v Banskej Bystrici miestny obyvateľ z Ulože, resp, jeho syn z Košíc, ktorý bol na návšteve (v ďalšom ho nazveme prvonálezca). Pozorovali viac dní, že pod jedľou, na ktorej sú vošky, medovica a húfy hmyzu, sú na zemi rozhryzené včely, osy a iný hmyz. Po odfotení, identifikácii a nahlásení bol potvrdený sršeň ázijský.

 2. Zuzka Streberová zo Správy NP Slovenský raj odkomunikovala so ŠOP SR, ktorá je zodpovedná za túto problematiku, že čo ideme robiť. Boli spolu s Mariánom Vaľom v utorok 29.9. potvrdiť fyzicky na Uloži výskyt. Výskyt bol potvrdený. Ja som kontaktoval starostu a dal vyhlásiť v stredu v obecnom rozhlase informáciu pre miestnych obyvateľov, aby si skontrolovali svoje okolie. Starosta dostal brožúrku v elektronickej podobe na tlač a elektronickú distribúciu. Cieľom je nájsť hniezdo sršňov, ktoré môže byť na strome, v kríkoch, alebo v stavbe. Kto pozná Uložu a okolie, tak vie, že je to niečo ako hľadať ihlu v kope sena. 

STREDA, 30.9.2026 Starosta Abrahamovský zverejnil informáciu o sršňovi na obecnom webe: https://www.obeculoza.sk/pozor-potvrdeny-vyskyt-srsna... a vyhlásil informáciu v obecnom rozhlase 

ŠTVRTOK, 1.10.2026 Vo štvrtok 1.10. došli z Banskej Bystrice 3 ľudia (Ivana Havranová, zoológ a externý špecialista Richard Schnieder), zo Správy NP Olekšák, Čaja, Bartko, Ďurša. Na základe vyhlásenia v obecnom rozhlase sa prihlásil miestny včelár, ktorý býva od prvotného výskytu na jedli cca 50m, že pozoruje už asi 3 dni, že mu včely pri výletovom otvore chytajú čierne sršňe. Má sršne aj v štíte domu, na základe pozorovania sme zistili, že ide o naše pôvodné sršne. Kým sme vo štvrtok prišli k miestnemu včelárovi, už mal chytené 4 sršne. Pozorovali sme u neho pri včelách, ako sršne čakajú pri výletovom otvore, chytajú tam včely, rozhryznú ich a odlietajú východným smerom (mapka). Pridal sa k nám aj ďalší dobrovoľník z Ulože (správca lyžiarskeho bežeckého areálu na Krúžku), ktorý býva v trase lietania sršňov. Až do večera sme chytali sršne, ktoré boli následne farebne označené a vypúšťané, sledovali sme ich trasu letu. V Palárikove sa im dalo stopovať dobu návratu označených sršňov a na základe toho určiť hniezdo (išlo o minúty), nám sa vracali označené sršne nie v priebehu minút, ale niekoľkých hodín. Takže tento postup sa tuto neosvedčil. Chytili sme vo štvrtok a následne vypustili cca 20 sršňov – hlavnú manipuláciu so sršňami zabezpečoval externý špecialista Richard Schnieder, my sme asistovali. Pri prehľadávaní Ulože sme natrafili na ďalšieho miestneho včelára , ktorý tvrdil, že pred 2 rokmi v jeseni mu úl po úli zlikvidovali tieto sršne (mali sme chytené, tak ich aj naživo videl). Neviem, do akej miery je tento údaj hodnoverný, ale treba to mať podchytené. Faktom je, že včely mal a už má na záhrade len prázdne úle v južnej časti Ulože.

 PIATOK, 2.10.2026 V piatok 2.10.2026 sme chytanie sršňov a ich vypúšťanie zabezpečovali sami: Olekšák, Streberová, Papsonová, Hovorka, Ďurša + miestny včelár. Ďurša s miestnym včelárom prišli s nápadom, ktorý videli na youtube, priviazať na sršňa nitku s farebným pierkom. V piatok sme takto označili a vypustili viac ako 10 sršňov, výsledky sú v mapke. Je to veľmi náročné na čas, jemnú motoriku a obozretnosť, následný beh na kondíciu. Po vypustení beháme za sršňom, až kým ho nestratíme z dohľadu, ako môžete vidieť na trochu smiešnom videu od Maťa Ďuršu. 

