Aktuálně: 2 621 inzerátů243 859 diskuzních příspěvků18 783 uživatelů

Výroba úlů a dalšího včelařského vybavení

Tom50
Tom50 04.03.2025, 11:04:47 xxx.xxx.139.254

Do tohoto vlákna dávejme od nynějška všechny výkresy, plánky a doporučení na úly a ostatní výbavu, kterou si lze zhotovovat amatérsky.

Předesílám, že blinova přepážka jakékoli konstrukce nemá mezerníky a v úle jí dáváme od oka.

Nejjednodušší blinova přepážka. Musíme mít malou cirkulárku. V běžné HL rámkového přířezu zvětšíme nutu - moderní přířezy už nuty pro M nemají a tak vyřežeme nutu hlubokou asi 5-6 mm o šířce 3,4 mm. Je dobré to vyříznout tak široké, aby v té nutě nafest držel sololit síly 3,3 mm a nebo nutu udělat podle sololitu, jaký je k dispozici. Dále potřebujeme pro úl délky rámku 39 cm obdélník sololitu, lépe sololaku, šíře 400 x výška o 6 mm nižší než je výška rámku daného úlu. Deska musí s HL být vysoká přesně jako rámek dané míry, pro Blaník 39x30 jsou to rozměry desky 400 x 294 mm. V desce uprostřed asi 25 mm od hořejšku vyvrtáme otvor 20-25 mm. Do nuty naneseme lepidlo D4 nízkoexpanzní polyuretan a narazíme desku. Za asi 12 hodin je přepážka použitelná. Nic se nijak nepřibíjí, pokud se použije označené lepidlo, drží to tak, že to už nikdy nejde rozebrat. Nikdy nic, nejen blinovka.

Ještě snáz se vyrobí blinovka a nemusí se čekat na vytvrdnutí lepidla, následovně. Připravenou desku sololitu (lépe sololaku) uřízneme na rozměr 400 x 300, tedy stejně vysokou jako rámek míry vysoké 30 cm a analogicky pro jiné míry. Deska má předem vyvrtaný otvor. Desku přibijeme hřebíčky na bok běžné HL. V tomto případě se blinovka dává deskou blíž k obsednutému vnitřku zužovaného prostoru. Protože včely obyčejný sololit vykusují a tuto přepážku budeme používat celoročně (k čemu vyplyne), je lepší soloak a dát ho lakovanou či laminovanou stranou ke včelám.

Je dobré, aby byla blinovka zateplená. Pokud jí nemáme a protože její výroba zabere nějaký čas a pokud pospícháme, postačí tenkostěnná nezateplená.

Stejně by posloužil i sololit, kde místo HL bude z boku přitlučený jen hranolek asi 8x8, že bude o 2 mm vyčnívat nahoře nad desku ničemu nevadí. Polopatě, pak by byla deska pořád 400 x 300, ale hranolek se přibije tak, že nahoře o 2 mm vyčnívá nad výšku 300 mm. Poslední je možnost ze sololitu vyřezat desku s oušky z toho sololitu. To je však pracnější a nejméně trvanlivé, ouška ze sololitu moc nevydrží.

----------------------------

Druhé využití tenké blinovky. Originál Blaník je, jak víme, na délku větší než 405 mm a sice 422. Také víme, že ne vždy můžeme mít úly ve stínu a nebo pokud možno jen malou část dne na úly slunce svítí. Pak se k přední stěně (TS) nástavku vloží nejprve tenká BP výš popsané konstrukce a následuje 11 rámků. Vychází to úplně přesně. Blinovka pak plní účel vnitřního zateplení či odclonění od slunečního tepla při přímém osvitu úlu. Jakékoli včelaření se pak začíná vytažením této blinovky zepředu a tím lze rozvolnit rámky na pohodlnou práci a nemusí se první vyndaný rámek odkládat do rojáku proto, aby se v úle dalo pohodlně pracovat bez hrnutí včel. Ano, obyčejně pracujeme odzadu, ovšem v popsaném případě začínáme práci odpředu. Kde je celodenní stín a nikdy na úly slunce nesvítí, pak se popsaná blinovka parkuje celý rok v zadní části nástavku. Vymezuje tam nadbytečný prostor aby tam nestavěly nesmysly a je celoročně uklizená a nemusí se někde po asi 11 měsíců skladovat. 

-------------------------------

Výroba jednoduché zateplené blinovky. Jde o řešení ne úplně krásné, ale plně funkční a neskutečně snadné a rychlé. Více než sololit se mi osvědčil dutinkový plastkarton síly 3 mm. To se špatně shání, lze ale běžně sehnat 2 mm a i ten by asi stačil. Nebo sololit. Prosím Jirku aby to nakreslil podle následujícího popisu.

Sbijeme měžný rámkový přířez, musí mít i DL stejně širokou jako ostatní loučky = 25 mm. Prostředkem se svisle přibije vložený hranolek naplocho 30 x 25. Tím je vnitřek přepážky rozdělený na dvě svislé komory. Nařežeme dvě stejné desky sololitu, plastkartonu či jiné hmoty - překližky jsou na všechny přepážky nevhodné, vlhkem by se rozpadly velmi rychle. Desky budou vysoké jako rámek a široké 400 mm. Po přibití budou na stranách o 5 mm přečnívat na obě strany. Není to krásné, je to ale funkční. 

