»
Odpověď na příspěvek uživatele
trojAAAcko z 26.05.2026, 09:22:19
Pokud se ptáte mě tak
1 -
Netuším, myslím, že to nerozdýchá. Zaprášení pylem je taky něco jiného, asi jako byste vy byl obalený v mouce nebpo drti ze skelné vaty třeba, dřevo je z vláken a prach z něj se bude hodně podobat tomu sklu. Zmizela, asi někam zapadla nebo jí sebrala sýkorka nebo jiný opeřenec, třeba rehek, červenka - čermák a podobně.
Tady je třeba ale vědět, co si lidi drtivě neuvědomují. Včela dýchá opačně než my. My máme hrudník splasklý a pomocí svalů ho nadýmáme a tím nasáváme do plic vzduch, výdech jde pak samočinně tím, jak se hrudník vrací samovolně do původní polohy. Včela to má opačně!!!! Ona má ve vzdušnicích mezi pláty (tegrity) zadečku trvale vzduch a musí ho násilím vyfouknout tím, že pomocí svalů tegrity po sobě teleskopicky kloužou a zadeček se nenadýmá, nýbrž se protahuje a zkracuje. Tím se zmenší objem, vydýchaný vzduch je z těla včely pryč. V tu chvíli včela tlak svalů povolí a zadeček samočinným návratem do původní polohy nasaje do vzdušnic nový vzduch. Navíc včela, pokud si to dobře pamatuji, nemůže zadržet dech, člověk ano. Z toho já dedukuji DOMNĚNKU, že včela si nasaje špatné věci do vzdušnic jen tím, že dýchá a nemůže se tomu vyhnout. Jistě tomu částečně, na větší zrnka prachu, funguje její celotělní ochlupení, podobně, jako jemné chloupky v našem nose, ale menší frakci, která projde “lesem” jejího ochlupení, prostě vdechne.
Na druhou stranu jsem četl, že se roj usadil v komíně, kde je neskutečně mnoho ultrajemných sazí a včely v tom umí žít. Otázka jak dlouho a jak se jim v tom daří.
2 - Ano, pošetilé pokusy se dělaly a nikam to přece nevede z jednoduchého důvodu. Nenapadlo by mě nikdy, že by včela medonosná byla šlechtěná na sběr medu, to si asi neumím představit. Ale co není šlechtění, nicméně je to prazákladní práce se včelstvem, je přemisťování rámků v plodišti. Rámky nestejně široké by tento úkon znemožňovaly a tudíž by se nedalo včelařit s tak zvaným rosběrným dílem. To má kromě funkce rosběrnosti také tu druhou a snad ještě důležitější funkci, že jde měnit pořadí rámků, rámky posilovat jiná včelstva, dělat oddělky z takových rámků, kde je určité stadium plodu, v jiných jen zásoby a jiné jsou třeba jen prázdné souše, a tak dále.
Oddělěk. Co to je? Základ nového včelstva, které má v plodišti 9 rámků zastaralý a překonaný Tachovák, přes nedostatečných 10 rámků Langstroth, přes optimálních 11 rámků české délky rámku až po 12 rámků míry D-B. Odd je obyčejně jediný rámek s plodem + včely sklepnuté z dalších dvou rámků, rámek se zásobami a trochou vody a SR. Jak odd postupně roste, postupně se mu přidávají rámky až ovládne celý prostor úlu. Jak by se toto dělalo s nestejně širokými rámky? Tvorba oddělku by byla nemožná tak, jak se to běžně, velmi levně a efektivně dělá.
Hlavně by to bylo zbytečné, včela se velmi snadno přizpůsobí. Co může udělat včelař je, přiblížit se přírodě a přirozenému česnu tak, že jej udělá v rohu a ne uprostřed jedné stěny. Třeba toto drtivé většině včelařů nejde vysvětlit. A tak dále. A vůbec těm duševním velikánům nevadí, že by včely samy od sebe tak nikdy nestavěly. Zrovna tak dělají očka, ale včela by se sama nikdy - roj - neusadila v dutině, která by měla víc otvorů než jeden. My jsme zvyklí na přirozený tvar dutiny ve strromech - kulatý půdorys, ale včely umí žít v hranaté skalní rozsedlině například, v hranaté dutině stropu, ve zdi a podobně a i v členitě dělených prostorech (můj pokus s děleným medníkem z letoška). Včely by se také nikdy neusadily v dutině beze dna, což je vlastně úl s plně zasítovaným dnem bez plného dna pod sítem. A tak dále.
Včely by se nikdy nezabydlely nikde, kde by byl paroprodyšný strop. Ovšem toto tak docela neplatí a tady dám svojí příhodu. Je potřeba vědět, že roj se usadí v dutině, kde pod strtopem je díra, většinou po vyhnilé větvi nebo od datla asi 15-50 cm a dolů může být kolmá dutina bez průvanu a světla i několik metrů.
Co se mi stalo. Koupil jsem v r 1983 maringotku, kterou postavili vesničtí mládenci na kšeft, nevčelaři, z materiálu jaký měli. Úly ležely na líhách z nesmyslných trámů, krokví 10 x 14, ale naležato. Tudíž mezi nimi bylo celkem málo placu. V maringotce do otevření okenic byla téměř tma, určitě žádný průvan.