SOBOTA, 3.10.2026 V sobotu 3.10.2026 miestny dobrovoľník umiestnil 2 palety so sladkým ovocím na Uloži na lúke v mieste smeru lietania sršňov. Miestny včelár nachytal v sobotu 25 sršňov, tie, čo prežili a vypustil, tak lietali každý iným smerom. O sršňovi na Uloži vedia aj ostatní včelári z regiónu – cez oznam v miestnom rozhlase, naši zamestnanci kupovali nejaké náradie vo včelárskom obchode v SNV, kde dostali túto informáciu, ja som volal včera s včelárom z Levočských vrchov, ktorý je aj funkcionárom v ich zväze a dajú si navzájom vedieť (on pri telefonáte už mal túto informáciu). Ako možný spôsob, ako sa dostal sršeň ázijský na Uložu som počul od miestnych, že tam chodia predávať pouliční predavači ovocie z Maďarska. 

NEDEĽA, 4.10.2026 a. Pred východom slnka Bartko a Mudrák prehľadali termovíziou polygón východne od včelnice. Následne boli prehľadané všetky stromy v polygóne + borovicový lesík nad cestou. Dronom prehľadané vysoké topole a celý areál bývalého družstva + vytipované vysoké stromy na Uloži (Olekšák, Streberová, Hovorka, Tajbošová, Tajboš, Pisarčík + mietsny včelár) b. Po mrazivej noci bola doobeda veľmi nízka aktivita včiel a aj sršňov. Bolo chytených len 6 ks, 4 prežili a boli vypustené. Prvý bol označený farebnou nitkou a z včelnice vypustený sa vybral presne opačným smerom, ako všetky doposiaľ – na lipu pri fare. c. Východne od včelnice miestny dobrovoľník umiestnil 3ks paliet s návnadami. Na palete s návnadou sme umiestnili postupne 3 sršne, po prirodzenom nakŕmení na ovocí bez stresu každý odlieta iným smerom (mapa).

 PONDELOK, 5.9.2026 Po rannej porade sa presúvame na Uložu. Dostali sme tip od Radovana z Bardejova (včelárska škola v BB), že videl sršne na brečtane v Uloži pri požiarnej zbrojnici. Našli sme brečtan, sršne, zoznámili sme sa s majiteľkou, ktorá nám zabezpečila voľný prístup do záhrady. Prehľadali sme okolie a odpozorovali smery letov. Dali sme návnady na 4 miesta. Odchytili sme 5 sršňov do zásoby, keďže plánujeme telemetriu a nevieme, či sa nám ešte podarí nachytať (2 prežili až do stredy, kedy ich vypúšťame na trasovanie, lebo na telemetriu máme čerstvých dosť). 

UTOROK, 6.9.2026 Dostali sme posilu zo zásahového tímu medveď východ. Budú nám vypomáhať a striedať sa na smeny. Prichádza ráno o 9tej Ľubo, ktorému ukážeme všetky miesta v Uloži a okolí, zoznámime s miestnymi ľuďmi. Chytáme, vypúšťame, trasujeme. Od požiarnej zbrojnice lietajú sršne na juh okolo lipy pri kaplnke. Veľakrát týmto smerom. Poobede dorazili vysielačky na telemetriu zo ŠOPky, preberá ich Pisarčík v Telgárte a večer študujeme, ako sa to používa. 