Postup je takový, že na rámek přibijeme jednu desku. Pak se vloží středový sloupek a do dutin dáme 20 mm polystyren. PS 25 mm se asi nevyrábí a rozhodně to nikdy nikdo neřežte na cirkulárce, hrozí velmi vážný úraz!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!! Aby PS v přepážce nečochtal - ani to by ničemu nijak nevadlo - se dá pod desky PS třeba bublinková folie nebo tenká pěna používaná jako obalový materiál, vypadá to jako 1-2 mm tlustý miralon, jak se to ale jmenuje nevím. Nebo něco podobného, lidové tvořivosti se meze nekladou, jen papír a něco nasákavého není vhodné. Nakonec se přibije druhá deska. Při sbíjení je nutné nedávat hřebíky tam, kde budeme vrtat otvor. Nakonec do hotové přepážky vyvrtáme požadovaný otvor, při díře 25 mm je šíře sloupku 30 na hraně, lepší by byl asi sloupek široký 35 mm. Ovšem v blinovce úplně postačí díra 20 nebo 22 mm. 

A nyní moje vychytávka. Otvor je 20 - 25 mm a musí být tak nízko, aby se dal použít běžný očkový plastový uzávěr, který díky středovému sloupku dobře drží na šroubku uprostřed. Díky němu získáme pro blinovku celou řadu dalších použití. Ale samosebou je možné při jiných využitích přepážky díru něčím ucpat, ovšem uzávěr je elegantní a vždy po ruce. Dát je ho nutné směrem ke včelám a ne ke stěně úlu, přepážka by nešla těsně přirazit k vnitřní stěně.

Středový sloupek je tam proto a být tam musí ze dvou důvodů. Hlavní je, že je díra vyvrtaná ve dřevě a nemusí se vložkovat. Jinak by včely obnažený polystyren vykousaly a vynosily z úlu. Druhý důvod je ten, že se desky přibijí i středem a tudíž nedojde a nemůže dojít k vyboulení. Doufám, že je zbytečné, ale raději to napíšu, že desky musí být přibité kolem dokola. Používám pneumatickou sponkovačku sponky 20 mm, stačí i jen 15 mm. V přípoadě sponkování dutinkového plastu je nutné seřídit sílu nástřelu, jinak by sponky prosekávaly plast.

Fakt, že je blinovka o 5 mm užší než je světlost nástavku pro míru 39 je proto, že dřevo pracuje a při nějakém zkroucení a nabobtnání musí jít přepážka dobře vytáhnout nebo posunovat. Možná by vůle stačila i jen po milimetru na stranách. Také je možné si prostě udělat dolní loučky o 10 mm delší než jsou přířezové, tedy 400 mm a pak je to po stranách elegantní. To je každého věc jak má kdo možnosti a nebo taky chuť si s tím vyhrát. NMo a v neposlední řadě, i blinovka široká jako rámek, tedy 390 mm funguje. Jen o něco hůř.

--------------------------

Proč se nikdy nesmí řezat PS na cirkulárce. Teplem se při řezu taví, naráz se dokáže přilepit k běžícímu kotouči pily a následuje destrukce řezané desky velmi podobná explozi a i lehoučký PS v té rychlosti dokáže vystřelit oko i skrz ochranné brýle, zlámat prsty a nebo sebou z leknutí reflexivně trhneme a strčíme do řezu ruku. Nevěřil jsem, zažil jsem, naštěstí jsem se bál a byl jsem na to připravený a tak se mi nic nestalo. Mimochodem stejně nebezpečný je i dutinkový polykarbonát, i o tom jsem se přesvědčil na vlastní kůži. V mém případě krvavý  10 cm šrám (skrz montérky) a ohromná modřina ve třísle. A taky jsem dostal doslova přez prsty, sice mi je to nezlomilo, ale zhmožděnina bolí stejně vydatně a vyřadí na pár dní z práce spolehlivě!

PS se musí řezat elektricky odporovým drátem, řezačku si každý může doma sestrojit sám z věcí, které doma najde. O tom snad někdy příště. Ale PS je lepší nepoužívat a do blinovky, kam není vhodná hobra ani sláma či hobliny (vlhne), se dá deska 20 mm silná nařezat ostrým nožem, na přesnosti až tak nesejde. Jak se řeže polykarbonát snad vědí řemeslníci, co s ním pracují a nebo někdo tady?

Jirka P. (neregistrovaný) 05.03.2025, 07:14:04 xxx.xxx.140.98
»
Odpověď na příspěvek uživatele Tom50 z 04.03.2025, 11:04:47

Posílám výkres BP.

Obrázek
Anonymní (neregistrovaný) 05.03.2025, 23:58:17 xxx.xxx.4.22

Jak se řeže polykarbonát snad vědí řemeslníci, co s ním pracují a nebo někdo tady? Řežu ho fleksou.

goro
goro 06.03.2025, 08:49:23 xxx.xxx.74.195

..no podľa Cimalu (Včelarství 3/2025 ) by sa Dadant v hrobe obracal že jeho prepážku voláme podľa ruského včelára  😉. ….

