Výroba úlů a dalšího včelařského vybavení

Včerejší poznatek o dělených M. Je to perfektní, plásty spojily. Ne trubčinou, ale jakýmisi přechodovými buňkami. Hlavně ale M se vůbec ani nepatrně nevyboulily. Opět mi můj teoretický kalkul vyšel. Kdo má zájem podívejte se na fotky v příspěvku, na který reaguji - vkládal je JirkaP.

Velmi se též osvědčily souše s odřezanými spodky, kam přišel pruh M. Postavily, zakladly. Další dílek skládačky vyšel dokonale podle předpokladu.

Asi 20 letošních drápáků, souší se zkaženým pylem nebo oplesnivělými spodky, dolní třetina až ¾ odrásané, dopadly tak, že je nejde rozpoznat. Bohužel mě nenapadlo si je označit. A tak drásání vřele doporučuji, strojek a postup jak na to jsem tu přes JirkuP zveřejnil. Je to velká úspora jak mezistěny, tak hlavně práce, přířezu a také práce včel. Navíc jde často o záchranu zásob z horní části rámků. Toto má velký potenciál. Doporučuji hlavně těm, kdo nemají dost mladých pěkných souší.

----------------------------

Kdysi, těsně po Sametovce jsme s Petrem viděli u jednoho pána v Pyšelích samo-domo stojek dělaný za komančů na rotační odvíčkování. Princip je ze Včelařství, kde byly výkresy a spočívá v horizontální hřídeli, pracovní šíře asi 450 mm. Na hřídeli byly ve dvou řadách s roztečí 20 mm proti sobě, ovšem cik cak -protilehlá řada byla o 10 mm  mimo (a tudíž rozteč při rotaci 10 mm) závlačky na dvou článcích řetízku používaného dříve u splachovadel. Mělo to 2.800 otáček, krajně nebezpečná věc, průměr pomyslného “válce” asi 100 mm a tudíž obvodová rychlost konců závlaček délky 20 mm vražedná. Samosebou jakousi “kapotu” aby víčka s medem nelétala do prostoru, ale vše padalo do zásobníku. Neosvědčilo se, víčková drť se prý nedala oddělit od medu, vznikla jakási pěna. Ale bohužel i to, co se dostalo do medu při vytáčení takto odvíčkovaných plástů, také nešlo snadno cedit a tak strojek pán používal na drásání suchých souší pro roje a místo přidávání mezistěn. 

Před třemi lety jsem oslovil pozůstalé a koupil tu věc, už to nepoužívali ani na “drásání”. Když jsem to prvně pustil šel z toho takový strach, že jsem to ani nezkusil, chtěl jsem to jen na drásání, odvíčkování mám vyřešené. Podle mě se letící závlačky vyrovnaly zubům cirkulárky a tak tohle jen tak držet v ruce je idiocie a věc leží a čeká na kovošrot. Nebo nápad jak využít hřídel s domečky na něco jiného.

Protože se ale nehodlám smířit s opuštěním myšlenky, vymyslel jsem rotační ocelový kartáč. Ten běží pomaleji, i když díky průměru je obvodová rychlost konců drátků značná, přece jen to není nebezpečné a když si sáhnu (jde si dát pozor, ale už mi to štrejchlo o prst), pohltí to bez úhony hadrová odolná polyuretanová rukavice. Po více než 30 letech se mi podařilo uskutečnit dávnou ideu, nápad jak ušetřit výše zmíněné.

Ale tak geniální já nejsem. Inspiroval mě pneuservis, kde měli ve svěráku natrvalo jakousi rozbrusku pro nejmenší kotouč 115. Jenže v ní měli místo kotouče upnutý plochý rotační drátěný kartáč (nebo je to jiná mašinka) průměru asi 50-60 mm a šířky asi 8-10 mm a cosi na tom čistili. A nápad byl na světě.

Vše musí být včelotěsné, někdy když není snůška včely děsivě slídí a v nástavcích nesmí být žádné otvory, to by nastartovalo rabovku nezvladatelných rozměrů!