STREDA, 7.9.2026 Prichádzajú z Banskej Bystrice (včelárska škola) Richard Schnieder s kolegom Radovanom. Pridáva sa k nám švagor majiteľky pozemku s brečtanom + Ľubo zo zásahového tímu medveď + miestny včelár. Od nás Olekšák, Čaja, Streberová, Hovorka, Ďurša, Bartko, ráno Pisarčík. Ráno Čaja spojazdní jednu vysielačku (treba mikropájkovať, zatlačiť do vosku a naladiť frekvenciu). Nachytáme sršne, majiteľ brečtanu nám ich schladí v mrazáku - min.8 minút a sleduje dovtedy, kým sa prestanú hýbať. Chceme lepiť sekundovým lepidlom, ale upustíme od toho – dlho to schne a hrozí polepenie sršňa aj inde, ako pod vysielačkou. Takže viažeme – najprv pevný uzlík okolo drieku a potom ďalší okolo vysielačky. Pri viazaní mi vo vrecku zazvoní telefón (zvučka Vivaldi). Chlapci sa smejú, že pri operácii musí hrať vážna hudba. Zisťujem, že volal náčelník HZS – medveď v raji pohryzol poľského bežca pod Kláštoriskom. Chvíľu teraz riešime medveďa, máme pri sebe aj Ľuba zo zásahového tímu na medveďa. Vyskúšame fungovanie vysielačky, všetko funguje a presúvame sa na lúku južne od Ulože. Sršeň odletel na juh k prieseku na elektrovod. Pomocou antény ho s nadšením lokalizujeme na vysokých jaseňoch na začiatku elektrovodu. Myslíme si, že by tu už by mohlo byť podľa všetkých indícií a príručiek hniezdo. Prehľadáme stromy, ale hniezdo na nich nie je. Ideme dať vysielačku na ďalšieho sršňa. Podarí sa to. Presúvame sa dedinou aj s anténou a chceme prísť k elektrovodu z opačnej strany. Stále máme signál z prvého sršňa. Na konci dediny narážame na auto s nápisom súkromný pozemok, ktoré je odstavené na jedinej prístupovej ceste do lesa. Po našom rozčúlení vybehne zo susedného domu chlapík, že on má kľúče a môže ho dať preč. Medzitým ideme pešo do prieseku. Vypúšťame druhého sršňa, ale nelieta pekne, ako prvý. Zaletí do krovia a aj po dlhom hľadaní ho nenájdeme. Signál máme, ale nechceme ho pristúpiť. Ideme hľadať prvého sršňa, ktorý sa z jaseňa presunul južným smerom na miesto, kde sú vysoké, cca 35m smreky vedľa prieseku na elektrovod. Prehľadáme okolie, taktiež okolie prieseku. Rišo vypúšťa posledné sršne, pokračujú priesekom v lese na juh, od dediny je to už hodne ďaleko, od brečtanu viac ako 1km, od včelnice a jedle ešte viac. Zapadá slnko, vraciame sa k autám. Pri návrate sú tam miestni ľudia, aj pán s kľúčami od zaparkovaného auta. Tvrdí, že je bývalý včelár a pred dvoma rokmi mu uhynulo 17 rodín a nevie prečo. Kontroloval ich aj zverolekár a nič nezistil. Sršňov však nezaregistroval. Ukážeme im živých sršňov. Posledných dvoch, ktorých som mal doma od pondelka vypúšťa Rišo na kope skál. Odlietajú oproti zapadajúcemu slnku na západ. 

ŠTVRTOK, 8.9.2026 Od rána hľadáme pomocou prijímača a antény dva sršne vysielačkou. (Olekšák, Čaja, Ďurša, Hovorka, Papsonová, Lehocký, Bartko, Ľubo – ZTV). Máme signál oboch sršňov hneď na začiatku prieseku. Prichádzame na miesto, kde sme včera skončili. Prichádzame aj zvrchu, kde bolo deň predtým zaparkované auto. Stretáme tam starostu Abrahamovského a poslanca Šefčíka, ktorí telefonicky riešia tento problém s majiteľkou. Prístup máme voľný aj z tejto strany. Prichádzame k vysokým smrekom vedľa elektrovodu. Máme tam najsilnejší signál. Prehľadám dronom tieto stromy. Ďurša zachytí lietajúce sršne. Poniže Hovorka nad lieskou taktiež. Cca 15 -20ks. Nevieme, či sú to naše, alebo ázijské. Prehľadáme okolie, ale nájdeme len osie hniezdo a plást vosku pod smrekom. Výrazne sa ochladí a nevidíme už lietať nič. Prejdeme v rojnici široký pás vedľa elektrovodu a búchame palicou po vyššich stromoch. Nič. Presunieme sa k brečtanu a napriek veľkému ochladeniu nachytáme do hodiny 10 sršňov. Vraciame sa k domu so zaparkovaným autom na lesnej ceste. Majitelia sa nám ospravedlnia, autami sa presúvame do elektrovodu. Vypúšťame 10 sršňov po nakŕmení na otvorenom priestranstve v elektrovode neďaleko vysokých smrekov. Lietajú všetkými smermi a nepovie nám to dokopy nič. Dáme tam na 3 rôzne miesta návnady a ja skúsim nafotiť lietajúce sršne, kde ich videli Hovorka a Ďurša kvôli identifikácii, ďalekohľadom sa to nedá, lebo sú rýchle. Na mieste trochu váham, či som pri dobrej lieske a po stúpení do osieho hniezda už viem, že som presne tam, kde sme boli ráno.. Prichádza dážď a tak okrem vyletených ôs nelieta nič.