Tom50
Tom50 06.03.2025, 09:55:40 xxx.xxx.139.254
»
Odpověď na příspěvek uživatele goro z 06.03.2025, 08:49:23

Myslím, že Dadant by se spíš obracel ze třináctirámkového čuda a použití dvou přepážek a taky z toho, jak nepřesné a zavádějící byly (možná ještě jsou) nesmysly v páně inženýrově přednášce a hlavně v jeho PC prezentaci.

Nevím kdo z těch dvou přepážku vynalezl. Ovšem jde tu spíš o úplně rozdílnou věc. Zatímco, pokud Dadant přepážku vynalezl a používal, to znamená, JESTLI DADANT ZUŽOVAL, to já nevím. Co ale vím jistě, že vč spolehlivě přežije bez jakéhokoli zužování nebo komorování. Nemusí však přežít nákazu NA a dost často na ní v Blinovově době padaly celé včelnice. Celé se mi to zdá nevěrohodné, Dadant svůj úl modifikoval podle doporučení Blatta až v USA a tak velmi silně pochybuji, že by se v USA zužovalo. Jde o zúžení kvůli rychlejšímu zesílení vč (článek jsem nečetl, dost se vyhýbám článkům tohoto autora, nevěřím jeho údajům viz předchozí vysvětlení důvodu). Ovšem Blinov je jiná liga. Blinovovi nešlo o rychlý jarní rozvoj. Jemu šlo o samočinnou samoléčbu včelstev nákazy Nosema Apis. Ta nesnáší teplotu nad 24 a sama vymizí a tak stačí jen v předjaří umožnit včelstvům zmenšením ponechaného prostoru “vytopit” zmenšenou část plodiště a současně včelstvo neodříznout od zásob. Jak včera píše M.S. (a já nevěděl), tak včelstva vnímají i to, co je a čím mohou disponovat i za blinovkou jako součást plodiště a tudíž vnímají, že nemají nedostatek zásob, ty jsou v dostatku v komoře a o velikost komory je zmenšený prostor pro plod, což vč umožní rychlejší rozvoj. Tento efekt rychejšího jarního rozvoje vidí každý včelař, nebo pozorovat může, spory NA vidět nejsou a tak o nich většina včelařů nemá tušení.

Jdu si přečíst co vyplodil pan inženýr, o přepážce od Dadanta jsem neměl tušení.

Tak jsem to přelouskal a nevím, hlavně to pro mě není důležité. V podstatě si to v rámci mého včelařského vysokého samovzdělání pamatuji velmi dobře. Jen jaksi logika mi tu nehraje. Ing. Řeháček když nazval svůj úl Eurodadant, tak se jistě dokonale seznámil s originálem a vymyslel způsob jak ho použít i s délkou rámku 39, přičemž od Škvařila tu existoval rámek vysoký jako má Dadant-Blatt = 30 cm a i “polonástavek” s původní výškou 14,4 cm. Dávno před tím navrhoval Škvařil přejití našeho včelařství na slovenskou délku rámku 42 a těžce narazil a naopak, soudruzi zavedli nesmysl s délkou 37 a jen 10 rámky a nazvali to úl Čechoslovák. Jediné, co mě jako nejpravděpodobnější napadá, že Řeháček, když chtěl prosadit imperialisticky kapitalistický a tudíž ideově ohavný úl (stačilo byx změnit název a vynechat slovo Dadant), musel v něm používat sovětskou věc a technologii a velmi vlezprdelně pochválit Sověta Blinova, aby mu to u všemocné Strany prošlo.

Už jsem psal mockrát. On univerzální sovětský úl Mnogokorpusnyj je do nejmenšího detailu originál Dadant-Blatt. Jen se nesměl jmenovat “amerikaňsky” a sovětským rudým tupohlavům v roce 1920 úplně stačilo, že mu dali ruské jméno. Naší Straně by určitě také stačilo aby Ing. Řeháček v názvu (nesmyslném) nepoužil kritické jméno Dadant. Abych byl přesnější. Mě nevadí ve jméně úlu Dadant, mě tam vadí slovo euro, protože o déce 39 nemá Evropa ani nejmenší tušení a tím je to název nesmyslný. Vždy jsem byl proti všemu, co představuje to slůvkou euro (nejde o měnu) a to jsem ještě nevěděl, že to slůvko, přesněji jen první dvě písmena, bude jednou evokovat říši ultrabuzeračního Zla, které ničí samu podstatu lidského bytí.

Doron
Doron 15.03.2025, 09:45:01 xxx.xxx.166.146

Milí včelaři, vložím sem s dovolením jednu nesouvisející otázku..

Na fb se množí výzvy “přikrmujte teď včely,   rozmíchejte trochu medu, rozmisťte talířky po zahradě"..

Myšleno “ cizí” včely.

Je to vhodné? Je to správné ?

Mně se to nějak nezdá..

Omluvte otázku úplného laika😅

Anonymní (neregistrovaný) 15.03.2025, 10:16:36 xxx:xxx.ad29:e591
»
Odpověď na příspěvek uživatele Doron z 15.03.2025, 09:45:01

K šíření nákaz je to bezva. Zvláště z medů prodávaných v marketech namichanych z kdoví z čeho z celého světa. 

Zase akce ultra eko idiotů která škodí..je to jako chodit někomu prikrmovat koně nebo jiná zvířata..

Doron
Doron 15.03.2025, 14:32:51 xxx.xxx.166.146
»
Odpověď na příspěvek uživatele Anonymní z 15.03.2025, 10:16:36

Taky mě to napadlo..☹️.

