Nikdo se k odpoovědi nemá, sdělím svůj názor tedy já.
Domnívám se, že už název vlákna jste zvolil tak, že je jasné, že ve stavu vašeho vč vidíte vadu. Nadbytek pylu, kor v začátku podletí je oxymoron. Ve vč není nikdy nadbyek pylu. Tedy podle mě. Patrně trpíte lidskou představou, že víte líp jak včely, co vaše včely potřebují a taky máte za to, že si zásoby ukládají špatně, že vy víte líp, jak by je měly ukládat. Vrcholem pak je OP, přesně sem vede tento způsob uvažování.
Vše pro vč určuje česno. Vč tudíž ví, kde bude v lednu a únoru příštího roku a kam poputuje v březnu. Co vč neví je, že je tu člověk, který jim bude různě zpřehazovat rámky, že jim pomůže zužováním a komorováním. Vč přirozeně vůbec nepotřebuje rychlý jarní rozvoj, jediné co chce, je dosažení maximální kondice někdy v příštím květnu nebo začátkem června, aby se mohlo rozmnožit, tedy vyrojit. Co ještě také vč ví jistě je, že v lednu, únoru a často ani do půlky března dost pylu nesežene a tak si ho udělalo zásobu na období, kdy v přírodě nic nekvete a pylu je zoufale málo (líska je větrosnubná rostlina a olše též a tudíž tyto pyly jsou jalové, spíš jen balasty téměř bez výživové hodnoty). Označte si rámky připínáčky a napište nám sem koncem září, zda jsou tam pořád 4 plové plotny mezi sedištěm a česnem.
Často jsem psal, že nemám SS rád a že mi nevyhovuje a že myslím, že méně vyhovuje včelám. Vy jste popsal jeden z důvodů, u SS není proudění vzduchu v úle tak jednoznačné jako u TS a možná i proto si přinesly, ale hlavně uložily pyl tak, jak se to nám jeví jako přebytek.
Někdy, a některé vč i na TS zasedá jinde, než by dle lidských teorií na zimu zasednout mělo. Nic neříkáte o stáří pylových desek, tedy plástů. Často vč nechce zimovat na příliš mladém díle a chce raději zimovat na díle starším až starém. Staré dílo je údajně teplejší, jak tvrdili předkové a tak proto to některá vč dělají. Prosím, abyste sdělil, o jak staré plásty se jedná.
--------------------------------
Ideání by ve vašem vč bylo, aby včely překryly pyl, který do konce září nespotřebují pro výchovu dlouhověké generace, zásobami. Pak pyl zmizí a včelaři nevědí, že tam je. A je tu ještě jedna logika. Vč bude potřebovat medné nebo náhražkové glycidové zásoby celou zimu a nemá chovat plod až do ledna. V lednu (reagují na zimní slunovarat 21.12. a to i když nemůžou ven a netuší jaká je poloha slunce) začínají plodovat a k tomu jim stačí ty věnce pylu kolem posledního plodu. Jak se potřeba pylu zvýší, je konec února nebo začátek března, nalíhlo se už trochu nových včel + se v přírodě trochu oteplilo a vč může “načnout” další rámek a to můž být jedině ten, který je mezi sedištěm a česnem. A jak se lidově česky říká, pak: pyl jako když tam najdou!!!
Domnívám se, že ze 4 pylových ploten do zimy půjdou se dvěmi max, když tam budou na konci srpna pořád, nechte mezi sedištěm a česnem jen dva a dva dejte za zjevné sezení. Určitě na rámky přidají zásoby a překryjí pyl tak, aby se nekazil.
Jenže.
Někdy nezakladenou, pozdě přidanou M už ani nedostaví, někdy je jednou zakladená po prostředku a u krajů ne. Do tohoto nedávají ani zásoby, zjevně to v “hnízdě” nechtějí. Pyl se v této panenské nebo polopanenské souši snad vždy do jara zkazí a celé je to na vyvaření - jen čistá ztráta práce, vosk se, pokud se vyváří s lisem (nebo předraženou odstředivkou), neztratí. Je nutné pozdější stavbu dávat s rozmyslem.