 PIATOK, 9.10.2026 Na dve vytipované miesta južne od Ulože sme urobili dve návnadové miesta z rozkvitnutého brečtanu (Olekšák, Čaja, Hovorka). Chytili sme 10 sršňov a postupne po ich prirodzenom nakŕmení na návnade z brečtanu sme sledovali smer lietania. Výsledky v mape. V lese neďaleko už nehybného sršňa s telemetriou preverujeme, či lietajúce sršne sú naše, alebo ázijské. Po nafotení (v ďalekohľade sa to nedá rozoznať, sú rýchle) vyhodnocujeme, že na 90% sú naše európske, teraz sa roja. Večer miestny včelár už niekoľkokrát ako akt zúfalstva navrhuje priviazať sršňa na nitku ako na vodítko a ísť za ním. Myslíme si, že to nebude fungovať, ale keďže to už viackrát navrhoval, tak som večer s ním ostal a pred západom slnka sme púšťali 3 sršne (1 s dlhou nitkou), ktoré chytil vo včelnici. Sršeň nevládze ťahať dlhú nitku, je pre neho ťažká a padá aj na nás, zamotáva sa do nej. Tak mu ju postupne skracujeme, až je úplne krátka a odlieta na najbližší strom smerom k miestu, kde skončil sršeň s telemetriou. 

SOBOTA, 10.10.2026 Je pekný slnečný deň. Všetci majú toho už plné zuby a tak idem na Uložu sám. Nesiem ráno nastrihaný rozkvitnutý brečtan a idem urobiť ďalšie návnadové miesto. Dočítal som sa na talianskej stránke o hľadaní hniezda na princípe trigonometrie – z dvoch bodov a 2 smerov pretnúť bod tretí. Pri brečtane a chytaní asistuje celá rodina miestnych, keďže tam v sobotu chodia na chalupu. Najviac sršňov lieta ráno, aj keď je chladno. Chytám a postupne púšťam 5 sršňov ráno a 5 poobede. Poobede napriek tomu, že je horúco, slnečno a brečtan je plný včiel je sršňov málo. Po nakŕmení a vypustení na návnade na lúke lietajú najčastejšie smerom na juhozápad. Asi pol hodiny po púšťaní sršňov a výraznom ochladení pred západom slnka sa jeden veľký sršeň objaví, nízko a pomerne dlho lieta na brečtan aj okolo, nakoniec odlieta asi pol metra nad zemou smerom na včelnicu. Urobím video z drona, letel som spočiatku tak, ako prevažne lietajú sršne smerom na juh k prieseku s elektrovodom. 

NEDEĽA, 11.10.2026 Veľmi sa ochladilo a od rána prší. Naša Zuzka Streberová už v priebehu týždňa oslovila Helenu Prokovú, vynikajúcu expertku na sršne so skúsenosťami so západnej Európy. Prisľúbila pomoc. Zuzka to prebrala aj s Ivanou Havranovou zo ŠOP SR (garant pre sršňa ázijského na Slovensku). Dnes nemá význam ísť na Uložu, ale venovať sa skôr prípravám na ďalšie dni. Získal som kontakt na Helenu Prokovú, ihneď zareagovala, potvrdili sme presný príchod na utorok 8:00 pri kostole na Uloži, ktorý už predtým dohodla Zuzka Streberová. Helena Proková nás upozornila, aby sme boli dochvíľni. Pozriem si jej stránku www.medula.sk a FB stránku, kde sú príspevky z konferencií o sršňovi ázijskom. Veľmi ma to potešilo. Spokojne idem spať. 

PONDELOK, 12.10.2026 Pondelok je u nás poradový deň, ale priorita je hneď od rána sršeň. Riaditeľ sa vrátil z dovolenky, a tak od rána najprv voláme Helene Prokovej, aby sme dohodli jej príchod. Musíme to oznámiť a odkomunikovať aj zo ŠOP SR, keďže sú garant pre sršňa ázijského na Slovensku. Súhlasia. Dohodli sme sa vo vedení Správy NP, že zavoláme médiá. Oznámime to ŠOP SR. Obvoláme novinárov a zašleme im podrobný popis, mapy, videá a fotografie. TA3 a STV nás ešte v ten deň navštívia, vysvetlíme im situáciu, natočia si vypreparovaných sršňov odchytených na Uloži, aj niečo počas debaty. Celý deň komunikujeme s Helenou Prokovou. Oslovila Etienna Roumailhac z Francúzska, ktorý má vyše 20 ročné skúsenosti so sršňami. My už vieme, kto to je, keďže natáča o sršňovi videá so státisícovými dosahmi, a ktoré sme už pozerali počas štúdia k sršňovi za posledné dni. Na youtube ich zobrazilo medzi prvými. Helena Proková navrhuje pozvať maďarských expertov na telemetriu (Dr. Éva Kolics-Horváth, Dr. Kinga Mátyás Petrovicsné a Dr. Balázs Kolics), ktorí ju majú vyskúšanú tento rok v horských oblastiach v Taliansku. Súhlasíme a píšem im pozvánku, aby ich uvoľnili z univerzity, keďže učia. Zabezpečíme im ubytovanie na Správe NP. Neskoro v noci čakáme maďarských expertov, keďže ešte nedorazili. Dozvedáme sa, že prídu až ráno rovno na Uložu. Helena vyzdvihne Etiena o 17:30 na letisku vo Viedni. 0.22 (už utorok) mi príde správa na WhatsApp, že Helena s Etienom dorazili do Levoče.