Adam Malina (neregistrovaný) 31.03.2025, 16:25:18 xxx.xxx.35.141

Jakou máte zkušenost se zvedacím zařízení na úly/nástavky mimo včelín?

Podle mě pro plotýnkáře, starší, ženy atd. celkem zajímavé řešení. 

Tom50
Tom50 01.04.2025, 00:21:21 xxx.xxx.139.254
»
Odpověď na příspěvek uživatele Adam Malina z 31.03.2025, 16:25:18

Hovadina, chyták na peníze.

Pro včely (a hlavně včelařova záda) výhodnější TS - nemožnost použít v řadě. Jestli bych já někdy šel do nějakých zvedáků, tak to, co má bez humbuku a americké reklamy v tichosti slovenský Goro.

Jestli jste pane Malino plotýnkář, věřte Gorovi a mě a ne reklamě. Napsali jsme toho tady dost, hlavně já, třeba ve vlákně o včelařových zádech a mnoha dalších vláknech, stačí se namáhat a načíst si to.

Hlavně to ale neřeší PRAZÁKLAD moderní technologie chovu včel. Další medník se MUSÍ přidávat jedině POD MEDNÍK, co na úle už je. To americká (nebo jaká) kravina z videa neřeší. Stačí myslet. K tomu je nutné mít čím myslet. Nepropagovaný Gorův zvedák to řeší - nástavky, co na úle jsou to zvedne, pod ně se na plodiště posadí prázdný nástavek a vše se spustí zpátky jak bylo. Snadno, rychle, včely si ani nevšimnou co se děje.

Celý život jsem vystačil s prazákladní definicí reklamy: “Reklama nám dá vždy neomylně vědět, o které zboží není valný zájem”. Česky lidově - které zboží je kravina.

Vysvětlím o co vlastně ve videu jde. Reklama nabízí věc pro zastaralé včelaření, kdy se dal jeden medník (nebo dva, to je jedno), nad mřížku, omezila se matka a tudíž se vč chtělo rojit a tak se v intervalu 8 dní musely vylamovat v plodišti matečníky. Moderní civilizované, jestli ne Evropské, tak určitě české a slovenské provozní metody nabízejí jiné, pokročilejší metodiky a tudíž je propagovaný vehement blbost k ničemu. Pro zastaralé metodiky asi dobré.

Jako byste snad ani nepochopil, o čem tady píšeme.

Tom50
Tom50 05.04.2025, 22:20:15 xxx.xxx.139.254

Snažně prosím Langisty aby uváděli nikoli jen zlomek jako označení té které výšky rámku, ale když už chtějí být světoví a používat nesmyslné zlomky, které vysvětluji jinde, že nedávají smysl, prosím, aby za zlomkem za pomlčku pro tupější, jako jsem já, uváděli výšku v mm. Děkuji předem i když předem vím, že se na mě všichni vyreflektujou. A jen tím upevní můj pohrdavě zaujatý postoj k Langstrothu - jen mě v tom utvrdí.

U civilizovaných úlů v mm víme na milimetr přesně a jasně o jakou míru se jedná, taky tu už neměříme ve Vídeňských loktech, jako USA dodnes v palcích nebo co to vlastně je. I když třeba katastrální mapy od dob Marie Terezie nikdo na civilizovaně metrické měřítko nepřevedl a proto jako debilové máme u katastrálních map málo pochopitelné měřítko do dneška. Státní moloch nepředěláme, u včelařiny v civilizovaném Česku a Slovensku bychom se dohodnout mohli. (asi utopie)

Příklad:

1/1 - 232

⅔ -   159

¾  -  185 a tak dále

Nejlepší by bylo L/232, L/159, L/185 a tak dále.

Jasně, že si to můžu někam napsat a mít na očích a furt to jako blbec hledat abych měl jistotu oč jde. Já bych byl ale spíš pro civilizaci 21 století.

Jen připomínám, že v době L. Langstrotha se tu běžně měřilo na pídě, couly, kroky, sáhy, lány, měřice, korce a spoustu dalších nesmyslů. Ale v civilizaci se už měří jen v metrické soustavě.

Tom50
Tom50 06.04.2025, 12:47:25 xxx.xxx.139.254

Jak si umět poradit. Dno.

Ze starého vyhozeného nábytku mám dřevotřískové desky. Šatní skříně se dělaly hluboké asi 55 cm a vysoké nejméně 150 cm a tudíž z jediné bočnice lze udělat, třeba obyčejnou akušukačkou, tři desky velikosti asi 50 x 50 cm, nebo na výšku třetiny jak to vyjde a šířka desky je daná hloubkou původní skříně. Tyto desky mám neustále na stanovišti, nejméně 4-5 ks. Lze je použít jako náběh třeba a nebo improvizovaný dekl na narychlo udělaný oddělek, když třeba narazím na vč těsně před vyrojením. Když desky doslouží skončí v kontejneru na komunální odpad. (takhle si já představuji skutečnou ochranu životního prostředí a recyklaci, ze starých věcí udělat před vyhozením něco, co poslouží stejně, jako věc nová).