To naprosto chápu i s Vaším argumentem ("To proto, aby nebylo potřeba ŽÁDNÉ drahé speciální vybavení a mohl si to s pomocí obyčejné cirkulárky a vrtačky udělat každý.") se ztotožním, ale jak by řekla moje učitelka na výtvarnou výchovu - “Představivosti se meze nekladou”. Tím chci říct respektivě se vrátit co jsem psal výše - ono i u tvorby drážek či vytvořit aretace může stačit i obyčejný dláto a vydloubat v rámku otvor a přilepit i obyčejný kolík. Nebo to udělat typu jako to bývá u dřevěných kolejnic pro malé děti asi do 3 let. Projistotu posílám odkaz co přesně myslím.

https://www.vlackarna.cz/produkt/viga-drevene-koleje-zatacka-dlouha-4-kusy-baleno-v-sacku/

Pokud si dobře vzpomínám tak jsem psal, že by se mělo zvedat směrem nahoru a ne do strany například při kontrole. Teď mě třeba ještě napadlo na jedné půlce dole přilepit kolík (který se dává do nábytku) a na proti kusu zespoda se vrtákem pro dřevo (má tam i centrovací hrot) se udělá otvor a protikus jinak než zeshora nasadit nepůjde + bude na těsno u sebe a není riziko rabovky. Nicméně vrták do dřeva nebo dláto taky extra drahé není a přilepit dva kolíky +  dva otvory vrtačkou mi tak pracné taky nepřijde, jen to vyžaduje trošku preciznost aby tam nebyla zbytečně velká vůle.

Určitě bych nejdříve počkal jestli “půlmedník” bude vůbec fungovat, ale holt mám ve zvyku během pozorování přemýšlet co budu dělat potom až zjistím, že to funguje či nefunguje. Znám spoustu lidí, kteří klidně zkouší nové věci, ale po prvním neúspěchu to vzdají stylem, že to nemá “budoucnost”, ale přitom stačí kolikrát menší úprava a už to funguje.

výroba úľov v Afganistane..

https://www.youtube.com/watch?v=oEkv99hdTCg&t=912s

S vámi mě baví svět. Opravdu. Vymyslel jste blbost, stejnou, co už dávno někdo před vámi a sice kolíček co čumí z horního okraje nástavku a v dolním druhého dírka. Po dvou a trefovat se na to plným těžkým nástavkem, to je jen teorie. Prostě je to kravina, stejně jako jakékoli zámky. Víte co je nejjednodušší? Obyčejný falc. Prostě horní okraj nástavku má jakési sajtny, vysoké třeba 15 mm a odsazené na všechny strany asi o 2-3 mm a je to (dřevo je “živá” a pracuje a tak musí být větší vůle). Jenže pak nějaký blb vymyslel, že prý aby v dešti do toho nezatékala bočně švihající voda, třeba při bouřce, že je ten falc vzhůru nohama, že ty sajtny má dolní okraj nástavku. Aby to nevyčnívalo přes obrys, je to všechno v rámci 20 mm tlusté stěny a tudíž tam falc vytváří na jednom dílu pouze 8 mm silný materiál. To je brzy oštípané a hlavně dolní falc prostě vadí všemu. 

Úly po mých předcích měly horní falc. To proto, že měly strůpky z prkének tlustých 14 mm a tak proto falc byl hluboký 15. Fungovalo to dokonale. Mělo se kočovat a hrozilo, že se nástavky posunou když by neměly falc. Amerika nemá falce, kolíčky, nic. Na můj argument, že je nutné mít JISTOTU neposunutí a nerozjetí úlu v kočovném voze, mi pan Boháč odpověděl, že nic není potřeba a že to v USA mají vyzkoušeném, nenapsal ale, že to má vyzkioušené on v našich podmínkách. Nevěřil jsem, nezkusil jsem a patrně ani Boháč - sám byl včelař praktik nevalný a jen překládal a teoretizoval a tak nevěděl, že prostě včely za pár hodin tak dokonale zalepí spáry mezi nástavky + vlastní tření i hoblovaného dřeva je dpohromady tak velký odpor, že se nástavky neposunou. To by musela maringotka lehnout na bok, ale při náklonu při normální jízdě v terénu se prostě nástavky neposunou. Hádal jsem se s Boháčem a nakonec, už jsem se mu nemohl omluvit, umřel, jsem zjistil, že žádné falce, natož kolíčky nebo jiné zajištění není potřeba. Prostě to stačí zkusit. Já si o IQ Američanů nedělám iluze, ale tohle mají fakt vyzkoušené dokonale.

Ale je super, že o tom přemýšlíte, z vás nakonec včelař bude, vím to jistě.

---------------------

Mimochodem, Petr si kdysi naletěl na Lysoně 39x24 na 10 rámků a ty (polystyren) falce mají. Ale jsou nesmyslně lehké a tak mu úly takhle v lednu rozházel po zahradě vítr v zimní bouřce. Prostě úl zatížený 15 kg betonem nestačil. Zimoval ještě podle Adamistické fantasmagorie ve 3 nástavcích, kdy zásoby byly v horním a tak těžiště vysoko. Tehdy mu došlo, že se vyplatí poslouchat mě na slovo. Od té doby nemá problém. Zbavil se dokonce míry 24. Lysoně nevyhodil, když vykuchal mezidno (a větrací zhovadilost) tak je přesně 6 cm a tak to má spojené na oddělky 39x30 a oddělku 10 rámků stačí bohatě. Před zimou jde z toho včelstvo do pořádného úlu, tedy nezatepleného tenkostěnného.