 UTOROK, 13.10.2026 O 8:00 pri kostole v Levoči to vyzerá, ako vo včelom úli. Nebyť hojnej účasti sršnieho tímu zo Správy NP Slovenský raj, bolo by tam viac novinárov, ako ostatných. Všetci sa navzájom zoznámime, prišli všetky významné televízie (STVR, TA3, Markíza, JOJ, TV Levoča, TASR). Zo Správy NP: Olekšák, Hovorka, Čaja, Lehocký, Bartko, Ďurša, Papsonová. Zo ŠOP SR prichádza mediálna pracovníčka Ingrid Karolyová, víta nás starosta Abrahamovský. Tesne pre 8mou som našiel v areáli kostola miesto, odkiaľ vidieť aj jedľu, kde bol sršeň ázijský po prvý krát nahlásený, aj včelnicu cca 50m ďalej, kde bol sršeň identifikovaný na základe miestneho oznámenia hneď ďalší deň. Prebiehajú intenzívne rozhovory. Navrhujem, aby sme sa presunuli k brečtanu v súkromnej záhrade pri požiarnej zbrojnici. Majiteľka je dopredu informovaná, že u nej bude okrem iných dní, keď sme tam prakticky denne, práve dnes veľké množstvo ľudí. Nemá s tým najmenší problém, je ako vždy veľmi milá a ústretová – odpovedá mi v telefóne: „veď viete, kde sú kľúče“. Na brečtane napriek chladnému počasiu vidieť veľké množstvo sršňov. Televízie si ich točia, chytám im ich do fľaše, taktiež aj nášho sršňa, aby si ich mohli porovnať. Presúvame sa na lúku južne od Ulože, odkiaľ je výhľad na okolie. Neustále prebiehajú rozhovory, natáčania a debata o ďalšom postupe pri hľadaní hniezda. Na otázku novinárov, či sa nám dnes podarí nájsť hniezdo odpovedám: Neviem, je tu dnes veľa odborníkov, ale ozaj veľké nádeje vkladám do novej telemetrie, ktorú dnes majú priniesť maďarskí experti a ktorá bola tohto roku použitá v Taliansku v takom členitom teréne, ako Uloža. Maďarskí experti práve dorazili k brečtanu, tak sa presúvame tam. Keď vidím to vybavenie na odchyt, manipuláciu so sršňami a telemetriu, tak si spomeniem na slová manželky, ktorá komentovala naše vybavenie a snaženie: „to vy ako keby ste išli s lukom na mamuta“. Prvého sršňa opatria maďari vysielačkou. Odlieta na juh, ako to už máme aj my odpozorované z minulosti, ale doletel len do najbližšej záhrady. Neskutočne sa ochladilo, starosta pripravil na Obecnom úrade čaj a pohostenie, tak väčšina odchádza na chvíľu tam. Medzitým prichádza Ivana Havranová zo ŠOP SR s tímom f. Aquazoo, ktorí doniesli dron s termovíziou. Odchádzame k lesu južne za posledným domom tiež smerom na juh od požiarnej zbrojnice. Na drone neďaleko posledného domu na displeji pekne vidieť objekt vyžarujúci teplo. Vyzerá to nádejne. Prederiem sa k nemu, dron mám nad hlavou. Pozriem hore a je to modré igelitové vrece na borovici. Ideme vymeniť batériu na drone a tu zrazu telefonát: Rado Čaja nadšene oznamuje: „Máme hniezdo. Maďari s telemetriou ho našli“. Pýtam sa: Kde je? „Na ulici k poslednému domu“, odpovedá Rado. Vraciame sa po ulici 250m na sever. Tam sú už naši a maďari s telemetriou. Zbadáme v záhrade na rodinnom dome úplne atypicky vyzerajúce hniezdo pozdĺž štítu strechy a veľké množstvo pochodujúcich sršňov. Nadšene sa objímame. Neskutočná úľava po dvoch týždňoch snaženia. Domáci sú prekvapení, koľko sa u nich zrazu objavilo ľudí na záhrade. Nastáva búrlivá debata, ako hniezdo čo najrýchlejšie zlikvidovať. Vybavujeme spolu so starostom, Ivanou Havranovou a MŽP rozhodnutie Okresného úradu v Levoči na likvidáciu hniezda. Máme prisľúbené, že ešte dnes bude na svete. Vzniká medzinárodný tím, ktorý živo diskutuje o postupe likvidácie. Nakoniec nastáva zhoda, že bude postupne rozoberané podbitie strechy a hniezdo bude kompletne odstránené. Špecialisti z fy Aquazoo sa obliekajú do hrubých kombinéz, kombinézy a ochranné odevy majú pripravené aj Helena Proková, Etienne Roumailhac, maďarský špecialista Balázs Kolics a Ivana Havranová zo ŠOP SR. Prichádza informácia, že rozhodnutie je podpísané. Ľudia v kombinézach sa presunú k hniezdu, my ostatní všetko pozorujeme v bezpečnej vzdialenosti, na ulici starosta osadí výstračné pásky. Susedia sú informovaní, aby si zatvorili okná. Po aplikácie registrovaného insekticídu z výťažkov chryzantém dochádza k masívnemu lietaniu postihnutého hmyzu, niektoré jedince až k nám. Postupne dochádza k rozoberaniu podbitia a rozoberaniu atypického hniezda, ktoré po prezretí a fotografovaní končí vo vreci. Čerešničkou na torte je nález sršňa s vysielačkou, ktorého nám Balázs Kolics na smrekovej šiške nadšene ukazuje. Je to taký „trójsky sršeň“, ktorý priviedol všetkých k hniezdu. Deň ukončujeme spoločnou večerou a debatou do noci. To ešte nevieme, že naša práca nekončí.