Ale já mám tyto desky hlavně abych je použil jako improvizovaná dna. Na stan (spíš v autě) je nutné mít hrst BL, určitě nějaké HL a i SL. SL je tlustá 8 mm a to jako podmet improvizovaného dna bohatě stačí. Na desku se položí nástavek a obkreslí. Pak se nařežou loučky na délky tak, aby vznikla podkova a loučky se přibijí hřebíčky, co jsou na sbíjení rámků, k desce. Ve předu se udělá volná zástrčka v podobě SL. Ta je dlouhá 39 cm a vnitřek nástavku 40,05 a protože by bylo česínko moc malé, SL se na délku zkrátí (pilka musí být na stanovišti stejně jako kladívko, kleště, hřebíčky, drátek a další pomůcky) tak aby vzniklo česno dlouhé asi 5-15 (případně víc a nebo více kratščích zástrček) a to dle síly udělaného oddělku. Další podobná deska poslouží jako víko. Na to kus lina, lepenky, igelitu, 4 cihly nebo kameny a je hotovo. Když není plac na nějaké koze - být by měl a každý by na to měl myslet předem - tak se na zem dají 4 cihly a improvizace je hotová.

O improvizovaném odd - je jasné, že na stan musí být bezpodmínečně dostatek náhradních NN - to je univerzální prazákladní prvek moderní včelařiny, případně i VN - víme a proto si už v klidu doma připravíme pořádné dno, dekl i podstavec a do několika dnů až týdnů, až bude víc času, odd přeložíme a nebo s něčím spojíme atd.

Ovšem, je tu bohužel záludnost. Někteří idiotští výrobci dělají nad rámky půl včelí mezery a pod rámky také půl. Tím je to pak nekompatibilní s civilizovanými prvky a proto při koupi velký pozor. Pak nejde použít desku jako dekl, protože by pod ní a HL rámků byly jen 4 mm a spíš méně kvůli propolisu pod oušky rámků a drtily by se včely. Výrobci tuto doslova past na nezkušené dělají v domnění, že pak podvedenému začátečníkovi nezbyde nic jiného, než nakupovat další věci porávě u tohoto výrobce. Zrušení komunistických ČSN - to byly závazné a tvrdě vymáhané CELOSTÁTNÍ normy a dnes liberální svoboda v praxi. Za komunistů by nikdo nikoho nijak podvést nesměl (nejen u včelařiny) a nebo za cenu trestu, často celkem drakonického. Bolševik se se zlobiči ne..al!

---------------------------------------

Ze stejných desek získaných z vyhozeného nábytku mám nadělané plemenáče na 5 rámků. Ty mají místo česna díru 25 mm zadělanou běžným očkovým uzávěrem, česno je samosebou vlevo dole z pohledu za úlem, plemenáče jsou vždy na SS.

-----------------------------------------

Jako plemenáč se použije běžný VN následujícím způsobem.

Na jednoduché Blaník dno se prostředkem přibije hranolek vysoký jako podmet, u Blaníku 18 mm a široký tak jako blinova přepážka. Ta má mít rozměr 40 x 30,8 cm a má dole lícovat s nástavkem a nahoře též. Tím dojde k tomu, že blinovka přesně uprostřed je nad hranolkem přibitým dvěma hřebíčky ke dnu a spodek blinvky se středového hranolku všude včelotěsně dotýká. Aby se přepážka nehnula, mám jí z venku zachycenou v dolní třetině jedním vrutem skrz stěnu nástavku, nahoře pak hřebíčky v ouškách přepážky. Blinovkka musí být opatřena očkovým uzávěrem s možností úplného uzavření. To proto, že po zužitkování jedné matky se pak snadno odd spojí se sousedním pootevřením očkového uzávěru. V té době už hrozí, že by se to servalo a když se takto udělá spojení na jednu včelu, nikdy se nesertvou a spojí se. Pak se přepážka vyndá. Při troše vynalézavosti se dá vyjmout i šikovně připevněný středový hranolek, vložit poddložka a odd nakrmit a vyzimovat.

Moje dna mají leták dlouhý asi 60-100 mm, to podle série (podle stupně vývoje). Středový hranolek je možné dát dlouhý jako je hloubka dna (a právě na tomto letáku opřišroubovat a odpadne zajištění hřebíčky a pak snadná demontáž bez rozebírání). Česna obou komor jsou vedle sebe a matky se nepletou a dávání česen na opačné strany je nebetyčná blbost, vymyšlená od stolu těmi, kdo o včelách nic neví a včelařit neumí. Zadní vyjímatelná zástrčka je stejná jako u normálního dna, dno je prostě běžné, jen je upravené pro VN ve funkci dvou plemenáčů. Tudíž stačí mít víc VN a plemenáče nejsou potřeba.

------------------------

Podobně je možné improvizovat v dalších věcech, o tom snad někdy příště. Prazáklad je v myšlence mít co nejméně nějakých potřeb a krámů, které se musí někde skladovat, vyhýbat se jim když nejsou v úle. Hodně věcí také stojí hodně peněz a je lepší dosahovat stejných výsledků s pomocí jednoduchých až primitivních věcí. Prostě je nutné umět si vždycky poradit.