------------------------

A tady druhá vsuvka. Psal tu JirkaP jak se mu osvědčuje sluneční úl a jak v něm včely jedou. Tak se možná ukáže, že tenkostěnáč 20 mm dřevo není nejlepší. Ale z dosavadně mě známého je 20 mm Sm nejlepší a včelám se v tom daří u mě nejlépe. Nejhorší je polystyren ve stěnách a ještě horší pouze stěna z PS nebo polyuretanu. Polystyren jedině do deklů.

Tak toto se osvědčilo tak moc, že mě mrzí, že mě to nenapadlo dřív. Bohužel se asi nepřekopírují fotky, ale doporučuji všem si ty fotky najít. Tedy článek na který tímto reaguji.

To samé drápáky, kvůli kterým se Goro posmíval. Ale on neumí domyslet rozdíl mezi jeho NN systémem, nic jiného nemá a systémem vysokých rámků. Když se plodiště skládá ze dvou pater se stejným účelem, logicky spodní patro je “opotřebené”, tedy černěšjší = vícekrát zakladené, než patro horní (samosebou se nevyřazují celá patra, ale jednotlivé rámky podle “černosti”, nebo jak to nazvat). Nízkonástavkáři prostě vymnění rámky spodního patra a já to samé - snad jedinou výhodu NN systému, udělal takto. Já tak také nemůžu obnovit všechny rámky, ale třeba jen ty, kde přes veškerou snahu se stane, že se zkazí pyl, například. Nebo spodek plástů poškodí v zimě hlodavec a nebo prostě že je spodek plástu už moc černý, ale jeho horní polovina, nebo třetina je ještě dobrá.

Dovedl jsem to k dokonalosti tím, že ze spodku, který chci vyměnit, nahřeji elektricky drátek a vytáhnu ho. Pak vyříznu nechtěnou část souše a drátek znovu napnu, tentokrát jen převrtám dírky v BL tak, aby horní drátek pro nový pruh M byl jen asi 5-8 mm pod horním okrajem mezistěny. Navleču drátek, vypnu a zatavím pruh M. Celé je to rychlejší než vyvařit rámek, obnovit drátkování nebo vypnout drátek a zatavic celou novou M. Tvrsdím, že se pak prodlouží životnost plástu na dvojnásobek, úspora práce, i mezistěny je veliká. Jediné co mě na tom mrzí, že jsem ten nápad dostal až ve svých 70 letech…

Protože jsem tyhle rámky přidával až když už byla trubčina dole v TL, tak chybějící dělničinu, kromě jediné výjimky z asi 25 rámků, dostavěly dělničinou. Také je potřeba všimnout si, že to JirkaP vkládal 15.4. a tak od přidání do vč uplynuly jen 3 týdny.

--------------------

Zatímco mamince “drápáky” přijímal jen roj nebo smetenec, mě to s nadšením přijímá jakékoli včelstvo. A předpoklad, že který pyl se maže a mašina ho nedokáže odkartáčovat, že je asi dobrý a vč ho zužitkuje je asi pravda. Nevím jen, zda ho snědly a nebo dokázaly díky měkkosti vyhodit. Ale zvládly to k nepoznání, zatímco ztvrdlé “špuntíky” vyndat nedokáží.

JirkaP:

Dobrý večer, vkládám fotky Tomova půl - medníku. 

Tak ahoj všem. Díky Jirkovi za fotky.

Můlj kalkul na poloviční váhu medníků vyšel!! Přepážka uprostřed jim vůbec nevadí, starci a ženy mají vyřešený problém. Já už vím, že přestat včelařit kvůli váze medníků nebudu muset. Až budu vytáčet zvážím kolik to váží, ale mnělo by to vážit polovinu, nebo nepatrrně nad polovinu NN 15. Tedy něco nad 10 kg.

Takže letošní objev drápáků pomocí rotačního kartáče, omlazení spodních částí vysokých souší nahrazením spodní části mezistěnou a dělený medník funguje. Jsem spokojený.

JirkaP:

Vkládám fotky od Toma

Bohužel jsem si neoznačil tyhle první pokusy a poslední dva rámky nejde poznat. Předposlední dostavěly, ten srpek dělničinou, asi, nevím který rámek to je a nikde trubčinu neudělaly. Poslední experiment udělaný z loňského SR se také nedá poznat od rámku s postavenou M.