 STREDA, 14.10.2026 Ráno prichádzajú hlásenia od obyvateľov po zhliadnutí reportáží, že majú podozrenie na sršňa ázijského. Keďže Etien a Helena sú ešte v Levoči, spoločne všetky podozrenia preverujeme (za nás Olekšák, Streberová, Hovorka). Všetky sú negatívne. Ideme aj do Ulože skontrolovať situáciu. Na brečtane je obrovské množstvo hmyzu, ale ani jeden sršeň ázijský. Navštívime miestnych ľudí a zatiaľ sa rozlúčime. Prvonálezcovi sršňa na Uloži je ľúto, že nemá žiadneho na pamiatku. Odloženého na stole mu odniesla mačka (tých je na Uloži ozaj hodne a niektoré už poznáme aj po mene), tak mu prisľúbim, že mu ázijského sršňa na pamiatku donesiem. 

ŠTVRTOK, 15.10.2026 Máme ďalšie hlásenia, ktoré preverujeme. Pri kontrole situácie na Uloži som zapol prijímač na telemetriu už jednoznačne mŕtveho sršňa, vypúšťaného pred týždňom, ktorý je niekde v trase elektrovodu južne od Ulože. Spolu s manželkou Michaelou pomocou veľkej antény a detektora kovov prehľadávame priestor. Po mravenčej práci a vďaka výborným očiam manželky sa nám podarí nájsť sršňa s funkčnou vysielačkou, ktorá stále vysiela signál. Skúšame, či ho registruje detektor kovov. Ani ťuk. Je úplne miniatúrny, tak asi preto. Telemetrická anténa s prijímačom ho registruje, ale má veľmi široký rozptyl v tejto džungli. Sršňa s anténou použijeme v Ekocentre na edukáciu. 

PIATOK, 16.10.2026 Rozmiestnim ďalšie pasce na sršňa na Uloži a zabezpečujem ku každej nejakého miestneho človeka, ktorý má so sršňom ázijským skúsenosti, aby ju kontroloval. Prvonálezcovi sršňa dávam na pamiatku sršňa konzervovaného v slivovici, od miestneho včelára zasa dostávam sršňe na preparáty. S radosťou pozerám, ako brečtan hučí plný včiel a iného hmyzu už bez útokov ázijských sršňov. Na úľoch miestneho včelára to vyzerá tiež veľmi živo. Stretávam starostu, majú dnes posledné zastupiteľstvo pred voľbami a témou bude aj sršeň. Odchádzam z Ulože s pocitom poctivo odvedenej práce 

Reportáže: Levočská televízia https://www.youtube.com/watch?v=jqIKoQxvjYo ;;; https://spravy.stvr.sk/wp-content/uploads/2026/10/stv1-20261013-srsne-azijske-1.mp4

⋮
22.10.2026, 20:57:17 xxx:xxx.9d96:3962

Hnusné je jak jsou agresivní i na lidi

⋮
kometa
správce
22.10.2026, 21:01:33 xxx.xxx.147.163
Konik:

Hnusné je jak jsou agresivní i na lidi


Proč dva nicky ze stejné IP adresy?