AMalina
AMalina 12.04.2025, 19:26:08 xxx:xxx.afc8:18d2
»
Odpověď na příspěvek uživatele Tom50 z 06.04.2025, 12:47:25

Hodně přínosné. Hlavně inspirace pro uvažování nad tím jak to udělat co nejlépe a zadarmo nebo skorozadarmo. Ve sběrných dvorech se toho dá na včelaření sehnat opravdu hodně. Jen to trochu hůř vypadá, ale důležitá je funkčnost. Já mám např. stojany svařené z vyřazeného starého lešení z pozinku. Dokoupil jsem pár lešenářský žab a jde to dát do váhy i v kopci.

Více takových příspěvků od vás pane Krška. Z praxe a inspirující. 

Tom50
Tom50 15.04.2025, 09:04:14 xxx.xxx.139.254
»
Odpověď na příspěvek uživatele AMalina z 12.04.2025, 19:26:08

Kde mám vč mimo svůj pozmek nedávám železné stojany ani nic jiného kvůli sběračům kovů. Jinak asi dobré.

No a svah? Vždy bez výjimky udělám pod podstavec  rychlý jednoduchý fundament a vyplatí se s tím zdržet. Nic složitého. Odstraním asi 5-10 cm drnu, dám pod cihlu lopatu štěrku nebo písku a když není tak prostě drobivé zeminy. Urovnám a na to do vodováhy uložím cihly - lpeší jsou větší prvky s větší plochou, ale cihly (raděj betonové) stačí. Tím se taky eliminují nerovnosti, někde je cihla jedna, jinde tři, ale cihly jsou založeny VODOROVNĚ. Takto udělaný podstavec se roky ani nehne!

Podstavec - ze skládky staré trámy například krokev je vždy 14 x 10 cm. Dně líhy na stojato je výška 14 cm, dva svlaky nastojato = + dalších 14 cm a cihla 6 cm pod tím dává 34 cm a je to až dost. Stojan ze starých trámů shnije? OK, trvá to roky, vyhodím ho a dám nový, opět 100% recyklát. Posázavský včelař Novák (už nežije) dělal podstavce stejně, ale z kuláčů v lese, kde je vytěžil. Vždy pro 4 vč, přesněji 2 vč a dva oddělky, říkal jim děťátka, těm oddělkům a dělal jich 100%. Ale o tom někdy příště, jestli vůbec.

Tom50
Tom50 05.05.2025, 11:49:15 xxx.xxx.139.254
»
Odpověď na příspěvek uživatele Tom50 z 15.04.2025, 09:04:14

NÁPAD jak předělat Langstroth na teplou stavbu.

Nechci dělat další vlákno a tak sem. Za celý život mám vyzkoušeno, že vč na Teplou Stavbu jsou lepší po všechn  stránkách. Langstroth je bohužel pouze na SS. Lze to snadno a elegantně a hlavně ihned vyřešit a rok - dva, tři vyzkoušet. A porovnat. Myslím, že to ještě nikdo neudělal.

Bohužel se rozmohla hloupost, že je u SS česno uprostřed čelní stěny. To je nesprávně, česno musí být vždy u strany tak, aby to co nejvíc vyhovovalo - napodobovalo orientaci stavby přírodního včelstva. Ta je v k česnu vždy úhlopříčná.

Nesčetněkrát jsem vysvětlil, u které strany česno musí být.

Dívám se na výkres originál Langtrothu. Dno má podmet 20 mm a ten je tvořen “podkovou”, svlaky vysokými 20 mm a širokými 25 - jako je tlustá stěna nástavku. První úprava - je nutné udělat zadek podmetu vyjímatelný tak, aby po vyjmutí zástrčky - původní zadní část podkovy - byla vyjímatelná. Vznikne jakýsi tunel, vpředu i vzadu otevřený, vzadu je zástrčka plná a vpředu menší - kratší - je zde regulovatelné česno pomocí různých zástrček.

Úprava česna. Nejdřív teorie. Proběhlo tu (a už na IF), že děláme česna nesmyslně velká a dokázali jsme, že vč stačí celý rok největší česno 10 cm2. 

Takže nyní konečně mnou navržená úprava originálního dna L.

Uděláme si hranolek vysoký 1,95 cm - měřme v mm a tedy 19,5 mm a široký jako stěna nástavku = 25 mm. Jedo délka bude assi o 1 mm kratší, než je rozteč mezi konci "podkovy", u originálu by to bylo stejně, jako je čistý vnitřní rozměr L a to je 375 - 1 mm = 374 mm. Toto použijeme jako záslepku původního česna, do česna jí jen vložíme bez fixování, aby to bylo snadno vratné. Stejně vyjímatelná je stejná zástrčka v původním zadku dna jak je popsáno výš.

Když se díváme na dno zezhora, pootočíme ho o 90 tak, že původní česno budeme mít po levé ruce. Tím se dostane původní pravá bočnice dna dopředu, původní zaslepené dno je v našem levu a logicky zaslepený zadek dna v našem pravu.

Nyní z původní bočnice (kraje podkovy) na levé straně odřízneme asi 100 mm a tím vznikne otvor vysoký 20 a dlouhý 100 mm = 20 cm2 Toto česno je až zbytečně velké, stačilo by i jen poloviční, pro jistotu ho ale udělejme 20 cm2, zmenšit jde vždy. Podotýkám, v úle NESMÍ BÝT NIKDE ANI JEDINÉ OČKO, ŽÁDNÉ SÍTO VE DVĚ A ŽÁDNÉ VĚTRÁNÍ VE STROPĚ!!!!!