---------------------------
Na závěr čistě můj názor, který nikomu nenutím. Jde o OP. Tato metoda počítá s kejkli jako jsou mateří mřížky, dokonce svislé mateří mřížky a cílem je přinutit, aby vč moc neplodovalo, aby plod byl někde, jinde pyl a hlavně med také jinde a bylo ho možné ze vč vyždímat do poslední kapky. A to vše za cenu doslova kejklů a pro mě nepředtsavitelné pracnosti. No a když se nad stavem vašeho vč důkladněji zamyslíte, vaše vč si udělao OP samo a vy jste nemusel žádnou vyšší pracnost investovat. Jasně píšete, že na vysokých rámcích je nad 20 cm pylu 10 cm MEDU. No a když budete nenažraný, těch 10 cm medu na rámku je kilo a tak můžete vytočit 4 kila medu zepředu + 2 kila zezadu. Med prodáte nejméně po 150 a tak máte devět stovek jako když je najdete ne? A bez OP!!!! Jenže pozor, na pylových deskách je nejspíš i pod 10 cm medu nahoře pyl též.
Doufám, že jste rozpoznal sarkasmus i ironickou nadsázku, ale když se nad tím celým hluboce zamyslíte, poznáte, že vč sama sebe v pravou chvíli omezí v plodování právě pylem (nemáte ho tam odpředvčírka, že ne). Já se snažím včelstvům moc nepořádek v celém snažení nedělat, jenom přehazuji mladé (ne panenské ani polopanenské, ty já už ani ve vč nemívám, někdy vzniknou v pozdním oddělku nebo nepovedeném smetenci) rámky blíž k česnu a staré dozadu - prazáklad metody Blaník. Vč má v létě (podletí) ještě hodně včel a uloží zásoby v celém VN až dozadu a tak zavíčkuje zásoby na nejčernějších zadních rámcích. Ty po předjarním zúžení skončí za blinovkou, kde je včely vyčistí a já je můžu vyřadit na recyklaci. Protože nikdy nevytáčím vysoké rámky, je toto jediná možnost, jak zbavit drahých zásob plásty na vyřazení. “Moudří” zebrovači ale mají mladé rámky namíchané se starými a tudíž systém Dadant nemohou provozovat a nebo recyklují plásty v nejepší kondici spolu s těmi starými, tedy mladé pěkné plásty s ohavně černými.
A je nutné podotknout, že některá vč mají tendenci nahromadit víc pylu než vč jiná, část jej v zimě nespotřebují a přijde vniveč při vyváření. Ano, je pořád lepší, aby včelstvu zjara dva rámky pylu přebývaly než půl rámku chybělo. Tedy aspoň se já domnívám.
A ještě jednu souvislost. Když si pylovou desku označíte připínáčkem například - pyl zmizí pod zásobami a na mladším díle je vidět proti slunci, že po zásobami je, tak když byste dělal přemetení vč na M, kdy pak přemetené vč nemá na zimu žádný pyl, dáte pak přemetenému vč mezi jejich přední krycí a sediště tuto jednu pylovou desku. Totéž u pozdnějších oddělků kde je vidět, že si pylu nedokázaly nanosit samy dost.
Možností je hodně a úplně nejlpeší možností je Javali abyste nedělal vůbec nic (rámky poznačil sledoval do jara co s nimi bude). Jen je potřeba vše to, co jsem vám nyní popsal, vědět. Ano, některé vč nezasedne na zimu nejblíž česnu. Pdle čeho se “rozhodují” nevíme a nebo to nevím já. Totiž, na zimu není nutné zúžení, to až na přelomu února a března (viz vlákno o pravidle 40 dní) a tudíž je vám celkem fuk, kde vlastně bude zimní chumáč sedět a při zužování přebytečné rámky zepředu dáte za sediště = chumáč. U TS je přesně opačný stav, kdy vč je nacpané k česnu, často mám rámky bez zásob a za sebou má několik zásobních rámků. To je jediné úskalí TS a tehdy se musí před sediště přidat zezadu zásobní rámek. Celé sediště on blok posunu o pozici páčením střídavě vlevo v pravo a vč to téměř nepozná. A je nejméně 2-3 týdny pokoj. To u vámi popsaného vašeho vč nehrozí.
Jestli jste chtěl milý Javali jednoznačnou, nejlépe holovětnou odpověď, jdtě ze farářem ke zpovědi, tam bude rozhřešení jednoznačné a stručné. 😀😉