⋮
11.11.2026, 15:04:39 xxx.xxx.150.162

Já sem založil toto téma tak si dovolím malé oživení. Přiroda už si sama pomalu poradí. Objevila se invazivní asijská sršeň, tak se objevil její přirozený nepřítel, včelojed lesní. Sice včelojedů není moc, ale kdyby se tu měla sršeň rozšířit, určitě by se namnožil i on a populaci korigoval.

https://pestrazahrada.cz/asijska-srsen-ma-v-evrope-necekaneho-nepritele-vedci-potvrdili-ze-ji-lovi-domaci-dravec/?utm_campaign=hp_feed&utm_medium=seznam_distribuce&utm_source=www.seznam.cz#dop_ab_variant=0&dop_source_zone_name=hpfeed.sznhp.box

⋮
11.11.2026, 18:37:38 xxx:xxx.d337:f6db
»
Odpověď na příspěvek uživatele sens z 11.11.2026, 15:04:39

 Včelojedům se prý více daří v oblastech se sršní asijskou. Je zajímavé číst dosavadní zjištění a výzkumy z oblastí kde se včelojedi na tyto invazivky naučili. Včelojed je plachý, takže jeho vliv nebude všude. Predátor také svoji kořist obvykle nikdy nevyhubí, ale výrazně potlačit na únosnou úroveň ji může. Bohužel se zdá, že tam kde se uchytila už zůstane napořád, včelařství se tomu bude muset přizpůsobit. 

⋮
Tom50
11.11.2026, 21:11:18 xxx.xxx.139.244

Někdo se rád bojí a hlavně straší i druhé. Jsem v klidu, zatím vždy, když přišlo nějaké nebezpečí, člověk nad přírodou zvítězil a díky tomu jsme tady. Až jednou prohrajeme, bude po člověku veta a vaše “matka” příroda lidi klidně nahradí nějakými amébami, mloky, nebo tu nemusí být  miliardu let nic. I to je ta vaše milující matka příroda, její skutečná podoba.

Přišel roztoč varroa a vědcostuti prvních 25 let neuměli debilové poznat, že to není varroa jakobsoni oudemans, ale mutant od VJO k nerozeznání a vůbec těm blbům nebylo divné, že původní VJO včelu medonosnou ke svému životu využívat nemůže. No a ukazuje se, že tomuto mutantovi docházejí síly a už není nebezpečný. Tedy pokud někdy nebezpečný byl, což si dnes s odstupem let nemyslím. Ale někteří lidé potřebují pořád strašit před nějakým vnějším nebezpečím a udržují pořád VD v kurzu. Ty, kteří reálně předvádějí mnoho let po sobě, že jejich včely dokáží s VD žít v klidu a s vysokými výnosy a bez úhynů, mejnstrým přehlíží. Protože neomarxistická ultralevice - dnes jsou to liberální demokrati - potřebuje nějakého vnějšího nepřítele, kterého se bude většina bát. A ze strachu pak bude většina ochotná platit za boj proti skutečnému, ale klidně i domnělému nebezpečí. A stěžejní je zde slovo PLATIT. O peníze jde vždy, tak, nebo jinak, ale vždy jen o peníze a snahu někoho pumpnout =  demokratický kapitalizmus.

⋮
11.11.2026, 21:31:42 xxx:xxx.d337:f6db

Matka příroda, to zní jak z nějaké pohádky. Jsou jen fyzikální zákony a statistická pravděpodobnost. Inteligence v jakékoliv formě bude buď úspěšnější nebo méně úspěšná než inteligence jiná a ta se prosadí, totéž platí i o konstrukci těla a jeho strategiích. A inteligence sebeumělejší stále vznikla v rámci možností a materiálů které poskytla tato planeta. Když náhoda způsobí vyhlazení života, přijde jiný na nějaké kometě a začne se prosazovat nejlepší model, nebo se složitější látky postupně stanou organizovanými a postupně složité v takovém stupni že stanou živými jednotkami. Takže můžeme vymřít nebo nemusíme, je to o obyčejné náhodě, pravděpodobnosti, jako všechno ve vesmíru.