Leták není potřeba, u stromu leták taky včely žádný nemají a přežily to miliony let. Na odzkoušení tato úprava stačí.

Benefity:

- Lepší - rychlejší jarní rozvoj při větší vlhkosti v úle, dolní rohy krajních rámků asi do jara zplesniví, což je nutné začít vnímat jako klad a ne jako negaci! V úlech bude v zimě a v předjaří vlhčeji, což umožní aby včely nemusely ven pro vodu a tudíž mohly začít mnohem dříve s plodováním ve větším rozsahu, než na v co nejsušším prostoru. Základ je ale igelit na stropě a ŽÁDNÉ větrání. I za cenu, že u některých úlů bude v zimě na podložce voda.

- Snazší práce a hlavně mnohem šetrnější pro zdraví včelaře. Toto bych, hlavně díky vlastním zkušenostem za 60 let včelaření rozhodně nepodceňoval. Ne každý si prací na jednu ruku dlouhou odpraví záda. Ne každý si ale umí uvědomit, že si je odpravil kratochvilným včelařením a nebo k tomu tím vydatně přispěl.

Prosím Romana nebo Jirku, aby výše popsané nakreslili. V případě, že by nedržela prkna tvořící dno, našroubuje se lať tak tlustá jako je tlouška dna na čelo prkýnek. To nejen podrží prkénka dna, ale současně vytvoří jakýsi leták. Pokud má ale dno originální “podedno”, pak snížení kompaktnosti dna nehrozí.

AMalina
AMalina 05.05.2025, 14:21:01 xxx.xxx.49.20
»
Odpověď na příspěvek uživatele Tom50 z 05.05.2025, 11:49:15

Díky tento rok na takové dno dám pár oddělků. 

Tom50
Tom50 30.05.2025, 00:41:39 xxx.xxx.139.242

Nevím zda jsem psal maila někomu a nebo tady zveřejnil jak naložit s víčky. Asi jsem to vyřešil, ale není to efektivní. Ovšem efektivní není ani vyváření vosku a stejně se to musí dělat.

Někde jsem tu zveřejnil, že vč berou i ve snůšce krmení. Za celý život jsem to nezkusil a ani předkové, pokud vím a nevěděl jsem zda. Pravda, nevím zda cukr, ale medovou vodu berou. Logika říká, že by tudíž měly brát i cukr. Ale o to mi nejde.

Míchadlem na maltu zn Parkside rozmixuji ztuhlá stará (skladuji to už 6 let a nevím co s tím) víčka se studenou vodou v hliníkové konvi. Konev je důležitá, že má zúžené hrdlo a malý průměr a nelítá to díky užšímu hrdlu ven. Pak to přeliju do stáčecí plastové štoudve, ze které se stáčí med do sklenic. Vosková drť vystoupá nahoru a pod ní zůstane medová voda. Po nejméně hodinovém ustátní se dá spodem vypustit čistá medová voda.

Vč jsem to podal česnovými krmítky objemu 1,6 l, která se už nedají sehnat. Je to v odkazu uvedený princip, krmítko - deklarované jako napaječka - je tady, jenže to má malý objem. I to by asi šlo. Vapadá to, co mám já, stejně, jen to má smysluplný objem 1,6 l.

https://www.vpjested.cz/0401-napajecka-do-cesna-zluta/

Těžko určit kolik medu je ve víčkách, je to přece pokaždé jiné. Tak se to ředí vodou odhadem. Roztok mi vyšel očividně hustý. Vč to brala, ale pomalu. Připisoval jsem to zimě v uplynulých dnech. Vzaly za 24 hodin jedno krmítko 1,5 l (nejde to nalévat úplně plené) a některé vč (zkouším to na pěti vč) nevzalo krmítko ani celé. Pak mě ale napadlo, že cukr taky neochotně (zjevně je to enormně namáhá) berou moc hustý - 3:2 a vím, a nekde to tu opíšu, že se musí krmit roztokem 1:1 a pak to berou rychle a vždy. Tak jsem naředil medovou vodu (od oka) a ejhle, krmítka (asi) 1,5 l vzaly za 12 hodin!!!!

Resume:

Krmit ve snůšce lze. Vyzkoušeno medem.

Medová voda nesmí být moc hustá, aby jí braly rychle.

Vypraná víčka se vyvaří, otázka je, jak se musí tekutý vosk přefiltrovat - to mě teprve čeká. Na konci vysvětlím.

Je to pracné a časově náročné a rozhodně se to nevyplatí. Na druhou stranu alternativou je vyvařit to jako vosk a med z víček obětovat a nebo víčka házet do hnoje rovnou. Já se rozhodl med z víček recyklovat ve snůšce a idea je, že to pak vytočím spolu s medem ze snůšky.

---------------------

Představa, že vosk z víček je absolutně čistý vosk je mylná. Ve vosku je jakési mramorování, prostě vosk je pak plný (nahusto) šedých skvrn. Sice je zřetelně vidět jakousi “sféričnost” nečitot, je vidět, že je to zanedbatelné a že to nedělá ani desetinu procenta, ale blba v krámě nepřesvědčíš a odmítá to vzít. Ani když se navrhne víc % srážka než 3%, která odečtou vždy, ať je vosk sebečistší. Kdysi jsem to tedy přepustil a vyfiltroval, a nedělalo to ani čtvrt %! Proto nazývám krámského blbem. Přez něj “vlak nejde” a s hlupákem (nemusí být blb, má přece nějakého nadřízeného = majitele krámu a často bývá blbl on) se domluvit nejde. Musím tedy vyřešit aby zmizelo mramorování, podle mě je to jen propolis, který ve víčkách je a který neklesne na spodek koláče. Tam se při přepuštění víček neusadí nic, možná mikrovrstva čehosi.