Na volné pozici, kde nebylo včelstvo, jsem provizorně odložil prázdný VN s vytočenými plásty, přikrytý jen kusem vyřazeného mokrého froté prostěradla, tedy průdyšnou věc a pod nástavkem vlastně dolů pokračovala dutina. Mohly k tomu z venku zlodějky, já na to zapoměnl a odjel, česnová štěrbina přes celou maringotku nebyla nijak zadělaná. Pátračky to našly, možná po dokonalém vylízání zlodějkami - byly to plásty po vytáčení, to jsem ještě vytáčel vysoké zakladené plásty. Musely docela krkolomně, česnovou štěrbinou a podlézat okraj tenkostěnného celomedníku více méně v prostředku boční stěny VN a celkem daleko od díry ve stěně maringotky, víc než 25 cm. Česno měly tedy neúměrně veliké, ale dost lomeně nepřímé, ale jak by ho hlídaly nevím, neuhlídaly by ho.
Podivnější bylo to froté. Sice téměř tma - kromě té česnové štěrbiny přes celou délku maringotky, ale co ta prodyšnost? Už tehdy jsem byl přesvědčený, že strop prodyšný být nesmí. Proto jsem pořád roj zakrýval tím froté, co s tím udělají. Po konzultaci s mámou, ta tvrdila, že to tak zapropolisují, že to bude neprodyšné. Přesně to se stalo. V zimě by tam zmrzly (jistěže ne).
Mám tu vlastnost, že každou svojí chybu nějak využiju k vyzkoušení nebo ověření něčeho. Avšak tak inteligentní (taky mě nikdo neplatil a neplatí) abych takový pokus vymyslel a zrealizoval, já nejsem. Ale když už se stane nějaká nezamýšlená situace, nebo chyba, většinou to využiju a udělám z toho nějaký pokus, aby se pořád naplňovala odvěká moudrost, že vše zlé je taky k něčemu dobré.
----------------------------
Včely se dají chovat v čemkoli, asi i v plechovém sudě, kameninové nebo betonové trubce atd. Na různých mírách a taky bez rámků s dílem divokým. Jediný rozdíl je efektivita, kolik práce a dalších nákladů : jednotce množství medu. Teď se moderně říká cena vs výkon. A já tvrdím, nevymyslel jsem to já ale jiní, že systém Dadant znamená na jednotku medu, tedy kilo medu nejmenší náklady a nejmenší potřebu práce. Jediné, co Dadant limituje, je fakt, že se v cizině v drtivé většině nevčelaří hobby systémem, kdy to dělají lidi s láskou a nemusí a tudíž o včelaření přemýšlejí. V průmyslovém chovu včel majitelé jsou vždy jen tupí kapitalisti, obyčejně včelám nerozumí a tu práci dělají zbyteční budižkničemové, kteří se nehodí k ničemu, nekvalifikovaní nádeníci. Stejná třída lidí, jací se dřív (i dnes) v USA uplatní jen u krav, tedy kraví chlapci = cowboyové. Dnešní západní včelařský dělník je vlastně beeboy. Tomu se nedá vysvětlit nic, nemá čím by to chápal a není nikdo, kdo by mu něco vysvětlil, majitel je úplně blbej, jeho kvalifikace je, že je bohatý. A tak je pro západní profesionály problém s obměnou vysokého díla v Dadantu a to i při dvanácti rámcích. Jen kvůli tomu, té obměně vyspokého díly a dokonce i jen jedenáctirámkové české klasiky jsem napsal článek, který je tady na CHZ o obměně díla v systému Dadant.
-------------------------
Příklad tuposti kapitalistů:
Na přednášce mladého člověka, který se dal najmout na N Zélandu na 4 roky jako včelařský nádeník, toto.
Nemění tam vůbec dílo, mají 100% jen Lang 1/1. Včely staré plásty vykusují a znovu staví. Ovšem nevykoušou dna buněk a tak plásty neúměrně tloustnou, až to nejde použít, ale to trvá mnoho let. Včely jsou z krátkých buněk maličké. Mládenec se majiteli pokoušel vysvětlit, že je třeba dávat mezistěny a že i rámky mohou být zdrojem nákaz (měli tam dřevěné). Prý nemá se zdravím včel problém a nač nákladně měnit dílo, když si včely poradí samy zadarmo? Uslyšel až na argument, že větščí včela má také větší volátko a tudíž logicky za stejný čas přinese víc medu. Nutno podotknout, že za 300 kg manukového medu tehdy, asi před 15 lety, byla dle tvrzení přednášejícího nová tehdejší Fabia. Vč tam za sezonu vyprodukuje kolem 100 kg medu, z toho manukového nejméně 30 kg. Jestli si to 15 let pamatuju přesně, tady si nejsem úplně jistý, popravdě mě moc výnosy v cizině nezajímají, protože tady jich nelze nikdy nijak dosáhnout.
Toho člověka znám od jeho dětství, ukázal nám diapozitivy i vzorky ledasčeho, věřím mu absolutně. Utvrdil mě v tom, že na Západě žijí včelařští idioti. Tam se já nemám co naučit, JÁ NE!!!!