⋮
15.11.2026, 14:00:39 xxx:xxx.a03a:8513

Princip nové pasti je jednoduchý, ale technicky náročný. Má spojit mechanickou past, rozpoznávání obrazu a biologickou ochranu tak, aby se účinná látka nedostala k necílovým druhům. Umělá inteligence podle autorů s přesností přesahující 99 % vyhodnotí, zda do pasti vletěla sršeň asijská, nikoli například včela. Pokud systém identifikuje cílový druh, sršeň se uvnitř pasti opatří „nálepkou“ z proteinových nanovláken s houbou Beauveria bassiana. Sršeň je následně vypuštěna; po návratu do hnízda by měla houbu zavléct do kolonie a zasáhnout tak celé hnízdo zevnitř.

https://www.regionplzen.cz/zpravodajstvi/srsen-asijska-ma-noveho-nepritele-chytr-308292/?fbclid=IwY2xjawVmixJleHRuA2FlbQIxMABwZG9mAWJyaWQRMERwTEFOUWhSdWkzS3hCZ2FzcnRjBmFwcF9pZBAyMjIwMzkxNzg4MjAwODkyAAEfxXem_fIrtGO_7JacGgtPlOplicxwPgQq4equqaEFlxkyuiaLr5WjuVtNV_E_aem_IUrOEAj_ANI6DyPKLHKihA

⋮
goro
16.11.2026, 08:50:08 xxx.xxx.133.161

🤔😲😏🤐

..tak to už by som asi radšej nechal na tú matku prírodu ako na študentov s AI…😉

⋮
Tom50
16.11.2026, 12:46:24 xxx.xxx.139.244

Odkaz jsem neotevíral, je to nesmysl. Kdo by to platil?

Jestli to nastane, najde se žrádlo, na které jdou sršně a vosy a včely ne a vyhubí se i ty naše “nevinné”. Žádná škoda. A že jsou v ekosystému nutní? Ale nejsou, je snad desetina hmyzu než ještě před 25 lety a co jako? Boří se svět? A ni planeta nehoří, že ne. Proč tohle rouhání? No, jsou roky bez vos, kdy je vosa hypervzácná a co jako? Je to pro lidi jen příjemnější rok a i u včel je na včelstvech méně škod. Sršně jsou také nahraditelné, jen tupé ekoteroristické  kecy jak jsou potřeba. Na co? Ničit ovoce? Chytat včely? Původně oba druhy žraly především jiný hmyz, ten není a tak o to víc škodí včelám. To je jen zase liberální zhovadilost, jak je potřeba kdejaký škůdce. Není, na co by byl?

Vysvětlení proč by to stát neplatil. Ekoteroristi tvrdí, že ekologický přínos jednoho včelstva pro přírodu a zemědělství je asi 40.000 Kč. Nám stát dá s milionem keců pár korun a ten stejný stát jako že by platil nějaké AI systémy na selektivní likvidaci jednoho druhu škůdce, při zachování škůdců jiných? Vzpamatujte se do reality, není na důstojné důchody za celoživotní práci a placení pojištění, protože je potřeba cpát peníze do Ukrajiny a jiných konfliktů, taky vlastních cikánů, svobodných matek a podobných, teď nám sem kvůli jednomu darebákovi budou cpát migranty a na nějaké včely a včelaře se zvysoka se.e! Dokonce vědec Přidal z Brna se beztrestně dal slyšet v Čro, že i kdyby naráz padla polovina včelstev (a logicky i včelařů) že se prý nic nestane. Protože prý včela užírá potravu rozličným krásným škůdcům a česká krajina je převčelená. To samé se do historie zapsal nesmazatelně Slovenský politik Pročko. Na platy takovýchto vědců, politiků a manažerů stát má a na důstojnější podporu včelařů ne? Liberalizmus = adorace všeho špatného na úkor normálního a dobrého, správného. Prastaré Machiavelliho “Rozděl a panuj” v přímém přenose. Bude jen hůř, dobře už bylo.


Přispět do diskuze
neregistrovaný
Nepřihlášený uživatel
Jméno:
Text příspěvku:
Youtube video:
Vložte odkaz na Youtube video.
Fotografie:
Vkládejte maximálně 20 fotografií ve formátu JPG, PNG nebo GIF. Maximální velikost jedné fotografie je 20 MB.