Samosebou zveřejním jak na to, až to vyřeším. Zatím jsem umixoval víčka za dva roky (asi ani ne za dva roky) a vypadá to na celkem velký “zisk” vosku té nejvyšší možné kvality. Podotýkám, že víčkový vosk je jediný (spolu s voskem z čisté PANENSKÉ divočiny), použitelný na domácí kosmetiku!!!! Případně jiné, například potravinářské využití.

Víčkový vosk je na mezistěny do medníku. Aby se do medu nemohla dostat žádná rezidua ničeho, co se v ustavičně recyklovaném vosku z polodových plástů kumuluje.

-------------------------------------

Jestliže máme včely a crcáme se s nimi, je dobré dovést svojí praxi do takových detailů, že v našem panenském medu systému Blaník není nic joného, než čistý přírodní produkt v podobě (neobohaceného) medu. Proto M do medníku z vlastního vosku z víček.

M.S.
M.S. 30.05.2025, 06:35:15 xxx.xxx.43.98

Já teda zalévám všechna víčka vínovicí a je z toho výborný elixír, po kterém se jen zapráší. Jinak bych upozornil na to, že pokud “léčíte”, tak včely vesele ťapkají i po díle s rezidui a přenáší to po celém úle. Nehledě na to, že včely vosk v rámci úlu recyklují, když je potřeba. Takže ještě to chce dovést k dokonalosti a vykašlat se na akaricidy úplně. Nebojte, půjde to.

Tom50
Tom50 30.05.2025, 08:24:06 xxx.xxx.139.242
»
Odpověď na příspěvek uživatele M.S. z 30.05.2025, 06:35:15

Kořalku nepiju a rodina o víčkovici nestojí už vůbec a na cizí nemyslím. Mám souseda, ten denně vyleje dvě vodky a dal jsem mu jako lék pro manželku elixír. Byl nadšený, takhle po ránu a v poledne bylo po flašce elixíru. A tak jsem už poučený.

Stále stejná písnička. Akaricidů se spotřebovávají na včelu miliontiny gramu a to množství já klidně risknu, myslím, že jedním soustem jogurtu do sebe dostáváme akaricidů víc než je v kile medu! A o porci míchaných vajíček ani nemluvě, bez Amitrazu je chov slepic nemožný. A nejen slepic, ale i dobytka, koz atd. Dobrou chuť. Mimochodem, oficiální věda, pro mnohé posvátná kráva, tvrdí, že v medu není nic. I jen stopová množství cizích látek v medu by znemožnila prodej medu, natož látek jedovatých nebo jinak lidskému zdraví škodlivých. Povšimněme si, že se fanatici sice bojí akaricidů v medu a včelích produktech, ale tyto látky nejsou v produktech k nalezení. Takže je to asi jako s Vírou. Boha sice nikdo neviděl, ale někteří nepochybují, že existuje. 

Taky mě fascinuje, jak jsou někteří, hloupou masírkou zpracovaní, opatrní, co se medu týče, ale v obojku pro čokla je doslova koňská dávka Amitrazu a lidi se s čokly cicmají, nechají s nimi mazlit děti, i velmi malé a mnozí s čoklem dokonce spí v posteli. A tak u čokla (nebo kočky nebo jiného mazlíčka) gramy akaricidu nevadí a miliontina množství, ve srovnání jen s obojkem proti blechám a klíšťatům ale v úlu strašně vadí. Pozoruhodná logika. Ale děkuji vám i přesto, že stran léčby, kterou téměř nedělám, radit nepotřebuji. Mám za to, že když to ASPOŇ na mojí úroveň dotáhne zbývajících nejméně 50.000 českých včelařů, nastane včelí ráj a nirvána v jednom.

Zajisté milý M.S. vy sám ani vaše rodina neužíváte žádné léky a případný zápal plic a jiné, horší nákazy jistě léčíte doma organicky pomocí bylinek. Případně by také možná pomohlo modlení a zaříkávání, rozhodně bych nevynechával vroucí upřímné zbožné přání. To je nepochybně, podle množství fanatiků na světě, vysoce účinné.

Taky vám M.S. neumím věřit, že při vašich počtech stovek vč zpracujete VŠECHNA víčka na víčkovici. Tudíž jste jen moje zkušenosti překryl arogantním plkem a nepomohl ostatním se s víčky vypořádat. Takže místo knížecích rad, jak mám nebo nemám já léčit, poraďte vy lidem, jak zpracovat víčka a med v nich efektivněji. 


Přispět do diskuze
neregistrovaný
Nepřihlášený uživatel
Jméno:
Text příspěvku:
Youtube video:
Vložte odkaz na Youtube video.
Fotografie:
Vkládejte maximálně 20 fotografií ve formátu JPG, PNG nebo GIF. Maximální velikost jedné fotografie je 20 MB.